Dejiny písané Rímom
Vojtech Zamarovský
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/133524/bmid_dejiny-pisane-rimom-gLs-133524.jpg
5
206
35
Kniha o meste, ktoré sa nazýva večným, i o ríši, ktorej dalo meno. O ceste od bezvýznamnosti k svetovláde, o vojnách i o kultúrnych pamiatkach, o hrdinských i všedných dňoch, o sláve i o rube tejto slávy. Vzrušujúce rozprávanie o období nenávratnej mladosti ľudstva, ktorú voláme antika, z pera najväčšieho autora literatúry faktu u nás - Vojtecha Zamarovského.... celý text
Přidat komentář
Perfektně napsané, čtivé a nabité informacemi. Napsal bych to i takto: Pokud u Římské říši nic nevíte a začnete číst tuto knihu, tak se nesmírně pobavíte a poučíte, kniha Vás sama donutí si ji přečíst několikrát a za několik týdnů máte nadstandardní vědomosti o stěžejní části starověkých dějin. Nedovedu si představit zábavnější formu získávání informací než je četba této knihy. Je to skutečná "škola hrou - schola ludus". A to, že to je psáno s občasným jakoby nadhledem komunistické ideologie - to je dáno obdobím kdy kniha vznikla a o to je to obdivuhodnější, že současnému čtenáři nedělá problém si tuto dobovou "úlitbu bohům" velmi snadno odmyslet.
Svoji cestu dějinami starověku jsem začal civilizacemi středomoří od Jana Buriana. Ty pro mě byly trochu těžší na čtení. Jsou hodně faktografické a k dokonalé čtivosti jim za mě chybí to, co nechybí panu Zamarovskému. Jehož Dějiny Psané Římem jsem našel náhodou v dědečkově knihovně. V ten moment jsem netušil, jaký klenot jsem našel. Jako laik mohu říci jen toto. Kniha obsahuje hodně faktů, dat, ale zároveň je podává takovou formou že člověk, nadšen, téměř hltá každou další stranu. Komentáře a vyjádření autora, někdy vtipná, někdy ironická, někdy jaksi výchovná nabádající nás ke zdrženlivosti v hodnocení historických postav a jejich činů, vždy sedí, jsou vhodně umístěna (za mě) a dávají knize velmi příjemný, čtivý a poutavý ráz. Mohu doporučit všem kdo se zajímají o Řím a jeho říši. Ať již hledají fakta, nebo chtějí "nacítit," jaký Řím a Římané byli.
Ačkoliv je Zamarovského podání výhradně historiografické, rozhodně není suchopárné. Dokáže v nás probudit zájem o starý Řím, mistrně zachází s fakty, aniž by byla nudná. Zánik republiky sice líčí plasticky, nicméně dobu se nám snaží přiblížit objektivně.
Neubráním se myšlence, že tu a tam knihou probleskuje autorův stesk po starém dobrém Římě, což dělá celé dílo opravdu skvostným zážitkem.
A dalším zážitkem je audiokniha namluvená Pavlem Soukupem, který se se svým skvělým přednesem výborně hodí k patosu Zamarovského díla.
asi 30 rokov som sa tejto knihe vyhýbal, pretože som si nejako vsugeroval, že to nebude dostatočne odborná kniha...
pán Zamarovský, verejne sa vám ospravedlňujem... :/
Neskutečně čtivě psaná kniha. Rozhodně ji mohu doporučit každému, kdo chce poměrně stručný výklad římských dějin - jako odrazový můstek a pro zopakování ideální. Určitě se k ní vrátím.
Dejiny písané Rímom bolo moje prvé stretnutie s Vojtechom Zamarovským. Tento slovenský autor literaúry faktu ma veľmi príjemne prekvapil. Tento kúsok sa mi páčil až tak, že som si v momente zadovážil aj iné jeho práce.
V tejto knihe nám predstavuje stručne, ale veľmi pútavou formou 1000 rokov histórie starovekého Ríma. Od pádu Tróje až po posledného cisára.
