Dívka na klíček

17.09.2018

Bacigalupi nám opět nabízí znepokojivý pohled do budoucnosti Země, zdevastované válkami, nemocemi, nedostatkem zdrojů, zkrátka všemožnými negativními lidskými zásahy. Tentokrát okusíme ingredience asijské, konkrétně thajské kultury. Autor umí čtenáře vtáhnout do prostředí, tradic i mentality národa dokonale, aniž by se uchyloval k přehnané popisnosti.
Zrovna tak představuje postavy, které mají hlavní vliv na události románu: žádné hluboké psychologické sondy, přesto je každý charakter jedinečný, vícevrstvý a uvěřitelný. Nenašla jsem si oblíbence, ovšem i tak jsem se s hlavními (anti)hrdiny dokázala na nějaké úrovni ztotožnit, najít pro ně pochopení, cítit lítost nad jejich utrpením.
Dělalo mi trochu starosti, jestli při nedostatku času a soustředění nebudu mít problémy sledovat děj, ale ve skutečnosti na mocenských hrátkách, na všem tom přetahování o vliv v izolovaném království nebylo nic složitého. Snadno a ráda jsem se do tohoto zajímavého, byť krutého a neveselého světa vracela. Bacigalupi mi opět potvrdil, že je v mé TOP10 autorů zaslouženě. Kromě toho Argo zase vyrobilo hezkou, kvalitní knihu a překlad Richarda Podaného lze jedině pochválit. Pátá hvězda unikla jen o fous.

06.09.2018

Přiznávám bez mučení (auuuuvajs , to sakra bolí:), že ač mám rád postkatastrofické romány, tak tento jsem nedočetl.Autor umí dobře psát i potřebná fantazie na popsání takového světa mu nechybí, ale nemá to zajímavé postavy a děj (takový "Trifidi" s "Cestou" na "Malevil" mají teprve "Bídné roky" :)

01.08.2018

Masterstick

23.03.2018

Dlouho mě trvalo, než jsem se naladil na svět v knize a pochopil, co se dříve vůbec stalo, že je v takovém stavu a jak fungují ty kalorie a tak. Možná je kniha přívětivější pro čtenáře znalé autorových povídek, ale mě stálo dost energie u knihy prvních 50 stránek vydržet. Nakonec mě ale myšlenka tohoto biopunkového světa zaujala a dal jsem ji prostor. Bohužel ale hlavní postavy v knize jsem si neoblíbil, a to ani dívku na klíč a to má všechny předpoklady :). Vůbec jsem neměl potřebu jim fandit a byly pro mě jen další součást tohoto zvláštního univerza. Popravdě jsem od knihy čekal o dost více. Tím ale neříkám, že je špatná, protože i teď, nějaký pátek od přečtení, si dokáži vybavit některé scény a divné situace, které byly natolik silné, že se mě celé zaryly do paměti a to ne každý autor dokáže. Ale jako celek nefungovala a proto dávám průměr.

21.02.2018

Nějak jsem se nemohl začíst. A pak jsem jsem pořád přemýšlel o hrázích a přílivu a odlivu a bouřích.

21.02.2018

Po výborné sbírce výborných povídek Čerpadlo 6 je Dívka na klíček prostě.. zklamání.
Autorovi se sice povedlo vykreslit pěkný biopunkový dystopický svět, ale celý děj, postavy, vyústění jsou strašně nezajímavé a nudné. Nakonec celá kniha tak nějak vyšuměla do ztracena a nezanechala ve mně žádný hlubší dojem.

