Komentáře knihy Dědic

Přidat komentář

Alíček83
10.09.2026

Kniha Dědic byla rozdělena na kapitoly podle hlavních hrdinů. Některé jsem si oblíbila, ale jednu od začátku ne, přišla mi jako náboženská fanatička. Něco mi tam nesedělo, až na 200 straně jsem pochopila, že zde byla jiná časová linka. Prostředek knihy až skoro do konce byl napínavý, fajn. Ale zase mě naštval ten konec, to jako bude furt dokola. Takže uvidím, jestli si někdy přečtu další díl.

Local_Bunny
25.08.2026

Od autorky jsem četla kdysi první díl z její předchozí série, Jiskra v popelu. Už nevím, proč jsem v sérii nepokračovala dál, ale každopádně jsem tedy neměla načtenou celou původní sérii, na jejíž události Dědic navazuje. Upřímně mi ale tahle absence nakonec asi v ničem zásadně nevadila.
-
U Dědice mi hrozně dlouho trvalo se začíst. Kapitoly se střídají z pohledu hlavních hrdinů a zatímco některé části mě bavily, například Aíz mě bohužel nezaujala skoro vůbec. Asi i kvůli tomu pro mě byla první část knihy trochu pomalejší a dlouho jsem měla pocit, že se vlastně nic moc až na malé události neděje a příběh furt jen tak pluje po povrchu.
-
Kniha mě začala bavit až ke konci, kdy přišly větší zvraty a jednotlivé dějové linky se začaly postupně spojovat do jedné. Tady jsem začala mít konečně pocit, že se příběh pořádně rozjíždí a přišla i zvědavost, kam se jednotlivé postavy a jejich příběhy posunou. Zvraty a postupné odhalování souvislostí jsou něco, co autorka umí opravdu na výbornou.
-
Bohužel ani tady se nemůžu ubránit srovnání s předchozí sérií autorky. Jiskra v popelu mě bavila výrazně víc a stejně tak mě víc bavily i její postavy a celý příběh. U Dědice jsem si k postavám nedokázala vytvořit téměř žádný vztah a hlavně první polovina pro mě byla až příliš pomalá.
-
Dědic rozhodně není špatnou knihou, ale zároveň tady nebylo nic, z čeho bych byla nadšená. Pokud máte knihy autorky rádi a už znáte její předchozí sérii, určitě stojí za to dát mu šanci. Pravděpodobně bych ale trošku snížila svá očekávání a kdybych si měla vybrat, zůstanu asi u Jiskry v popelu.
-
spolupráce s Host Brno


jana4920
11.07.2026

Jiskru v popelu jsme úplně hltala, takže jsem se moc těšila na návrat to tohoto světa. O to větší to pro mě bylo zklamání. Víc jak polovinu knihy jsem se vůbec nemohla začíst, děj a "velké zvraty" byly dost předvídatelné. Největší napětí se odehrálo na posledních 20 stranách, i když to mělo daleko větší potenciál. Některé pasáže se zbytečně vlekly, části které byly zajímavé a dalo se s nimi pracovat vůbec nešly do hloubky. Myslím, že do dalšího dílu už nepůjdu. Hvězdičky jsou za dobře vytvořený svět a vykreslení charakterů jednotlivých postav.

petra7778
21.06.2026

Tentokrát jsem zabrousila do světa fantasy. Dědic volně navazuje na sérii Jiskra z popela, kterou jsem bohužel nečetla, takže jsem do příběhu vstupovala úplně bez předchozích znalostí. Přesto jsem neměla pocit, že bych byla úplně ztracená, i když orientace v novém světě mi zpočátku dala trochu zabrat.

Sledujeme tři hlavní postavy. Quil je korunním princem královny Heleny, kterou její lid hluboce respektuje. Sírša je stopařka pověřená dopadením vraha dětí a Aíz je mladá žena, která touží pomstít masakr v klášteře a vydává se po stopách Matky Div. Každý z nich začíná svou cestu sám, ale postupně se jejich osudy začnou nenápadně proplétat a spojovat.

