Devatero pohádek
kniha od: Karel Čapek , Josef Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12656/devatero-pohadek-12656.jpg
4.5
1117
a ještě jedna navíc od Josefa Čapka jako přívažek. Známé pohádky - Velká kočičí pohádka, Pohádka psí, Pohádka ptačí, První loupežnická pohádka, Pohádka vodnická, Druhá loupežnická pohádka, Pohádka tulácká, Velká policejní pohádka, Pohádka pošťácká a velká pohádka doktorská - patří v tomto souboru mezi stálice základního fondu literatury pro děti společně s kouzelnými ilustracemi Josefa Čapka. ... celý text
Komentáře (129)
Komentáře 129 Recenze 1
Krásné pohádky od bratří Čapků. Každá pohádka v sobě měla něco krásného.
Nejvíce se mi líbí jejich čeština. Hlavně to jak vyjmenovávají slovesa nebo podstatná jména a je jich straně hodně, jsou to vlastně synonyma a vždy mě překvapí, kolik slov jde použít. A nebo jak se snaží vzpomenout na něčí jméno a vyjmenuje tři a jsou absolutně nezaměnitelná mezi sebou.
V těchto velmi osobitých a vskutku čapkovských pohádkách je spousta jakýchsi detailních šperků, kterými se knížka nesmírně rozmanitě blýská. Dovolím si na některé upozornit:
1. Klasifikace dopisů poštovních skřítků. Vzpomenu si na ni dost často, např. když mi přijde nějaký formulář nebo faktura.
2. Ve Druhé loupežnické pohádce je perlička češtiny: Nadávky podle abecedy od A až po Ž.
3. Doporučení loupežníkovi, který chce být slušný a uctivý a při tom splnit otcovu vůli aby pokračoval v jeho loupežnickém řemesle, že se má stát výběrčím mýta. Geniální.
4. Perfektní charaktery v ptačí pohádce. Vrabec z Dejvic migrující do Kardašovy Řečice, americká vlaštovka, která doporučuje stavět hnízda z betonu, atd.
5. A spousta dalších podobných perliček, které si každý najde sám.
Krásné pohádky, které potěší duši v každém věku.
Moji nejoblíbenější je stále Velká doktorská.
Krásný a bohatý je ten jazyk český. A pohádky jsou i v dnešní době prudce čtivé, aktuální a skvělé. Děti se dobře bavili a dospělé nadchlo prolínání moderního s tradičním.
Tuto knihu jsem v dětství nečetl, až nyní v dospělém věku jsem se ke knize dostal. Pohádky se mi líbily.
Autor v některých pohádkách používá detektivní zápletku. Skutečný svět se prolíná s imaginárním. Součástí pohádek jsou také jevy spojené s moderní civilizací (např. auto). Pohádky nepostrádají humor. V pohádkách vystupují lidé, pohádkové bytosti, ale také zvířata, které reprezentují určité lidské vlastnosti. Pohádkové bytosti jsou polidštěny, víly, rusalky a další mají lidské vlastnosti, s lidmi přirozeně mluví. Častokrát jsou místem děje skutečná místa (Úpice, Hronov aj.). Líbilo se mi, že autor oslovuje také čtenáře. Při psaní pohádek využil Karel Čapek své zkušenosti novináře (zeměpisné a kulturní reálie). Autor dokázal stručně a výstižně vyjádřit charakteristický rys osoby nebo události, o které vypravuje.
Karel Čapek ve svých pohádkách používá hromadění synonym a používá novotvary aj.
Ilustrace v knize opatřil jeho bratr JOSEF ČAPEK, který zároveň napsal PRVNÍ LOUPEŽNICKOU POHÁDKU (O tlustém pradědečkovi a loupežnících). Ilustrace jsou moc pěkné.
Nejobsáhlejší pohádkou je VELKÁ KOČIČÍ POHÁDKA. Líbila se mi také POHÁDKA PSÍ, POHÁDKA PTAČÍ, POHÁDKA VODNICKÁ, POHÁDKA POŠŤÁCKÁ aj.