27.01.2018

Postapokalyptický svět , svět úpadku a nedostatku. Děj knihy je zasazen do blízké budoucnosti , odehrávající se v Thajsku. Světu vládnou velké korporace ,které řídí absolutně vše. Příběh dívky Emiko , dívky na klíček uměle vytvořené , novočlověk nebo škubadlo. Emiko sní o útěku a svobodě. Bacigalupi vytvořil drsný svět , který už byl popsán v Čerpadlu 6 povídky - Kalorik a Na žlutou kartu. Autorovy knihy mám rád a jinak tomu není ani u této knihy. Čerpadlo 6 považuji za jednu z nejlepších povídkových knih co kdy vyšli. Celosvětové ohlasy čtenářů jsou jasné , Bacigalupi je hodnocen jako jeden z nejlepších autoru sci-fi poslední doby. Ocenění jeho knih je taky jasné Hugo a Nebula. Za mě plný počet hvězd. Komu se nelíbila Dívka na klíček nebo Čerpadlo 6 doporučuji přečíst Hrnečku vař nebo Otesánek , ale to je trochu jiné sci-fi.

05.10.2017

Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla a zorientovala co jsou to ty kalorici, kličkopružiny a celkové fungování společnost. Není to kniha, která by mě zaujala natolik, že bych si ji přečetla znovu, ale byly to příjemně strávené dva dny.
Velice zajímavé téma, a zároveň dosti děsivá představa, že bychom takhle jednou mohli dopadnout....

25.09.2017

Na Dívku na klíček jsem se dost těšila, ač to byla moje první knížka od Bacigalupiho. Ze začátku jsem se se zatajeným dechem seznamovala s hrdiny, ale...
Zdá se mi, že autor vykreslil zajímavou (a ne nepravděpodobnou) budoucnost, do které ale bohužel zasadil mimořádně sucharský příběh. Stále ještě přemítám, jestli měl děj vůbec nějakou zápletku. Více než polovinu knihy se autor vypisuje s postavami (velice zajímavými postavami s propracovanou minulostí) a omáčkou kolem nich, ale když už čtenář čeká konečně pořádný zvrat, nastane nějaká ta politika a konec.
Asi to sem vůbec nepatří, ale hrozně mě mrzelo, jak dopadl Bacigalupiho Sandokan, úplně mi trhal srdce způsob, jakým se nějakou dobu choval ke Kanye. To ostatní ignorovali jeho phí nebo její samomluvu?
Ve výsledku jsem poněkud rozčarovaná, ale rozhodně přečtení nelituji.

21.09.2017

kaloricke spolocnosti - znie to ako hudba buducnosti

Nuda, nuda a zase nuda. Jedna z mála knih, kterou jsem nedočetl. Asi v půlce jsem ji znechuceně zaklapl a vrátil. Jediné hézké jsou na ní ilustrace desek...

09.05.2017

Velmi, velmi dobré!

02.05.2017

Zajímavé téma a velmi dobře zpracované. Jen jsem občas se trochu ztrácela v postavách... Ale to je spíš moje chyba, než autora.

27.12.2016

Thajské sci-fi zklamání

Na knihu, kterou jsem si vybral na základě ocenění Hugo 2010, jsem se velice těšil. Bohužel fázi očekávání nahradila fáze zklamaní. Děj je do 2/3 velice strnulý, rozvinuté příběhové linie nedávají žádný smysl vzhledem k tomu jak se děj ubírá (neubírá!). Trochu mi vadil i překlad knihy, ano určitě to byl překladatelský oříšek, ale již jsem určitě přečetl lépe přeložené sci-fi novely. Poměrné zajímavé téma, kalorických společností není moc využito. Od knihy rozhodně nečekejte cyber-punkovou atmosféru, spíše thajský mačetový chaos. Zachraňuje to alespoň finální část knihy, která se čte velice dobře a autor zde příběhové linie katalitickou formou protne.

Považuji se již ze středně pokročilého čtenáře sci-fi, ale na knihy od Asimova, Herberta či Clarka ta knížka nestačí. Potenciál prostředí v kterém je Dívka na klíček zasazena je nevyužit.

02.12.2016

Skvělé sérum pro můj mozkový aparát. Určitě nevšední sci-fi. Mimo jiné, dobře zvolené tempo. Přečteno na pár záškubů.

