Dcéra zimy
Vladimíra Šebová
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/475488/bmid_dcera-zimy-Vw1-475488.png
4
338
99
Dcera zimy / Piesne troch svetov série
1. díl >
Sú len dva spôsoby, ako sa stať nesmrteľnou – narodíš sa ako bohyňa alebo sa staneš príšerou. My sme to druhé. Večný život sa stal ich prekliatím. Keď všetkými obávaná Morena zachráni svoju sestru Vesnu pred popravou, prvý raz za celé veky má nádej na zlomenie kliatby. Na prahu dospelosti ich totiž uväznili vo svete živých. Morena sa stala nesmrteľnou a Vesna uviazla v beznádejnom kolobehu – vždy v najkratší deň roka umrie a následne sa znovuzrodí. A teraz, po dlhých stáročiach, konečne našli niekoho, kto im dokáže pomôcť. Kým postupne odhaľujú tajomstvo, ktoré sa skrýva za ich prekliatym osudom, musia čeliť nielen samotnému vládcovi podsvetia a bájnym príšerám, ale aj obyčajnej ľudskej zlobe a vlastnej minulosti. Podarí sa im zlomiť kliatbu alebo s nimi bohovia rozohrajú celkom inú hru?... celý text
Literatura slovenská , Fantasy , Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , CooBoo
Originální název:
Dcéra zimy , 2021
více info...
Přidat komentář
Zatím co jedna život dává, tak druhá ho bere.
Příběh o dvou sestrách. O tragédii, která se jim stala.
Do příběhu jsem se tak začetla, že jsem si ani nevšimla, že už je konec. Příběh se mi opravdu líbil. Bylo to velmi zajímavé. Příběh se odehrává jak v minulosti tak v přítomnosti.
V příběhu se vyskytuje mnoho různých bytostí a příšer. Vůbec se zde nebudete podle mě nudit, protože se v příběhu pořád něco děje.
Nejvíce mi byla sympatická ze sester Morana. Zamilovala jsem se do její povahy. Naopak Vesna mi dělala krapet potíž ze začátku, ale čím více jsem jí poznávala, tím více jsem ji měla raději.
Příběh to byl opravdu krásný. Na konci mi dokonce ukápla slza. Pokud jste fanoušek slovanské mytologie, tak tohle je přesně pro Vás.
Co mě krapet asi mrzí byl vztah s Andreiem. Ocenila bych více o nich dvou
Na fantasy by člověk neměl uplatňovat stejná měřítka jako na historii, ale protože spousta lidí má představy o středověku a dobách před přijetím křesťanství ovlivněné právě tímto žánrem, myslím, že nebude na škodu upozornit na pár drobností.
Předně je autorka hodně mimo s dobovými reáliemi. Děj pendluje mezi několika časovými rovinami, nejčastěji 12. a 18. století. Ani jedno z nich není bohužel dobře a věrohodně vylíčeno. První život Vesny a Morany je opravdu vše jiné než středověký. Nemají rodiče, nemají poručníky, přesto si dvě mladé dívky kolem 15-17 žijí spokojeně samy v domě. Nemusí se o nic starat, žádná práce, žádné pole, žádná domácí zvířata. Morana údajně chodí lovit, ale spíš to vypadá, že obě jsou živy z ničeho, samy od sebe. Vesna má spousty šatů a stará se jen o parádu. Jak podivně nestředověký a nakašírovaný obraz. Vyvrcholením je, když si tuto chudou dívku z lidu vezme princ - jako by neexistovaly žádné společenské rozdíly, jako by neexistovala žádná hierarchie.
Nejvíce mě však pobavil závěrečný Velesův výstup na vysoké škole, který trumfnul i pseudovědecký rozhovor dvou etnoložek v Žítkovských bohyních, který jsem do té doby považovala za nejvíc mimoňský pokus o náhled do vědeckých sfér ztvárněný v naší moderní literatuře. Už jen to naivní zkoušení, kdy "profesor" Veles chce, aby mu žáci vyjmenovali nejdůležitější slovanské bohy a jejich pole působnosti - opravdu si autorka (která sama vystudovala angličtinu a anglickou literaturu a němčinu a německou literaturu) myslí, že rozhovor vyučujícího se studenty na VŠ vypadá tak, jak je popsán v knize? Vždyť to spíš připomíná základní či střední školu - jasné odpovědi, o kterých se nepolemizuje, žádné hlubší přihlédnutí k různých verzím, žádné zkoumání pramenů, žádné nejasnosti, žádné možnosti interpretace. Proč? Navíc považuje za jisté a ověřené takové věci, jako například skutečnost, že Vesna a Morava byla bohyně a sestry. Nic z toho není doloženo. Jav, Nav, Prav rovněž ne, jde o výmysl z tzv. Velesovy knihy, což je padělek.