Myslím si, že tato kniha může také oslovit současné mladší čtenáře a bude je bavit. Tato kniha mi zlepšila náladu a pobavila mě. Škoda, že jsem tuto knihu v dětství nečetl, anebo mi ji nepředčítala mamka. Ale nikdy není pozdě se začíst do této knihy. Krásný autorův jazyk a příběhy, které pobaví každého.
Milovaný Čapek...tak nádherným jazykem nepíše nikdo jiný. Je to literatura pro děti, taky to bylo čteno dceři na dobrou noc, ale člověk v tom najde krásu i v dospělosti a spíš to i ocení. Jazyk, humor, lehkost..jen pár vlastností vystihujících tuto nádhernou pohádkovou knihu. Stojí za to.
Knihu už jsem kdysi dávno četla. Připomněla jsem si děj pohádek. Také jsem zjistila, že pohádka Lotrando a Zubejda je na motivy Karla Čapka. Přitom by mi to mělo být zřejmé, loupežník Lotrando se vyskytoval na Brendách, tudíž v blízkosti Malých Svatoňovic.
Devatero pohádek, a všechny jsou akurátní, bystré, cituplné, dobromyslné, elegantní, famózní, geniální, hravé, inteligentní, jemné, kouzelné, laskavé, milé, něžné, optimistické, pozitivní, radostné, skvělé, tolerantní, úsměvné, veselé a zábavné.
Všechny by mohly sloužit jako učebnice českého jazyka pro rozšíření slovní zásoby a výuku kultivované mluvy a jazykové kultury!
(SPOILER)
Velká doktorská pohádka
Pohádka je o kouzelníkovi Magiášovi.
Magiáš nebyl ani zlý ani hodný.
Jednoho dne mu zaskočila pecka ze švestky do krku. Jeho sluha hned běžel pro
doktora. Doktor rozhodl, že bude nutná operace.
Potřeboval asistenci, proto si zavolal pomocníky, ostatní doktory. Jakmile se sešli, začali si vyprávět různé příhody,které zažili s pohádkovymi postavami.
Případ s rusalkami
Doktor cestou našel rusalku,
té obvázal zlomenou nohu. Poradil jí, ať jde k filmu.
Případ s Havlovickým vodníkem
Havlovický vodník měl revma. Přišel za panem doktorem a ten mu poradil, ať jde do lázní.
Teplá voda mu pomůže na jeho potíže.
Případ s hejkalem
Hejkal vždy křičel a pokřikoval. Když ztratil hlas, potřeboval doktora. Ten mu poradil ať nestraší, ale hlas využije.
Pan doktor vyléčil hejkala a ten stal mluvčím
politiků.
O princezně Solimánske
Jednoho dne se princezně udělalo špatně.Potřebovala doktora. Sultán si nechal poradit, že doktora poznají, pokud bude mít před jménem dr. Sultán hned poslal posly, aby začali hledat doktora. Našli drvoštěpa (dr Voštěp),a ten vyléčil princeznu tím, že vysekal stromy a světlo mohlo na princeznu.
Pohádka pošťácká
Pan Kolbaba byl pošťák. Jednoho dne zaspal na poště a všiml si, že tam žijí skřitci.
Oni zjistili, že pan Kolbaba měl doručit ještě jeden dopis. Problém byl, že dopis neměl poštovní známku ani adresu. Psaní psal František své milé Marušce, že jí chce
požádat o ruku. Pan Kolbaba se snažil doručit dopis 2 roky. Ale nepovedlo se mu to. Najednou zahlédl auto,
kde šofér byl Frantík. Tak pan Kolbaba nakonec dopis doručil a Mařenka si vzala Frantíka za manžela.
