Divoký pes

02.01.2021

"Kastrovat, kastrovat: i kdyby jim to člověk říkal od rána do večera, nikdo neposlouchá. Měli by sem za trest chodit a dívat se, když se utrácí, třeba by jim to pak do těch palic vlezlo. Už jste někdy viděli mrtvé kotě? A co takhle šest mrtvých koťat? Pokud vám tohle nerve srdce, tak žádné nemáte. Jakýpak div, že lidi z útulků se někdy zcvoknoi - magořili byste taky, kdybyste museli den co den žít na tomhle ostří nože: milujete zvířata, ale musíte je zabíjet."
(s. 37)

Dospívající Ráchel hledá místo mezi vrstevníky. Podaří se jí najít cestu?
Zaujme paralela s Grrl, divokou kolií, i Ráchelina povídka.

ČV 2021 - Kniha, jejíž hlavní hrdina pracuje se zvířaty

14.03.2019

knížka, kterou jsem objevila ve vyřazených knihách v knihovně. Příběh, který chytne za srdce svou drsnou a zároveň dojemnou realističností. Nejsou tu zbytečné příkrasy, zbytečný patos, kniha se nesnaží stát se dojákem, hlavní hrdinka není zrovna Popelka, ale puberťačka-outsider se všemi klady i zápory mladého člověka. V některých jejích názorech a postojích jsem se nalezla i já. Příběh, který dopadne tak nějak smutně dobře.

06.05.2016

Moje srdcovka. Poprvé jsem ji četla někdy na základce, s dychtivostí jsem se na ni těšila, protože mi knihovnice řekla, ať si ji nepůjčuju, že je příliš smutná, má špatný konec a čtení pro děti to zrovna není (i když byla v dětském oddělení). O to víc jsem ji chtěla. Pamatuju si, že jsem z ní byla šokovaná; příjemně, protože to byla nejspíš moje první kniha, která vypadla ze stereotypu šťastných konců. Mimo jiné jsem se hodně (opravdu hodně!) viděla v roli Ráchel, jelikož jsem dělala velmi podobné věci, jako ona. Hrozně dlouho jsem ji potom nemohla sehnat a díky bazaru tady na databázi se ke mně konečně zase dostala zpátky - a nikdy se jí už nevzdám! Zbožňuju autorčin styl psaní, její postavy i dějové zvraty. Myslela jsem, že se mi tolik líbit nebude, když jsem ji četla jako malá, ale přišla mi snad ještě lepší. Velmi doporučuji, protože nechává nahlížet do zákulisí útulků a jak většina psů zde končí, protože jich je prostě strašně moc a každý přece bude chtít štěně po mém psovi, protože je ten nejlepší... ale takhle to nechodí a kniha jen ukazuje realitu s krátkým, smutným, ale zároveň moc krásným příběhem.