Divočina
Cheryl Strayed
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/236083/bmid_divocina-zxc-236083.jpg
4
1447
378
Pozoruhodně upřímný autobiografický příběh ženy, která se po traumatických událostech rozhodne vyrazit na 1 770 kilometrů dlouhou pěší pouť. V šestadvaceti letech si Cheryl Strayedová, po smrti své matky a krachu svého manželství, myslela, že přišla o vše. Měla pocit, že již nemá co ztratit a učinila nejimpulzivnější rozhodnutí svého života: odhodlala se sama ujít vysokohorskou trasu Pacifik Crest Trail od Mohavské pouště přes celou Kalifornii a Oregon až do státu Washington. Hrdinka, bez jakýchkoli znalostí o přežití v divoké přírodě, se nevyhne střetnutí s chřestýši a medvědy, překonává úmorná vedra či rekordní sníh. Napínavé vyprávění okořeněné humorem živě zachycuje strach i radost mladé ženy tvrdě si razící cestu k cíli navzdory mizivé šanci na úspěch. Pouť ji téměř dožene k šílenství.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2015 , Ikar (ČR)Originální název:
Wild , 2012
více info...
Přidat komentář
Po přečtení mám chuť si koupit boty a vzít s sebou Cheryl aby si to se mnou prošla ještě jednou. Jedna z TOP cestovatelských knih.
Za prvé bych to cestopisem určitě nenazývala. Za druhé kdyby každý, kdo ztratí rodiče, podnikl podobnou cestu, tak jsou cesty plné, nepochopila jsem důvod této cesty. Ty 3 hvězdičky jsou pro ni za odvahu, že vyrazila s těmi vědomostmi, které měla. Knihu jsem přečetla, vyloženě nudná nebyla, ale že bych ji doporučila se říci nedá.
Kniha pro mě byla velice zdlouhavá a musela jsem se nutit, abych ji dočetla. Dokonce jsem ji 100 stránek před koncem odložila a raději četla něco jiného, než jsem se odhodlala ji znovu vzít do ruky. Můžou za to obsáhlé popisné části hlavně prostředí, kde se autorka nacházela. Je mi jasné, že to musela být krásná podívaná, ale bohužel přes stránky knihy to vidět nemůžu a později jsem to už téměř přeskakovala. Velice obdivuji autorku, že se na takovou cestu vydala a to jak se po cestě měnila. Cestopisy asi nebudou nic pro mě.
Prošla jsem celou PCT se Cheryl. Kniha se mi moc líbila. Krásná příroda smíšená s pocity hlavní hrdinky.
Tuhle knihu jsem měla rozečtenou neskutečně dlouho. Některé pasáže mě bavily a četla jsem je jedním dechem, další zase ne a ne přelouskat...
Bylo to moje první putování Pacifickou hřebenovkou, nicméně autorka v knize mimo cestu neustále řeší i svoji minulost a důvody, proč se vlastně na putování vydala. Právě to neustálé zabíhání do minulosti mě moc nebavilo, a i když to autorka neměla lehké, tak mi to přišlo pořád dokola to stejné. Naopak popis cesty a zážitků byl parádní a přesně takový, že se vám chce hodit batoh na záda a okamžitě vyrazit. Cheryl mi moc sympatická nebyla, ale rozhodně ji obdivuji za její odvahu a odhodlání. Takže mám trochu rozporuplné pocity...
Ačkoli jsem dříve viděla film, knize to rozhodně neubralo na čtivosti. Krásně popsáno, i cesta, i minulost hrdinky. Člověk se lehce vcítí do pocitů hrdinky a chápe, co ji k tomu vedlo, udělat takový krok a zvládnout ho. Koho by to nezlákalo, sbalit se od všeho a jen prostě jít...
Je to pecka! Odpouštím tomu dílu jakékoli nekonzistentnosti a občasné jazykové nedostatky. Klobouk dolů před odvahou zanechat za sebou mamon komfortu a jít kamsi daleko úplně sama, ponořit se do sebe.
Přečetl jsem knihu a hned shlédl i film (i když jsem ho již kdysi viděl) pro srovnání. Samotná kniha je čtivá, ale některé části, které se netýkají cesty jsou zbytečně obsáhlé a raději bych se dočetl něco více o divočině, než o komplikovaných vztazích a často tragických událostech v životě "Královny PCT". Asi to do díla patří. Zdálo se mi ale, že druhá polovina knihy je oproti první zbytečně stručná. Za to * dolů. Film je hodně vydařený, ale jednotlivé události jsou oproti knize v jiné časové posloupnosti a filmaři "zapomněli" na sestru, otčíma, a mnohé další.
Fajn, putování, člověk měl hned chuť hodit na záda bágl a vyrazit do kopců. Obdivuju tu odvahu, na druhou stranu je vidět, že autorka není spisovatelka a tak je román trochu nekonzistentní v jednotlivých kapitolách, ale pokud je to spíš bráno jako deník, tak je to ok.
Věřím, že na cestě dlouhé 1170 km si hlavu opravdu vyčistíte a důvody k tomuto rozhodnutí jsou víceméně jasné. Tady není podstatný pouze cíl, zdolat Pacifickou hřebenovku, ale samotná cesta je velkou osobní rekapitulací, duševní očistou. Dojít na konec je vlastně trešinka, že Cheryl to nevzdala a něco dotáhla do úspěšného konce.
A že jsme se občas myšlenkově nepotkaly, nevadí :) Amazonka je to obdivuhodná!