Výborná kniha, a teším sa, že od slovenskej autorky. Kniha sa čítala doslova sama, skvele prepletené rôzne postavy zo slovanskej mytológie.
Na začiatok... Ja v knihách MILUJEM romantickú linku (keď tam nie je, často ani nečítam). V knihe Dcéra zimy veru táto téma nebola nijako výrazne zastúpená, ale ABSOLÚTNE mi to nevadilo.
Autorka krásne opísala vzťah medzi sestrami a musím povedať - klobúk dole nad týmto svetom, postavami, príbehom!! Hoci mi trošku vadili tie časové presuny medzi kapitolami, čítanie som si užila a teším sa na ďalšiu knihu!!! Musím naozaj uznať autorke tú náročnu prácu pri prieskume pre knihu, nakoľko mytológia je zložitá a takto vystavať svet a prepojenie postáv musela byť riadna fuška :-)
Musím se přiznat, že od českých a slovenských autorů jsem přečetla bídně málo knih... Po většinu času se zkrátka netrefují do mnou preferovaných žánrů a témat.
Ovšem co jsem netušila, je, že Dcera zimy bude takto příjemné počtení.
Děj ubíhal rychle, nebylo nutné se bolestivě prokousávat zdlouhavými úseky, kde se nic neděje. Stále bylo přítomné jisté napětí, stále jsem čekala, co bude teda vlastně dál. Autorka si šikovně hrála s časovou osou a pro mě osobně to nijak matoucí nebylo. Vhodně to doplňovalo příběh a spojitosti.
V postavách byl pořádek, ale i přesto, že jsem si Moranu velice oblíbila, bylo tam poměrně málo vývoje charakteru napříč všemi. Nebyly plytké, ale stále opakovaly ty samé chyby apod. Kdo mi byl trnem v oku, byla Vesna. Naivní, otravná, hloupá, marnivá... Zda to byl záměr netuším, ale občas jsem po ní chtěla něčím hodit. Třeba koňským kartáčem:)
Knihu jako takovou jsem si moc užila. Bavila mě slovanská mytologie i fiktivní příběh, jež autorka vytvořila. Rozhodně to bylo velice osvěžující čtení a mám k němu pouze jednu jedinou výtku...
Drobný spoiler!
...Naprosto jsem se zamilovala do dvojice Morany a Andreie. Byli naprosto skvělí a Andrei nás ve své chundelaté podobě vlastně provázel celou dobu... Ale na konci knihy jsem byla strašně smutná, že jsem si jich nemohla užít víc. Jejich interakce tam ve finále bylo hrozně málo a kdyby někdy vyšel druhý díl (jakože to nikde zmíněné není, počítám, že je DZ standalone), dožadovala bych se jejich společných scén, hlavně i s Andreiem v lidské podobě! Asi byl mou oblíbenou postavou :))
️Věčný život, někdo by ho vnímal jako dar, Morana a Vesna jako prokletí.
️ Poměrně dost dobře zpracované fantasy téma na českou/slovenskou mytologii. Myslela jsem, že po Světlech nad močálem mě už na toto téma už nic tolik nenadchne ale opak. Hltala jsem každou stránku a mrzela mě jediná věc - že kniha nebyla delší. Obvykle mi vadí, když se v ději a v čase přeskakuje na dvou linkách ale tady se mi to líbilo.
Knížky se slovanskou mytologií mám ráda a tahle se řadí mezi mé top. Stačil mi prolog a už jsem nemohla přestat číst. V knize se prolínají dvě časové linie a za mě moc dobře napsané, protože jsem na konci každé kapitoly potřebovala vědět jak to bude dál :)
Hlavní hrdinky byly jako den a noc. Zářivá, usměvavá, květinami obklopená Vesna a oproti ní její sestra Morena, kterou jsem si velmi oblíbila. Morena, ze které má každý strach, protože prý přináší smrt, ale ona je obětavá, statečná a má dobré srdce. Pro mě byly sestry uvnitř opakem toho čím byly na venek. Vesna uvnitř sebe nebyla tak krásná a Morena zase tak temná a ledová. Koho je také za mě třeba zmínit je má další velmi oblíbená postava, a tou je Jadwiga. Její příběh se mi velmi líbil a dokonce bych o ni brala i víc. Klidně celou knihu :)
Za mě velké doporučení, obzvlášť za dlouhých zimních večerů.
