Dekameron

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

DEKAMERON patří k významným dílům italské renesanční literatury. Jde o cyklus, který tvoří 100 novel zasazených do rámcového příběhu, v němž si na venkovském sídle v době, kdy ve Florencii řádil mor (1348) deset mladých šlechticů po deset dnů krátí čas vyprávěním – a to rozpustilých, žertovných, naučných i úsměvných příběhů, které o mnoho přežily dobu svého vzniku....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/18_/180600/dekameron-180600.jpg 3.61232
Žánr
Literatura světová, Romány
Vydáno, Odeon
Orig. název

Decamerone, 1353

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (140)

Kniha Dekameron

Přidat komentář
-LaraRead-
25. listopadu

Ano! Sakra, mám to za sebou! Takhle dlouho jsem ještě žádnou knihu nečetla (od začátku června do konce listopadu). Čtení jsem přerušovala jinými knihami, abych to vydržela, ale nakonec se povedlo. Proto rozhodně doporučuji brát jen jako doplňkovou četbu pro čekání na zastávce.
Nechápejte mě špatně. Ta kniha nebyla vyloženě špatná. Poté co jsem si zvykla na styl psaní, ženyurážející názory a poněkud zvrácený pohled na morálku se to dalo zvládnout. Jen mám pocit, že v téhle knize není třeba hledat a snažit se jí chápat jako nějaký vyšší smysl, je to prostě jen kniha chlápka, který měl rád dramatické příběhy a dokázal jich sepsat sto (což už se mi zdá jako trochu moc).

JancaMia
11. října

Četla jsem asi týden, když v roce 2007 vyšlo vydání v levných knihách (tehdy jsem měla ohromnou radost že mám knihu doma) . Ještě za středoškolských let na mě kniha udělala neuvěřitelný dojem. Příběhy jsou z běžného života a mnoho z nich můžeme přenést do dnešní uspěchané doby a v mnoha dalších se poznáme , protože některé situace jsou nám více než dobře známé , něco je úsměvné něco smutné tak jako v životě.

Taralcielle
02. září

klasických 100 příběhů Giovanniho Boccaccia, převyprávěných za dlouhých večerů. Nečetla jsem najednou, ale několik týdnů postupně.

Fontak
29. srpna

Parádní knížka. Moc mě bavila a čtení jsem si užíval.

Langosh
31. července

Skvělé klasické dílo. Plno příběhů, čtivé, vtipné, zajímavé. Sice jsem nepřečetl na jeden zátah, vždy jsem tuto knihu vzal, přečetl nějaký příběh a četl jinou knihu, ale vždy jsem se k Dekameronu rád vracel. Je ze 14. století a jak moc se lidé změnili? Přiiš ne.

bílárůže
19. července

Četba této knihy mi trvala déle, než jsem myslela, že bude trvat, ale ve zkratce, opravdu to stálo za to! Některé příběhy mne velmi zaujaly, některé méně, a tak jsem je četla déle, ale celkově jsem byla uchvácena množstvím autorových námětů. Při četbě jsem se setkala se zlými komentáři od svého okolí, což mne velmi mrzelo, protože dle mého názoru to není pravda. Každý, kdo má špatné mínění o Dekameronu by si ho měl nejprve přečíst a teprve potom něco říkat. Zvláště autorův závěr vše skvěle objasňuje. Nejvíce mne uchvátil odstavec: "Které knihy, která slova, které listy jsou světější, důstojnější a úctyhodnější než Písmo svaté? A přece bylo mnoho takových, kteří je chápali falešně, čímž přivodili záhubu sobě i jiným. Každá věc sama o sobě je k něčemu dobrá, ale je-li jí nesprávně použito, může tuze uškodit. To tvrdím i o svých příbězích." To dle mého názoru mluví za vše.

Kariol
03. července

Jako je to rozhodně pozoruhodné dílo a jsem ráda, že jsem ho zvládla přečíst. Ale byla to docela výzva. Překvapivě se to čte velmi dobře, příběhy jsou pestré, různorodé, vtipné i smutné, někdy tu vystupují stejné postavy, většinou ale různé, víceméně se odehrávají v Itálii a týkají se zásadně mezilidských vztahů. Nejčastěji mezi mužem a ženou. Snad i proto se to tak dobře četlo, co si budeme povídat. Nevěřila bych, že čtrnácté století po sobě zanechá takovýto odkaz, ale je to vlastně skvělé, protože člověk získá pocit, že homo sapiens sapiens byl před sedmi sty lety stejný jako dnes. Není to ale jen o nějakém ukájení tělesných potřeb, právě to se mi na tom líbilo. V příbězích hrálo důležitou roli také přátelství, důvtip, odvaha, nějaké ty láskyplné ideály. Postavy vyjadřovaly své pocity a mnohdy jsem zjišťovala, že mi vůbec nejsou cizí.
A proč mi to tedy trvalo tak dlouho, než jsem knihu přečetla? Asi proto, že jsem četla hodně nárazově. Přečetla jsem deset povídek a dala jsem si týdenní pauzu, protože tohle se prostě nedá číst úplně nejednou, stejně jako jsou povídky rozčleněny po dnech, měl by i čtenář být trochu pomalejší. Ke konci jsem už opravdu mlela z posledního. Některé příběhy jsem, přiznám se, moc nevnímala, nezaujaly mě nebo si je prostě z nějakého jiného důvodu nebudu pamatovat. Nad mnohými jsem se pousmála. A právě pro pobavení byla tato kniha kdysi napsána a s tímto účelem jsem ji četla. :)

DeepSea21
21. června

Úžasné.Na tu dobu to muselo být přímo revoluční.

1 ...