Cyklista

Další povedený díl. Moc mě baví, že tato detektivka je opravdu založena na skvěle napsaných dialozích (troufám si tvrdit, že to je autorova specialita). Nejvíce se mi líbil vztah Josie a Crosse. Cyklistu jsem dokázala přečíst na posezení, a to se mi moc často nestává. Hned se pouštím do dalšího dílu.

Do čtení jsem se musela nutit, silou vůle jsem to dočetla- nakonec to nebylo špatné, konečně rozuzleni a výslechy byli nejlepší z celé knihy.

Kniha mě bavila. Nejvíc asi styl vyšetřování.

Dobré to bylo...druhá kniha od tohoto autora....snad seženu i ty další.

Tak na toto dílko jsem nemela nervy...
Pro me velmi nesympaticky detektiv...
Dano do knihobudky at to zkusi prelouskat nekdo jiny...

Zajímavá detektivka. Sérii jsem začala číst tímto dílem. Jelikož autor na začátku nezmínil diagnózu detektiva Crosse, nějakou dobu mi trvalo než mi došlo, že trpí nějakou poruchou a pokládala jsem ho za nesympatického arogantního blba.

Určitě zajímavě pojatá detektivka. Lepší možná číst od 1. dílu, aby čtenář věděl o detektivovi Crossovi a jeho rodině více. Na mě trochu pomalejší. Zajímá mě asi víc osobní příběh Crosse než detektivní příběh mrtvého cyklisty. Asi stejně jako v prvním dílu této série.

Škoda, že je Cyklista tak krátký. Klidně bych si ještě početla, protože je to skvělá detektivka s poměrně nečekaným vyústěním. Určitě doporučuju.

Tak tady, ač detektivka, jsem se dokonale bavila. Úžasná postava vyšetřovatele, skvělé dialogy, jako by u nich člověk seděl. V podstatě klasická detektivka, kde není na každé stránce krev. Příjemné překvapení.

Druhy díl se mi možná líbil o trochu více než předchozí.
Zvykla jsem si na styl vyšetřování a chování Crosse, příběh byl uvěřitelný, i když pár věcí úplně nesedělo.
Prostě kriminálka v klidném tempu, bez zbytečné krve a přehršle mrtvých.

Máte rádi nepřetržité napětí, nečekané dějové zvraty a rychlé tempo? Tak to Cyklista asi nebude nic pro vás... :-)
Detektivka typu Vraždy v Midsomeru má své rozvážné tempo a přestože nejde o čtení "jedním dechem", nemá hluchá místa a nenudí. Líbilo se mi, že pachatelem není sériový vrah, který vraždí na popud nějakých těžko čitelných přeludů, historických či meziplanetárních konstelací jak je teď v moderních detektivkách častým zvykem.
Hodně prostoru je věnováno i osobnosti vyšetřovatele Crosse, který trpí autismem, což z něj činí tak trochu podivína a zároveň i zajímavou literární figurku, která se díky své poruše chová poněkud nestandardně a sem tam i komicky.
Pomalejší tempo a hodně popisu (na úkor akce) nemusí sednout každému, ale mě se knížka líbila a ráda si přečtu další díly série.

Náhodný výběr knihy v knihovně a byla jsem mile překvapena!
I když jsem nečetla předchozí díl, vůbec nebylo třeba znát jiné souvislosti.
Klasická detektivka, bez krve, přemrštěného násilí, takové jaké má ráda i Michaela Klevisová, jak sama říkala na besedě. A fakt to bylo milé čtení se zápletkou, velikostně i obsahem na delší cestu vlakem...

Pokračování série se mi líbilo více než první díl. Nějaké mouchy by se určitě našly, ale čtení mě bavilo, příběh nebyl zbytečně dlouhý a celé dohromady to dávalo smysl. Těším se na pokračování.