Příběh je velmi obsáhlý a propracovaný. U podobně rozsáhlých fantasy světů vždy obdivuji, jak se v tom autor dokáže neztratit, a tady to platilo dvojnásob. Kniha je vyprávěná z pohledu tří hlavních postav v er formě, což podle mě funguje velmi dobře. Bavilo mě sledovat, jak se jednotlivé dějové linky postupně přibližují a začínají do sebe zapadat.

Přiznám se ale, že začátek pro mě byl trochu náročnější. Chvíli mi trvalo, než jsem se zorientovala v tom, kdo je kdo a kde se právě nacházím. Navíc jsem až zhruba v polovině knihy naplno pochopila, že některé dějové linky se odehrávají v odlišném časovém rámci. To mě zpočátku docela mátlo a některé souvislosti mi docházely až zpětně. Jakmile ale všechno zapadlo na své místo, začal mě příběh bavit mnohem víc.

Tempo knihy bylo pro mě trochu proměnlivé. Byly pasáže, kdy jsem obracela stránku za stránkou a nemohla se odtrhnout, ale objevily se i části, které byly pomalejší a musela jsem se do čtení trochu nutit. U takto rozsáhlé fantasy mi to ale nepřišlo nijak výjimečné.

Velkou předností knihy jsou hlavní postavy. Každá z nich má své silné i slabé stránky, díky čemuž působí přirozeně a uvěřitelně. Ani jedna není černobílá a všechny procházejí vlastním vývojem. Nejvýraznější proměnu podle mě prodělá Aíz, i když ne úplně směrem, který bych označila za pozitivní. Právě proto mi ale přišla možná nejzajímavější. Quil i Sírša jsou hrdinové, kterým jsem věřila, protože vedle odvahy mají i své pochybnosti a chyby.

Velmi se mi líbil také svět, který autorka vytvořila. Je propracovaný, bohatý a je vidět, že si dala záležet na jeho historii i fungování. Popisy prostředí byly dostatečně detailní, ale nepůsobily na mě rušivě, spíš pomáhaly dotvářet atmosféru celého příběhu.

Fantasy není žánr, po kterém sahám pravidelně, ale Dědic mě příjemně překvapil. Ano, našla jsem v něm i slabší místa a některé pasáže bych možná o něco zkrátila, ale vzhledem k rozsahu a komplexnosti příběhu je to pochopitelné. Celkově jsem si čtení užila a jsem ráda, že jsem měla možnost do tohoto světa nahlédnout. Děkuju nakladatelství Host za zaslání knihy k recenzi.

Áža707
16.06.2026

CITÁT: „Nikdo nedokáže manipulovat vírou tak jako osoba, která v nic nevěří.”
 
Kniha mě hodně zaujala díky anotaci. Rovnou musím se přiznat, že jsem knihu rozečetla již v březnu, ale kvůli nemoci jsem jí nedočetla. S příběhem jsem znovu začínala od začátku na konci května. Ještě bych ráda uvedla, že jsem nečetla předchozí sérii "Jiskra v popelu".

CITÁT: „Když dokážeš na oltář ctižádosti položit cizí děti, je jenom otázkou času, kdy budeš ochotná obětovat i ty vlastní. Tak totiž funguje zlo.“

RECENZE:
Po dlouhé době jsem četla čistě fantasy, ale milovníci romantických linek nebojte nebudete ochuzeni - linka, která se v příběhu vyskytuje je velmi jemná a na pozadí celého příběhu. Celkově se tedy připravte na trochu pomalejší rozjezd, jelikož z počátku budete sledovat tři postavy, jejich osud, minulost a myšlenky, ale autorka vám hned nenaservíruje propojení. Celkově se budete seznamovat s národy, kmeny, vládci a náboženstvím - je to doopravdy lehký chaos. Po cca 100-150 stránkách se vše začne propojovat a pak už to nebudete chtít odložit!

