Deník Anny Frankové
Anne Frank
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/352211/bmid_denik-anny-frankove-PTl-352211.png
4
3326
553
Tmavovlasá dívka s plachým úsměvem. Když si ve třinácti letech začne psát deník, přemýšlivá Anna netuší, jak se její osud dramatický změní. Ocitne se s židovskými rodiči a dalšími lidmi v přísně utajené skrýši. Venku zuří 2. světová válka, ona se v deníku svěřuje vymyšlené kamarádce Kitty: upřímně, se stopami pubertálního vzdoru i zbytků dětské bezelstnosti, líčí sny, touhy a naděje…... celý text
Literatura světová , Biografie a memoáry , Historie
Vydáno: 2017 , Alpress
Originální název:
Het Achterhuis / Anne Frank Tagebuch , 1947
více info...
Přidat komentář
Myslím, že tohle se objektivně hodnotit prostě nedá. Literární hodnota nevalná. Vypovídající hodnota o tehdejší době a o životě v úkrytu už o něco lepší. Nejvíce mě ale fascinovala to, že se dokázali skrývat tak dlouho a nezbláznili se z toho.
Nechápu, proč je stále na seznamech povinné četby.
Pardon, půjdu proti proudu, ale tohle se nedalo číst. Ačkoliv je to proti mému přesvědčení, tak jsem spoustu stránek jen přelétla a knihu dočetla se sebezapřením jen proto, abych si mohla odškrtnout bod do výzvy.
Samozřejmě, že ta doba a celá situace byla hrozná, ale když budu hodnotit pouze obsah bez přihlédnutí k historickým okolnostem, tak mě to teda hodně minulo...
No.... Ako, smutné, ukvapla by mi slzička, pokiaľ by mi tá každým adorovaná puberťačka Anna nešla na nervy tým, aká bola puberťačka... V dnešnej dobe takéto puberťačky potrebujú psychológa alebo pár faciek... Ja viem, že ma možno za to niekto bude chcieť zlynčovať, bo osud tej dievčiny bol fakt smutný, ale to je asi tak všetko, čo bolo v jej denníku podstatné - jej smutný osud. Tento smutný osud zažilo a prežilo aj neprežilo obrovské množstvo ľudí, niekoľko mojich predkov vrátane, kdežto ale oni po sebe nezanechali denníky, kde by párkrát zmienili, čo sa im dialo... Veľmi zle sa mi to čítalo. Skrátka príbeh strašne rozmaznaného decka, ktoré sa dostalo do osídiel fašistickej mašinérie.
Neměla jsem teď vůbec rozpoložení na čtení knih s válečnou tematikou, ale tato kniha mě už dlouho volala a prosila o přečtení.. No dobře tedy, na 13 leté děvče měla Anne opravdu pozoruhodný pisatelský talent.. Cením si jejího optimismu a houževnatosti.. při pasážích kdy popisovala co udělá, co si dá k jídlu, s kým se uvidí a kam půjde, až bude volná, mě mrazilo v zátylku.. jelikož si člověk ihned uvědomí ze nic z toho už ji nikdy nebude dopřáno .. DÍK!
Dlouho jsem odkládala čtení této knížky, ale nelituji, sice se to nečetlo lehce, ale vidět proměnu, hloubku myšlenek. n
Nemluvě o tom, jak náročné to pro ně muselo byt, a i přesto si uchovávali naději, že brzy bude konec války.
Ráno 12. června 1942 Annelies Marie Franková dostala ke svými 12 narozeninám deník, který v průběhu pojmenovala Kitty. 28. března 1944 večer se Annelies dozvěděla v rádiu Oranje, že po válce se uspořádá sbírka deníků a dopisů, tak Annelies každý den psala do deníku každý den o tom, co se jí ten den stalo. Na začátku srpna 1944 kdy se úkryt prozradil, ve kterém se Annelies a její rodina ukrývala před pronásledováním Židů. Annelies bohužel zahynula v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Jenom její otec přežil, a po válce vydal Annin deník.
Konečně jsem si přečetla knihu, jež určitě patří na seznam povinné četby každého člověka.
Neskutečně upřímné vyprávění náctileté dívky, která se v mladém věku musela vyrovnávat s mnoha těžkostmi, spojenými také s podmínkami tehdejší doby.
Upřímně, kdybych nevěděla, kolik se toho muselo stát, aby tento deník vůbec spatřil světlo, tak bych mu tak vysoké hodnocení nejspíš nedala, v tomto případě však nemůžu jinak.
Nejvíce mě zasáhl až doslov, kde se dozvídáme, jak to všemi obyvateli Zadního domů dopadlo. Tam málem ukápla i slzička. :\
4,7/5*
Otřesná doba, která v sobě měla velmi málo světla, jedním z majáků té doby bylo právě smýšlení této dospívající dívky. Bohužel i toto světlo bylo uhašeno aby následně sloužilo jako důležité memento lidské nenávisti a zloby. Deník je smutný a nepřináší chvíli úlevy ani oddychu - přesně to, co prožívala Anna. Ať slouží osud této dívky jako výstraha všem, kteří by si chtěli hrát na bohy a vraždit nevinné pro uspokojení vlastních cílů, pro své fanatické domněnky nebo...ostatně už z jakéhokoli důvodu. O to smutnější a krutější je doba, kdy Anna zemřela - ač mi to nejde přes prsty, je to skoro symbolické, prorocké. Existuje celá verze Annina deníku, která symbolizuje vše, co si mladá dívka jejího věku přeje, já ji nečetla ale věřím, že v rukou inteligentního jedince by měla ještě hlubší dopad. Protože to děvče se od nikoho z nás nijak nelišilo. Za jiných okolností by na jejím místě mohl být každý z nás. Bez jakékoli znalosti toho, co nám krása dospívání nabízí.
