Dívka s pomeranči
Jostein Gaarder
Hrdinou této knihy je Georg, kterému zemřel otec, když byl hodně malý. A teď se najednou najde jeho dopis adresovaný synovi. Napsal ho krátce před smrtí, protože věděl, že mu chtěl předat některé své myšlenky a poselství, kterým by tehdy malý Georg nerozuměl. Tento emočně nabitý příběh vypráví o nemoci a marném boji, ale také o naději. A samozřejmě tady najdete pár filosofických otázek. Dotisk v r. 2008.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2004 , Albatros (ČR)Originální název:
Appelsinpiken , 2003
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem našla náhodou v knihovničce a je boží!! Zřejmě má být určena pro náctileté, ale myslím, že dospělí se v ní také najdou. Má krásnou hloubku, je romantická, smutná a okouzlující. Hodně na mě zapůsobila, i když jsem to vůbec nečekala.
Být ještě náctiletá slečna, asi by mě to dojalo více, nicméně i pro mé dospělé já se zde objevilo určité kouzlo této knihy. Přiznám se, že ke konci knihy jsem se i dojala. Mám ráda příběhy o "obyčejné" lásce i o smutku, se kterým se lidi ve svém životě musí potýkat.
4/5 dávám protože bych ocenila asi ještě více podrobnější příběh a klidně i větší hloubku. Navíc mi úplně nesedí myšlenkové pochody a vyspělost teprve 15 letého kluka. Klidně mohl být o něco starší. Na druhou stranu je to čtení pro osoby 12 let plus, takže člověk nemůže čekat asi literu jak pro dospělého. My bad.
Rychlé, svižné čtení pro dospělé a téma, které nevím proč bylo prezentováno tak složitě..... Ne, pokud knihu čte dítě, pak spíše než o vztahu rodičů je téma ohledně smrti moc hezky předloženo.
Vždy dám nejvíc na emoce a o ty, zde není nouze. U konce knihy jsem probrečela celý večer. Krásná pohádka, která jednou skončí pro nás všechny. Sundavám jednu hvězdu za časté opakování/rekapitulování.
Mám z knihy trošku rozporuplné pocity. Na jednu stranu to bylo zajímavé a zpočátku i celkem napínavé čtení. Na druhou stranu příliš ponuré a depresivní. Ten úzkostný strach ze smrti a pomíjivosti, který z knihy cítím, jsem zrovna nepotřebovala. Po dočtení jsem byla velmi rozhozená a ty nepříjemné pocity se mě držely prakticky doteď (tzn dva měsíce). Navíc se mi nelíbilo, jak byla prezentována Georgova matka. Její povaha mi přišla nesnesitelná a vůbec mi to k ní nesedělo. Kniha se však četla dobře a námět byl zajímavý, proto je mé hodnocení poměrně vysoké.
Moc milé vyprávění otce svému synovi o záhadné Dívce s pomeranči. Ani se to nezdá, ale bylo to velmi, velmi napínavé. :-)
Líbily se mi i filosofické úvahy nad životem, jak ho prožít, jak ho vnímat,... Asi si nikdy člověk neuvědomí dar života tak hluboce jako před vlastní smrtí nebo smrtí svého blízkého. Tento příběh je toho důkazem. :-)
Co mě teda trošku zarazilo, byly vpisky patnáctiletého George. Na jednu stranu puberťák (chování k mamince, k otčímovi), ale na druhou stranu filosoficky uvažoval jako padesátiletý muž. ;-) Takový zvláštní...
Knížku jsem četla v rámci povinné četby, ale jsem z ní nadšená! Líbila se mi jak část, kde vypráví Georg, tak část, kde "vypráví" dopis. Je úžasné, co Gaarder dokáže vytvořit bez pomoci fantastických prvků. Moc hezký příběh, který nás nutí zamyslet se nad běžnými věcmi a zároveň vám nic násilně nenutí. Rozhodně doporučuji!
Moc dojemné, ale zároveň nadějné. A pro mne z toho plyne, že život stojí zato i když přinese nečekané a kruté okamžiky a i když nevíme, jak dlouhý bude, zato můžeme ovlivnit, jak bude bohatý a krásný.