Jak jsem již zmínila na začátku sledujeme tři absolutně odlišné postavy: Quilla, Šíršu a Aíz - každý z nich žije v jiné části země a každý z nich má jiné cíle. Vnímají svět odlišně, mají za sebou jinou výchovu a každý z nich se potýkal s nejrůznějšími problémy. Z počátku máte pocit, že se jejich osudy nikdy nespojí.

Přesně v momentě, kdy se hlavní hrdinové potkávají se začne kniha doopravdy rozjíždět. No a na konci vás čeká velká mela - na poslední kapitolu jsem koukala s otevřenou pusou a nechápala, co se tam vlastně děje. A co víc - druhý díl nevyšel ještě ani v originále a bude vycházet až v září. Konec byl doopravdy velmi nečekaným překvapením a hodně vás bude zajímat, co bude následovat.

Já jsem si ohromně užívala nucenou blízkost, které jsou Šírša s Quillem vystavení. Nad čím mi postupem knihy zůstával rozum stát byla Aíz, z počátku působí velmi opravdově a jejím hlavním cílem je pomoci sirotkům a má svou víru. V průběhu knihy se velmi rychle ukazuje, že od víry k fanatismu je opravdu jen malý krůček. Postava Matky Div mi postupně byla nesympatická a to i jen z počátku, kdy k Aíz promlouvala. Celkově tahle postava je plná překvapení a jsem zvědavá, jak si s tím naši hrdinové poradí v další části.

Svět autorka vystavěla velmi dobře - ať už jednotlivé národy s jejich magii či vírou a i názory na ostatní obyvatele. Najdete zde lehkou inspiraci Římským impériem jejich válkami a kulturou. Kniha obsahuje i nádhernou mapu, která vám pomůže v orientaci a řekla bych, že každého fanouška předchozí série potěší, že postavy Eliase, Laily i Heleny mají svou roli i zde. I když primárně se příběh zaměřuje na již zmíněnou trojici.

4,5/5

pollyn
28.05.2026

(SPOILER) Paráda. Tleskám.
Málokdy se mi stane, že mě v tomhle žánru něco překvapí a Aíz se to náramně povedlo. Quill mohl být více propracovaný jako postava, ale vyváží to Šírša. Je skvělá.
Závěr je pěkný kolotoč, těším se na druhý díl.

Francisella
16.04.2026

Na knihu jsem narazila náhodou v knihovně a vzala ji, i když jsem netušila, že je to vlastně volné pokračování světa z Jiskra v popelu. Takže jsem se ze začátku trochu nechytala, protože tam sem tam byli narážky, co se dělo v předchozí sérii a tím pádem jsem se krapet vyspoilerovala
Každopádně když člověk přetrpí začátek, kdy autorka krapet skáče mezi postava, které spolu ze začátku vůbec nesouvisí, tak mě to pak hodně bavilo. Ten svět je skvěle popsaný a komplexní. Postavy nejsou typické nemachrováné a bez poskvrny. Ke každému si člověk najde cestu. Těším se na pokračování a mezitím si přečtu Jiskru v popelu

liiz_cita
25.03.2026

Do tejto knihy som išla bez akýchkoľvek očakávaní - a možno práve to bolo jej najväčšie plus. Prvé kapitoly ma síce trochu potrápili. Mala som pocit, že som hodená do sveta, ktorý už dávno funguje bez toho, aby mi niekto podal ruku a vysvetlil pravidlá. Chvíľu som len tápala, vracala sa v texte a snažila sa poskladať si, kto je kto a čo sa vlastne deje. Ale potom… to konečne „klaplo“ a zrazu som bola v tom.

Najviac ma bavilo sledovať, ako sa príbeh rozvetvuje cez viaceré postavy. Každá mala svoju cestu, svoje rozhodnutia a hlavne svoje chyby. A presne to ma na tom držalo - nikto tu nebol dokonalý. Quil a Sírša si ma získali asi najviac. Ich vzťah nebol prvoplánový, skôr plný jemných momentov, napätia a takého toho tichého „niečoho“ medzi riadkami. Tie ich slovné prestrelky som si fakt užívala.