Dávám 4,5/5 *
Stavba příběhu byla mizerná. Skákalo to z jedné situace do druhé, epizody v honu za vysvobozením na mě působily stylem: dáme jim tam tuhle překážku, ať ta kniha není moc tenká.
Nápad je to skvělý, skvělé je i rozuzlení příběhu, ale provedení velmi silně pokulhává. Za mě o hvězdičku víc, jako podpora slovenské autorce, ale jinak jsem zas tak nadšená nebyla.
Příběh Morany a Vesny mě vtáhnul hned od první kapitoly. Kniha byla napsána velmi čtivě a autorka dokázala navodit atmosféru a popsat prostředí i postavy bez zdlouhavých popisů, které mě obvykle u fantasy odradí.
V knize se neustále něco dělo, ale zároveň to nebylo uspěchané. V příběhu se prolínaly dvě dějové linie, takže jsme měli možnost potkat Vesnu a Moranu ještě předtím, než je poznamenala černá magie a dozvědět se tak víc o jejich životě, do kterého byly krásně vsazeny další postavy ze slovanské mytologie.
Příběh měl temnou pohádkovou atmosféru, která si mě podmanila a nepustila, ani když jsem knihu dočetla. Příběh Morany a Vesny se nade mnou ještě dlouhou dobu vznášel.
Líbilo se mi i konec knihy. Zejména Veles…
Knihu doporučuji všem, kteří mají rádi fantasy s prvky mytologie. Určitě nebudete litovat.
Dcera Zimy je velmi podmanivě napsaná kniha. Postavy at už hlavní nebo vedlejší jsou opravdu velmi dobře napsané. Zamilovala jsem si Moranu, Stína, Jadwiga byla ohromně cool postava, Petr i Erik byli také velmi zajímavé mužské charaktery. Musím se teda přiznat, že Vesna mě krapet vytáčela a přišlo mi, že se mnohdy chovala neskutečně naivně.
Oprvadu moc mě to bavilo číst, musím smeknout, že je to i celkem dost originální....někdy se mi to líbí někdy ne, třeba se mi nelíbí, že postavy, které mohli být vedlejší a oblíbila jsem si je, se prostě vypařily a už v knize nebyly. ALe jinak je tu opravdu hodně zajímavých zvratů, které bych nečekala.
Mytologie je tu skutečně skvěle napsaná, ale nemůžu se ubránit dojmu, že bych přeci jen těch nestvůr a bytostí tu mohla mít víc, ale jako rozjezd k dalšímu pokračování je to opravdu velmi ucházející.
Dceru zimy jsem měla v plánu číst už v lednu, ale pořád jsem ji odkládala, což se ukázalo jako neuvěřitelná chyba!
Kniha je PERFEKTNÍ! Už po přečtení prologu jsem věděla, že tenhle příběh bude patřit mezi mé oblíbené.
Příběh má propracovaný děj a prolínání minulosti s přítomností je skvěle zpracované. Líbí se mi, že vše je dávkováno postupně a vy při čtení můžete hádat a zároveň vás to nutí číst dál!
Příběh má základ ve slovanské mytologii - líbí se mi, že autorka nad postavami a jejich významem přemýšlela. V knize se vyskytuje spousta bestií, které jsou skvěle popsány a v knize mají i své vlastní pasáže, takže zde nejsou pouze jako doplňky.
Hlavními postavami jsou dvě sestry Morana a Vesna, které se chovají jako typičtí sourozenci, ale zároveň řeší věci, se kterými se obyčejní smrtelníci nesetkají. Líbí se mi, jak je každá ze sester rozdílná - vzhledově i povahově - rozumná a ochraňující Morana a rozjařená a lehce naivní Vesna. Co se mi ale líbí úplně nejvíc je jejich sourozenecké pouto, které bylo tak nabíjející.
V knize je velké množství postav, které zde ale nejsou jen do počtu, ale každá z nich má i svůj vlastní příběh a důležitou roli v životě sester.
Jsem hrozně ráda, že jsem se rozhodla Dceru zimy přečíst. A s jistotou můžu říct, že bude patřit mezi top knihy za rok 2022!
