Dědeček Oge: Umění sibiřského šamana

Dědeček Oge: Umění sibiřského šamana https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/27613/bmid_dedecek-oge-umeni-sibirskeho-samana-pdP-27613.png 4 173 39

Kniha zachycuje proměnu obyčejného člověka v léčitele a přibližuje praktiky sibiřských šamanů. Vyprávění o životě dědečka Ogeho od řeky Podkamenné Tunguzky je okénkem do světa přírodního národa, který jen těžce odolává současným vlivům globalizace. Autorka je známá etnoložka. ISBN 978-80-7281-171-7 (dotisk)

Streva
Streva
03.02.2024 3 z 5

Etnografický exkurz mezi Tunguzy... a tamtéž žijící Rusy.

DodyF
DodyF
10.01.2024 3 z 5

Téma je nosné a osobní zkušenost autorky s prostředím slibovala hlubší vhled do myšlení a chování místních. Nakonec na mě kniha působila spíše popisně, jako jedna z mnoha, kdy ani po literární stránce nebylo dílo až tak působivé. Poselství knihy vyznívá nepřesvědčivě, zjednodušeně, jako klišé.


LeReva
LeReva
13.06.2023 5 z 5

...krásna, hluboká knížka. Ponor do zákonitostí tajgy a společenství lidí s ní spjatých. Tady i na druhé straně, po životě. Bezpodmínečná láska Ogeho ke své drsné kolébce, kde se narodil, koberci, po kterém chodil i ke smrtelné posteli, ze které odešel, tam na tu druhou stranu. Jak málo stačí o o vše přijít, včetně své životaschopnosti, která je základem v tak tvrdé přírode. Kdo s ní neumí tančit v dobrém i zlém, končí. Díky Pavlíno.

kamibe
kamibe
07.03.2023 5 z 5

Váhala jsem s výběrem další knížky pro čtení s kamarádkou, která si přála něco jako o Malidomovi. Po počátečních třech kapitolách to už kamarádka chtěla vzdát, ale ještě že jsem ji přemluvila, abychom to zkusily ještě kousek. A bylo to dobře, nakonec jsme obě nadmíru spokojené. Z mnoha počátečních postav se nakonec vyvrbilo jen několik a sledovat střídání dějů bylo stále snazší. Souvislosti si čtenář docela sám může najít všelijaké. Jako překvapivé může působit fakt, že takovéhle "zázraky" se dějí v podstatě přímo za našeho života. Takže kdo vlastně opravdu ví, čeho všeho jsme schopni v dobrém slova smyslu, jaké nesmírné schopnosti v nás dřímou, ale my je neumíme rozpoznat, zlepšovat a ani využívat?!
Jako bonus vnímám přeživší zápisky, které Oge schoval ve srubu a které Kuktyče podle jeho popisu našel.
Pavlína Brzáková má náš velký obdiv. Jsme obě vděčné, že ze svých cest nechala vzniknout této knize, a jsme rády, že je to Češka.

Booka
Booka
18.11.2022 1 z 5

Povrchni, zmatene, jen otrocky popisne, jde jen po povrchu, bez hloubky, sire, nadhledu. Prilis mnoho postav. Autorka umi formulovat vety, ale spisovatelske umeni neovlada. Nezamysli se na tim, co vidi, nedava veci do souvislosti, to je totiz intelektove mnohem narocnejsi, nez jen popsat, ze vlevo je stul a vpravo postel. Brzakova neni spisovatelka. Ale respekt pred jeji odvahou vypravit se na Sibir.

Miss.K
Miss.K
04.09.2022 5 z 5

Kniha mě zaujala je to pěkný příběh za mě i naučný. Knihu mohu doporučit

Kryštofka
Kryštofka
17.05.2022 5 z 5

Poutavé vyprávění prodchnuté mystickými zážitky. Konec starého světa tradic, života v souladu s přírodou a v pospolitosti, který nahradila beznadějná práznota v alkoholovém oparu. Literárně zdařilé dílko.

Janadvorackova
Janadvorackova
09.04.2022 4 z 5

Slušná porce šamanského mysticismu (nebo opačně) z oblasti mnohdy zmrzlé ruské tajgy.
O změnách, které přináší civilizace a starých způsobech, jenž odnáší Řeka.