31.01.2016

Paolo Bacigalupi je jméno, které se dost často ve sci-fi kuloárech skloňuje. Po Čerpadle 6, které mě nijak zvláště nenadchlo, jsem si řekl, že zkusím i román ze stejného světa, ale bylo to pro mě zklamání. Působí to dost těžkopádně a nepřehledně. Místy jsem vlastně ani pořádně nevěděl co se děje a jaká postava zrovna mluví či co vlastně chce dělat. Zápletka je tu vlastně nijaká, protože autor spoléhá na svůj svět a jeho pravidla, což je asi jediné, co mi přišlo zajímavé. Nakonec jsem to po třetině knihy vzdal, protože nemám chuť ani čas číst věci, které mě prostě už z principu štvou a nebaví i když je to z mého oblíbeného ranku.

22.01.2016

Námět knihy není vůbec špatný. Ovšem problémem pro mě při jejím čtení bylo nezměrné množství postav, u kterých jsem většinou nedokázala rozeznat zda jsou to "ti dobří" či "ti špatní". A během celé knihy jsem si nedokázala vytvořit žádný emoční vztah ani s jednou z postav a to je podle mě pro čtenáře velmi důležité, tak se pozná výborně napsaná kniha.
Proto nemůžu knihu ohodnotit jako výbornou, ale považuji ji za dobrou či uspokojivou knihu.

17.12.2015

Já jsem teda poctivě zmaten. Netuším, jestli je to tím, že jsem nepochopil původní Bacigalupiho myšlenku tohoto románu, nebo jsem tam nenašel to, co jsem tam měl najít. Nebo ten román opravdu není až tak dobrý, jak většina říká. O čem to jako bylo? Co jako tím chtěl básník říci? Asi si budu muset najít nějakou recenzi, protože z toho, co jsem četl, jsem si nevzal vůbec nic. První polovina je brutálně nudná. Konkrétně Emiko je hrozná. Nejde ani pořádně popsat, co všechno si o ní myslím, ale to jak se chová, si myslím, že by se nechoval ani Novočlověk. Spíš je to problém autora, který od poloviny píše velmi krátké kapitoly, které ničím nezaujmou. Vůbec ničím. Hlavně teda ty kapitoly o Emiko. No vlastně o Andersonovi je to nuda, o Kanye je to nuda, jediný možná HockSeng je zajímavý... možná trochu. Jediné velké PLUS, které kniha má je úplně konec. Tedy začátek epilogu (který je jinak psaný o Emiko a je nudný jako parapet), kde se hráz konečně protrhne a alespoň něco se stane s Kung Threpem nebo jak se to jmenovalo. A vlastně s těmi cizími názvy jsem se ztrácel. Brutálně. Nevěděl jsem, co který výraz znamená (tedy kromě těch japonských od Emiko, jelikož jsem byl kdysi fanoušek Anime), ale jang kuej'c v čínštině (mandarínštině?), nebo samotný farang? Co to proboha je? Čekal bych alespoň nějaký slovníček na konci knihy, ale ono nikde nic. Kniha mě hrozně zklamala, vlastně ani nevím, proč jsem jí nakonec dočetl, ale vlastně toho nelituju... Aspoň vím, že od Bacigalupiho nic nečíst. Možná je čerpadlo 6 lepší, ale do toho už se nepustím.

14.11.2015

Prostředí knihy - "období po expanzi", kdy došly zásoby ropy a zem je zaplavena geneticky upravenými organismy, se mi moc líbí. Samotný příběh nebyl moc důvtipný. Respektive... tuctovka co nepřekvapí. Škoda, že se autor moc nezajímá o samotné genové technologie, okamžik, kdy Gi Bu Sen mrknul na "vzorek choroby" pod mikroskopem (!) a "všechno mu bylo jasné" byl hodně úsměvný.