Pohádka policejní
Jednou jeden policajt musel vysvobodit princeznu ze zajetí draka. Obhlédl situaci a zjistil, že potřebuje posily. Jakmile policajti obklíčili draka, tak ho zajali a princeznu zachránili.
Jednou policajti našli vejce, zjistili , že se z něj vyklubal drak. Další den si ho pán adoptoval. Nikomu se drak nelíbil. Ale tím že dráčka nedal,získal princeznu, která se z něj vyklubala.
Pohádka tulácká
František Král byl tulák. Clověk co nic nemá. Ale František Král by nikdy nic neukradl, jako ostatní tuláci. Jednou se rozhodoval, co bude dělat a najednou uviděl velice bohatého pána. To mu ulétl klobouk a Františka požádal, ať mu podrží kufřík, než klobouk chytne. František čekal, než se pán vrátí. Už odbila půl noc a strážny ho viděl s kufrem, tak si myslel že kufr ukradl. Frantu zavřeli do vězení. O kufr se nikdo nepřihlásil . Pan soudce si myslel, že František majitele kufru zabil a někde zakopal. Už ho chtěli odsoudit k smrti, ale pán se ukázal a nakonec vše dobře dopadlo. Františka označili za bílou vránu. To je vzácný jedinec svého druhu.
Druhá loupežnická pohádka
Loupežník Lotrando byl úspěšným loupežníkem v okolí, proto měl hodně peněz. Svého jediného syna dal do nejlepší školy. Když Lotrando umíral, tak mu jeho syn slíbil, že bude taky loupežník. Syn byl velice zdvořilý, tak to nedokázal. Jel za svým učitelem pro radu a ten mu poradil vybírat mýto. Jednou jel okolo pan učitel, aby se podíval, jak se mladému loupežníkovi daří. Pan učitel ho nemohl poznat, protože byl jako mýtný (úředník) velmi hrubý.
První loupežnická pohádka
Jednou byl dědeček na plese, bylo tam hodně loupežníků. On to ale nevěděl. Jak se někdo blížil tak, všichni stáli jako sochy, aby je přechytračili . Povedlo se jim to, ale dědeček všechny oznámil a vše dobře dopadlo.
Pohádka ptačí
Jednou se všichni ptáci slétli, aby si řekli, co je nového. Špaček povídá, že ví, jak se naučili ptáci létat. Meteorit, který vidíme večer, je vlastně boží vejce. Dopadlo na zem. všichni ptáci ho vyseděli, protože chtěli vědět, co se vylíhne. Jen slepice se nezapojila. Z vejce se vyklubal anděl a ten za odměnu naučil všechny ptáky létat.(kromě slepice).
Sýkorka říká, že ví, proč se hnízda nestaví z cementu. Jednou přiletěla její kamarádka z Ameriky a říkala, že v Americe jsou hnízda jen z cementu. Naše sýkorka se na vše zeptala, její poslední otázka byla, jak se cement rozžhaví. Zalétla si pro cement ,ale jak ho nesla v zobáku, tak se rozžhavil a zobák ji strašně pálil.
Poslední část je pohádky je o vrabcovi, který si myslel, že ve světě je lépe než u nás, ale zjistil, že doma je nejlépe.
Pohádka psí
Když šel dědeček z hospody, vzal s sebou štěně (Voříška). Jak rostl, všiml si, že neumí štěkat. Tak se na Voříška podíval dědečkův kamarád a naučil ho to. Jednou si vyšel dědeček s Voříškem do hospody. Dědeček byl opilý a odešel bez Voříška. Voříšek běžel domů. Cestou uviděl rusalky, které si povídaly pověsti. První byla o stvoření člověka. Psi potřebovali partnera a tak nasbírali všechny kosti (kromě psích) a bůh stvořil z kostí člověka. Proto máme všechny vlastnosti zvířat, kromě psí věrnosti.
