Dělníci moře

Dělníci moře https://www.databazeknih.cz/img/books/57_/5741/bmid_delnici-more-0Dm-5741.jpg 4 138 24

Světoznámý román francouzského klasika. Hrdinou je rybář, výjimečný jednotlivec, který bojuje s oceánem. Je dostatečně silný v zápase s přírodou, avšak slabý v boji s lidskou přirozeností, s láskou. Děj se odehrává v drsné a krásné přírodě Normanských ostrovů, kde Hugo strávil bezmála 20 let svého politického exilu.

Žánr:
Literatura světová , Romány

Vydáno: , Odeon
Originální název:

Les Travailleurs de la Mer , 1866


více info...

Přidat komentář

Smerdyakov
20.10.2023 5 z 5

Hugo tímto románem, který jsem z nějakého důvodu tak dlouho přehlížel, stvrdil svou pozici mého největšího oblíbence.

Kabuky
29.05.2022 5 z 5

Netřeba nic dodávat. Vše bylo řečeno.


Pitvora
22.11.2021 5 z 5

Pozornost zasluhují všechna stará ilustrovaná vydání, kde si různí malíři nádherně představuji Gilliatův boj z chobotnicí.

Ronnie68
18.06.2021 4 z 5

Rozhodně to nebylo špatné čtení ... to ne ... děj se mi líbil ... jen mi připadá, že z knih, co jsem četla od Victora Huga, mě tato bohužel tolik nezaujala ... kdybych předtím nečetla od něj jiné knihy, určitě bych dávala 5 hvězd :)

zipporah
12.01.2021 4 z 5

Prišla som na to, že aj mňa by mohli volať Talíř polévky honem sem:D ako Ninfielda Scotta. Hugo nesklamal, pokiaľ ide o jazykový štýl, je to proste klasické dielo, rýdza hugovčina so všetkými jeho pravidlami. No zrejme som neprečítala tento príbeh v najlepšom období, pretože ma celkom slušne rozladil záver, ale nebudem prezrádzať nič. Pre môj osobný pocit by som ale Hugovi veľmi krivdila, takže u mňa za štyri hviezdy, a keby neskritizoval tak chobotnicu, moju obľúbenú zver:D, tak aj za päť. Ale ba. Stále by to bolo za 4, pretože jeho najlepším literárnym skvostom u mňa zostáva Chrám Matky Božej v Paríži a Človek, ktorý sa smeje. Chudák všetky chobotnice na svete. Veď majú krásnu formu a určite aj dobre chutia...
Na záver Hugova suspenzia typických jazykových prejavov:

More je v spojení s vetrom skladiskom síl. Loď je skladiskom strojov. Sily sú stroje pôsobiace do nekonečna, stroje sú sily, ktorých pôsobenie je obmedzené. Medzi týmito dvoma organizmami, z ktorých prvý je nevyčerpateľný a druhý riadený rozumom, nastáva zápas, ktorému sa vraví plavba.

Voda je poddajná, protože je nestlačitelná. Uniká pod každým tlakem. Přitisknuta z jedné strany, druhou vyklouzne. Takovým zpúsobem tvoří voda vlnu. Vlna je projevem její svobody.

Sen je akváriem noci.

Mysliaci chce, snívajúci znáša.

kessey
21.12.2020 4 z 5

Je to prostě klasický Hugo, příběh plný popisů, ale skvělá zápletka a psychologie postav.

Raszkulce
12.04.2020 4 z 5

Jeden z mála nedoceněných milostných příběhů za mě. :-) Moc pěkný knížka ale rozhodně je to náročnější četba, která se ale vyplatí.

Pawlisman
26.11.2019 4 z 5

Dalsi kniha genia. Silne popisne a odborne (namornicke) pasaze. Delsi popisny uvod. Proste vam musi vyhovovat tento huguv styl. Zde silne zameren na prirodu a more. Kostra dramaticko romantickeho pribehu bavi. Vyvrcholeni knihy na Douvry jsem sice jiz trochu preskakoval, ale i tak si odnasim silny pocit. Tak blizko a pritom tak silene daleko napr.od zvonika. Kazdopadne hugo je genius.

Snowflake2000
16.10.2019 5 z 5

Rozhodně se nejedná o lehké čtení a tato kniha není pro každého. Děj je pomalý a prostředí je květnatě popisováno. Hlavním hrdinou je mladík, který je hrochu naivní a myslí si že dokáže vyhrát neopětovanou lásku pomocí hrdinského činu. Samotný příběh poté popisuje jeho strastiplnou cestu jejíž velkou část stráví o samotě mnohdy bojem o svůj holý život. Rozhodně se nejedná o pozitivní příběh. Já osobně vlastním vydání z r. 1931, které má svá jazyková specifika a osobně mohu říci že příběhu to neškodí možná naopak. Upřímně jedná se o jednu s mých oblíbených knih.

Messilina
21.07.2019 1 z 5

Přečteno. Bylo to napsáno v jiné době, pro jiné čtenáře s jiným vkusem.

Jája92
11.12.2018 2 z 5

Tato kniha se bohužel nemůže zařadit mezi ty, o kterých bych mohla říci, že jsem je s oblibou četla. Knihu jsem si vybrala díky čtenářské výzvě a známému jménu. Nastalo však zklamání. Nejsem zastáncem vleklých popisů, nedostatku dialogů a množství cizích slov, které ruší při čtení. Ano, pár kapitol by se našlo, které nebyly špatné, ale bohužel jich bylo pomálu. Věřím, že si přesto kniha najde své čtenáře a okouzlí ho popis drsné přírody a člověka, který s ní bojuje.

