Dívka s tetováním na zádech

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Amy Schumerová tvrdí, že její kniha rozhodně nejsou memoáry, na druhou stranu nám ale předkládá sbírku textů, které jsou plné jí samotné – jejího života, zkušeností a různých postřehů či komentářů. Jde o velmi osobní a také velmi čistou a čtivou zpověď mladé komičky, která se rozhodla sdílet ve svých krátkých esejích, fejetonech a zamyšleních úplně všechno. Některé kousky vás chytí za srdce, jiné vás rozesmějí a naprosto „odbourají“. Amy Schumerová rozhodně umí uhodit hřebík na hlavičku a zážitky z puberty nebo mládí vypráví s takovou vervou, slovním a situačním humorem, že se rozhodně nemůžeme divit obrovskému ohlasu, který tato kniha v loňském roce ve Spojených státech vzbudila. Amy Schumerová prostě lidi baví. Na pódiu, ve svých pořadech a teď i ve své knize. Amy Schumerová si nebere servítky a všechno vám sdělí pěkně od plic, bez zbytečného přikrašlování....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/34_/344032/divka-s-tetovanim-na-zadech-PDt-344032.jpg 3.824
Žánr
Literatura světová, Fejetony, eseje, Humor
Vydáno, Jota
Orig. název

The Girl with the Lower Back Tattoo, 2016

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (8)

Kniha Dívka s tetováním na zádech

Přidat komentář
Blair88
17. října

Mám ráda humor Amy. Z knihy jsem byla nadšená, ale přečíst ji chvíli trvalo. Určitě to není knížka ke které se budu vracet.

Greg25
24.11.2018

I pro ty, kteří mají rádi Amy to není úplně kniha, nad kterou by jásali. Někde mezi humorem Amy a klasickým životopisem vyprávěným skrze příběhy a zážitky z dětství a dospívání. A ani jedno není úplně ono. U životopisů nikdy nepůsobí dobře, když se chvílemi neberete vážně a vše hodnotíte s nadhledem, abyste z toho spadli do vážné roviny a sem tam i zbytečného ospravedlňování (kapitoly o penězích a majetku na začátku knihy), přechody jsou to neostré a o to více vyčnívají, protože jejich optikou je nahlíženo prakticky na ty samé věci. Je to životopis psaný pro ženy (a teď to vůbec není o komičnu, jako spíše o pojetí celé knihy a poučení z jednotlivých kapitol, které se do něho snaží Amy vkládat). Chvílemi se Amy opakuje pořád dokola a občas to šustí papírem. Větší redakční zásahy by tomu prospěly (dynamika textu, opakované a znovu opakované), protože Amy je opět skvělá - pokud se jedná o jednotlivé poznámky, glosy a krátké vtipy, ale sáhodlouhý text není úplně její parketa. Máte-li rádi Amy, anebo jste žena (co se nebojí upřímnosti), určitě vás kniha potěší, protože navzdory tomu všemu, je z toho cítit životní nadhled a upřímnost, byť literárně a fabulačně to zase takové terno není. 65%

Lenka.Vílka
24.08.2018

Pokud nemáte Amy v oblibě, od knihy ruce pryč. To je jenom varování na začátek. Ale pokud vám její humor nesedí a přesto se pustíte do knihy, je to z jediného důvodu. Chcete napsat vážně hodně negativní komentář. Protože:

Tohle je Amy Schumer. A je úplně stejná jako kdokoliv z její branže. Někdo si myslí, že vtipná je, někdo si to nemyslí. Musí vám sednout její humor a její přístup. K životu, lidem, věcem kolem. Protože tímhle jejím stylem ukazuje v knize celý její život. Ale bacha, žádná autobiografie. Protože kdyby se takhle psaly všechny, bylo by to jiný kafe. Myslím, že základem téhle knihy (hned po upřímnosti) je její strukturu. Kniha nezačíná stylem: "Ahoj, jsem Amy, narodila jsem se...vtipná historka...potom střední...vtipná historka...bla bla bla..vtipná historka...potom mi bylo dvacet dvacet...bla bla bla..." Chápete, jak to myslím. Kapitola "o něčem", tam Amy vzpomíná a komponuje tematicky, ne časově. Takže nemůže přijít nuda.

