Den, kdy jsem odešla

Den, kdy jsem odešla - vypráví příběh Grety, která opouští svého manžela, dvě časové osy a dva úhly pohledu, které se odehrávají ve východním Berlíně a Oxfordu v Anglii...
Román je plný tajemství, ztráty, snů, zakázaná láska, intriky kolem studené války příjemná historická fikce, která je inspirovaná skutečnými událostmi.
Bolí vás srdce z těžkého rozhodnutí za Gretu a Henryho, obě postavy jsem milovala.
Doporučuji

Výborné! Konečně téma, které v knihách není tak často - láska za časů studené války, láska za berlínskou zdí. Postavy, kterým to všechno věříte.

Autorka napsala příběh, který krásně spojuje dvě časové roviny – dusivou atmosféru Východního Berlína v roce 1982 a současný Oxford. Na pozadí politických dějin sledujeme osud Grety a Henryho, jejichž láska působí zprvu téměř pohádkově, ale brzy se ukáže, že realita je mnohem složitější.

Na knize mě nejvíc zaujalo, jak dobře se autorka dokáže vcítit do vnitřního světa svých postav. Greta není jen obětí režimu, ale i ženou, která hledá vlastní svobodu a dělá rozhodnutí, jež nelze vrátit. Henry je zase symbolem věrnosti, bolesti i neúnavného hledání pravdy. Tohle propojení minulosti a přítomnosti ve mně dlouho zůstalo.

Zajímavé je, že i když se román odehrává v prostředí rozděleného světa a politických bariér, největší hranice si hrdinové nesou v sobě. A právě to dělá příběh tak silným a lidským.

Pokud máte rádi příběhy, které jsou o lásce, ale zároveň o volbě, paměti a ceně svobody, tahle kniha vás pohltí. Pro mě patří mezi ty, které se čtou jedním dechem, ale v hlavě doznívají ještě dlouho po dočtení.

Sama autorka přiznává, že to byla její zatím nejtěžší kniha, kterou napsala. V příběhu nám přiblížila nejen život ve východním Berlíně v 80. letech 20. století a jak ukazuje současný vývoj, dnešní svět není od dob studené války zase tak vzdálený...

Román je velice napínavý a čtenář dlouho netuší, co se vlastně stalo.
Část odehrávající se v NDR mi připomněla tu dobu u nás trochu sentimentální vzpomínky – podmínky, život lidí a mládeže. Překvapil mě pohled lidí ze západu na východní blok, který byl samozřejmě úplně jiný, než byla skutečnost .
Mnozí lidé se dokázali v totalitě zařídit a opustit tento život ani nechtěli.

Greta, která nakonec odešla, byla životem na Západě zklamaná – bez peněz totiž není svoboda nikde. Kapitalismus určitě v určitém smyslu pociťovala. A dost ji to překvapilo , tak jako by to překvapilo v té době každého z nás.
Její manžel, kterého vlastně dobře neznala, byl usedlý, bez smyslu pro dobrodružství, a to jejich vztah brzy poznamenalo.

Nečekala jsem , že i v Londýně se Greta zaplete do nečekaných potíží.
Přesto se s nimi dokázala vyrovnat po svém.

Nejvíc na mě zapůsobilo, že nikde není tráva zelenější – každé rozhodnutí má svou cenu.

Kniha je velmi citlivě a čtivé napsaná. A mě osobně dost otevřela oči . V tomto směru jsem informace postrádala. Téma je určitě hodně originální.