Dítě

Dítě https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/399529/mid_dite-komedie-o-3-jednanich-nuZ-399529.jpg 3 3 2

Podtitul: Komedie o 3 jednáních Satirická komedie je ostrou kritikou mravně rozvraceného měsťáctví i předzvěstí prvních vítězství lidových mas, základní společenský konflikt doby vykreslil Šalda v příběhu z bohaté průmyslnické rodiny, jejíž podnikatelská sláva je již v úpadku a v které se matka - "průmyslová imperialistka" snaží zlým, cynickým a brutálním ovládáním členů rodiny udržet své dobyté posice a dřívější lesk. Proti dravčímu okolí nezmůže nic idealistický odpor jejího mladšího syna, názorově rozviklaného umělce, ani ironie jejího švagra, poctivého inteligenta, z jehož vynálezů vyrostlo jmění rodiny. Až teprve v boji o nemanželské dítě jejich služebné, kterou paní domu cynicky nutí k potratu, nabývají oba síly k rozchodu se starým světem a nacházejí své místo mezi lidem.... celý text

los
los
07.06.2022 2 z 5

děkuju JulianěH. za objevení této hry, i když mě guru české kritiky v roli dramatika neuchvátil ani tentokrát; přemýšlím, jestli žánrové vymezení naznačuje interpretaci a nadsázku? jinak bych četl Dítě jako jakýsi relikt vitalismu...

JulianaH.
JulianaH.
14.04.2022 4 z 5

Tak jsem si přečetla svého prvního Šaldu – ve snaze pochopit, proč „jako literární kritik exceloval, ale jako autor spíše zapadl“.

„Dítě“ je hra o tom, jak se jednotliví členové továrnické rodiny postaví k neplánovanému těhotenství svojí služky. Dala by se v ní spatřovat kritika sociálního darwinismu a malthusiánství (jeden myslitel je zmíněn, druhý naznačen), s čímž souvisí i Šaldovo odsouzení interrupce. Kromě toho autor útočí na měšťanskou endogamii a vůbec na kastovnictví (sňatky služek a továrníků vnímá pozitivně, coby příliv čerstvé krve). Oslavuje život, mateřství i mužství – Alešovo „umělectví“ a sny o hudební kariéře chápe jako opak autentické mužnosti.
Jak typické pro intelektuály, že píší divadelní hry o zbytečnosti umění.
Žánrové zařazení mezi komedie se mi nezdá; přesnější by snad bylo „sociální pohádka“. Trochu naivní příběh o černobílých postavách, ale z jazykového hlediska určitě nedělal ostudu jevištím první republiky. Pojmy typu „zuzaník“ (starší muž, který si myslí na děvčata) nebo „citová nezaměstnanost“ stojí za zapamatování. :)

PS. Vnucuje se myšlenka, že rozšíření účinné antikoncepce bylo pro literaturu katastrofou, poněvadž ji ochudilo o celé jedno odvětví námětů.