Audiokniha je krásně zvukově podbarvená, jak to říct, "tématickými zvuky."

meluzena
meluzena
09.04.2022 4 z 5

Autorka beletrizovala životní příběh posledního tunguzského šamana podle vyprávění pamětníků. Jeho jméno a místo působení z pochopitelných důvodů změnila, ale to na autenticitě neubírá. Literárně je to sice poněkud slabší, ale z lidského a etnologického hlediska je to určitě velice zajímavá kniha, která obyčejnému smrtelníkovi může zprostředkovat pohled do tradičního života Evenků a jeho proměnu s příchodem bolševiků, kolektivizace a hlavně vodky. Můžeme nahlédnout do duchovních rozměrů života lidového šamana a hluboké moudrosti „lesních lidí“.
---
„Čekání se naučily jedna od druhé.
Dcera od matky.
Matka od báby.
Bába od řeky.
Lesní lidé říkají, že matička řeka odnáší veškeré utrpení a napomáhá čekání. Proto se jí každé ráno klaní.“
---
„Láska... to není, že se dva lidi do sebe zblázněj. (...)
U nás se láskou rozumí, že jednoho člověka k sobě dostaneš. A pak ho poznáváš, zjišťuješ, co to máš za člověka. A tak s ním žiješ. Je to tvůj člověk a patří k tobě. Stejně jak ty o něj, tak on se stará o tebe. A pak se dobře žije. Ostatní je blud a poblouznění - co vyprchá s další říjí.
Lesní lidé říkají, že láska - to je poznat svého člověka a naučit se s ním žít.“
---
„Jefima pak zavřeli na dva týdny do vězení a po tu dobu se radili, co s ním. Už jenom to, že ho museli krmit dva týdny, se nikomu nelíbilo. Sami aby pracovali a tenhle - je tu jako na krmítku. Pak konečně našli polehčující okolnost - že měl tolik dětí. "Je to otec velké rodiny," řekli a pustili ho domů. "Už to víckrát nedělej!" pohrozili mu. Jefim šel domů a hlasitě nadával, co že je to za vězení, kde člověka ani nenechají, aby se aspoň ohřál.“

Blanchidlo
Blanchidlo
23.02.2022 5 z 5

Drsná a syrová kniha, na konci vlastně dost smutná. Přečteno jedním dechem, příběh je nesmírně poutavý a čte se sám :)

Rozari
Rozari
08.02.2022 4 z 5

Knihu jsem dostala k Vánocům. Zajímavá a zvláštní. Přemýšlím, jak byl ten příběh vlastně stvořen, znala autorka Ogeho osobně nebo se o něm dozvídala jen z vyprávění jiných lidí? Jak by ale pak věděla takové detaily z doby, kdy žil sám? Nebo je to čistá fikce?
Slovníček na konci nepokrývá všechna neznámá slova, ale aspoň něco. Byl to těžký život uprostřed tajgy. Ale asi měl i něco do sebe. Hezké čtení.

hokaca
hokaca
29.12.2021 5 z 5

Krásná, čtivá.. Věřím, že jsem nečetla naposledy. Velmi mě bavily šamanské výpravy.

pablito
pablito
14.10.2021 5 z 5

Potěšila. Nejen knížka jako taková. Ale i tím, že ve mně evokovala vzpomínky na devedesátá léta, kdy Pavlína publikovala v časopisu Dotek a Vlasta Marek uváděl své hudební pořady na radiu Golem :)

Márinka
Márinka
27.06.2021 5 z 5

Skvělá kniha! Nejvíce mě zaujalo, a oslovilo, sedmnáct „vložených“ stránek Učení Ogeho – šamana. Velmi málo jeho souputníků umělo číst a psát. On se to však naučil a zanechal nám tak svůj „deník“, ze kterého autorka, mimo jiné, čerpala. Po smrti Ogeho zápisky získal jeho následovník Kuktyče. O něm vypráví volné pokračování nazvané Dva světy.

RoseJP
RoseJP
06.05.2021 2 z 5

Knížka mě na první pohled nepřišla tak zajímavá, jak jsem všude četla. Zkusím si jí znovu přečíst za pár let, až to budu vidět z jiné perspektivy. Ani by nešlo o to, že by mi přišel špatný příběh - naopak, ten se mi moc líbil, ale spíš jsem ještě "nedorostla" do stylu, kterým autorka píše. Občas jsem se ztrácela ve jménech a postavách. Díky tomu, jsem knížku četla dlouho a musela se nutit, ale zajímalo mě, jak to dopadne :)
Určitě nevytýkám nic knížce jako takové, ale holt ještě nejsem cílová skupina :)

BoriaGodunov
BoriaGodunov
21.04.2021

U nich sa traduje, ze sa pozera ju na prirodou ako na boha. Vedia s nou komunikovat a zit v symbioze.
Bohuzial zapadne civilizacie sa nechali ovladnut materialnom a o to komplikovanejsie je najst tu prvu cestu, cestu poznania.
Pritom je to tak jednoduchy. Staci prestat hodnotit jeden druheho a zacat od Seba.
Ohovaranie, zavisti, nenavisti atd. odpajaju ludi od toho Co nam dodava zivotnu energiu.

managalante
managalante
22.02.2021 5 z 5

Nabídka pohledu do jiné životní kultury lidí na této planetě a pozoruhodný příběh dědečka Ogeho. Příjemné čtení. Fantazie pracovala na plné obrátky. Moje představa o tom, jak to tam na Sibiři nejspíš vypadalo, bude asi úplně jiná, než ta reálná. Tím víc mě teď láká místní končiny navštívit. Podle popisu to vytvářelo dojem pustiny a bohatství spíše přírodní.