Další byla o kometě, která je vlastně pes s ocasem. Je tak šťastný, a proto pořád pobíhá. Poslední pověst je o masovém království, které je jen z masa. Všichni psi hrabou a snaží se vyčmuchat psí království, které je v pod zemí.
Nedalo mi to, abych knihu nevytáhnul znova z knihovny a začetl se do pošťácké či vodnické pohádky. Je to naprostá, kouzelná klasika, psaná vytříbeným jazykem, u kterého si ovšem už nejsem jist, jestli dnešní menší čtenář rozumí všem výrazům. Už ve své době vzniku byly trochu modernistické a jako náměty pro televizní inscenace či filmy byly více než modernizované. My je četli jako děti ve třetí třídě s paní učitelkou a už tehdy jsme s ní diskutovali o slovech, která se nám zdála divná nebo úplně neznámá. Prostě na vás dýchne ta doba dávno minulá (já si vždycky představím tak dvacátá/třicátá léta minulého století) se svými kulisami a lidičkami, a pak se mi snadno čtou i povídky z jedné anebo druhé kapsy :)
Ale kdo se nepokusí knihu ani otevřít, ten jednoduše ducha doby nezažije... :)
Nádherné pohádky, zase jiné, ale originální a neméně skvělé. Pro děti je to trochu složitější, ale velký ohlas měla Loupežnická pohádka. I po tolika letech se některým pohádkám s chutí zasměju. Stačí přečíst jedna a hned je ten svět o poznání klidnější a usměvavější :-)
Čapkové byli prostě borci! Ta nadčasovost pohádek je neuvěřitelná, moc doporučuju mladším i starším :)
Karel a Josef Čapek. Neznáte? Tak to o něčem vypovídá. Neznám nikoho kdo by tahle jména neznal a asi bych ani nechtěl. Autoři jasné ikony české nejen pohádkové tvorby. Ať čtete nebo ne, tyhle lidi prostě musíte znát, přes to nejede Pendolíno. A o tvorbě není co psát, to se musí přečíst. Prostě čím víc pruhů, tím víc Adidas. Maximálních 5starsů.
Některé pohádky byly hezčí než jiné, ale stejně jsem ji otevřela mnohokrát a nejvíc jsem zbožňovala ty jednoduché ilustrace. Těším se, až ji budu číst svým dětičkám :-)
Bravo pane Čapku! U nás jste pobil YouTube :)
Momentálně dělám hlídací tetu. Ke zlepšení akčnosti jsem naplánovala návštěvu hradu, který nabízí i ubytování. Po absolvování dvou prohlídkových okruhu, jsem zjistila, že mé svěřence nejvíc zaujal obrovský krocan z hradního zvěřince, pískoviště před branou s možností tvorby bábovek a kuřecí stripsy v hradní restauraci. Přesně v tomto pořadí. Dal nemam odvahu pátrat.
Když jsem je unavené, strčila hodinu před domluvenou večerkou, do vrzajících hradních posteli, nejmladší se zeptal, jestli radši nepojedeme spát domu. Po všech průvodcovských historkách o useknutých, probodnutých, zavražděných, umučených a zazděných, se opravdu báli.
Tak jsem jim dala úplné volno.
Děti briskně vytáhly iPhony a jeden jutuberak začal překrikovat dalšího. Vydržela jsem čtvrt hodiny. Pak jsem zvažovala ústup - sednout si v pyžamu na nádvoří a číst si v klidu venku. Ale bylo zima. Venku bych musela pochodovat. V růžovém pyžamku a na hradním ochozu bych nechtěně mohla konkurovat místní Bílé paní. Tak to ne.
Lstivě jsem využila strachu dětí. Nabídla jsem čtení pohádky, aby se v noci nebály. Kupodivu všechny souhlasily a odložily mobily. Potřebovala jsem něco milého, pozitivního, chytrého a bez nadpřirozených bytosti. Stáhla jsem z Databáze Čapkovy pohádky a začala. První jsme dočetli minutu před večerkou. Moji malí posluchači se přimluvili o přídavek. Pevně věřím, ze to nebylo kuli odložení večerky :D
Každopádně svůj účel pohádky splnily a do rána už jsem žádného protagonistu YouTube neslyšela!
