Dědic
Dědic série
1. díl
Sirotek. Vyvrženec. Princ. A vrah, který srazí říši na kolena. Aíz vyrůstala v chudinské čtvrti a prožila si už spoustu utrpení. V kegarijských stokách se naučila, že spoléhat se může jen sama na sebe. A dávná tragédie v ní probudí touhu po pomstě. Sírša je stopařka, kterou její lid kdysi zavrhl. Teď cestuje po světě a živí se sledováním záletných manželů a podvodníků. Tentokrát má však pátrat po vrahovi dětí. Quil je korunním princem říše a synovcem uctívané císařovny Heleny. Po tetině abdikaci by měl nastoupit na trůn a ví lépe než kdokoli jiný, že moc je příliš vrtkavá. Říši však hrozí nebezpečí a Quil se musí rozhodnout, zda dokáže být dědicem, jakého jeho lid potřebuje. Všichni tři hrdinové se vydávají na cestu, jež je může stát život, a potýkají se během ní s mocí, zradou, láskou a ničivými následky nezřízené chamtivosti. Dědic je očekávaným návratem do světa autorčiny série Jiskra v popelu a také prvním dílem plánované dilogie.... celý text
Originální název: Heir, 2024
více info...
Komentáře knihy Dědic
Přidat komentář
Uplynulo mnoho dní a nocí. Z malého chlapce narozeného ve válce je dospělý muž a dědic Impéria. Staří hrdinové poklidně stárnou a noví začínají psát své příběhy. Jestli smutné, nebo veselé, ukáže jen čas.
Dědic je návratem do světa knižní série Jiskra v popelu. Hned na prvních stranách se nacházíme daleko od srdce Impéria, v Jižních zemích, kde na samém cípu kontinentu leží země Kegar. Je to neveselé místo. Lidé tu trpí hlady a chvějí se chladem za krutých horských zim. To jediné, co zůstává, je naděje a víra v Matku Div.
Kegar je také domovem Aíz, sirotka a dítěte stoky. Naděje je vrtkavá, a když i ta Aíz opustí a vyhlídky na lepší budoucnost odfoukne divoký horský vítr, už moc šancí nezbývá. Jediné, co zůstává, je chuť se pomstít.
(…)
Autorka vypráví ve třech linkách pomocí třech postav, jejichž životy a osudy nemohou být rozdílnější. Zatímco Aíz prožívá těžké dny daleko na jihu, v Impériu se korunní princ Quil chystá převzít trůn po císařovně, své tetě Heleně, a v Lupičském hnízdě divoká džadúnská stopařka přijímá nový úkol, který nevěstí nic dobrého. Osudy hrdinů se při nelítostné akční a dobrodružné jízdě začnou proplétat a čtenář může jen žasnout nad nečekanými zvraty, překvapivými odhaleními a surovou krutostí, jakou píše život sám.
Jedním z hlavních nosných pilířů autorčiných příběhů je láska. Stále je to fantasy příběh inspirovaný římskými a arabskými kulturami a válkami, krutostí, nelítostnými boji, magií a starými domorodými příběhy a legendami, ale z každého řádku sála láska, úcta a moudrost.
(…)
Nečekejte explicitní milostné scény, které jsou v současné romantasy tak běžné, tady najdete lásku, která moderním fantasy příběhům chybí. Je to láska mezi rodičem a dítětem a mezi sourozenci. Láska k přátelům, kteří s vámi půjdou do všech bitev a nenechají vás na holičkách. Láska, která žije v každém z nás – něžná, bolavá, zakázaná i obětavá. Láskou je protkaný celý příběh, který je v mnoha ohledech nelítostný a krutý, stejně jako i ona sama umí být.
(…)
Těm, kteří nečetli původní tetralogii, budou některá místa v románu připadat nedovysvětlená a neúplná. Byť zde autorka rozehrála nový příběh s novými zápletkami, staré postavy se tu objevují. Dědic se ovšem dá číst i samostatně, nebo jím můžete začít a později navázat tetralogií a dozvědět se, jak začal příběh Laie ze Serry, obávaného válečníka Eliase Veturia a císařovny Heleny.
CELÁ RECENZE: https://deti-noci.cz/2025/11/literatura/lit-recenze/sabaa-tahirova-dedic-2/
Po letech vyšlo volné pokračování ze světa Jiskry v popelu. Ze světa masek, válečníků, magie. Opět se tu mihne Laia, Elias i Helena, ale bohužel hrají jen hodně malé vedlejší role. Na jednu stranu mě to mrzelo, na stranu druhou chápu, že autorka chtěla přenechat prostor někomu jinému.
Příběh se odehrává ve dvou liniích, pohledech. Až po přečtení třetiny knihy mi teprve došlo, že jde zároveň i o dvě časové linky. Mělo to svůj důvod, ale díky tomu, že jsem jako čtenář nebyla nijak varována, jsem pár kapitol četla v menším zmatku, než mi to zapadlo na místo. A to zrovna ráda nemám, to tápání a nepochopení, kdy mám pocit, že jsem musela něco přeskočit a měla bych se vrátit.
Děj jako takový plynul poměrně dobře, i když mi vadilo, že celé sledování plyne z pohledu Quila, Helenina dědice, který se musel kvůli záchraně říše vydat za dobrodružstvím. Trošku mi chyběl náhled do dění v zemi zatímco byl pryč. Quil totiž pátral po tom, kdo všechen ten zmatek a válku začal. Celé to bylo trošku zamotané a nezacházelo to dostatečně do hloubky. Necítila jsem z toho žádné napětí, emoce, strach ze ztráty lidí či země, strach z budoucnosti.
Hrdinové byli sympatičtí, ale mladí a naivní, ještě ne dostatečně dospělí, žádní vojáci nebo tak něco. Prostě typická ya, romantika, sebeobětování atd. Což je další věc, která mi vrtá hlavou, protože u Jiskry jsem to asi tak moc necítila jako tady. Při čtení jsem měla pocit nevyváženosti, kdy příběh stoupal v lehkou akci a poté padal do určité nudy a vypravěčské vaty. A poslední kapitola moje nadšení utopila úplně svojí klišoidní naivní ya kličkou.
Musím říct, že přestože se kniha čte hezky a docela mě bavila, až na pár hluchých míst, tak mě nedokázala pohltit natolik moc jako Jiskra, na kterou tahle kniha prostě nemá. Možná jsem měla vyšší očekávání nebo je tohle prostě autorčin slabší počin...
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
92 %
67 %
Sabaa Tahir také napsal(a)
| 2016 |  Jiskra v popelu |
| 2017 | Plamen v temnotě |
| 2019 | Smrt před branami |
| 2023 | Všechen můj hněv |
| 2021 | Nebe po bouři |
Kniha sice má být návratem, ale nevracíme se téměř k ničemu, co jsme znali z Jiskry v popelu.
Občas se tu mihne známá postava, ale prostor dostávají především ty nové.
Kniha postrádá ten vibe předchozí série.
Líbilo se mi ale, jak autorka mistrně vykresluje postavy a jejich motivaci. Taky příběh plyne vážně rychle, jakmile se rozjede, což trvá tak 100 stran….pak to ale fičí až nevíte, jak to že otáčíte poslední stránku.
A tentokrát poznáváme mnohem víc o Džadůnách a jejich magii, což je paráda. V Jiskře dostaly trochu prostoru, ale tady konečně jdeme do hloubky.
Nadále se autorka drží především vyprávění legend a příběhů a to jsem ráda, že se nezměnilo.
Za knihu na recenzi v rámci spolupráce děkuji @hostbrno