Desátý klíč
Ladislav Štaidl
https://www.databazeknih.cz/img/books/98_/98146/bmid_desaty-klic-mFi-98146.png
4
10
6
Titul je volným pokračováním první Štaidlovy knihy Víno z hroznů. Autor i zde zeširoka vzpomíná na svůj bohatý umělecký i soukromý život. Štaidl všech deset kapitol pojmenoval podle hotelů, ve kterých přebýval během svých profesních i osobních cest. Děj se tedy většinou točí kolem historek z měst a zemí, které navštívil. Ve vyprávění, které není nijak chronologicky řazeno, autor vzpomíná na spoustu známých i neznámých lidí, se kterými se setkal, žil nebo spolupracoval. Kniha je navíc doplněna bohatou fotogalerií.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem četl ještě dříve, než Štaidlovu prvotinu "Víno z hroznů". Zaujala mne i ironie a nadhled autora. A jeho určitý sarkasmus. Některé ze zde uveřejněných povídek vyšly později i ve Štaidlově povídkové knížce "Ukradená pointa" v nakladatelství Olympia. Za nejsilnější pasáž této knížky považuji tu o pobytu v americké nemocnici.
Četl jsem předchozí Víno z hroznů, které se mi celkem líbilo. Pokračování vzpomínek Desátý klíč je složené z deseti kapitol o deseti hotelích, od kterých si Štaidl "vypůjčil" klíč do sbírky, a zažil tam něčím zajímavé situace. Jednotlivá vyprávění jsou celkem zábavná, psaná podobným stylem, jako v předchozí knize. Je jich ale opravdu velice málo, samotná kniha je docela útlá. A kromě deseti kapitol, obsahuje navíc ke každé kapitole povídku. Tyhle autorské povídky mě ničím nezaujaly, pro mě působily spíše jako vata, na doplnění knihy. Další pořádnou dávkou vaty v Desátém klíči je kapitola o oslavě autorových šedesátých narozenin, ve které je asi stovka fotografií, pod kterými jsou popisky ve stylu, koukejte koho všechno já znám.
Pokračování prvého vzpomínkového titulu Víno z hroznů. Už tedy tak nepřekvapí, ale stále dobré vypravěčství, zde navíc doplněné nečekaně čtivými, chytrými i vtipnými eseji a povídkami. Tři hvězdy jen kvůli tomu, že jde o "nástavbu", jinak bych dal jako u "prvého dílu" čtyři.
Tak nevím. Pan Štaidl na mě vždy působil dojmem chytrého člověka, který sleduje výhradně vlastní prospěch. Po přečtení jsem získal dojem, že je v něm i něco víc (kupodivu :) Jde o knihu muzikantských vzpomínek na různé hotely a na příběhy, zážitky a úvahy s nimi spojené. Každá kapitola končí povídkou, na což jsem si těžko zvykal, ale budiž. Některé byly zajímavé, jiné méně, aspoň teda pro mě. Jistou kvalitu ovšem mají.
A dva citáty:
Venýšn (Benátčan), jak se tu hotelu zkráceně říká, má tisíce přepychových pokojů, jakož i vodní kanály, po nichž japonské turisty vozí gondoliéři, co by od minuty mohli zpívat v naší Státní opeře, za což by obdrželi měsíční plat, rovnající se jejích týdenním tuzérům.
"Ty bejku, až ti bude vosumdesát," zklidnil mě Arnošt Lustig, "budeš mít kolem sebe takový ticho, až budeš šťastnej, když ho přeruší pošťák, co ti přinese kámošovo parte."
Štítky knihy
umělci Karel Gott, 1939-2019 čeští zpěváci hudební skladatelé české zpěvačky
Autorovy další knížky
| 2003 |  Víno z hroznů |
| 2005 | Desátý klíč |
| 2014 |  Ukradená pointa |
| 2006 | Rendez-vous s paní Zuzanou |
Kniha Desátý klíč je v
| Přečtených | 12x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Knihotéce | 8x |
| Chystám se číst | 4x |
| Chci si koupit | 2x |
Dobré pikantnosti ze života Ládi. Více se mi ale líbilo Víno z hroznů.