Můj první cestopis o zdolání pacifické hřebenovky, který mě tak naladil na cestování, že bych se tam nejraději hned vydala. I přesto, že mi Cheryl nebyla nějak extra sympatická a v mnoha věcech jsem se s ní neztotožňovala, oceňuji její statečnost a odvahu, že se na takovou cestu vůbec vydala. Úplně sama, s minimem zkušeností. A zvládla to.
Knížka se mi hrozně dobře četla, i když byly jednotlivé kapitoly docela dlouhé, utíkaly jako voda. Jen jsem se začetla, byla jsem na konci. Dávám plné hodnocení a doporučuji. Ráda se podívám i na film.
Asi každého někdy napadlo, jaké by to bylo - opustit veškeré své problémy, vydat se na cestu a svůj dosavadní život nechat daleko za sebou. Ať je tato představa jakkoli lákavá, jen málo lidí dokáže sebrat odvahu a opustit své pohodlí vybudované v moderním světě. Cheryl ve své knize vyvrací veškeré mýty o putování. Vyvrací iluzi o romantické procházce ve stínu stromů a přiznává všechny útrapy, fyzickou bolest, strach i nástrahy divoké přírody. Přesto je pro ni putování očišťujícím procesem, cestou, která ji pomůže pochopit a odpustit. Cestou, která jí ukáže, že život je tajemný, neodvolatelný a posvátný.
V krátké době jsem četla další příběh o překonání slavné pacifické hřebenovky a opět jsem byla fascinována tím, co všechno lze vydržet. Knihu jsem si chtěla přečíst proto, abych měla srovnání, jak tuto náročnou cestu zvládla mladá Američanka, životem více poznamenaná, která si hlavně chtěla vyřešit své osobní problémy a těch pomocných rukou měla po cestě podstatně méně, než mladá Češka. Ta měla daleko lepší vybavení i více pomoci od přátel i obětavých "andělů". V této druhé a drsnější verzi je více psychologie, chybí zde fotografie, které by dokumentovaly nádhernou přírodu, ale přeci jen mají obě výpovědi mnoho společného. To co obě tyto mladé ženy spojuje je jejich odvaha a také houževnatost, s kterou čelí nepohodlí i rozmarům počasí. Obě z této zkoušky vycházejí po všech stránkách silnější a připravenější pro další život...
Krásná kniha se silným, až neuvěřitelným dějem. Nedalo se od ní odtrhnout. Chvílemi hodně smutná, ale o to reálnější. Určitě se k ní vrátím.
Film jsem viděla až po přečtení knihy a dost mě zklamal. Kdo viděl jen film, nemůže plně pochopit, o čem Divočina je.
Úžasná kniha, stejně jako film. Uvěřitelně napsaný neuvěřitelný příběh. Hned bych se na PCT vydala také. Určitě si knihu někdy přečtu znovu.
Knihu jsem dočítala po mnohaměsíční pauze a nemohu říct, že bych celý příběh strávila jedním dechem. Asi tak, jak se mi zdála rozporuplná Cheryl i její cesta, cítím se i já po dočtení Divočiny rozporuplně. Některé pasáže mě bavily tak, že jsem nemohla přestat číst, v jiných jsem se nedokázala donutit pokračovat... někdy jsem hrdinu obdivovala, jindy jsem jí vůbec nerozuměla... Rozhodně však chovám obdiv a úctu k její lidské nezdolnosti a odhodlání.
Nevyrovnaná, hezká holka, která má za sebou zkušenost s drogami, matčinu smrt a rozvod, se místo nečinnému poddávání se předchozím traumatům dává na cestu proměny. Symbolizovanou tříměsíčním náročným pochodem po pacifické hřebenovce na západě USA. Zdolá skoro 2000 km (neuvěřitelné) a formou úvah a pokání najde při této cestě samu sebe a odpustí si svoje selhání.
Nevím jak vy, ale já bych se k podobné parťaťčce, která se nevzdává, na túru ráda přidala.
Zápisky, výroky a vzpomínky z cest, ze kterých už můžu sama citovat, mě inspirují k vlastním výletům, stejně jako mi imponuje její síla bojovat až do konce cesty. Nevzdávat se, nevzdávat navzdory překážkám a nechat za sebou své horší já je cesta, kterou každý nezvládne.
O Pacifické hřebenovce jsem přečetl mnoho knížek, ale sdělení Sheryl je o něčem jiném, než jen o PCT. Trekem si řeší svoje kostlivce ve skříni, nebo spíš ve své duši. Popravdě od čtení jsem se nemohl odtrhnout a vůbec se nedivím, že se Divočina stala světovým bestsellerem. I když Sheryl není prvoplánová hikerka, o zpopularizování pacifické hřebenovky se zasloužila jako nikdo jiný.
Štítky knihy
cestopisné příběhy pro ženy zfilmováno americká literatura psychologické romány autobiografické prvky divočina Pacifická hřebenovka pěší turistika
Divočina
Kniha Divočina je v
| Právě čtených | 43x |
| Přečtených | 2 027x |
| Čtenářské výzvě | 638x |
| Doporučených | 173x |
| Knihotéce | 519x |
| Chystám se číst | 840x |
| Chci si koupit | 190x |
| dalších seznamech | 17x |
Tahle kniha ve mě zůstala ještě několik dní, všem jsem o ní vyprávěla a měla jsem pocit, že jsem Pacifickou hřebenovku prošla se slečnou Zbloudilou. Úžasné.