Pri Aíz som to mala úplne opačne. Zo začiatku som bola presvedčená, že práve ona bude moja favoritka… ale čím ďalej som čítala, tým viac sa mi vzďaľovala. Niektoré jej rozhodnutia som síce chápala, ale nedokázala som ich prijať. A možno práve to bol zámer - ukázať, ako veľmi dokáže človeka zmeniť vlastná bolesť a túžba po pomste.

Čo sa týka tempa, bolo to ako na hojdačke. Niekedy som hltala stranu za stranou a nechcela som prestať, inokedy som sa pristihla, že sa myšlienkami túlam úplne inde. Ale vždy ma to nejako pritiahlo späť. Ten svet má totiž niečo do seba - mágiu, napätie, konflikty, ktoré cítite vo vzduchu… a pocit, že všetko je oveľa zamotanejšie, než sa zdá.

Romantická linka bola presne taká, akú mám rada. Skôr nenápadná, pomalá, bez zbytočných dramatických výlevov - a práve preto fungovala.

Záver… no, ten vo mne zanechal viac otázok než odpovedí. Na jednej strane som si povedala „okej, chcem vedieť viac“, na druhej som mala pocit, že to mohlo udrieť o niečo silnejšie. Každopádne - som zvedavá, kam sa to celé posunie ďalej.

Lejdy
11.03.2026

Ze začátku jsem se nemohla pořádně začíst. Jak kapitoly přeskakovaly od postavy k postavě a z jedné časové linky do druhé, byl to zmatek. Navíc si v první půlce ani pořádně neuvědomíte, že čtete dvě časové linky! V polovině jsem byla rozhodnutá nedočíst, ale vždycky mám ve zvyku předtím zalistovat jen tak někam dál a kousek přečíst. A pomohlo to! Rázem jsem si uvědomila obě časové linky a najednou se mi všechno vyjasnilo. A druhou půlku jsem dočetla skoro naráz.
Prostě, jakmile pochopíte časové posuny a souvislosti v ději, už se to čte dobře.

Thalin
08.03.2026

Na návrat do světa Jiskry v popelu jsem byla zvědavá. Ta série mě bavila, i když měla svoje mouchy a někdy jsem to hltala, někdy mě pouštěla. Ale tady jsem už z kraje cítila, že to nebude taková hitparáda. Ze začátku jsem měla trošku problém se začíst a vlastně mě celkem bavila jen linka z pohledu Quila a to skákání mezi postavami mě trošku štvalo.
Jak se linky propojily, tak se trošku zlepšilo, ale pak mě ten děj prostě ne a ne chytit a značnou část jsem se vlastně nudila. Sice se tu objevují i postavy z předešlé série, ale jsou jen vedlejšími charaktery, takže děj nijak netáhnou. To mají za úkol nové postavy. A v mém případě se jim to moc nedařilo. Chyběl mi tam někdo opravdu zajímavý a sympatický, všechno a všichni mi přišli vcelku nemastní neslaní. Nejsem si jistá, jestli si pak v budoucnu přečtu pokračování.

knizni.taurus
03.03.2026

„Až se lidstvo obrátí proti svým dětem, tak budete vědět, že jsme ztracení.”

Tohle bylo boží. Fakt! Přečtěte si to, pokud stojíte o propracovanou fantasy plnou zvratů a skvělých postav. Já nečetla teda původní sérii, ale příběh jsem si dokázala užít i tak.

Začátek je trochu zmatečný, což je dáno spoustou národů, lidí, míst atd. Takže než se člověk trochu zorientoval, tak to trvalo a začtení bylo pomalejší (i když hned v první kapitole proběhla wow akce a já už byla jakože: ajéje :D).

Příběh nám vypráví tři postavy, jejichž životy nemohly být rozdílnější. Oni nám ale postupně tvoří celou kostru spletitého příběhu a jejich životy se propojují. Podobný styl vyprávění byl třeba v Šesti vranách, které taky miluju.

