Denník Anny Frankovej

Denník Anny Frankovej https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31728/mid_dennik-anny-frankovej-Zik-31728.jpg 4 3315 552

Denník Anny Frankovej patrí k najtrvácnejším dokumentom dvadsiateho storočia. Prvého vydania sa dočkal roku 1947 a odvtedy ho milujú aj obdivujú milióny čitateľov na celom svete. Denník je považovaný za pomník nezničiteľnej povahe ľudského ducha a bol preložený do vyše päťdesiatich piatich jazykov. Trinásťročná Anna v ňom zachytáva obdobie, keď sa s rodinou dva roky schovávala pred hrôzami nacistickej okupácie v zadnej časti jednej amsterdamskej budovy. Kniha je určená malým i veľkým a oživuje mladú ženu, ktorá zažila najstrašnejšie hrôzy, aké videl moderný svet – a ktorá napriek svojmu osudu ostala neuveriteľne ľudská.... celý text

Žánr:
Literatura světová , Biografie a memoáry , Historie

Vydáno: , Ikar (SK)
Originální název:

Het Achterhuis / Anne Frank Tagebuch , 1947


více info...

Orange8knihomol
Orange8knihomol
14.07.2022 5 z 5

Opět přečteno jako maturitní četba a opět silný prožitek. Příběh mladé Anny Frankové, dívky z židovské rodiny, která si za 2. sv. války píše deník a kterou válka okrade doslova o vše, co dosud měla. Kniha se mi zdála velice zajímavá, neboť nám umožnila nahlédnout do života lidí v tak brutální době. Obzvláště poutavé mi přišly popisy všedního dne během ukrývání v ,,zadním domě", u nichž čtenář často zatajuje dech. Celou čtecí atmosféru pak umocňuje fakt o skutečnosti těchto událostí. Kromě Anniných deníkových záznamů dílo obsahuje také stručné dodatky a části doplňující informace o Anne a ostatních postavách. Je mi smutno, když vím, jakým směrem se ubraly cesty takových nevinných, avšak houževnatých lidí. DOPORUČUJI.

Dracek88
Dracek88
11.07.2022 5 z 5

K teto knize jsem dochazela postupne. Zajimam se o 2.sv.v., predevsim o osudy zidu. Kdyz to nekdo slysi, jako prvni se ozve "To si urcite cetla denik Anne Frankove". Ne jeste ne Se jmenem sem se setkala i v knize Sestry z Osvetimi nebo v korespondenci pana Voskovce, ktery hral otce pana Frank v divadelni hre. Avsak knihu samotnou sem precetla az nyni. A rozhodne nelituji. Je to jedna z nejlepsich knizek, kterou sem cetla. "Mila Kitty"- Duvod proc byl denik napsan, zpusob jakym byl psan, me uchvatil a to o to vic kdyz uvazite, ze jej psalo dospivajici devce ve veku 13-15 let. Obdivovala jsem cilevedomost mlade autorky, ktera snila o tom, ze bude novinarkou a pozdeji spisovatelkou. Po skonceni valky se denik mel stat predlohou ke knize s nazvem Zadni dum. Krome sveho deniku psala i povidky. I pres ukryvani a cekani na konec valky se dale vzdelavala v jazycich, zajimala se o historii, sestavovala rodokmeny, sledovala aktulni deni, mela rada recke baje, filmove hvezdy, vaznou hudbu, milovala knihy. V jedne kapitole popisuje, co stihne za den a pritom ten mel pouhych 24 hodin stejne jako ten dnesni. Nejobdivuhodnejsi byla jeji vira, ze to jednou skonci a ona pojede na rok do Parize a pote do Londyna, kde se bude venovat studiu umeni. Kniha ma cloveku hodne co rict a pro me osobne je i velice inspirativni. "Buh me nenechal samotnou a samotnou me nenecha" Tvoje Anne M. Frankova


Tregullo
Tregullo
02.07.2022 5 z 5

Úvod: Deníku dávám maximální hodnocení, neboť jsem názoru, že by si jej měl přečíst každý. Nebudu však hodnotit způsobem líbí / nelíbí. Deník je souborem událostí, které se prokazatelně stali a v zájmu osudu pisatelky, její rodiny a ostatních, mi nepřijde vhodné psát - "kniha se mi líbila".

2. Července 2022
O osudu Anne Frankové jsem slyšel, četl i viděl pár dokumentů. Přemítám nad tím, proč jsem deník předtím nečetl a napravil to až nyní v dospělosti. Snad proto,
že mé vědomí žilo iluzí - tedy už vím vše. Dnes však více vnímám tíživost událostí,
jak je mi to líto a co se nejen jí stalo.

Dnes v noci, jsem však deník dočetl. Do první poloviny, jsem si nebyl jistý, co si mám myslet. Snad proto, že čtu zápisky mladé slečny z vyšších kruhů, která dospívá a nastupuje období vzdoru a já tomu asi nerozumím... Ale později mi to došlo.

Jak píše Anne v deníku, každá mince má i svůj rub. Tak mladá dívka s chutí žít a objevovat, v sobě netuše nalezla ohromný talent na psaní. Proto jsem chvílemi byl překvapený, jakým stylem píše a čemu všemu dává pozornost. Dělalo to na mě dojem, že text psal někdo dospělí. Anne už však dospělá byla, ale postupně k tomu docházela, což v zápiscích popisuje.

Deník čtenáře uvrhne velmi brzo do událostí, které nepříjemně a s napětím eskalují do samotného konce, který v žádném článku či dokumentu není zaznamenán. To mě přiznám se dostalo. I v těch nejtěžších chvílích strachu, dokáže Anne v detailech vzpomenout drobnosti, při kterých se účastníci deníku dokáží zasmát a odbourat alespoň na chvíli pocity hrůzy.

Deník doporučuji přečíst. Dává větší váhu uvědomění si, jak jsou války zbytečné, jak jsme malicherní a žijeme v tendencích odsuzovat jiné z důvodů, které jsou zcela zbytečné.

Děkuji Anne

podko_lenka
podko_lenka
26.06.2022 5 z 5

Po čtyřech knihách, které mě vůbec nezaujaly, jsem sáhla po této s očekáváním. To bylo maximálně naplněno. Vždy, když jsem si uvědomila, že to není "jen" příběh, ale skutečný deník, mě to zasáhlo. Plány a úvahy o tom, co bude, až skončí válka... Anne byla na svůj věk vyspělá a velmi poutavě psala. Věřím, že by vydala ještě další knihy, kdyby mohla.
Silné, skvělé, zanechává ve mně stopu.

Alisa1980
Alisa1980
08.06.2022 5 z 5

Knihu jsem četla s velkým očekáváním - nezklamalo. Četla jsem před několika lety a nyní jsem se k ní vrátila díky četbě mého syna. Byť jsem věděla, jak příběh dopadne, do konce jsem pořád pevně věřila, že těch pár dní do konce války dopadnou pro Annu dobře. Perfektně popsané odlišné charaktery lidí, které musí žít ve specifických podmínkách. Z pohledu dospívající dívky pěkné. Pak jsem četla ještě jako verzi "převyprávění" a velice pěkně podáno pro děti.

miša63
miša63
06.06.2022 3 z 5

Zajímavé čtení, je skoro k neuvěření, že to psala tak mladá dívka.

zdenaR
zdenaR
31.05.2022 5 z 5

Smutné, pravdivé svědectví o kruté době.
Kniha, která se čte jedním dechem a na kterou se nedá zapomenout.

Pítrs85
Pítrs85
05.05.2022 4 z 5

Anna Franková byla úžasné mladé děvče. Anna Franková byla citlivá, s velikým talentem na psaní. Anna Franková mohla být skvělá novinářka anebo ještě lépe spisovatelka. To by však nesměla svůj krátký život prožít za německé okupace za druhé světové války... Z vět, které pro další a další generace Anna zanechala, nejenom mrazí, ale dokáží i vykouzlit úsměv na tváři, tu jejich naivitou, jindy zase díky tomu, jaká Anna prostě byla. Samotný závěr a doslov (věta "Tady deník Anny končí.") pak opravdu dojímají, jak krutý a absurdní osud tuto úžasnou dívku potkal...

Filomena1961
Filomena1961
02.05.2022 4 z 5

Velice smutné čtení, při kterém si člověk opět uvědomuje, kolik mladých životů bylo za Druhé světové války zmařeno. Co všechno mohli v dospělosti dokázat, čím vším mohli být a jak mohli obohatit a usnadnit život nás všech. Anna bohužel se přidala k těm , kteří se už nevrátili a podala nám prostřednictvím svého deníku svědectví o svém životě.

sattah
sattah
22.04.2022

Knihu radšej nehodnotím*

Milá kniha o pubertáčke, ktorá prežíva konflikty s rodičmi a ich spolubývajúcimi, prvú lásku a niekde tam vzadu je priblíženie vojny a ukrývania sa Židov.

Kvôli kultu tejto knihy som čakala niečo, čo by viac vystihovalo dobu v ktorej boli Židia prenasledovaný a perzekvovaní... áno nikde tam úplne 'vzadu' to bolo písané.

Teraz napíšem niečo hnusné a mnohými nepochopiteľné, ale ak by nebola židovka, ktorú zabili v koncentračnom tábore, ale obyčajné dievča žijúce na pozadí 2. Sv vojny, z tejto knihy by sa rozhodne nestal kult...

Za mňa a moje cynické srdce nič moc...

MarqueeMoon
MarqueeMoon
15.04.2022 4 z 5

Denník sa viedol vo viac menej pokojnom štýle (s ohľadom na roky 1942-44) s minimom záznamov o politike a vojne, bol síce plný obáv, aj vykreslenia hádok a "ponorkovej choroby", no duch denníka bol povznášajúci vďaka vnímavému (a roztomilému) dievčaťu, ktoré veľmi chcelo žiť a zanechať významnú stopu - čo sa nakoniec aj podarilo. Aj keď som záver poznal, kontrast nádeje a očakávania v dobrý koniec, kde zvlášť od záznamu v denníku zo 6.6.1944 bol viac citeľný, ma doslov o tragickom konci obyvateľov zadného domu prikoval na stoličku a zarmútil - ťažko sa mi čítalo ako všetci nezmyselne umreli a je mi ľúto všetkých Anien Frankových, mám Anien Frankových, Petrov, Margot, mladých, starších, ktorí zomreli zbytočne a tak strašne. Nikdy úplne nepochopím ako sa toto masové vyvražďovanie a dehumanizácia mohli diať. Čím je holokaust a 2 sv. vojna vzdialenejšia história, treba si ju o to viac pripomínať. Historická pamäť sa scvrkáva a treba ju (hlavne na školách a v diskusiách) pravidelne osviežovať.

meren
meren
07.04.2022 5 z 5

Je poměrně těžké začít číst takovou knihu, či vlastně deník, a vědět o nešťastném konci jeho pisatele. Je těžké číst o trápeních, ale i o štěstí a zejména nadějích člověka a současně mu u každého zápisu odečítat zbývající čas. Je hodně těžké smířit se s faktem, co lidé byli, a stále jsou, schopni spáchat za zvěrstva na jiných.
Síla tohoto deníku není v jeho literární formě. Neslouží ani jako kniha o výpovědi válečných hrůz. Je to jen výpověď mladé dívky plné snů, které bohužel nemohly být naplněny.

burg
burg
15.03.2022 5 z 5

Výzva 2022 - postava jež se skrývá. Tohle je asi jedna z těch nejsmutnějších knih, co jsem kdy četl. Bylo to poprvé, kdy jsem si uvědomil, že Židé nebyli jen položky, čísla a řádky ve statistikách, ale lidé z masa a kostí, se svými touhami, radostmi, názory a chutí do života.
Zkrátka povinnost přečíst všemi lidmi co sympatizují s jakýmkoliv extremismem a i těmi ostatními, co mají plnou ledničku, střechu nad hlavou, Netflix a každej rok nový nakouslý jablko za 20k a stejně nadávají na to, jak se mají špatně!!

Amneris
Amneris
11.03.2022 4 z 5

Deník Anny Frankové jsem se chystala přečíst už dlouho, takže na něj konečně došlo. Ze začátku jsem se do knihy nemohla vůbec začíst, bylo pro mě těžké se orientovat ve velkém množství postav, což si asi v polovině vyprávění sedlo. Nejvíce obdivuji Annu za její literární talent a také za to, že je kniha i vtipná, což vzhledem k době, kdy deník psala je opravdu úžasné. Jen mě mrzí, že vztah Anny s Petrem nemohl mít pokračování, byl by to krásný šťastný konec té šílené války. Co se však Anně podařilo je to, že se stala slavnou spisovatelkou, jak si přála. Snad se tato zvěrstva na lidech nebudou opakovat...

li-li-nka
li-li-nka
08.03.2022

Knizka me ze zacatku nebavila, tak jsem ji ani cist nemela chut. Zacla me bavit, az se to zacinalo propletat s Petrem, pak jsem zbytek knihy zhltla za skoro dva dny :D . Urcite stoji za precteni, a take me ted laka navsteva Domu Anny Frankove v Amsterdamu driv nez predtim.

poník654
poník654
03.03.2022 5 z 5

Říkala jsem si, že kniha bude strašná nuda. Později, když jsem se pořádně do toho začetla, začala mě bavit. Velice mě překvapil styl, kterým Anne svůj deník psala. Ocenila jsem také napětí a vtipné scény. Knihy se vůbec bát nemusíte:)

Iveta Černá
Iveta Černá
01.03.2022

Dva roky schovávání se v úkrytu - den, jako každý jiný, a kdyby to byla normální kniha, dalo by se říci, že fádní, ale co také čekat za strhující příběhy z úkrytu o několika místnostech omezené velikosti, bez denního světla, bez čerstvého vzduchu a bez osobního soukromí, každý den s jedněmi a těmi samými lidmi, a přesto to školačka, která za ty dva roky postupně vyzrává v dospívající dívku, dokáže svým dokonalým slohem hodným spisovatelky popsat tak, že do té fádnosti se toho vejde mnoho. V jejím deníčku jsou její střídavé nálady a pocity, vztek, sebelítost, nenávist, dobré i nedobré vztahy se členy rodiny a obyvateli úkrytu, "ponorková nemoc", beznaděj, zamilovanost, její postupná vyzrálost a moudrost, a hlavně optimismus, že už brzy musí být zase dobře, přestože bohužel.... Pro mě to bylo fascinující tím, že to bylo opravdové, neumím si sebe představit na místě Anny, asi bych zešílela hned první měsíc, ale chápu, tehdy to byla jiná doba, byla válka a hlavně strach.

Worbitka89
Worbitka89
01.03.2022 5 z 5

(SPOILER) Než jsem knihu otevřela, pomyslela jsem si, bude to jiné než ty knihy z války, kdy je psali pamětníci po válce ve svých vzpomínkách, kniha bude tady a teď. A bylo! Anne svoji knihu nazvala také jako: Výlevy srdce ošklivého kačátka. Kdyby v pozadí nebyl život a skrývání se před válkou, byl by to běžný deník náctileté dívky, o vlastních pocitech, vztazích, těle, myšlenkách a žití s lidmi z okoli. Zde však figuruje život na malém prostoru v neustálém strachu na pozadí války, což mě zaujalo nejvíce.
Jeji popisy sexuality, vztahu s rodiči, střídání nálad, vidina sama sebe, hledání svého místa, touha po dospělosti, lpění na otci, první láska, neshody s matkou a zároveň touha po jeji přízni a obdivu okoli, by jistě interpretovali pocity všech adolescentů, a proto by knihu měli číst i oni, nejen dospělí a odbornici z psychologie a sociologie.
Na závěr: ,,Chci žít po své smrti.", se ji podařilo, ale za jakou cenu...

natynka21
natynka21
21.02.2022 5 z 5

Je mi Anne moc líto, byla tak plná naděje, když popisovala postup spojeneckých vojsk. Pro jejího tatínka to muselo být strašné, vrátit se jako jediný a pak ještě procházet její deník a vydat ho. Udělal dobrou věc, věděl, že si to Anne takto přála, ale pro něj to muselo být neuvěřitelně těžké, jednak z pohledu, že přišel o celou rodinu, tak i ohledně toho, o čem všem Anne v deníku píše o sobě, o Petrovi, ale hlavně o vztahu s matkou. Jsem moc ráda, že jsem si její deník přečetla, je to podle mě jedna z knih, kterou by si měl přečíst každý.

jana4084
jana4084
06.02.2022 5 z 5

Anne byla duše, kterou bych ve svém životě potřebovala. Úplně jsem obdivovala, jak je na svůj věk chytrá a vyspělá. Možná to bylo i tou dobou... Deník je skvělé dílo a konec mě rozplakal. Anne byla skvělá slečna, přirostla mi k srdci. Kolik let přežívali v úkrytu, což je další obdivuhodná věc!, a když už cítili lepší zítřky, tak je z úkrytu lapili. Přežil jenom její tatínek. Tato kniha ve mně vyvolala tolika pocitů, že nemám slov. Anne je hrdinka.