Desátky: Smí člověk Boha okrádat?

Útlá knížečka známého zahraničního kazatele vyšla před lety v dnes již zkrachovalém vydavatelství Logos. Kdo by očekával důkladnou biblickou studii, byl by již po přečtení několika stran zklamán. Autor z Bible cituje jen spoře a to jen ty verše, které podporují jeho teorie. Ty verše, které vyvracejí jeho závěry buďto vůbec nezmiňuje (jako například verš Žd 7,5,: "Levité, pověření kněžskou službou, mají podle zákona příkaz brát desátky od Božího lidu..."Kde je jasně řečeno, že jen levijci dnes mají biblickou a novozákonní autoritu a pravomoc vybírat desátky.) anebo je odmítá komentovat s poukazem na to, že "je nad rámec tohoto pojednání zabývat se podrobně všemi popsanými požadavky" (s.5) Kdy se jimi bude zabývat však již nesděluje. Celá kniha má jednoduchou (ale lehce napadnutelnou) konstrukci; má především nově obráceným křesťanům odhalit to, co v Bibli sami zatím neobjevili a objevit ani nemohou. Celé poselství 12 stran tak zní: "Nemůžeš si dovolit nedávat je" (s.12) (rozumějte desátky). Autor také čtenáře neinformuje o tom, že raná církev o desátcích neučila ani je nepraktikovala, rovněž nezmiňuje nic z temné minulosti desátků v Evropě. Tam, kde se jeho domněnky nemají možnost opřít o Bibli, si navíc vypomáhá sám, když tvrdí: "Abraham dal své desátky Melchisedechovi, Izraelité dávali své desátky Levítům, Levíté dávali své desátky Áronovi, věřící v Jeruzalémě kladli své dary k nohám apoštolů." (s.13) Zařazením křesťanských darů do jedné věty po bok desátků bezpečně navozuje dojem, že zde šlo také o desátky. To je však hrubý omyl. Neboť Nový zákon žádné "křesťanské desátky" nezná. Křesťané dávali pouze dary a nikoliv desátky. Za jediný klad knihy lze považovat skutečnost, že četbou jejich 12 stran strávíte jen půlhodinu času. Po přečtení této knihy pak zůstává zásadní otázka; skutečně její autor předpokládá, že křesťané tomuto povrchnímu poselství uvěří ? Závěrem tak lze konstatovat, že je škoda, že autor výborných Základů křesťanské víry téma desátků nezvládl. Nelze však již doufat, že se mu to příště podaří, neboť autor již zemřel.