Devatero pohádek

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

a ještě jedna navíc od Josefa Čapka jako přívažek. Známé pohádky - Velká kočičí pohádka, Pohádka psí, Pohádka ptačí, První loupežnická pohádka, Pohádka vodnická, Druhá loupežnická pohádka, Pohádka tulácká, Velká policejní pohádka, Pohádka pošťácká a velká pohádka doktorská - patří v tomto souboru mezi stálice základního fondu literatury pro děti společně s kouzelnými ilustracemi Josefa Čapka. ...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12656/devatero-pohadek-12656.jpg 4.51014
Nahrávám...

Komentáře (116)

Kniha Devatero pohádek

kralicekP.
09. března

(+ SPOILER) Velká doktorská pohádka
Pohádka je o kouzelníkovi Magiášovi.
Magiáš nebyl ani zlý ani hodný.
Jednoho dne mu zaskočila pecka ze švestky do krku. Jeho sluha hned běžel pro
doktora. Doktor rozhodl, že bude nutná operace.
Potřeboval asistenci, proto si zavolal pomocníky, ostatní doktory. Jakmile se sešli, začali si vyprávět různé příhody,které zažili s pohádkovymi postavami.

Případ s rusalkami
Doktor cestou našel rusalku,
té obvázal zlomenou nohu. Poradil jí, ať jde k filmu.

Případ s Havlovickým vodníkem
Havlovický vodník měl revma. Přišel za panem doktorem a ten mu poradil, ať jde do lázní.
Teplá voda mu pomůže na jeho potíže.

Případ s hejkalem
Hejkal vždy křičel a pokřikoval. Když ztratil hlas, potřeboval doktora. Ten mu poradil ať nestraší, ale hlas využije.
Pan doktor vyléčil hejkala a ten stal mluvčím
politiků.

O princezně Solimánske
Jednoho dne se princezně udělalo špatně.Potřebovala doktora. Sultán si nechal poradit, že doktora poznají, pokud bude mít před jménem dr. Sultán hned poslal posly, aby začali hledat doktora. Našli drvoštěpa (dr Voštěp),a ten vyléčil princeznu tím, že vysekal stromy a světlo mohlo na princeznu.

Pohádka pošťácká
Pan Kolbaba byl pošťák. Jednoho dne zaspal na poště a všiml si, že tam žijí skřitci.
Oni zjistili, že pan Kolbaba měl doručit ještě jeden dopis. Problém byl, že dopis neměl poštovní známku ani adresu. Psaní psal František své milé Marušce, že jí chce
požádat o ruku. Pan Kolbaba se snažil doručit dopis 2 roky. Ale nepovedlo se mu to. Najednou zahlédl auto,
kde šofér byl Frantík. Tak pan Kolbaba nakonec dopis doručil a Mařenka si vzala Frantíka za manžela.

Pohádka policejní
Jednou jeden policajt musel vysvobodit princeznu ze zajetí draka. Obhlédl situaci a zjistil, že potřebuje posily. Jakmile policajti obklíčili draka, tak ho zajali a princeznu zachránili.
Jednou policajti našli vejce, zjistili , že se z něj vyklubal drak. Další den si ho pán adoptoval. Nikomu se drak nelíbil. Ale tím že dráčka nedal,získal princeznu, která se z něj vyklubala.

Pohádka tulácká
František Král byl tulák. Clověk co nic nemá. Ale František Král by nikdy nic neukradl, jako ostatní tuláci. Jednou se rozhodoval, co bude dělat a najednou uviděl velice bohatého pána. To mu ulétl klobouk a Františka požádal, ať mu podrží kufřík, než klobouk chytne. František čekal, než se pán vrátí. Už odbila půl noc a strážny ho viděl s kufrem, tak si myslel že kufr ukradl. Frantu zavřeli do vězení. O kufr se nikdo nepřihlásil . Pan soudce si myslel, že František majitele kufru zabil a někde zakopal. Už ho chtěli odsoudit k smrti, ale pán se ukázal a nakonec vše dobře dopadlo. Františka označili za bílou vránu. To je vzácný jedinec svého druhu.

Druhá loupežnická pohádka
Loupežník Lotrando byl úspěšným loupežníkem v okolí, proto měl hodně peněz. Svého jediného syna dal do nejlepší školy. Když Lotrando umíral, tak mu jeho syn slíbil, že bude taky loupežník. Syn byl velice zdvořilý, tak to nedokázal. Jel za svým učitelem pro radu a ten mu poradil vybírat mýto. Jednou jel okolo pan učitel, aby se podíval, jak se mladému loupežníkovi daří. Pan učitel ho nemohl poznat, protože byl jako mýtný (úředník) velmi hrubý.

První loupežnická pohádka
Jednou byl dědeček na plese, bylo tam hodně loupežníků. On to ale nevěděl. Jak se někdo blížil tak, všichni stáli jako sochy, aby je přechytračili . Povedlo se jim to, ale dědeček všechny oznámil a vše dobře dopadlo.

Pohádka ptačí
Jednou se všichni ptáci slétli, aby si řekli, co je nového. Špaček povídá, že ví, jak se naučili ptáci létat. Meteorit, který vidíme večer, je vlastně boží vejce. Dopadlo na zem. všichni ptáci ho vyseděli, protože chtěli vědět, co se vylíhne. Jen slepice se nezapojila. Z vejce se vyklubal anděl a ten za odměnu naučil všechny ptáky létat.(kromě slepice).

