Dějiny Angoly
Jan Klíma
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/24546/bmid_dejiny-angoly-wQ6-24546.jpg
5
8
2
Angola je pro zahraniční politiku ČR nyní opět preferenčním státem, neopomíjí ani domácí, ani koloniální linii. Pro dramatický „střet civilizací“ jsou angolské dějiny ceným vkladem do poznání globalizované historie. Angola tvořila a dosud tvoří důležitou součást „atlantského trojúhelníku“ a její význam v průběhu posledního půlmilénia trvale stoupá. Země se proto stala příznačným symbolem počátečních dějin kolonialismu, později dějin otrokářství i úsilí o svobodnou práci, a nakonec historie konfliktní africké dekolonizace.... celý text
Přidat komentář
Nádherná poučná kniha,která se čte jak román. Jako bonus navíc po jeho přečtení ještě něco víte.
Štítky knihy
Afrika Angola dějiny národů a států dějiny Afriky
Autorovy další knížky
| 2012 |  Dějiny Afriky |
| 2008 | Dějiny Angoly |
| 1963 |  Povídka 62 |
| 2005 | Salazar - tichý diktátor |
| 2006 | Zámořské objevy: Vasco da Gama a jeho svět |
Kniha Dějiny Angoly je v
| Přečtených | 9x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 24x |
| Chystám se číst | 8x |
| Chci si koupit | 9x |
| dalších seznamech | 2x |
Celá ta edice Dějin států je skvělá. Některé kousky jsou čtivější, některé méně, ale jako celek je to paráda. Dějiny Angoly patří k těm čtivějším, a to hlavně proto, že autor Jan Klíma patří k nejlepším autorům píšícím o dějinách Afriky. Na škodu by nebylo více map, alespoň pro představu, kde se jednotlivé konflikty a děje odehrávají. Dějiny Angoly jsou totiž především přehlídkou nekonečných konfliktů. Jako úvod k pochopení portugalské koloniální politiky a vlastně i obecně k pochopení toho, co to byl kolonialismus v Africe, jsou tyhle dějiny ideální. Bylo zajímavé číst autentická prohlášení různých portugalských potentátů (ale třeba i těch anglických) odsuzující černé obyvateltstvo k méněcennosti a tudíž k naprosté podřízenosti koloniální správě. Portugalsko bylo dlouho takový koloniální otloukánek, co se týče způsobu správy kolonií, žel ti, co ji kritizovali, měli taky máslo na hlavě. Církev se v Angole taky moc nevyznamenala a dlouho jí šlo jen o zisky z prodeje otroků. Že v tom ale jeli i sami afričtí králově a černošští obyvatelé, kteří sami dodávali svůj lid k prodeji, to už jen dotváří ten někdy až šílený zmatenec často protichůdných zájmů. Nejsilnější mi čtenářsky přišla první zhruba první polovina knihy, tak do počátku 20. století. Zajímavý je také česko-angolský dovětek o jednom únosu. Doporučuji.