lencin
lencin
07.09.2020 5 z 5

Příběh o proměně obyčejného člověka v kmenového léčitele. Přibližuje praktiky sibiřských šamanů.
Tajga je otevřená kniha. Nemá tištěná písmena, ale mluví řečí obrazů. Stačí jen se dívat a naslouchat.
(2009)

Květ
Květ
22.03.2020 4 z 5

Díky devítiletému výzkumu a skvělému vyprávění etnoložky Pavlíny Brzákové si můžeme přečíst zajímavý a smutný příběh o posledním evenckém šamanovi a v podstatě o mizení jedné kultury. Je to kniha o tvrdém životě, o lásce k přírodě, ke zvířatům, o přátelství, je mystická a mytologická.

"První ze světa odešel Ogeho bratr Uluďa. Pětkrát se toho dne pověsil, pětkrát ho od stromu odřízli. Po šesté se schoval. Druhý bratr Ljocha zůstal v tajze s bábou Lolbiktou, a když ta najednou umřela, vyběhl v úleku ze srubu. Běžel bos s vyvalenýma očima. Tenkrát mrzlo. Na jaře z něj našli jen pár kostí. Nejmladšího Artura bůhvíproč objevili za vsí s proraženou lebkou. Bratr Čimirkan skočil v opilosti po hlavě na mělčinu. Jochora a Sergeje podřízli v jeden jediný den, dodnes se neví, kdo to udělal. Ten samý rok se otec Bokorčo vracel s úlovkem od Tetere, když tu mu nečekaně selhalo srdce. A krátce nato umřela žalem matka Edárik. Během dvou let tak Oge přišel o celou rodinu. Zůstal sám. - Bylo to v roce 1929."
...
"Oge strávil ve vesnici už dobrý měsíc. Byly dny, kdy měl Tunguzů plný dům. Rusové za ním nechodili. Pomohl několika rodičkám, ale děti se tu rodily všelijaké. Ženské chlastaly, vodku si neodřekly. Zelení hadi se jim rozlezli po břiše a sáli dětem život. Plody něměly sílu dorůstat. Chyběly jim nohy, ruce... rodily se s ochrnutým mozkem. Stařec byl nešťastný. Věděl, že jakákoliv pomoc přijde vniveč. Všechny duše tu byly nemocné a všechny na sobě závisely. Vyléčil-li jednu, ostatní ji strhly zpátky. "Napij se, Tunguzíku," vybídl ho toho večera náčelník, když za ním přišel s flaškou v ruce. Odporná věc, tahle vodka!"

Nel.K.
Nel.K.
19.09.2019 5 z 5

Ze začátku jsem z knihy byla rozpačitá, vyprávění o tom, jak se z Ogeho stal šaman a jeho cesta hadem, nebylo přesně to pravé, co jsem očekávala. Ogeho jsem tak na nějaký čas odložila, až do doby, kdy na něj přišla chvíle.. Potom mi ale přímo učaroval. Všechna ta jeho moudrost a rozvaha, to jak zacházel s přírodou, jak se protloukal životem, přestože ho sváděla na scestí kuna, jak se učil číst a psát, přestože neměl rád to, co bolševici mezi lesní lid dovlekli. Bylo to krásné, všechna moudra byla opravdu rozumná a obohacující.

Že je konzumace velkého množství alkoholu věc destruktivní, ví každý rozumný člověk, přesto ten příklad jaký dopad mělo jeho přivleknutí mezi lidi alkoholem nedotčené, byl až neuvěřitelný. Neuvěřitelný, přesto reálný a smutný. Šedá Chargího mlha nad osadou způsobila přerod jednoho lidu žijícího v souladu s přírodou v něco nepřirozeného, nehezkého. Vše jde vidět i dnes, špatný život bez radosti, bez péče o nás samozné, bez kvalitního jídla a lásky, nevede k ničemu dobrému. Které hodnoty jsou ty správné, určuje společnost, jako masa, ale je to tak v pořádku?

Štítky knihy

Sibiř šamanismus duchovní život přírodní národy

Autorovy další knížky

Pavlína Brzáková
česká, 1972
2011  89%Ze mě : cesta Blázna a vnitřní svět Jaroslava Duška
2014  87%Tvarytmy
2004  88%Dědeček Oge: Umění sibiřského šamana
2020  87%První dotek - Styk s nekonečnem
2005  83%Modřínová duše

Kniha Dědeček Oge: Umění sibiřského šamana je v

Právě čtených4x
Přečtených220x
Čtenářské výzvě25x
Doporučených28x
Knihotéce56x
Chystám se číst120x
Chci si koupit41x
dalších seznamech4x