Sýkorka říká, že ví, proč se hnízda nestaví z cementu. Jednou přiletěla její kamarádka z Ameriky a říkala, že v Americe jsou hnízda jen z cementu. Naše sýkorka se na vše zeptala, její poslední otázka byla, jak se cement rozžhaví. Zalétla si pro cement ,ale jak ho nesla v zobáku, tak se rozžhavil a zobák ji strašně pálil.
Poslední část je pohádky je o vrabcovi, který si myslel, že ve světě je lépe než u nás, ale zjistil, že doma je nejlépe.

Pohádka psí
Když šel dědeček z hospody, vzal s sebou štěně (Voříška). Jak rostl, všiml si, že neumí štěkat. Tak se na Voříška podíval dědečkův kamarád a naučil ho to. Jednou si vyšel dědeček s Voříškem do hospody. Dědeček byl opilý a odešel bez Voříška. Voříšek běžel domů. Cestou uviděl rusalky, které si povídaly pověsti. První byla o stvoření člověka. Psi potřebovali partnera a tak nasbírali všechny kosti (kromě psích) a bůh stvořil z kostí člověka. Proto máme všechny vlastnosti zvířat, kromě psí věrnosti.
Další byla o kometě, která je vlastně pes s ocasem. Je tak šťastný, a proto pořád pobíhá. Poslední pověst je o masovém království, které je jen z masa. Všichni psi hrabou a snaží se vyčmuchat psí království, které je v pod zemí.

petraj30
30.12.2021

Nádherné pohádky, zase jiné, ale originální a neméně skvělé. Pro děti je to trochu složitější, ale velký ohlas měla Loupežnická pohádka. I po tolika letech se některým pohádkám s chutí zasměju. Stačí přečíst jedna a hned je ten svět o poznání klidnější a usměvavější :-)


Lejčís
17.12.2021

Čapkové byli prostě borci! Ta nadčasovost pohádek je neuvěřitelná, moc doporučuju mladším i starším :)

Meda77
25.11.2021

Karel a Josef Čapek. Neznáte? Tak to o něčem vypovídá. Neznám nikoho kdo by tahle jména neznal a asi bych ani nechtěl. Autoři jasné ikony české nejen pohádkové tvorby. Ať čtete nebo ne, tyhle lidi prostě musíte znát, přes to nejede Pendolíno. A o tvorbě není co psát, to se musí přečíst. Prostě čím víc pruhů, tím víc Adidas. Maximálních 5starsů.

Ishir
15.11.2021

Krásné pohádky od pana Čapka.

IvetaZ
21.10.2021

Některé pohádky byly hezčí než jiné, ale stejně jsem ji otevřela mnohokrát a nejvíc jsem zbožňovala ty jednoduché ilustrace. Těším se, až ji budu číst svým dětičkám :-)

ijcro
20. ledna

Nedalo mi to, abych knihu nevytáhnul znova z knihovny a začetl se do pošťácké či vodnické pohádky. Je to naprostá, kouzelná klasika, psaná vytříbeným jazykem, u kterého si ovšem už nejsem jist, jestli dnešní menší čtenář rozumí všem výrazům. Už ve své době vzniku byly trochu modernistické a jako náměty pro televizní inscenace či filmy byly více než modernizované. My je četli jako děti ve třetí třídě s paní učitelkou a už tehdy jsme s ní diskutovali o slovech, která se nám zdála divná nebo úplně neznámá. Prostě na vás dýchne ta doba dávno minulá (já si vždycky představím tak dvacátá/třicátá léta minulého století) se svými kulisami a lidičkami, a pak se mi snadno čtou i povídky z jedné anebo druhé kapsy :)

Ale kdo se nepokusí knihu ani otevřít, ten jednoduše ducha doby nezažije... :)

Pralinka1910
18.08.2021

Bravo pane Čapku! U nás jste pobil YouTube :)
Momentálně dělám hlídací tetu. Ke zlepšení akčnosti jsem naplánovala návštěvu hradu, který nabízí i ubytování. Po absolvování dvou prohlídkových okruhu, jsem zjistila, že mé svěřence nejvíc zaujal obrovský krocan z hradního zvěřince, pískoviště před branou s možností tvorby bábovek a kuřecí stripsy v hradní restauraci. Přesně v tomto pořadí. Dal nemam odvahu pátrat.
Když jsem je unavené, strčila hodinu před domluvenou večerkou, do vrzajících hradních posteli, nejmladší se zeptal, jestli radši nepojedeme spát domu. Po všech průvodcovských historkách o useknutých, probodnutých, zavražděných, umučených a zazděných, se opravdu báli.
Tak jsem jim dala úplné volno.
Děti briskně vytáhly iPhony a jeden jutuberak začal překrikovat dalšího. Vydržela jsem čtvrt hodiny. Pak jsem zvažovala ústup - sednout si v pyžamu na nádvoří a číst si v klidu venku. Ale bylo zima. Venku bych musela pochodovat. V růžovém pyžamku a na hradním ochozu bych nechtěně mohla konkurovat místní Bílé paní. Tak to ne.
Lstivě jsem využila strachu dětí. Nabídla jsem čtení pohádky, aby se v noci nebály. Kupodivu všechny souhlasily a odložily mobily. Potřebovala jsem něco milého, pozitivního, chytrého a bez nadpřirozených bytosti. Stáhla jsem z Databáze Čapkovy pohádky a začala. První jsme dočetli minutu před večerkou. Moji malí posluchači se přimluvili o přídavek. Pevně věřím, ze to nebylo kuli odložení večerky :D
Každopádně svůj účel pohádky splnily a do rána už jsem žádného protagonistu YouTube neslyšela!

1