Dějiny nové moderny 2. Lomy vertikál
Michal Bauer , Vladimír Papoušek , Libuše Heczková , Petr A. Bílek , Jiří Brabec , Veronika Veberová , Josef Vojvodík , Jan Wiendl
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/218886/bmid_dejiny-nove-moderny-2-lomy-vertikal-218886.jpg
5
6
1
Dějiny nové moderny série
< 2. díl >
Česká literatura v letech 1924–1934 Zajímají vás alternativní dějiny české literatury? Tato kniha navazuje na Dějiny nové moderny. Česká literatura v letech 1905–1923 téhož autorského týmu. Obsahuje stejně přehlednou Plochu času i Mapu polí literárního a kulturního dění dané periody. Kniha zasazuje literární dění do domácího i světového kontextu, analyzuje pohyb a kontradikce dobového diskursivního vlnění z hlediska dominantních dobových metafor, které na sebe strhávaly pozornost ve veřejném prostoru a utvářely řeč a imaginaci doby. Bohatý obrazový doprovod dokumentuje jak knižní produkci sledovaného období, tak dobové výtvarné přístupy ke knižní obálce.... celý text
Přidat komentář
Kniha Dějiny nové moderny 2. Lomy vertikál je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 6x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 14x |
| Chystám se číst | 8x |
| Chci si koupit | 3x |
| dalších seznamech | 1x |
Tak pokud jsem se pozastavoval u prvního dílu nad tím, že autoři uvízli v pasti současné literární vědy a nevědí, jestli mají být moderním postmoderní, postpostmoderní, postdějinní či jacíkoliv jiní, tak jakoby se v druhém díle našli. Uklidnili. Rozhostil se klid a najednou je všechno jasné. Kniha jako dobře uzrálé víno. Všechny ty mohutné roviny, jako byly v prvním díle, tu jsou opět, seznamy prvních vydání za ten který rok, a hlubinné studie - tentokrát nenavázané na časovost, ale pouze ohraničené vymezenými roky a řez danou skutečností v určitém úhlu. Dokonce bych řekl, že jsou to jedny z nejlepších studií, jaké jsem kdy četl - zejména Weindlův chytrý text o třech zásadních konceptech Systémy v poločasu rozpadu je snad vůbec nejlepší, ale i Brabcův úvod Spisovatelé v proměnách meziválečného světa je hutný a vskutku širokopásmový, stejně jako další studie od Papouška (Dotek nicoty a rozprava o ohrožené jedinečnosti člověka) nebo od Veberové (Mystika půdy, národa a krve). Zkrátka skvělá práce a už se těším na třetí, časově nejdelší a stránkově taky nejvýživnější díl. Skvěle!