Déjà vu

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

„Poznáte ten pocit. V okamihu si spomeniete na čosi dôverne známe. Precítite okolnosti, farby, vône. Dotkne sa vás minulosť, možno budúcnosť, v tej chvíli si to ani nestihnete uvedomiť. Dôvernosť, s akou vás osloví déjà vu, je prítomná a zrazu si počítate chĺpky na rukách, pretože si neviete vysvetliť túto úžasnú udalosť. Vzápätí si uvedomíte, že nič netreba vysvetľovať a naplno si vychutnáte zimomriavky, ktoré vás spájajú s vašimi vlastnými čriepkami, vznášajúcimi sa v priestore, ktorý vyzerá ako prázdne miesto medzi cibuľovými šupkami. A nebojíte sa, že premeškáte príležitosť, kedy toto všetko pochopíte.“ V. Bálint Déjà vu v trinástich rôznorodých prozaických obrazoch zachytáva myšlienky plynúce popri našej realite a naznačuje ich úzku spojitosť s minulosťou, budúcnosťou a prítomnosťou, ktorú práve prežívame. Déjà vu inšpiruje k tomu, aby sme počúvali svoj vnútorný hlas....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/260624/dej-vu-260624.jpg 3.84
Nahrávám...

Komentáře (2)

Kniha Déjà vu

Atanone
26.12.2020

Deja vu je vždy zvláštní pocit. Nevím, jak vás, ale mě to vždy trochu rozhodí. Minulost a přítomnost splynou a člověk najednou neví, co se doopravdy stalo a co mu jen tak připadá. Sbírka těchto básnických zamyšlení mi skutečně ten pocit připomíná. U tohoto autora je to skoro už tradice, že mě nejvíc osloví Prolog a Epilog. Z ostatních zamyšlení pak jednoznačně „Okenný monológ“, protože jsem jako dítě vždy ráda pozorovala svět přes stékající kapky deště...takže takové osobní deja vu ☺

alef
28.03.2018

„Spať sa dá aj s otvorenými očami ... ani s týmto ale netreba preháňat´.“

... četla jsem, a bylo to, jako bych měla otevřené oči a snila ... ten sen byl poetický ... jenže byl taky sentimentální ... na můj vkus asi víc než bych chtěla ...

„Ako povrazolezci balansujeme nad publikom zmiešaných emócií ... malé zaváhanie a môžeme padnúť ...“

... asi jsem moc citlivá na to, když se z vyvolávaných emocí ... najednou stává sentimentální balast ...

„zvuky sú teplé ... vánok šteklí a všetko je príjemné ...a potom zimomriavky ... žiarivé slnko minulosti, prítomnosti a jasnej budúcnosti“

... pak se totiž varovný signál někde uvnitř mě rozbliká ... sem tam přímo zasvítí ... jenže, pak jsou tu chvíle, kdy odpočívá, a dokonce na něj na chvíli zapomenu ... to je ve chvíli, kdy je to najednou výborné ... čisté a emotivní ... a právě díky takovým chvílím jsem poslouchala a snila ... až do poslední stránky :-) ...

„ ... rozum sa teší cieĺu,
ktorý dokáže vyrátať.
Však mnohokrát méta je netušená,
nevypočitateĺná,
len cítená.“

... poslouchala jsem spolu se Senecou, kterému byl tento text určen, jak se to má s rozumem a citem, a uznala, že bez citu ztrácí rozum jaksi pevný bod, o který by opřel svá rozhodnutí ...

„tak povedz, ó veĺký Seneca, sú molekuly rovnako racionálne jako rozkmitané zhluky ĺudí? ... či len ĺudia strácajú svoju prirodzenosť ...?“

„My ĺudia sme omylní,
no nie to naša choroba.
Nie je to prekliatie ...

Spomeň si Seneca,
Jako to bolo s tou zvedavosťou?
Istý člověk sa s humorom tešil na chvíĺu,
kedy umrie ...

Rozum ...
Je jako guĺa,
ktorá je pripútaná
ku každému z nás.

... v minulom storočí to u nás povedalo
jedno dieťa:
„Cisár je nahý.“
A vtedy všetci pochopili,
že to je tak.
Možno len na chvíĺu.
Aj v Tvojich časoch, milý Seneca,
bol cisár nahý
a všetci,
vrátane jeho samotného,
to vedeli.
Avšak lahodná chuť moci
vydláždila cesty rozumu ...
Ale nie preto, milý Seneca,
že vládca stratil cnosť,
či potratil rozum.
Jednoducho ...
uveril,
že večne bude tým,
kým práve je.“

Asi nebudu „žiariť pre všetkých, čo v tmavej noci strácajú cestu ... abych pak splynula s rytmom vesmíru ... až ráno vyjde Slnko“ ... motivační části mě trochu minuly ... ale to nemění nic na tom, že jsem si své déjà vu užila ... a docela příjemně se zasnila :-) ... poučila? ... no, spíš našla možná pár pevných bodů ... o které příležitostně můžu opřít svá rozumová rozhodnutí :-) ... vzpomenu si, až se budu o něčem rozhodovat ... a zeptám se na to, na co se nikdo neptá: Co je na odvrácené straně tohoto příběhu? ... vzpomenu si a rozhodovat se budu až pak ... až si ji zodpovím :-).