Ledovec
Johannes Vilhelm Jensen
Dlouhá cesta série
< 2. díl >
Mýty o ledové době a prvním člověku Druhá, volně navazující část, díla - Den lange rejse (1908-1922, Dlouhá cesta), vrcholné autorovo dílo, šestidílný románový cyklus, ve kterém Jensen popsal vývoj severských národů od doby ledové do 15. století a vyjádřil v něm svůj názor, že nordická rasa, jako nejdokonalejší část lidstva, je kolébkou evropské kultury. Zároveň v něm popsal svou tezi vycházející ze sociálního darwinismu, že vývoj lidstva se odehrává v boji s přírodou. Cyklus se skládá z těchto částí (seřazeno chronologicky podle doby děje, nikoliv podle doby vzniku)... celý text
Literatura světová , Romány , Mytologie
Vydáno: 1929 , Družstevní práce
Originální název:
Bræen , 1908
více info...
Přidat komentář
Četla jsem v červenci 2007. Podle mých poznámek:
Starý překlad, špatně se čte.
Život při době ledové. Nesmysl za nesmyslem - jak jedna osoba a pak jeho syn je strůjcem pokroku na zemi i kořenem celého lidstva. Často to vypadá jako vyprávění o Robinsonovi, jenže ten na vše přišel, protože to již existovalo.
Pokud postavy ale berem jako princip lidství, tak knížka do sebe něco má.
Štítky knihy
pravěk dějiny lidstva doba kamenná doba ledová
Autorovy další knížky
1922 | Ztracená země |
1929 | Ledovec |
1931 | Krištof Kolumbus |
1972 | Dlhá cesta |
1930 | Norne-Gaest |
Kniha Ledovec je v
Přečtených | 3x |
Knihotéce | 5x |
Chci si koupit | 1x |
dalších seznamech | 1x |
Dlouhá cesta je severská verze biblického příběhu stvoření, mýtický epos založený na Darwinově teorii evoluce. Ledovec byl napsán jako samostatná kniha už v roce 1908 a zahrnuje období zhruba 100 000 - 10 000 let před Kristem. V poslední době ledové zaniká les a pralidé a většina zvířat umírá nebo prchá na jih. Chlapec Dreng a dívka Moa přežívají na ledovci a stávají se z nich první lidé s vlastním obydlím a domácími zvířaty. Hvidbjorn byl první osadník a mořeplavec a jeho syn Varg první kočovník.
Po úžasné Ztracené zemi mi tento díl přišel jako slátanina. Tak třeba dle autora původní obyvatelé Livonska, přikování k veslům jako galejníci, cenili nadšením zuby, neboť dostávali pravidelnou stravu a veslováním si zlepšovali kondičku.