Kniha nezachytáva iba príbeh vládcov ktorý sa svojim obsahom dá prirovnať ku Hrám o tróny, (intrigy, konflikty, spolupráce to všetko je pútavé v takom rozsahu, ako by to písal dramatik. Keďže však ide o realitu, zážitok bol o to intenzívnejší) ale ako koncept nám chce priblížiť aj bežný život v tejto ríši. Sociálne prvky, myslenie, kultúra, demografia, architektúra, hodnoty, postoje, morálka. Autor pracuje s neskutočným množstvom dobovej literaúry ku ktorej sa takisto rád vrátim.
Táto knižka má tú výhodu, že sa v podstate dotkne každej témy Starovekého Ríma a záleží na čitateľovi, či v bádaní disciplíny ktorá ho zaujala bude pokračovať ďaľej výberom vhodnej literatúry (zoznam použitej literatúry na konci je pestrý).
Jediné čo mi na tejto knižke prekážalo, ale to je v podstate dané dobou, (1967) je až príliš časté parafrázovanie a citovanie známeho dua Marx a Engels. Chápem, že doba nepustila a Marx aj Engels písali o Ríme, o rodine a a ich nekonečných triednych bojoch a netvrdím, že všetko čo napísali je absolútne milné ale na môj vkus tu toho bolo až priveľa. No používal aj veľa "západnej" literatúry, takže je to pre mňa dostatočne objektívne.
Oceňuji to, co jiní - velká čtivost a množství faktů. Přidal bych i to, co tu asi nikdo nezmiňuje: naznačení obtížnosti práce historika a informace o zdrojích poznatků o starověkém Římě. To mě vždy překvapovalo, jak víme tolik o konkrétních lidech, co žili tak dávno.
Jak už napsali mnozí hodnotitelé přede mnou, největším benefitem této knihy je opravdu mimořádná ČTIVOST. Přestože má na první pohled jakoby "učebnicový" formát, patří jí zcela oprávněně titul populárně-naučná. Pravda, kniha nejde do úplných podrobností, každého fanouška antiky jistě napadne řada hlubších děl, nicméně jako základní přehled o klíčových událostech římských dějin je více než dostačující, a zejména má velký potenciál nadchnout i čtenáře, který se dějiny starého Říma dosud nezajímal.
Za velké plus považuji paralely k moderní době. V této souvislosti mnozí hodnotící zdůrazňují, že autor někdy nezastírá nadšení komunismem a neváhá citovat z Marxe. Je možné, že ve starších vydáních tomu tak bylo, nicméně vydání z roku 1995 (včetně audioknihy načtené Pavlem Soukupem) je od tohoto zřejmě už očištěno, protože já tento pocit neměl. Je-li např. v kapitole 8 citováno, co Marx napsal o římských proletářích, pak tuhle odbočku chápu spíše jako paralelu s problémy v časech překotných společenských změch, na které bylo 2. stol př. nl . v Římě podobně bohaté jako 19. století v Evropě (čili nehledal bych v tom vysloveně adorování Marxe). Naopak, v jiných částech knihy nalézám na svou dobu docela odvážná přirovnání, u kterých se skoro divím, že v době prvního vydání prošla. Například v kapitole 12 o počínající krizi v době vlády Severovců jsou uváděna (velmi přiléhavá) srovnání z moderní ekonomie, autor dokonce natvrdo říká, že znehodnocení měny v každém dějiném období přineslo problém (napsat toto v době, kdy lidé ještě pamatovali drastickou finanční reformu prezdienta Novotného, to chtělo docela odvahu). Nebo v kapitole 13 vylíčené poměry v době vlády Konstantinovců:
"Lid dostával své příděly chleba a občas i vína, měl své lázně a hry, práci si také našel, jestliže o ni stál, a o veřejné věci se nestaral. Nobilita - také už ne římská - považovala za nejvyšší politickou ctnost poslušnost a změnila službu státu za přisluhování císaři. Když jí plynuly výhody z odchodu na východ, bez váhání jich využila" (publikovat tahle slova v době normalizace bylo také docela odvážné).
