Dívka s pomeranči
Jostein Gaarder
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/285342/mid_divka-s-pomeranci-qHA-285342.jpg
4
1013
177
Hrdinou této knihy je Georg, kterému zemřel otec, když byl hodně malý. A teď se najednou najde jeho dopis adresovaný synovi. Napsal ho krátce před smrtí, protože věděl, že mu chtěl předat některé své myšlenky a poselství, kterým by tehdy malý Georg nerozuměl. Tento emočně nabitý příběh vypráví o nemoci a marném boji, ale také o naději. A samozřejmě tady najdete pár filosofických otázek.... celý text
Literatura světová , Romány
Vydáno: 2012 , Albatros (ČR)
Originální název:
Appelsinpiken , 2003
více info...
Přidat komentář
Nádherná kniha , našla som tú, ktorú by som si zobrala na pustý ostrov. Plná emócii, krásnych slov a musím sa priznať, že som ju mala problém cez slzy dočítať. Vrelo ju odporúčam.
Tahle kniha je naprostá pecka. Krásný a čtivý příběh. Moje druhá kniha od Gaardera co jsem přečetla a moc se těším na další...
Velkým třeskem nevznikl pouze náš vesmír, ale i čas. Jeho běh spíše nevnímáme, ale pak se něco stane a my si najednou uvědomíme jeho jedinečnost a hlavně nevratnost. A náš život dostane úplně jiný rozměr. Právě to lze vyčíst v tomto pomeranči provoněném příběhu spolu se sdělením o důležitosti každé jednotlivé minuty našeho života, protože je tady pouze jednou...
PS/ Nějak jsem nepochopila tu "hru" schovat dopis, bylo to riskantní, co tím chtěl básník říci ?
Myslím, že Jostein Gaarder má v oblibě promlouvání k lidem prostřednictvím dopisů :) Už v Sofiině světě tento prostředek komunikace hojně užíval, což mě teď znovu trochu rušilo. Ale obsah tento maličký rušivý element výrazně převyšuje.
Příběh o smiřování se s tím, co nemůžeme změnit, o ztrátách, ale i o naději, kterou by člověk neměl ztrácet. Jen mě po celou dobu čtení mrzelo, že můj otec mi žádný takový dopis nenapsal... :)
"S námi lidmi je to někdy tak, že je horší něco drahého ztratit, než to nikdy nemít..."
Jedna z knih, kterou bych si s sebou vzala na pustý ostrov. A to jsem prosím pěkně na pomeranče alergická. :-)
Krásná, milá knížka. No a co, že je tak trochu naivní? No a co, že vnímavý (a všímavý) čtenář brzy pochopí, kam knížka směřuje a jak to všechno dopadne?
Četla jsem ji několikrát, a přesto se k ní ráda vracím. A vůbec se nestydím za to, že si nad ní pokaždé pobrečím.
Kniha člověka donutí přemýšlet nad pomíjivostí života, nad tím, že to všechno může skončit mnohem dřív, než si vůbec dokážeme představit... A přitom je v hloubi tak pozitivní.
Kniha pro čtenáře od 12 let? To já, téměř dvakrát starší, jsem byla naprosto nadšená! Další z mnoha knih, která zanechá nějakou stopu, od které se nebudete moct odtrhnout, která vás donutí plakat a zároveň se usmívat, ... Zopakuji to ještě jednou, protože je to pravda, jsem nadšená!
Kéž by kniha neskončila. Citlivost prýštila z každého slova ... Najednou samota nebyla tak otravná a jako vánoční dárek byla přečtená hned na Štěpána!
Moc hezká kniha, a to i přesto, že po chvíli víte o co jde a jak to prakticky dopadne. Je tam onen typický Gaarderův rukopis i stavba děje. Myslím si však, že v dnešním světě je potřeba číst (hlavně dětem) takové příběhy, kde se oslavuje prosté lidství, naděje, láska a život jako takový, protože všichni jsme přeci jen šťastní výherci v existenční loterii.
O téhle knize mi řekla jedna známá, tak sem šla do knihovny a našla sem ji v sekci pro děti… no Přečetla sem ji jedním dechem, je fakt skvěle napsaná, ten nápad a pointa a tak, prostě super…
Velice zajímavá kniha. Četla jsem sice i lepší, ale tato se mi také moc líbila. Zajímavé pojetí příběhu, místy velice zajímavé a dobré otázky a pojetí morálních dilemat. Ta dvojitá Ich-forma se mi líbila, příběh byl zajímavější.
Georg v něčem připomínal klasického patnáctiletého kluka, jindy zase intelektuála.
Děj mě místy pobavil, jindy dojal (ale nebrečela jsem).
Příběh je tak akorát dlouhý, bylo by zbytečné ho prodlužovat. Vše podstatné v knize je.
Knize dávám čtyři hvězdičky, je originální, pěkná a vede člověka k zamyšlení.
Nádherný citlivý příběh, který se lehce četl a ukáplo u něho i pár slz. Takhle bych do jedné věty shrnula tuhle krásnou knihu s ještě krásnějším názvem Dívka s pomeranči.
Kniha mě velmi zaujala. To, že skoro celá knížka bude pojatá jako dopis někomu je velmi dobrý nápad. A také ty části, kde se povídalo o vesmíru byly hrozně poutavé, dokonce když jsme dva dny po přečtení knihy jeli v noci k babičce a byl vidět měsíc v úplňku tak jsem si vzpoměla na Jana Olava a malého Georga jak se spolu dívali na hvězdy.
Četli jsme to jako povinnou četbu, takže to bylo příjemné překvapení, ale nenadchla mě tak docela. Ale je roztomilá!
Podle mně dokonalé. Přijde mi zvláštně napsaná, tajemná a objevují se v ní skvělé spekulace...
Štítky knihy
dopisy filozofie zfilmováno norská literatura severská literatura pro děti od 12 let pro dospívající mládež (young adult) otcové a synové ztráta blízkých
Autorovy další knížky
| 2002 |  Sofiin svět |
| 2004 | Dívka s pomeranči |
| 2002 | Kouzelný kalendář |
| 1999 | Jako v zrcadle, jen v hádance |
| 2017 |  Loutkář |
Kniha Dívka s pomeranči je v
| Právě čtených | 13x |
| Přečtených | 1 505x |
| Čtenářské výzvě | 177x |
| Doporučených | 150x |
| Knihotéce | 277x |
| Chystám se číst | 615x |
| Chci si koupit | 103x |
| dalších seznamech | 11x |
Gaarder, má láska. Zamilovala jsem se v Sofiině světě a v Dívce s pomeranči bylo dokonáno :-) tuhle knížku už jsem četla několikrát a ještě víckrát ji půjčovala přátelům. Je to nádherné vyznání lásky a předání dalším generacím. Norský film byl moc pěkně udělaný, ale na knihu rozhodně nemá.