PWM
03.10.2018 2 z 5

Když pominu první část, tak nemohu říci, že by mi popisy připadaly zdlouhavé (ačkoli musím přiznat, že první část šla opravdu jen obtížně zdolat, zejména když se popis některých květin i živočichů zdá spíše jako sci-fi, neboť jejich tehdejší jména v dnešním slovníku ani neexistují…)

Kniha je příjemně čtivá a napínavá. Některé pasáže jsou velice slibné, některé samozřejmě o něco slabší. Rušivé je velmi časté opakování a opakované vysvětlování téhož, které občas vyvolává dojem, že šotek některý text nechal vytisknout dvakrát. Mám pocit, že se při psaní mírně „ztrácel“ i autor a zapomínal, co již napsal a co ještě napsat chce. Děj je poměrně předpokládatelný, nedá se očekávat, že by hrdina díla dopadl „na jedničku“, je to přeci jen Hugo…

V knize (vydání 1953) jsou velice hezké a hojné ilustrace.

Kniha je to poměrně pěkná, vlastně nic ale nevybízí k opětovnému čtení a z mého pohledu je poněkud opomíjená celkem právem. Málokterý autor dokáže mít se svým jménem po takové době spojeno více knih a vedle Bídníků i Chrámu Matky Boží prostě zůstává stranou...

freestyla
18.09.2018 4 z 5

Musím říct, že ty květnaté popisy a filozofické úvahy, které se mnohdy protáhly na celé strany, mi občas dost vadily. Nicméně tento pán psát umí, kniha byla moc hezká a s velkým přesahem. Gilliatt mi byl velmi sympatický, především tím, že byl sám sebou bez ohledu na to, co si o něm kdo myslí. Konec byl stylový, plně poplatný jeho samotářské a romantické osobnosti, byť nezasloužený.

Pár citátů z knihy:
"Trčí-li člověk jako hora nad svým stoletím a stane se vtělením pokroku, přestává být předmětem kritiky, může být jen předmětem nenávisti."

"Ve svém mínění o kněžích byl neochvějný. Měl svoje vlastní výrazy, pokud jde o pobožné. Místo jít ke zpovědi říkal "učesat si svědomí"."

"Stal se současně revmatikem a zámožným mužem. Tyto plody práce se rády drží pohromadě. Člověk zbohatne a je ochromen. To je koruna života. Pak se řekne: Teď užívejme."

Kabátice
25.07.2018 4 z 5

Musím uznat, že Hugo umí skvěle popisovat věci živé i neživé. Popisů si člověk užije v knize dost, ale mě se to moc líbilo, protože nejde jen o popisy konkrétních lidí a přírody, ale hlavně o oslavu práce člověka, sílu jeho rozumu, jeho vytrvalosti a vítězství nad přírodními živly.

SlamLenka
23.05.2018 4 z 5

Victor Hugo byl rozený vypravěč, o tom není pochyb, ale občas do vyprávění v Dělnících zabředl tak, že začal u A, skončil u Z a pak se horko těžko vracel zpět k tématu, některé myšlenky zase opakoval několikrát dokola. Trochu rušivé pro mě bylo i mnoho použitých jmen a cizích slov, naštěstí ne vždy bylo nutné je pro kontext znát, případně byl v zadní části k dispozici slovník. Co ale rozhodně musím pochválit, to je umění překvapit. Finále bylo super, takový vývoj jsem neočekávala a byl krásný, skoro až dojemný.

Džerkys
21.02.2018 3 z 5

Kniha je z 3/4 zdlouhavá, zeměpisné popisy jsou celkem nudné a ne moc se do knihy hodí, na konci se děj stupňuje, napětí vrcholí, ale ten konec ?

angloumene
16.09.2017 4 z 5

První část knihy se zabývá obšírným popisem ostrova, kde se bude následující děj odehrávat. Ačkoliv se jedná skutečně o pouhý popis, i zde autor ukazuje své schopnosti a dokáže čtenáři vykreslit celou scénu před očima. Nadcházející děj ještě vyzdvihuje vše, co jsme se zatím dozvěděli a nabízí čtivé a poutavé milostné drama.

Shelby14
08.05.2017 4 z 5

Tohle bylo těžký čtení, ale autor věděl co píše, závěr je famózní a dodává celému vyprávění smysl, ale chápu že prokousat se celou knihou je docela zahul.

WeeWar
21.02.2017 4 z 5

ups, to je jak cist umelecky ztvarnene popisy jednotlivych snimku artoveho romantickeho filmu nataceneho vysokorychlostni kamerou. Jestli existuje nejaky romantismus, tak tohle je jeho extrémně realistická podoba:) Jestli tohle dolouskám tak si...tak si...přečtu zas něco jiného:) že by devadesátrojku?

Formol
14.12.2016 3 z 5

Po Zvoníku u Matky boží a po Bídnících jsem se vrhl i na Dělníky moře. Možná jsem očekával něco trochu jiného, možná jsem očima člověka přelomu 20. a 21. věku už nepostřehl to podstatné. Ale stalo se, že se nestalo nic. Kniha mě vůbec neoslovila. Nemůžu tvrdit, že by byla nudná, to rozhodně ne, ale prostě děj plynul a plynul až uplynul a nic...