Žádnou nudu nečekejte. Celý děj jste jak na trní. Pořád se něco děje, vy nevíte komu věřit, kdo je ten zlý a jak se vyřeší všechny problémy. V polovině příběhu jsem zůstala v šoku z toho, co se tam stalo.

Nejvíc mě bavila linka Quilla a Sírši. Quil byl takový pohotový a Sírša sarkastická a vtipná.

“Do háje. Kéž bych se narodila jako kočka. Nebo koroptev. Jako něco roztomilého a načepýřeného, co nemusí přemýšlet nad věcmi, jako jsou zákony magie a zlomená srdce.”

Aíz mi k srdci úplně nepřirostla, ale věděla jsem, že je pro příběh hodně důležitá. A musím říct, že vztahy autorka uměla skvěle vytvářet a prohlubovat. A nemyslím tím jen čistě romantickou linku, ale vztahy v rodině, s přáteli i cizinci. Moc se mi líbilo sledovat jak jedna vesnice dokázala přijmout cizinku Ilar a vyvíjející se, řekla bych až sourozenecký vztah Ilar a Ruha.

Zmíněná romantická linka je tady skvělá. Pomalá, něžná, jízlivá i vtipná. Milovala jsem jejich přestřelky, jak se dostávali do komických a zároveň prekérních situací. Častokrát jsem se křenila, fandila jim a zamilovávala jsem si je.

Příběh se četl skvěle, hrozně dobře to plynulo a akce gradovala. Když jsem se začetla, zpět do reality jsem už nechtěla, aneb zní to jako znak dobré knihy, že? Jen ten konec! Já už potřebuju pokračování.

Čteno v rámci spolupráce s nakladatelstvím Host, kterým děkuji za poskytnutí výtisku. :)

ivetdos
17.02.2026

Když jsem zjistila, že se autorka opět vrací do světa Jiskry v popelu, jásala jsem. Tento návrat mě ale lehce bolel.

Dlouho jsem se nemohla do příběhu začíst a trvalo mi, než jsem se zorientovala, pak ale příběh začal svištět. Vzhledem k tomu, že jde o volné pokračování, vracíme se do stejného světa, opět tu potkáváme hrdiny Lailu, Helenu a Eliase, kteří tu jsou ovšem pouze vedlejšími postavami. Kniha je inspirovaná arabskou kulturou a legendami, opět tu najdeme krutou válku, boje, legendy, magii ale i lásku. Tak jak to mám u autorky ráda :-) Děj mi tentokrát přišel lehce plochý, nevzbuzoval ve mně výraznější emoce, u hlavních hrdinů jsem vnímala jistou nedospělost. Konec mi přišel trochu mimo, ale to bude asi můj osobní problém :-)

Knihu hodnotím jako průměr, svezla jsem se spíše na vlně nostalgie, než že by mě příběh tolik zaujmul. Pro čtenáře, kteří s autorkou začínají a jsou nepolíbeni předchozí sérií, může příběh působit zmateněji. Sama jsem za tu dobu už mnoho zapomněla a trvalo mi naskočit zpět.

whiolet
18.01.2026

Trochu chaoticky návrat do světa, který jsem dřív hltala jedním dechem.
Dlouho jsem se nedokázala zorientovat, pak už to bylo lepší,ale příběh mě stejně nedokázal tolik zaujmout,a tak jsem se s ním trápila až do bídného konce.
Setkáváme se tu s hlavními hrdinami ze série Jiskra v popelu, což bylo milé,ale než mi to došlo už zmizeli ze scény.
Celkově měla kniha potenciál, který v průběhu vyprávění někam odletěl, škoda.

spencer
23.12.2025

Dědic měl být návratem do světa Jiskry v popelu, se kterým mám spojené své dospívání. O to víc mě mrzelo, že místo silných emocí, na mě spíš čekala zkouška trpělivosti. Čtení na mě působilo chaoticky – jako kdyby mě příběh bez varování hodil do hluboké vody a chtěl, abych se hned zorientovala.