(Co bych možná vytkla jsou dvě první kapitoly. Kdo neví, do čeho jde, asi si řekne: "Rajda." a knihu odloží. Ale pokud víte od koho knihu čtěte, nevadí vám to. Amy začíná u své nejlepší kamarádky. Ale proč ne, na druhou stranu. Každá holka se ráda pochlubí kamarádkou, která je tady pro ní 24/7.)

Vtipná témata jsou střídána těmi vážnějšími. Prostě jaký život je sám o sobě. Jenom mě mrzelo, že některé pasáže se trochu táhly, ale některé byly jako až trochu z rychlíku. Jinak byl obsah dokonalý a nic bych na něm neměnila. Ráda si počkám na další její kousek.

Doporučuji každému, kdo ví, kdo Amy je. Pokud to nevíte, zjistěte si to, a potom si knihu přečtěte.

(Poprvé jsem četla knihu v angličtině hned po vydání. Proto oceňuji vynikají překlad, ve kterém jsem četla znovu, a podle toho nyní hodnotím.)

adorjas
29.07.2018

Od Amy poznám jej len 2 filmy, jej standupy som nevidela a to, čo som o nej počula, mi bolo sympatické- klasický prípad Popolušky, nie veľmi čarokrásnej, s miernou nadváhou a drzou papuľou. A presne to som v knihe aj dostala, síce bola na moje pomery, niekedy až príliš hlučná (hlavne, keď opisovala, čo všetko si môže kúpiť), ale myslím, že má pocit, že si to za tie roky naozaj odrela a chce sa tým pochváliť (na čom nevidím teda nič zlé, a viac-menej ju obdivujem za to, že prerazila vo svete mužov v oblasti standup). Kniha o jej detstve, dospievaní, milostných vzťahoch, rodinných pomeroch, snáď zostane taká otvorená vždy.

Hanami1
26.02.2018

Knihu jsem si půjčila v anglickém originále. Až do poloviny mi byla autorka nesympatická, ale kvůli angličtině jsem pokračovala (jednoduchá everyday english). I v první polovině jsou momenty, kdy si člověk řekne, že uhodila hřebíček na hlavičku. Láme se to ale až v kapitole „Faked it til I maked it“, ta je taky jediná, kde jsem se zasmála. Za nejlepší a inspirativní považuji „How to become a stend-up comedian“, velmi kvalitní poselství je v „Mayci and Jilian“.

Bustedka
23.11.2017

Amy znam max z ukazek na Comedy Central, ale nikdy jsem zadne jeji vystoupeni nevidela. Ale cekala jsem, ze jako komicka by mohla byt knizka prijemna a oddechova. A ona nakonec byla

Gooverka
19.11.2017

Amy Schumer je jedna z mých nejoblíbenějších ženských komiček, ale její autobiografická kniha naprosto předčila všechna má očekávání. Amy sama sebe ukazuje v pro mě naprosto novém světle. Nechybí ironické a sebeschazující pasáže, na které jsem od Amy a jejího humoru zvyklá, ale v knize je i mnoho citu a situací naprosto vážných. Každá kapitola mě bavila, každá mi přinesla něco nového. Jistojistě jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla.

Matty
17.09.2017

Po Mindy Kaling (naposledy Why Not Me? z roku 2015) a Leně Dunham (Not That Kind of Girl, česky Holka a ne ledajaká) vydala svou první knihu další z výrazných amerických komiček, Amy Schumer. Její soubor vtipných i mrazivých historek ze života nabízí přesně to, co byste očekávali na základě stand-up speciálů jako Live at the Apollo (u nás jej vysílala stanice HBO) nebo skečového pořadu Inside Amy Schumer (nebo, pakliže nic z uvedeného neznáte, na základě obálky knihy s nahou, ke čtenáři zády otočenou Schumerovou).

Schumerová beze studu obnažuje svůj osobní život a skrze vlastní příhody s nadhledem pojmenovává to, co zřejmě zažívaly a zažívají také mnohé další ženy v jejím věku nebo dříve. Samotné obnažení pro ni jinými slovy není cílem. Slouží jí k prezentaci myšlenky s obecnější platností a (zpravidla) feministickým apelem.

