Deník

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Kate konečně našla dokonalého muže. Její vyvolený vrchovatě naplňuje všechny představy o životní partnerovi. Jednoho dne však bez vysvětlení zmizí z jejího života a zůstane po něm jen deník. Šokující deník je milostným dopisem matky synovi a po jeho přečtení Katie pochopí, že rozporuplný milenec, který ji opustil, žije dvojím životem. Čte dál, naplněná strachem i nadějí, a pokouší se zjistit, co se stalo - a zda má její nová láska ještě naději na přežití....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/2642/big_denik-cv2-2642.jpg 3.9107
Žánr:
Literatura světová, Romány, Pro ženy

Vydáno: , Alpress
Originální název:

Suzanne's Diary for Nicholas, 2001


více info...
Nahrávám...

Komentáře (31)

Kniha Deník

laura
25.09.2020

Rozhodně to není kniha, která by mě položila do kolen. To ne. Ale...

I když se dá vytušit, jak to vlastně skončí, stejně brečíte. A já jsem bulela jak želva, protože i když jsem tušila, vlastně jsem nevěděla...

Líbilo se mi to. Žádná top kniha, kterou si ponesu v srdci - a možná na ni i brzy zapomenu, ale i tak ten příběh stál za to. Dojemné, krásné, něžné. Plné lásky a bolesti. Plné životních mouder, které člověk často odhazuje stranou jako nepotřebné, aby nakonec při procitnutí pochopil, jak bolestně pravdivé jsou...

Janoska
02.02.2020

Já jsem velmi citlivá duše, která v životě ztratila dobrého kamaráda, dále tatínka, který umřel na rakovinu a pak kolegu z práce, který byl pro mě vším a který mi moc pomáhal. Přečteno včera za odpoledne, slzavý večer a noc. Je ten život někdy nespravedlivý, ale někdy je i krásný:-)


lenyleny
05.11.2019

Život není jednoduchý není ani fér, bývá krutý ,ale i hezký. Knihu určitě nikomu nebudu doporučovat ani si ji asi nikdy již nepřečtu. Ne proto že by se mi nelíbila nebo nebyla dobrá, ale proto že pro mne byla tak trochu depresivní.Při čtení této knihy si uvědomíte že život nejsou jen světlé a šťastné dny. Tak si ho ne neničme zbytečnými spory,nenávistí, malichernostmi zlobou a schválnostmi.

DK197
29.03.2019

Něco tak příšerného jsem už dlouho nečetla. Nápad mohl být možná zajímavý, ale zpracování z toho udělalo slohovku žáka z páté třídy.

Jsem romantická duše a chápu, že život kreslí i velice příjemné životní okamžiky. Možná to byl autorův záměr - dokonalost a pak strmý pád dolů. Jenže ta plochost, extrémně krátké kapitoly, nikterak zajímavý děj z toho všeho udělaly jenom neuvěřitelně přeslazenou, nadměrně přeslazenou hloupost. Postavy téměř neměly prostor k žádnému vykreslení charakteru a když už tak byly jenom hodné a sluníčkové, zvraty byly odbyty vždy jen na pár řádcích, tudíž ve mně nezanechaly hlubší dojem. A přestože bych to hrdinům přála, vytržení děje ve stylu na začátku happyend na konci happyend, působí proti přirozenému pocitu, že život je většinou vyvážený. Autor spíš vyvolává dojem, že něco bylo a zase bude dokonalé. Zas tak naivní nejsem. Pokud někdo takhle žije, přeji jim to a věřím tomu, protože svět není jenom zlý, ale v tom případě to chtělo lepší zpracování. Udělat z toho reálný hluboký příběh a ne milou něžnou pohádku pro dospělé, která hraje jen na to, že čtenáře dooojme.... (jednak utrpením, jednak láskou - obojí jede na maximum a opravdu po vzoru slohové páce.) Pff. Působí to prostě uměle. Skoro mám chuť říct - škoda papíru.

Papír, ha! Dost mě štve to plýtvání. Má to tolik stránek, ale jenom proto, že nová kapitola začíná vždy v polovině strany a většinou končí na půlce té další. Což nám dává dohromady jeden čistý nevyužitý papír. Kdyby byl text napsán po delších kapitolách, nebo aspoň nová začínala na začátku stránky, myslím že by náklady na jeden výtisk a jeho tloušťka byly poloviční.

A pokud jde o hlavní poselství, že by člověk měl dávat přednost rodině před prací, tak nejde o nic objevného a tuto myšlenku jsem našla i v mnoha lépe zpracovaných knihách.

Za mě Jako rozhodně ne. Přišlo mi, že mi u toho umírají mozkové buňky.

medvídě
30.08.2018

Čtena podruhé a stále stejně krásná a smutná. Ano, není to veledílo, ale své poselství sdělí.

"Představ si, že život je hra, při které žongluješ s pěti míčky. Ty míčky se jmenují práce, rodina, zdraví, přátelé a poctivost. A ty je musíš udržet ve vzduchu všechny najednou. Jednoho dne však zjistíš, že míček práce je gumový. Když ho upustíš, odrazí se zpátky. Ostatní čtyři míčky – rodina, zdraví, přátelé a poctivost – jsou skleněné. Pokud upustíš jeden z nich, nakřápne se, odštípne, možná dokonce rozbije. A jakmile jednou opravdu pochopíš tuhle hru s pěti míčky, bude to počátek rovnováhy ve tvém životě."

Janaves
16.07.2018

Obrečela jsem to. Síla...

Simcaboz
06.07.2018

Krásný a zároveň smutný příběh, četla jsem již před několika léty a vím, ze jsem brecela jak zelva. Neměl by někdo knihu na půjčení prosím?

veveronka
10.03.2018

Super,jako vždy přečtené jedním dechem

1