Ale možná je to opravdu dáno tím, že jsem měl k dispozici pozdější vydání (proto nemohu srovnat s prvním vydáním, které zde zmiňují někteří hodnotící).
Populárně-naučná kniha o dějinách Římu. Není to klasická učebnice, ale spíše popisuje život a dobu starého Říma. Samozřejmě se zmiňuje o hlavních historických aktérech.
Je fascinující, jak i přes svůj poměrně dávný původ je ta kniha stále čtivá. Nadčasově zpracované dílo člověka vtáhne do historie a pak již nebývá, než si antický Řím zamilovat. Mně se to tedy přihodilo.
Perfektná kniha, ktorá síce „stručne“, no zato veľmi trefne popisuje celú genézu Rímskej ríše. Je to radosť čítať a následne si dohľadávať podrobnejšie načrtnuté veci, ktoré vás zaujímajú viac do hĺbky. Ak niekoho fascinujú dejiny Rimanov, je to jasná voľba pre začiatok.
Hodnotenie: 9.5/10
Vydanie: Dejiny písané Rímom, 2008.
Prečítaním Dejín písaných Rímom som si odškrtol v pomyselnom zozname jeden z mojich dávnych čitateľských restov a dobre som urobil. Ak by boli učebnice dejepisu, dejín, dejepravy a akokoľvek inak nazvané prehľady histórie písané takouto formou, bolo by učenie určite zábavnejšie. Zamarovský s nadhľadom a neraz aj s nadsádzkou veľmi pútavým, v niektorých častiach až románovým štýlom približuje dejiny jednej dávnej ríše, ktorej slávu neodvial čas. Všetko dôležité, čo sa v spojitosti s Rímom stalo je v knihe majstra pera a kto má chuť si bez problémov po zadaní príslušného hesla/názvu/mena/roku atď. do vyhľadávača nájde ďalšie informácie a mnoho obrázkov, fotografií a máp. To, že sa vo vydaniach tejto knihy spomína marxizmus (ten spomína aj Murakami, dokonca John Lennon sa vyjadril pochvalne o marxistických myšlienkach) vyplýva z kontextu doby, v ktorej bola napísaná. Ale ani trochu to nedevalvuje výpovednú a literárnu hodnotu knihy. Za mňa jednoznačne plný počet hviezdičiek (aj keď sú červené a päťcípe, čo vy na to, kritici?).
Fantastická kniha. Moja detstvo. Zamarovského knihy sú ten najlepší úvod aký len do dejín môžete dostať. Máte z nich hneď prehľad skoro o všetkom a viete hneď aj čo by ste mali čítať ak chcete vedieť viac.
Autor je neuveriteľne sčítaný a má prehľad ako nikto, vie famózne písať a jeho interpretácie sú realistické a zároveň epické ako máloktoré iné.
Vše důležité o historii starého Říma pěkně přehledně, srozumitelně a chronologicky na jednom místě - přesně jak to mám rád. Dá se říci, že jde o takový základní kámen k dalšímu studiu římské historie. Ano, kniha už není nejmladší a výzkum dnes zase trochu pokročil, stejně tak by asi už dnes bylo méně citací Engelse apod. Ale ono to vůbec nevadí a na kvalitu knihy to nemá žádný vliv. Styl jakým pan Zamarovský píše jednoduše chytne a nepustí.
I když kniha drobátko zastarala, například výzkum Etrusků pokročil a výběr odborníků na římské dějiny, od kterých jsou čerpány citace a teorie, také není zrovna trendy, pořád má co říci. Interpretace se ujal pan Pavel Soukup a jeho, tu mírně patetický tu jemně ironický, projev dodává tomuto dílu tu pravou atmosféru. Ráda se k tomuto stručnému shrnutí římských dějin, které znám od dětství a které autor v průběhu let postupně aktualizoval, vracím. Proč? Je poctivé a netváří se, že jen ono je to pravé.
