Deník II.: 1956-1959
Pavel Juráček
Druhý svazek monumentálního deníkového díla významného českého filmového režiséra zahrnuje jeho deníkové sešity č. 12–22 z období let 1956–1959, kdy po vyhazovu z filologické fakulty nakonec sehnal práci ve Vesnických novinách v Nymburce a poté byl přijat ke studiu dramaturgie a scenáristiky na FAMU. Tam se setkal se spolužáky, kteří posléze vytvořili díla tzv. nové vlny českého filmu. Juráček do deníku unikal od povinností, které před něj stavěla škola a práce, sám byl však přesvědčen o tom, že jeho deník je literatura. A tak je „…právě deník nakonec jeho jediný, důsledný, nepřetržitý čin. Tam byl zřejmě jeho skrytý protitah napříč životními lapáliemi, požehnaná ‚šťáva‘ i nenáviděný úhyb od životního ‚reálu‘, hrdost i hořké stigma“ (J. Cieslar, 2002). Přítomná edice poprvé shrnuje celek Juráčkova deníkového díla v celku – ve čtyřech objemných svazcích. První svazek obsahuje texty psané od roku 1948 do roku 1956 (vyšel v nakladatelství Torst v květnu 2017). Edici z autorových rukopisů k vydání připravila a svazek jmenným rejstříkem a ediční poznámkou opatřila Marie Kratochvílová.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2003 | Deník (1959–1974) |
2001 | Postava k podpírání |
2017 | Deník I.: 1948-1956 |
2017 | Deník II.: 1956-1959 |
2014 | Prostřednictvím kočky - texty z let 1951–1958 |
Kniha Deník II.: 1956-1959 je v
Přečtených | 15x |
Doporučených | 3x |
Knihotéce | 19x |
Chystám se číst | 14x |
Chci si koupit | 7x |
dalších seznamech | 2x |
Pavel Juráček umí ve svých denících skvěle navodit atmosféru prostředí, ať jsou to proměny jeho rodného města, nymburská ospalost, či bujarý život v koleji. Vyzrávání jeho osobnosti krásně dokumentuje vztah ke švagrové, ve vlastních milostných záležitostech však stále ještě tápe. Navenek neuspořádaně žijící mladý muž je inteligentní, kritický i sebekritický, přemýšlivý (např. velmi pěkná je úvaha, proč neměl rád hudbu). A když už nás přivádí do světa filmu – natočit jeho osudy by rozhodně nebylo marné. Vydaly by na seriál.