Další pokračování této série mě bavilo stejně, jako předchozí díl. Líbí se mi, že je to spíš taková klidnější oddechová krimi, ale nemusíte se bát, že byste se u čtení nudili. Příběh je zaměřený hodně na samotné vyšetřování a postupy, ale místy jsou situace tak šílené, že se kvůli Crossovi až musíte pousmát. Na druhou stranu si díky čtení uvědomuji, jak lidé s Aspergerovým syndromem mají mnohdy komplikovaný život v situacích, kdy by to jen málokdo čekal.

Musím říct, že tento díl mě úplně nenadchl. Případ byl zajímavý, skvělé proplený a vrah nečekaný. Rozčilovalo mě, že se mi dost spletla ta Řecka jména a občas jsem nevěděla o koho se jedná, protože používá jak jména tak i příjmení.
Zajímavé na druhou stranu bylo, dozvědět se něco z jeho soukromí, a že toho nebylo malo, řekla bych, že dokonce hodně, a to na úkor případu.

(SPOILER) Téměř vzápětí po Zubaři jsem se pustila do Cyklisty, další detektivky v nové sérii, ještě o poznání útlejší. Tentokrát jsem již byla předem obeznámena se zvláštnostmi DS (jak zkráceně nepříjemně titulován = detektiv seržant, asi) George Brunela Crosse (tentokrát nebyla ani zmínka o diagnóze Aspergera) a s celým jeho týmem. Popisy policejního vyšetřování jsou pořád vcelku dobré, ale vrhání se jedním směrem a pak jeho opouštění stejnou rychlostí nebylo zrovna příjemné pro nikoho.
Ale autorovi tentokrát ještě víc zazlívám očividné chyby v procesu vyšetřování: všichni vědí, že je klíčové se zaměřit na nejbližší okolí oběti, a to Cross z poloviny úplně pominul, zatímco všechny hnal na míle daleko a mořil detaily o řeckých velkých šmejdech, lichvářích, špinavých penězích, drogové mafii, až jsem uprostřed měla najednou pocit, že s přívalem nových jmen jsem se octla v jiné knize (už chyběla jen gastro-cyklo-porno-pedofilní mafie). A pak teprve dlouhatánským obloukem se vracíme zpět na začátek a horko těžko najdeme motiv i vraha. Nicméně (a to je další chyba ve vyšetřování), pokud by netrvalo týdny zjistit, komu patří/patřila garáž v demolici s úvodním nálezem mrtvoly, pak by si mohl Cross a jeho tým ušetřit většinu práce.
Takže jsem opět poněkud frustrovaná ze sice čtivé nedlouhé knihy s potenciálem originality v podobě detektiva, ale bez potřebné věrohodnosti. Tentokrát už hodnocení nenadsadím.

Třetí díl ještě lepší a zajímavější, než předchozí dva. Leckdo se snaží detektiva Grosse, který má poruchu autistického spektra, přesměrovat na jiný druh pátrání, ale to by byla dlouhá a zbytečná diskuze, která by skončila, teprve až by sám sebe přesvědčil, že jeho řešení bylo od počátku jediné správné. Já jsem si tuto pohodovou detektivku skutečně užívala.

(SPOILER) Moc jsem nepochopil, jak je možné že Robbie byl asi 10 let mrtvý a nikdo si nevšimnul že je pryč. Jinak je teda hoooodně velká náhoda, že se Cross zrovna baví se sousedkou, která se úplně náhodou zmíní o tom že naproti měli jámu.

Mě se i druhá kniha ze série líbila, ale musím uznat, že Zubař byl o fous lepší, proto dávám jen 4*.
Byla to příjemná detektivka, která poklidně plynula bez většiho napětí a akce. Opět se mi líbilo, jak vyšetřovatelé krok za krokem získávali indície k nalezení vraha.
Moc jsem si oblíbila podivína detektiva Crosse a jeho parťačku, která ho pomalu, ale jistě učí vyjadřovat své pocity a učí ho komunikovat s lidmi.