Děj sledujeme z pohledu tří postav, ale časté střídání perspektiv bylo místy matoucí. Hrdinové navíc působí spíš stereotypně a chybí jim hloubka, na jakou byla Jiskra zvyklá. Tempo příběhu je nevyrovnané: občas se objeví náznak akce, který ale rychle utopí zbytečná vata. Finále pak celý dojem uzavírá až překvapivě naivně.

Jazyk zůstává čtivý a návrat do známého světa může u dlouholetých fanoušků fungovat hlavně na vlně nostalgie. Dědicproto doporučuji především čtenářům, kteří Jiskru v popelu dobře znají a chtějí se do tohoto univerza znovu podívat, i když tentokrát v trochu slabší formě. Novým čtenářům může příběh připadat chaotický a nedotažený, ale pro znalce série má pořád co nabídnout.

NNiky
16.11.2025

Kniha sice má být návratem, ale nevracíme se téměř k ničemu, co jsme znali z Jiskry v popelu.
Občas se tu mihne známá postava, ale prostor dostávají především ty nové.
Kniha postrádá ten vibe předchozí série.
Líbilo se mi ale, jak autorka mistrně vykresluje postavy a jejich motivaci. Taky příběh plyne vážně rychle, jakmile se rozjede, což trvá tak 100 stran….pak to ale fičí až nevíte, jak to že otáčíte poslední stránku.
A tentokrát poznáváme mnohem víc o Džadůnách a jejich magii, což je paráda. V Jiskře dostaly trochu prostoru, ale tady konečně jdeme do hloubky.
Nadále se autorka drží především vyprávění legend a příběhů a to jsem ráda, že se nezměnilo.

Za knihu na recenzi v rámci spolupráce děkuji @hostbrno

kniznistranky
08.11.2025

Uplynulo mnoho dní a nocí. Z malého chlapce narozeného ve válce je dospělý muž a dědic Impéria. Staří hrdinové poklidně stárnou a noví začínají psát své příběhy. Jestli smutné, nebo veselé, ukáže jen čas.

Dědic je návratem do světa knižní série Jiskra v popelu. Hned na prvních stranách se nacházíme daleko od srdce Impéria, v Jižních zemích, kde na samém cípu kontinentu leží země Kegar. Je to neveselé místo. Lidé tu trpí hlady a chvějí se chladem za krutých horských zim. To jediné, co zůstává, je naděje a víra v Matku Div.

Kegar je také domovem Aíz, sirotka a dítěte stoky. Naděje je vrtkavá, a když i ta Aíz opustí a vyhlídky na lepší budoucnost odfoukne divoký horský vítr, už moc šancí nezbývá. Jediné, co zůstává, je chuť se pomstít.

(…)

Autorka vypráví ve třech linkách pomocí třech postav, jejichž životy a osudy nemohou být rozdílnější. Zatímco Aíz prožívá těžké dny daleko na jihu, v Impériu se korunní princ Quil chystá převzít trůn po císařovně, své tetě Heleně, a v Lupičském hnízdě divoká džadúnská stopařka přijímá nový úkol, který nevěstí nic dobrého. Osudy hrdinů se při nelítostné akční a dobrodružné jízdě začnou proplétat a čtenář může jen žasnout nad nečekanými zvraty, překvapivými odhaleními a surovou krutostí, jakou píše život sám.

Jedním z hlavních nosných pilířů autorčiných příběhů je láska. Stále je to fantasy příběh inspirovaný římskými a arabskými kulturami a válkami, krutostí, nelítostnými boji, magií a starými domorodými příběhy a legendami, ale z každého řádku sála láska, úcta a moudrost.

(…)

Nečekejte explicitní milostné scény, které jsou v současné romantasy tak běžné, tady najdete lásku, která moderním fantasy příběhům chybí. Je to láska mezi rodičem a dítětem a mezi sourozenci. Láska k přátelům, kteří s vámi půjdou do všech bitev a nenechají vás na holičkách. Láska, která žije v každém z nás – něžná, bolavá, zakázaná i obětavá. Láskou je protkaný celý příběh, který je v mnoha ohledech nelítostný a krutý, stejně jako i ona sama umí být.