Devatero pohádek bratří Čapků je úžasná kniha úplně jiných pohádek, než jsou ty tradiční anebo ty novějšího data. Pohádkové příběhy psané s nadhledem, vtipem a kouzelným jazykem jsem měla moc ráda. Bratři Čapkové měli dar, jak mluvit k dětem.
Moc se mi líbí, že vlastně každá z těch pohádek objasňuje to, proč jsou dnes věci tak, jak jsou z pohledu pana Čapka. Všechny příběhy jsou navíc strašně chytlavé.
Prostě klasika. Z dětství si tyto pohádky vybavuji jen velmi matně a tak bylo celkem příjemné se k nim teď, během dlouhých zimních dní, vrátit.
E-KNIHA: Tyto pohádky se (co do mých pocitů) velice podobají povídkovým knížkám. Něco se vám líbí a něco ne. V tomhle případě je to ovšem spíš o tom, která se vám líbí hodně moc a která trochu míň. Za mě se třeba povedly pohádky o princezně a její kočce (navazují na sebe v mini příběh, což je super nápad), taky pohádka psí, pošťácká a velká doktorská - ta se mi zalíbila hodně. O tom, že se povedly dvě pohádky, které daly vznik "Lotrandovi a Zubejdě" netřeba diskutovat.
Co někomu může vadit, je jazyk. Moderní, dnešní čeština to úplně není. Osobně mi ale víc vadilo používání mnohonásobného podmětu, předmětu apod. Například když někdo někam jde, zpravidla to zabere dva a víc řádků, protože je podrobně popsána cesta přes celou republiku, ne-li celý svět. Podobně to funguje u nadávek od lumpa až bůhvíkam, než se autor vyčerpá, udělá tečku a pokračuje v ději. Poprvé, podruhé to přijde humorné. Později už mě to trochu iritovalo a onen text jsem přeskakovala.
Taky se v jiných komentářích mluví dost o modernosti těchto pohádek. Já vám nevím, i přes modernější ráz NĚKTERÝCH pohádek jsem měla pocit, že jim to neubralo nic z jakési pohádkové poetičnosti (až na tu policejní, ta mi nakonec úplně nesedla).
Za mě dobrý, takový průměr až lehký nadprůměr s ohledem na dobu, kdy byla knížka psaná. Nemusíte ji dětem číst celou, ale věřím, že KAŽDÝ zde najde aspoň jeden příběh, který se mu zalíbí.
Pro děti kolem šesti nebo osmi let naprosto skvělá zábava (pro čtoucí rodiče ovšem taky ;o), nesmírně vtipná a zároveň laskavá. Vzpomínám si na to, že když jsem tuhle knihu v dětství poprvé četl, bylo to jako když se vám otevře nový světadíl!
Deset (potažmo dvanáct) úžasně rozmanitých pohádek, ale úplně nejlepší je za mne první "O začarovaném tulákovi" (která není v každém vydání, ale v uvedeném ano).
Krásná knížka, plná kouzelných pohádek. Četla jsem ji už v dětství a bylo velice příjemné se k ní zas vrátit.
Štítky knihy
pohádky zfilmováno rozhlasové zpracování pro děti od 6 let české pohádky
Část díla
- Druhá loupežnická pohádka 1932
- Pohádka pošťácká 1932
- Pohádka psí 1932
- Pohádka ptačí 1932
- Pohádka tulácká 1932
Kniha Devatero pohádek je v
| Právě čtených | 23x |
| Přečtených | 1 950x |
| Čtenářské výzvě | 181x |
| Doporučených | 69x |
| Knihotéce | 553x |
| Chystám se číst | 79x |
| Chci si koupit | 28x |
| dalších seznamech | 16x |