Ak sa niekto narodil v ČSSR, prípadne v SR či ČR, a má záujem o antiku, Zamarovský je jasná voľba. Dejiny písané Rímom čitateľa v stručnej podobe prevedú históriou Ríma od jeho vzniku až po koniec. Ako je zvykom u Zamarovského, kniha je nabitá faktami, podanými pútavým spôsobom a má v sebe typický Zamarovského humor. Kniha, ani v po-revolučných vydaniach, nezaprie svoj pôvod zo socializmu, takže občas sa v nej dozviete aj o proletariáte či Marxovi :). Napriek určitým výhradám (najmä Zamarovského hodnotenia zániku Republiky), celkovo odporúčam, ide o vynikajúcu knihu
Takhle nějak si představuju knihu, které má na poměrně omezeném rozsahu stran, vcelku odborně shrnout a převyprávět jeden z největších příběhů dějin lidstva. Už podle ostatních komentářů pod knihami autora je vidět, že se tohle panu Zamarovskému mistrně povedlo. Knížka se čte jako kvalitní beletrie, strany utíkají a utíkají až je vám na konci smutno, že některé období či aspekty nebyly rozvedeny přeci jen více podrobně. Tady se nedá hodnotit jinak než za 5*.
Štítky knihy
antika starověk doba římská starověký Řím Kartágo Římané
Autorovy další knížky
| 1970 |  Bohové a hrdinové antických bájí |
| 1972 | Řecký zázrak |
| 1962 | Objevení Tróje |
| 1964 | Za tajemstvím říše Chetitů |
| 1986 | Jejich veličenstva pyramidy |
Kniha Dejiny písané Rímom je v
| Právě čtených | 9x |
| Přečtených | 311x |
| Čtenářské výzvě | 19x |
| Doporučených | 31x |
| Knihotéce | 283x |
| Chystám se číst | 75x |
| Chci si koupit | 21x |
| dalších seznamech | 6x |
Úžasná knížka, i když od jejího vydání uplynulo skoro 60 let. Je psána živě, poutavě, s humorem. Součástí dějin Říma se dozvídáme též o tom, jak se vlastně šířilo křesťanství a proč během pár let se z pronásledovaného náboženství stalo náboženství státní a protežované.
Samozřejmě občasné úlitby marxistickým bohům se vyskytnou, ale to čtenář snadno odfiltruje.
Přepíši zde jeden odstavec ze str. 134:
„Se všemi galskými kmeny měli Římané někdy co dělat; nejdříve s těmi, které obsadily území na italské straně Alp. Krátce po dobytí Vejí Římany posunul se ozbrojený předvoj těchto kmenů do Pádské nížiny a namířil si to zhruba po linii dnešní autrostrády od Parmy přes Modenu k Bologni; tam se potom stočil prudce na jih a roku 391 př. n. l. stále před hradbami velkého etruského města Klusia, dnešního Chiusi. Dovedeme si představit, jak museli být obyvatelé Klusia vyděšeni, když se obrátili o pomoc k přemožitelům sesterských Vejí; Římané jim ji velkoryse slíbili. Na důkaz, že to myslí vážně, vypravili ke Galům poselství, ačkoli vzhledem k situaci by bylo účinnější vypravit proti nim vojsko. Galští náčelníci nechápali, co jim vážení otcové Říma vykládají o nějakých mezinárodních smlouvách a proč se vůbec do toho pletou; při svém smyslu pro humor jim řekli něco takového, že Římané se neudrželi a vytáhli meče. Došlo k potyčce, při které jeden z členů poselství probodl galského náčelníka; tím se ovšem zase cítili dotčeni Galové. Zachovali se však velmi nebarbarsky: vyslali do Říma posly a požádali o vydání viníka. Římané je odmítli, a tak galský vůdce Brennus přerušil obléhání Klusia, seřadil svých 70 000 mužů a rychlým pochodem zamířil k jejich městu. Římané byli natolik překvapeni, že stačili proti nim vypravit jen nevelké a narychlo sestavené vojsko. V bitvě u řeky Alia, nedaleko jejího ústí do Tiberu, byli pak na hlavu poraženi. Kdo z nich nepadl v boji nebo při ústupu neutonul v řece, zachránil se útěkem do Vejí. Řím zůstal bez ochrany.“