(…)

Těm, kteří nečetli původní tetralogii, budou některá místa v románu připadat nedovysvětlená a neúplná. Byť zde autorka rozehrála nový příběh s novými zápletkami, staré postavy se tu objevují. Dědic se ovšem dá číst i samostatně, nebo jím můžete začít a později navázat tetralogií a dozvědět se, jak začal příběh Laie ze Serry, obávaného válečníka Eliase Veturia a císařovny Heleny.


CELÁ RECENZE: https://deti-noci.cz/2025/11/literatura/lit-recenze/sabaa-tahirova-dedic-2/

Suzanne
06.11.2025

Zachariáš Markus Livius Aquillus Farrar alias Quil je dědicem Impéria, ale nechce se stát císařem, protože se bojí, že z něj bude stejný krutovládce jako jeho otec. Jenže v Impériu někdo zabíjí děti a dospívající a mezi oběťmi jsou dva lidé, kteří mu byli drazí. A pak Impérium napadnou Kegarijci a Quil se společně se svými přáteli Sufiyanem a Arélií musí vydat na nebezpečnou výpravu, aby našli způsob, jak císařství zachránit.

(Recenze vznikla v rámci barterové spolupráce s nakladatelstvím HOST, kterému tímto děkuji za poskytnutí recenzního výtisku :)

Quil netuší, že po vrahovi pátrá i Šírša, skvělá stopařka se spoustou tajemství. Šírša byla zavržena svým rodem a nesmí pod hrozbou trestu smrti stopovat magické bytosti. Až na to, že vrah dětí je jako na potvoru magická bytost.

Aíz vyrostla jako sirotek v klášteře v Kegaru, tedy jako poslední z nejposlednějších. V Kegaru nemají jídlo, ale zato mají magii, jejíž pomocí ovládají létající stroje, a tak podnikají nájezdy na sousedních zemí, aby si zajistili potravu. Aíz je skvělá vypravěčka a věří v Osm posvátných příběhů o Matce Div. Až na to, že jich je vlastně devět, a ten poslední by v sobě mohl skrývat tajemství návratu převtělené Matky Div a záchrany všech Kegarijců.

Sabaa Tahir se v knize Dědic vrátila do světa populární tetralogie Jiskra v popelu, ale události se odehrávají zhruba o dvacet let později. Opět přinesla skvěle napsaný příběh s propracovaným světem, jazyky a zvyky, který svižně plyne a dokáže vás zaujmout od prvních stránek. Nechybí v něm akce, překvapivá odhalení, zvraty a napětí, válečný konflikt, smrt, ale i humor, romantika nebo nepopisné milostné scény.

Dědic je vyprávěn ve třetí osobě z pohledu tří postav – Quila, Sírši a Aíz. Zhruba v polovině knihy vám dojde, že si s vámi Sabaa Tahir pohrála a že příběh vlastně není takový, jaký se vám jevil, takže je třeba zrevidovat, co jste dosud přečetli, a zároveň s tím vyvstávají další otázky a nové napětí.

Velká část Dědice stojí na ambivalentní postavě Aíz. Život jí nenadělil nic dobrého, takže z ní nevyrostl zrovna dobrý člověk. Přesto jí nechybí soucit, dokáže milovat, bojí se o ty, na kterých jí záleží, a má povědomí o tom, co je správné a špatné. Ovládá ji ale hněv, nenávist a touha po pomstě. V mysli slýchá hlas Matky Div, která ji chrání a propůjčují jí moc, ale taky s ní manipuluje, přiživuje její negativní vlastnosti a emoce a nabádá ji ke špatným rozhodnutím. Aíziny cíle jsou v základě dobré, protože chce zachránit vlastní lid před chudobou a hladem, ale způsob, jakým jich dosahuje, je špatný.

Nechybí ani sympatické vedlejší postavy jako Quilův nejlepší kamarád Sufiyan, který je skvělým bojovníkem i léčitelem, Quilova sestřenka Arélie, která miluje techniku, nebo Aízin nejlepší přítel Cero, který se jí snaží zachránit před zhoubným vlivem Matky Div. Mihnou se tu i oblíbené postavy z tetralogie Jiskra v popelu jako Laia ze Serry, Elias Veturius nebo císařovna Helena.