Nevím, jak může takový příběh promluvit k náctiletým, ale díky autorovi, že se nevyhýbá otázkám odchodu ze světa a předkládá je nám čtenářům laskavě a ne beznedějně.
Krásná knížka, se silným příběhem. Uvažuji proč knížky pro děti mají tak hluboké myšlenky jako je tahle nebo třeba Malý princ, ale i knížka Jakub a obří broskev, měla v sobě hloubku. Možná to je skrytě pro dospělé, kteří si potřebují v hlavě srovnat, kde tkví podstata věcí. Že to není v honění se za úspěchem a penězi, ale v něčem úplně jiném. Přestože knížka nebyla kdoví jak smutná, věděli jsem že tatínek už nežije, tak konec dopisu mě dojal.
Dívka s pomeranči rozhodně není kniha jen pro děti. Nemusí se jí bát ani žádný dospělý.
Přemýšlím nad tím, kdy jsem naposledy byla ráda za prostý fakt, že jsem na světě. Na planetě Zemi.
"Život je taková gigantická loterie, v níž jsou viditelné jen vítězné losy.
Ty, jenž čteš tuto knihu, jsi takový vítězný los.
Lucky you!"
Pomeranče v Norsku jsou třikrát dražší než u nás a proto se vyplatí Andaluzie. Může poznamenat zhýčkaná jemná srdíčka.
Ona to bude závist; chtěli bychom taky, aby se nám naši svěřili o tom, jak o sebe krásně stáli....nebo aby jednou o nás někdo vyprávěl jako o té pravé dívce s pomeranči:)...
Dlouho jsem čtení této knihy odkládala, ovšem po přečtení pár listů jsem ji nedokázala odložit.. doporučuji všem, co si potřebují urovnat své myšlenky a na chvíli se zastavit :)
Dojemná knížka, která mě však nedokázala dojmout. Autor chytře navnadil čtenáře, že na konci položí důležitou otázku,díky tomu jsem knihu přečetla do konce. I když je o vážných tématech- o smyslu života, smrti, lásce-a má asi přimět čtenáře k zamyšlení- u mě nezanechala žádnou stopu.
Ústředním motivem je příběh o lásce, který je podán skoro až pohádkově, vypráví ho otec hlavní postavy a ten má skutečně neobyčejný pohled na svět. Celým příběhem prostupuje láska k životu a konec člověka naťukne k přemýšlení o smrti.
Kniha mě ale nijak zvlášť neoslovila, ani nezasáhla. Je opravdu krásně napsaná, milá, ale celkově ve mě nezanechala silný dojem.
Štítky knihy
dopisy filozofie zfilmováno norská literatura severská literatura pro děti od 12 let pro dospívající mládež (young adult) otcové a synové ztráta blízkých
Autorovy další knížky
2002 | Sofiin svět |
2004 | Dívka s pomeranči |
2002 | Kouzelný kalendář |
1999 | Jako v zrcadle, jen v hádance |
2017 | Loutkář |
Kniha Dívka s pomeranči je v
Právě čtených | 13x |
Přečtených | 1 505x |
Čtenářské výzvě | 177x |
Doporučených | 150x |
Knihotéce | 277x |
Chystám se číst | 615x |
Chci si koupit | 103x |
dalších seznamech | 11x |
Příběh byl jednoduše a čtivě napsán. Bylo příjemné a napínavé to číst. Toužila jsem znát všechna tajemství dívky s pomeranči. Příběh byl dost jednoduchý. To by mi nevadilo, ale chybělo mi tam to filosofování. To tam tak jen lehce profukovalo..
Kniha je primárně určena spíše mladistvým. S tím bych ale úplně nesouhlasila. Mladá postava Georga, ano. dopis od dávno zemřelého otce, také fajn. Ale způsob zpracování mi nepřijde pro mladistvé dost poutavé. Pro dívky možná. Ale možná se taky pletu. Filosofie bylo na můj vkus málo.
Když to shrnu, milá knížka, ale od Gaardera jsem čekala trošku více.