Polednice

Dvojice mladých vyšetřovatelů mi nebyla zrovna moc sympatická. Naštěstí z další autorovy detektivky vím, že se to zlepší a tenhle problém tudíž odpadá. Trochu víc mi vadilo, jak na čtenáře vrah celou dobu pomrkává a po uvědomění si, kolik času v ději uplynulo, není pochyb, kdo nám tu vraždí.

Moje první setkání s J. Březinou. Svěží a čtivá detektivka, ve které nejsou zcela černobílé postavy. Naopak myslím, že zajímavé, neobvyklé, aspoň z té "temné strany". Vlastně od poloviny knihy znáte pachatele, proto jsem si sem tam říkal "to mi chcete říct, že nikdo ...". Ale nemá to žádná "hluchá místa", ani nelogičnosti, takže asi někdy sáhnu i po další jeho krimi :-)

6/26 Sympaticky krátká kniha. Tomáš s Evou mě trochu rozčilovali, Vsuvky s Martou byly oživení celé knihy.

V podstatě hrozně smutná kriminálka... nicméně pan Březina má nepochybně velký talent psát krimi žánr. Jsem moc ráda, že jsem ho objevila :-)

(SPOILER) Ide o druhú časť, ktorá má nesklamala.
Opäť skvelý príbeh, v ktorom sa stretávame s dvojicou mladých vyšetrovateľov, ktorí prvýkrát stoja pred neľahkej úlohou. Majú vyšetriť vraždy, no ako nováčikovia to majú veľmi ťažké. Nezľaknú sa sa a vyšetrujú najlepšie ako vedia.
K čomu ich vyšetrovanie povedie? Kto je tým záhadným vrahom?
Skvelo napísané, opäť sa to čítalo samo. Už teraz sa teším na 3.časť série.

Jedná se o druhý díl ze série Detektiv Volf. Původně jsem měl v úmyslu číst tuto sérii chronologicky, ale knihy z této série jsou hodně půjčované v naší knihovně. S největší pravděpodobností budu číst tyto knihy na přeskáčku s tím, že se budu snažit číst první díly.

Mrtvá dívka je nalezena na sídlišti města, jmenuje se Východní sídliště. Případu se ujímá podporučík TOMÁŠ VOLF a EVA ČERNÁ. Oba jsou nováčci.

Mezi bloky panelových domů obchází vrah, kterému novináři dají přezdívku Polednice. Své oběti si vybírá a zabíjí přes den v červenci. Je velmi horko.

V knize se nachází také pohled vraha, což bylo děsivé.

Tomáš Volf a Eva Černá se snaží vypátrat sériového vrahu stůj co stůj. Občas se u nich vyskytnou nějaké neshody ohledně vyšetřování případu, ale líbilo se mi, že celkově drží při sobě obzvláště, když případ převezmou vyšetřovatelé z Prahy.

Tomáš Volf kouří hodně cigarety a sám si je balí. Rád poslouchá rockovou hudbu. Eva Černá je blondýnka, používá běžně při mluvení vulgarismy, ráda běhá a chodí na tréninky aikido. Zarazilo mě, že Eva udělala velký přešlap v určité záležitosti a jen jsem nad tím kroutil hlavou.

Kniha se celkově četla dobře. Knihu jsem přečetl za jedno odpoledne. Zpočátku jsem váhal, kdo může být pachatelem zločinu, ale nakonec jsem pachatele dokázal určit. Myslím si, že pachatel se dá určit, pokud se nad vším pořádně zamyslíme.

(SPOILER) Nevesely, truchlivy jsou sídlištní kraje. Nebylo to špatné, ale byla jsem ráda, že je konec. Nejdřív jsem si říkala, že vyšetřování je nějak málo akční, pak jsem si ale vybavila slavný výrok jednoho příslušníka: "Ona je to taková mravenčí práce." A také jsem si kladla otázku, jestli opravdu žijí mezi námi nebo dokonce vedle nás lidé jako Marta, kteří jsou bez povšimnutí systému i druhých lidí vydáni všanc zvráceným choutkám "dobrodinců". A pak se stane, že ze zla se stane větší zlo a doplatí na to další nevinní. A dál radši nemyslet.

Perfektní moderní rychločtení. Super propojení více dějových linek. Nejen hledání vraha a vztahové kopance u hlavních hrdinů, ale i psycho zamyšlení.

Taková průměrná česká kriminálka.Mně se to docela líbilo a určitě si přečtu další knihu s Volfem.

Na rovinu, začátek je tedy děs běs. Pak dejme tomu, velmi lehké a odpočinkové čtení, příběh vraha to aspoň trochu oživil. Raději bych ale četla o jeho osudu, tohle bylo takový mlácení prázdný slámy.

(SPOILER) Zprvu to vypadalo na běžnou detektivku plné obvyklých klišé. Postupně se z toho ale vyloupila spíše kriminálka s trochu psychologickým přesahem. A pokud jste rodič nějakého "nestandardního" dítěte, tak věřím, že pro vás bude kniha i dost emotivní.

Příjemná česká detektivka.

(SPOILER) Eva mě iritovala svým poněkud nadýchaným egem, linka Marta, její syn a Dan byla zneklidňující - tohle se přece klidně může stát, vlastně, bez toho vyvrcholení, asi děje. Tomáš i Eva mě štvali svým individualismem a posloužili mi jako nádherná ukázka toho, že to, když spolu lidi nemluví, a to i zdánlivě o banalitách, není k prospěchu věci, mají-li spolu titíž lidí pracovat/žít. A taky toho, jak si my holky umíme vymýšlet příběhy :-D. Neotřelá zápletka. I když vraha jsem odhalila zhruba v druhé polovině příběhu a trošku mě zamrzel konec (ne z touhy po potrestání pachatele, k tomu by nejspíš, čistě právním pohledem, stejně nedošlo, ale trochu neuzavřená linka s Martou), tohle se mi líbilo.

Návrat ke kořenům Tomáše Volfa je lehce slabší než jeho románový debut. Jiří Březina ambiciózně splétá několik vyprávěcích linií i přístupů, leč exceluje zejména v popisu odcizené, a letními vedry intenzivně poznamenané atmosféře obřího panelového sídliště. Mínusem je jen zběžně narýsovaná dvojice vyšetřovatelů, klišovité chování některých postav, i dlouho dopředu patrná pointa.

Moje první setkání s autorem Jiřím Březinou v knižní podobě. Ikdyž příběh sympatického policisty Tomáše Volfa znám z rozhlasového vysílání. Líbil se mi styl psaní - 3 dějové linie, popis práce začínajících policistů i psychický popis mentálně postiženého pachatele a jeho matky. Určitě se k sérii o Tomáši Volfovi vrátím.

Pěkná detektivní jednohubka na jeden večer. Polednice se mi líbila o něco víc než Promlčení. Byla víc přehlednější a čtivejší. Tři dějové linky s odlišným tipem písma mi moc vyhovovaly. Linka Marty byla super. Těším se na další díl série.

Přečetl jsem prvních pět kapitol a musel se jít podívat na hodnocení. Věta o tom, že “okolo korzovali vyfintěné páry s velkými papírovými taškami, náctiletí s mobily před obličeji” a hlavně “důchodci listující ve slevových letácích”, to je fakt perla. Souhlasím s několika předchozími komentujícími, sloh max. střední škola.

Další díl také super.

Dobrá detektivka, ale horší než Promlčení. Jakoby to nebylo ono a vše na půli cesty.. Jdu na Vzplanutí :-) .. 75%