Tuto knihu jsem si chtěla přečíst hodně dlouho. Zajímají mě knihy s touto tématikou. Zadní dům má navíc své kouzlo v tom, že víme, že se to opravdu stalo. Bylo mi úzko, když jsem četla myšlenky mladé dívky, která si plánuje, co bude dělat, až se nebudou moci schovávat. Zároveň se bojí, co když je najdou... Kniha by měla být na seznamu literatury k maturitní zkoušce.
Velmi emotivní kniha, člověk celou dobu tak nějak doufá, že to všechno dobře dopadne, i když od začátku ví, jak smutně a nešťastně tento příběh končí.
Anne byla obrovsky nadanou a inteligentní dívkou. Tohle napsat v období dospívání? Neskutečné!
(SPOILER) Za mě kniha, kterou by si měl přečíst každý. Je to zase „jiný” pohled na druhou světovou válku. Popis každodenního života skrývajících se Židů se zdá být nudný, avšak má svoje kouzlo. Nejvíce mě zasáhl doslov a myšlenka na to, jak se pro Anne a její rodinu zhroutil ze dne na den jejich svět, a tak nečekaně a rychle. Přistihla jsem se, jak se sama sebe ptám, jestli by Anne byla fakt spisovatelkou, jaká by asi byla a co by se stalo s Peterem a ní.
Jak dlouhý asi musel být každý den Anny a její rodiny, kdy každý malý sramot mohl znamenat konec? A přesto byla Anna schopná uvěřit, že lidé jsou ve své podstatě dobří. Knihy, kterou by si měl každý povinně přečíst.
Ačkoli se o této knize mluví jako o hodně silné, za mě se mi dotknul v podstatě pouze doslov. Tím nechci knihu nijak shazovat, o tom svědčí i mé hodnocení. Jedna z mála knih v povinné četbě, která by tamměla nadále zůstat.
Upřímně, u této knihy mi bylo několikrát opravdu hodně smutno. Bohužel toto byla/je realita, kterou musela/musí některé rodiny žít. Po dočtení jsem si najednou začala opravdu hodně vážit toho, jaký život mám. Je to napsané dobře a určitě by si to měl přečíst každý. Tato kniha zůstane navždy v mém srdci kam se hluboce zaryla.
Jedno z nejlepších děl jaké jsem četla. Kniha se hluboce dotkla mého srdce a vyvolala ve mě řadu emocí. Člověk si přeje aby to dopadlo jinak i když už předem zná konec. Autorka dokázala nadčasově zachytit myšlení a pocity dospívající dívky a dokázala psát s vtipem i s vážností. Je to jedna z knih, která zůstane v mé domácí knihovně.
Kniha sa ma páčila, Anna písala naozaj dobre. Bolo to ale smutné čítanie, mala toľko snov, bolo mi vždy hrozne smutno pri pomyslení, že ani jeden nich sa nesplní.
Na Nezletilou kritičku Zorku (10 let) Deník Anny Frankové velice zapůsobil: "...myslím si, že by ho lidé měli číst, aby věděli, co se dělo a čím si Anna a ostatní Židé museli projít. Skrývajíce se, se museli hodně omezit, dva roky nemohli ven, ani na procházku, lezli si na nervy a pořád se báli, aby je gestapo nenašlo. Anna i přesto věřila, že se svět vrátí do starých kolejí, což se sice stalo, ale ona dva měsíce před osvobozením koncentračního tábora zemřela. Zemřela strašně mladá a ty dva roky skrývání byly na její život strašně dlouhé. Moc toho nezažila. Deník pomoci k tomu, abychom nikdy neudělali stejnou chybu jako Hitler (i když Putin ho asi nečetl). Kdybyste se chtěli vydat uctít památku Anny a její sestry Margot a dalších lidí, kteří zahynuli kvůli válce, zajeďte se jako my podívat do Německa do Bergen Belsenu, kde má Anna a Margot svůj náhrobek, kam jim můžete přivézt něco drobného, klidně jen kamínek nebo obrázek. Nebo můžete navštívit Annin úkryt v Holandsku ve městě Amsterdam, v ulici Prinsengracht a projít si celý zadní domek, ve kterém žilo dva roky osm lidí ukrytých před německou policií. " Celou recenzi najdete ve facebookové skupině Nezletilí kritici.
Kniha se čte velmi dobře a Anne byla opravdu nadaná, když dokázala v takovém věku psát květnatým jazykem a přitom se jasně vyjadřovat. Kdybych měla porovnat se svým deníkem z tohoto věku, asi bych se také ošívala tím, že to nemohla napsat takhle mladá holka, a že se do deníku muselo zasahovat. Stejně jako si to tu myslí zřejmě mnoho uživatelů a má to za naprostou pravdu, na kterou sami svou chytrostí přišli. Slovy Anne Frankové - někteří lidé by potřebovali natřást jako polštář, třeba by se jim ty zmatené mozky poskládaly líp!
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) deníky zfilmováno Anne Frank, 1929-1945 dospívání autobiografické prvky Nizozemsko Amsterdam, Amsterodam holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 1956 |  Deník Anne Frankové |
| 2020 | Povídky a příhody ze zadního domu |
| 2022 | Souborné vydání |
Kniha Deník Anny Frankové je v
| Právě čtených | 110x |
| Přečtených | 5 536x |
| Čtenářské výzvě | 1 509x |
| Doporučených | 397x |
| Knihotéce | 771x |
| Chystám se číst | 1 549x |
| Chci si koupit | 398x |
| dalších seznamech | 69x |
Jedna z knih, kterou by si měl alespoň jednou za život přečíst každý z nás.