Sabaa Tahir využívá obdobná témata, motivy a prvky jako v tetralogii Jiskra v popelu. Jelikož už je to hezkých pár let, co jsem celou sérii četla a zase tak dobře si ji nepamatuju, tak mi to nevadilo.

Vadilo mi ovšem to, že Sabaa Tahir většinu napětí v knize budovala prostřednictvím toho největšího klišé – nemůžu ti to říct, protože… A když už se náhodou někdo odhodlá promluvit, tak je příhodně přerušen nebo rovnou zabit, případně se hrdinové spokojí s vágními informacemi. Stejné klišé používala už v pozdějších dílech série Jiskra v popelu, a i tam jsem z toho rostla. S tím souvisí také to, že rozhodnutí hlavních hrdinů jsou občas naivní nebo že konec je trochu ustřelený a nedostatečně vysvětlený.

Navzdory tomu jsem si čtení Dědice skvěle užila, protože mě příběh pohltil a držel mě v napětí, takže můžu s klidem doporučit. Jedná se ale o new adult fantasy, takže od něj nesmíte mít přehnaná očekávání. Já se neskutečně těším na druhý a závěrečný díl, i když to čekání po tom konci bude opravdu kruté. (Nicméně Sabaa Tahir uvedla, že pokračování už je dopsané a předpokládá se, že by v originále mohlo vyjít v roce 2026. Tak snad se ho i v českém překladu dočkáme co nejdříve!)

luculi
30.10.2025

Po letech vyšlo volné pokračování ze světa Jiskry v popelu. Ze světa masek, válečníků, magie. Opět se tu mihne Laia, Elias i Helena, ale bohužel hrají jen hodně malé vedlejší role. Na jednu stranu mě to mrzelo, na stranu druhou chápu, že autorka chtěla přenechat prostor někomu jinému.

Příběh se odehrává ve dvou liniích, pohledech. Až po přečtení třetiny knihy mi teprve došlo, že jde zároveň i o dvě časové linky. Mělo to svůj důvod, ale díky tomu, že jsem jako čtenář nebyla nijak varována, jsem pár kapitol četla v menším zmatku, než mi to zapadlo na místo. A to zrovna ráda nemám, to tápání a nepochopení, kdy mám pocit, že jsem musela něco přeskočit a měla bych se vrátit.

Děj jako takový plynul poměrně dobře, i když mi vadilo, že celé sledování plyne z pohledu Quila, Helenina dědice, který se musel kvůli záchraně říše vydat za dobrodružstvím. Trošku mi chyběl náhled do dění v zemi zatímco byl pryč. Quil totiž pátral po tom, kdo všechen ten zmatek a válku začal. Celé to bylo trošku zamotané a nezacházelo to dostatečně do hloubky. Necítila jsem z toho žádné napětí, emoce, strach ze ztráty lidí či země, strach z budoucnosti.

Hrdinové byli sympatičtí, ale mladí a naivní, ještě ne dostatečně dospělí, žádní vojáci nebo tak něco. Prostě typická ya, romantika, sebeobětování atd. Což je další věc, která mi vrtá hlavou, protože u Jiskry jsem to asi tak moc necítila jako tady. Při čtení jsem měla pocit nevyváženosti, kdy příběh stoupal v lehkou akci a poté padal do určité nudy a vypravěčské vaty. A poslední kapitola moje nadšení utopila úplně svojí klišoidní naivní ya kličkou.

Musím říct, že přestože se kniha čte hezky a docela mě bavila, až na pár hluchých míst, tak mě nedokázala pohltit natolik moc jako Jiskra, na kterou tahle kniha prostě nemá. Možná jsem měla vyšší očekávání nebo je tohle prostě autorčin slabší počin...


Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:

Zavřít

Vypněte si reklamy na Databázi

Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:

Chci vypnout reklamy

Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium