Tajný deník Adriana Molea
Sue Townsend
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/3263/mid_tajny-denik-adriana-molea-36M-3263.png
4
906
160
Deníky Adriana Molea série
1. díl >
První z oblíbené série deníků Adriana Molea zastihuje hlavního hrdinu ve věku třinácti a půl roku. Je to pro něj nelehká doba, puberta s ním cloumá, svět je plný hlupáků a zabedněnců, kteří pro jeho umělecké vzlety nemají špetku pochopení. On je však pevně rozhodnutý statečně nést těžký úděl intelektuála. A jako by neměl dost starostí sám se sebou, doma vrcholí rodinná krize, matka odchází a Adrian zůstává s otcem, nepraktickým smolařem, navíc právě propuštěným z práce. A do toho všeho se ještě Adrian smrtelně vážně zamiluje do Pandory. Uprostřed osobních trablů a zmatků však hrdina dokáže svérázným klukovským pohledem sledovat a s neodolatelným anglickým humorem komentovat vážné i nevážné problémy, které hýbou britskou společností.... celý text
Literatura světová , Pro děti a mládež , Příběhy
Vydáno: 2008 , Mladá fronta
Originální název:
Secret diary of Adrian Mole aged 13 3/4 , 1982
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem četl někdy v první polovině devadesátek. Bylo mi +- 15. Stále mám v paměti, jak mě knížka bavila a jak originální a vtipná mi přišla. Některé zápisky z deníku mám v hlavě dodnes. :)
Tak tobylo skvělé. Zábavné, ale i vážné. Výborně pojato Adrianovým psaným deníkem.
Skvěle načtené audio.
Nechápu, že se ke mně tato knížka dostala až dnes, v mých 48 letech :-) . Já jsem se při čtení náramně bavila. Vtipné vyprávění o vážných věcech. Až si budu zase potřebovat odpočinout od vší té depresivní literatury, která se teď vydává, určitě se pustím do dalšího dílu.
Taková průměrná oddechovka. Nejspíš nejsem věkově úplně cílovka, nicméně jako audiokniha v podání Vojty Kotka na běh celkem fajn.
06/2023 Knihu jsem četl v dětsví a absolutně nic jsem si z ní nezapamatoval. NIC! Vlastně ne, kecám, pamatoval jsem si moment, kdy Adrian zjistí, že si jeho matka barví vlasy a jak mu Pandora dovolí šáhnout jí na prsa, ale on přes svetr stejně nic necítí. ______ Když to teď čtu v dospělosti, jsem překvapený tím, co všechno se skrývá pod zábavnou a zdánlivě nevinnou slupkou - nesmírně problematická rodina, v níž se objevuje nevěra (had Lucas), hrozba rozvodu, neustálé finanční obtíže, účty za veterinu (chudák pes)... do toho veterán Bert Baxter, jemuž hrozí stěhování do domova důchodců, problémy s šikanou, kvůli níž si musí Adrian začít přivydělávat roznášením novin, a v neposlední řadě riziko vyloučení ze školy kvůli nošení červených ponožek. Všechno je to převedeno do komické roviny, takže čtenář se může celou dobu pobaveně usmívat, ale fakt je to občas poněkud neradostné čtení. ______ Obdivuju Adriana za to, jak je podnikavý, neustále něco vymýšlí a nebojí se jednat (když potřebuje peníze, začne roznášet noviny, stará se o starce, stará se o psa, píše básně, dopisy do BBC, zkouší vydávat školní noviny, hodně moc čte atd atd). Docela slušný výkon na 13 letého kluka. Stejně je mi ale trochu záhadou, co na něm ta Pandora vidí :D
četl jsem v roce 88 (tedy ehm, 1988) první vydání a bylo mi čtrnáct. byla to a stále je to pecka. další díly nastavované kaše pak postupně upadají a klesají,
nezapomeňte nakrmit psa!
Tuto knihu jsme četli všichni v naší rodině cca před 40 lety a příšerně jsme se u toho chechtali. Dokonce si ji pak přečetl i můj syn - asi v 10 letech a taky ho to moc bavilo. Teď už je dospělý a občas si v nějakých situacích vzpomeneme na nějaké útržky a zase se chechtáme. Nejlepší sranda všech dob!
Jako mladého mě knihy bavila velmi....živě si vybavuji školní výlet autobusem, ten je geniální. Jinak jde o zábavný příběh pro mladší čtenáře i když s, pro mě, moc "rádoby intelektuálním" hrdinou. Adrianovi rodiče by mohli z fleku do výměny manželek. Jinak je parádní představení na základě knihy v Divadle v Dlouhé....doporučuji.
Četla jsem někdy kolem 12-13 let, tenkrát po tom byla všude velká poptávka a v knihovně byla věčně vypůjčená. Tehdy se mi líbila a pobavila jsem se.
Na tenhle skvost bych téměř zapomněla, kdybych ho během stěhování nezahlédla u svého mladšího bratra, který ho ve věku cca 12 - 14 let doslova hltal. A já také, ač jsem holka. Knihu jsem si "ukradla" domů s tím, že si v ní znovu zalistuju a přečtu pár stránek. Místo toho jsem si ji přečetla celou - a opět mě dostala! Když se bavím s kamarády, marně hledám někoho, kdo by ji znal, přitom tady má takřka 900 hodnocení. Doporučuju!
Nemohu hodnotit, nebylo by to objektivní ani snahou. V pubertě mě tenhle literární počin minul. Nyní přese mě procházela knížka vyřazená z knihovny, tak jsem nakoukla, zda jsem o něco nepřišla, a po rychlém prolistování měla jasno - nepřišla. Kniha putuje dál, protože si neumím představit, že by v dnešní době (velmi zastaralé reálie) oslovila třeba dorůstající neteř.
tak najviac ma v tejto knižke bavil miestami až neznesiteľný anglický humor. a nejako sa mi nechce veriť, že trinásťročný čitateľ dokáže pochopiť všetky nuansy, ukryté v rýpancoch na adresu spoločnosti. skôr by som povedal, že kniha je „nadkonfesionálna“ a pre čitateľa v každom veku ponúka niečo iné.
Psala jsem to již několikrát. Nejsou špatné knihy, jenom je potřeba každou z nich číst v ten správný okamžik. Abych naplno ocenila tuto knihu musela bych si jí přečíst o zhruba 35 let dříve. Občas jsem se zasmála, ale občas jsem se přistihla, že se nudím. Humor je v této knize až příliš prvoplánový a tím pádem snadno předvídatelný. A těžko se zasmějete něčemu co předem očekáváte. Špatná kniha to není, ale ocení jí především dospívající mládež. Audiokniha je povedená a načetl jí pan Viktor Dvořák.
To, že se mi Deníky Adriana Molea budou líbit, mi bylo dáno už tak nějak osudem, ono když se narodíte ve stejný den (2. dubna) jako Adrian... tak to prostě nemůže být náhoda! :-) Ale hlavně miluju onen britský suchý a hlavně sarkastický humor Sue Townsend. Aby bilancování nad stavem Británie osmdesátých let v podání mouly, teda Molea (tohle ani Sue nevymyslela :-), tedy 13 a 3/4 let mladého kluka, bavilo i mě, komu je víc než jedenkrát tolik, už o něčem svědčí.
Poslouchal jsem jako audioknihu.
Myslím že většina z nás měla v dospívání spoustu podobných zážitků a podobné pocity. Číst to před dvaceti lety, určitě by se mi to líbilo víc, teď to ve mně občas vyvolávalo pocit melancholie a někdy až beznaděje. Ale celkově mi to náladu spíš vylepšilo.
A hlavní nedostatek je že jsem to četl až po Mladí v hajzlu se kterým jsem to v duchu pořád srovnával.
Bohužel musím dát 5* pouze z nostalgie. Ve 13 letech jsem tuto knihu miloval, četl jsem ji několikrát, ale poté se mi ze života na velice dlouhou dobu vypařila. Když jsem ji četl tentokrát, moc jsem nechápal, jak jsem se kdysi u knihy mohl tolik lámat. Jasně - jsou zde hlášky, pasáže, životní situace a mladistvé názory, které jsou vtipné, ale celkově mě kniha již tolik nebavila. Hodnotím tedy tak, jak bych hodnotil před těmi X lety (ve věku, kdy jsem patřil do cílové skupiny čtenářů této knihy).
Mladistvým mohu doporučit a třeba se budou u knihy smát, jako já kdysi.
Štítky knihy
Anglie deníky humor zfilmováno dospívání první láska
Autorovy další knížky
| 2003 |  Tajný deník Adriana Molea |
| 2011 | Adrian Mole – Léta v divočině |
| 2004 |  Inkognito |
| 2010 | Adrian Mole – Léta u kapučína |
| 2013 | Žena, která si šla lehnout a rok nevstala |
Kniha Tajný deník Adriana Molea je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 1 413x |
| Čtenářské výzvě | 206x |
| Doporučených | 56x |
| Knihotéce | 272x |
| Chystám se číst | 222x |
| Chci si koupit | 42x |
| dalších seznamech | 13x |
"To už je můj osud, že mám takovou matku," utrousila tuhle u večeře moje téměř čtrnáctiletá dcera. A tak jsem si toho Adriana Molea přečetla taky. Dopadlo to stejně jako u ní - smála jsem se nahlas a předčítala ostatním bez ohledu na jejich názor :o)