Tón knihy udává hned první kapitola, ve které Schumerová vede dialog se svou vagínou a omlouvá se jí za někdy méně citlivé zacházení a některé z nečekané/nepříjemné návštěvníky. Stejně otevřeně jako ke svému pohlavnímu ústrojí ovšem Schumerová přistupuje k bolestivým rodinným záležitostem (příhody s otcem neschopným kontrolovat své anální svěrače, v mírnější podobě přenesené do filmu Vykolejená, jehož autobiografičnost vynikne teprve po přečtení knihy) nebo k dušezpytu. Mnohé zřejmě překvapí komiččino přiznáním, že je povahou introvertka (jako mnoho jiných bavičů, u nichž byste to podle sebevědomého vystupování před davy lidí nečekali) a před většími společnostmi dává přednost malým skupinkám přátel nebo času trávenému se svou milovanou sestrou Kim.

Také ostatní introverty Schumerová nabádá, aby neměli zábrany trávit čas osamoceně. Podobně o několik kapitol dál v mnoha odstavcích popisuje výhody životy singles, na který je tak snadné si zvyknout, nebo připouští, že neví, zda by chtěla děti. Toto vzepření se normě družného života a odmítnutí výchovy dítěte s partnerem/partnerkou po boku jako nejvyšší mety, o kterou by žena i muž měli usilovat, je možná více provokativní než záliba ve fekáliích (čímž kniha připomíná nejen gross out komedie, ale také Strach vzlétnout Ericy Jong) nebo vyprávění o všelijakých sexuálních eskapádách, zahrnujících seznámení s penisem tak velkým, že by penetrace připomínala snahu procpat krocana roličkou toaletního papíru.

Základní poselství knihy jedné z mluvčích generace mileniálů zní příznačně „Love yourself!", což ale nutně neznamená, že nemůžete milovat nikoho jiného (jen byste měli být opatrní v tom, kdo koho všechnu lásku investujete, abyste posléze nelitovali). Povzbuzující heslo je přitom cíleno přednostně na ženy a dívky, okolím v mnohem větší míře přesvědčované, že plnohodnotný život mohou vést jedině s milovanou osobou, která jejich existenci dodá smysl. Genderovým stereotypům a ženským právům se Schumerová věnuje napříč celou knihou, k jejímž vrcholům patří z hlediska feminismu kapitola o ztrátě panenství.

Dívky jsou podle autorky odmala vedeny k sexuální zdrženlivosti, jejímž nedodržením (tj. vyzývavé chování) riskují, že budou označeny za „coury", v horším případě rovnou znásilněny (protože si o to řekly). Společnost je stále nastavena tak, že na ženu oznamující sexuální napadení pohlíží s podezřením jako na lhářku, ačkoli k tomu – jak uvádí Schumerová – statistická čísla nedávají moc pádné argumenty. Sama Schumerová potom v jedné z vážnějších, byť rovněž s nadhledem napsaných kapitol sugestivně popisuje, jak se stala obětí sexuálního násilí. Pointa je jasná – nebát se o své zkušenosti, jakkoli nepříjemné, mluvit, a pomáhat tím odstranit nesmyslné společenské tabu. Časté zpochybňování toho, zda skutečně došlo ke znásilnění a otázku, zda oběť ve skutečnosti není spoluviníkem, Schumerová rázně odmítá.

Opomenuty nejsou ani vnucované normy toho, jak by veřejně se prezentující žena měla vypadat (photoshopování žen na obálkách časopisů) nebo generalizování při hodnocení „ženského" umění (jak vtipně poznamenává Schumerová, když Seth Rogen natočí nový film, kritici se na jeho základě nesnaží odvodit, čím se vyznačují všechny „mužské komedie" oproti těm ženským).

Přestože jsou mnohé kapitoly delší než by vyžadovala příhoda, na které celé stojí, některé patetické části se do knihy tematicky ani tonálně vůbec nehodí (střelba během promítání Vykolejené) a autorčina stylistika zatím není tak vybroušená jako např. psaní Caitlin Moran, díky střídání obsáhlejších vzpomínkových pasáží s různými soupisy (typu „Kdy je v pořádku, nedovede-li muž během sexu ženu k orgasmu"), průběžné komunikaci Schumerové se čtenářem a sebeironickým poznámkám, vztahujícím se často k její (nad)váze nebo k úrovni a prezentaci vtipů, působí kniha podobně dynamicky jako stand-up vystoupení. Schumerová v podstatě proměnila nevyrovnanost a nepředvídatelnost knihy v její výsadu, když ji tím přiblížila živému vystoupení.

Zejména pro ty, kdo Amy Schumer znají a chtějí ji poznat více, jde o povinnost. Jenom nečekejte novou feministickou klasiku, která by sdělovala něco zásadního, ale jen lehké čtení s občas vážným podtextem a mnoha trefnými postřehy.