Jak já poslední dobou dávám často 5 hvězd - když ono to nejde jinak. Panečku, tak toto mě chytlo od začátku, snad ještě v žádné knize jsem nezažila tolik cliffhangerů, jako zde. Na konci téměř každé kapitoly autorka nadhodí otázku nebo situaci, kvůli které si přečtete ještě jednu kapitolu, a ještě jednu a ještě jednu... A navíc jsou kapitoly často i velmi krátké, takže přečtete za den 120 stran, a ani nevíte, jak se vám to povedlo. Příběh je poutavý a mě osobně chytl od první věty. Propletenost jednotlivých dějových linií je skvěle propracovaná a tím, že se jednotlivé linky střídají tak, jak tomu je (nebudu vám přece nic prozrazovat...), je to ještě větší motivace dozvědět se, co je to jádro celé knihy. Za mě velmi povedená kniha, kterou bych doporučila každému milovníku fantasy a slovanské mytologie, ale i dobrodružných románů.
Bohužel i zde jsem ale našla nešvar mnoha posledních novinek. Připadalo mi, že pokud se jedná o překlad ze slovenštiny do češtiny, mohl být lépe proveden. Sem tam se mi zdálo, že někdo jen hodil stránku do Googlu a nechal překladač udělat, co uzná za nejnutnější. Víte třeba, že Slovenština nemá slovíčko kolem? Proto se v knize objímá okolo ramen, šípy létají okolo jejich hlav a já nevím co všechno okolo... (ale zas upřímně, poté, co jsem podobné nadužívání slůvka okolo i ve chvílích, kdy se to absolutně nehodí a mění to význam vět, našla i v českých knihách, možná to nebude jen překladem). To je za mě vše, co mohu vytknout.
Oceňuji autorčinu důkladnou přípravu v problematice slovanské mytologie, nicméně kniha mě příliš neoslovila. Čekala jsem trochu tajemnější backstory a propracovanější psychologii prastarých bytostí, místo toho jsem dostala dvě mladé holky, jednu vyloženě pitomou a druhou už od puberty vyhořelou. Štvaly mě obě. Ani pořádná romantika tam nebyla, celé mi to připadalo takové dětské. Možná to byl záměr, nicméně já mám ráda, když mám po dočtení novely nějakou emoci, a v případě Dcery zimy to bylo hodně vlažné.
Poslední dobou zjišťuji, že slovanská mytologie je ještě lepší než jsem si původně myslela. A to, že se ji dostává takhle skvělého zpracování je úžasné.
Moc se mi líbilo, že se jsme mohly zaráz sledovat dvě časové linky. Bylo fajn, že se knížka spíš zaměřuje na sestry a ne na romantickou linky.
Příběh Morany a Vesny se mi moc líbil. Bylo to jiné zpracování a bylo hodně povedené. Stejně jako ostatní postavy ze slovanské mytologie. Líbí se mi, že se dodržý pravidla, kdo vládne všemu a přece to je naprosto jiné. Je neuviřetlé kolik přadstavivosti autoři mají.
Děj navíc hezky plynul takže jsem to měla za chvilku přečtené. Pro mě to byla spíš oddechová knížka.
Když se řekne mytologie, vybaví se mi automaticky ta antická. O ní jsme se učili ve škole. Ale proč jsme se nikdy neučili o mytologii slovanské? Rozhodně má co nabídnout a je neuvěřitelně zajímavá! Dcera zimy může být skvělým začátkem, jak se o ní něco dozvědět a přitom se ponořit do famózního příběhu.
Dcera zimy byla od začátku do konce ohromně čtivá, napínavá a dobrodružná, pomalu ale jistě zde byla postupně odhalována mnohá tajemství a o zvraty nebyla nouze, děj krásně ubíhal a nikde ani náznak hluchých míst. A Morana je skvělá hlavní hrdinka.
Romantická linka není výrazná, ale je tu a je skvělá. Je pravda, že bych asi ocenila víc romantiky, ale nevadí, nejde tu o ni a k příběhu takto pasuje.
Nemůžu vůbec nic vytknout, jen mě trošku překvapilo, že uběhlo tolik století, než Morana začala pro Vesninu záchranu něco dělat. Říkám si, co dělaly celá ta staletí. Z konce jsem byla lehce melancholická, dlouho jsem neměla ani ponětí, jak to celé může dopadnout, ale nějakou představu jsem měla, a když to nedopadlo přesně podle ní, byla jsem a stále jsem z celého příběhu hodně nadšená.
Skvělé :) Poslední dobou jsem četla víc knih, ale tahle mě zaujala nejvíc.
Příběh příjemně utíká a děj dává smysl.
Konec mě trochu mrzel, protože mi nepřišel úplně šťastný a naplňující.
Dvě časové linky se dobře proplétaly a dávaly smysl.
Fantasy moc nečtu, toto jsem si dala kvůli slovanské mytologii. Dost mě to bavilo, kniha je napsaná pěkně a oceňuju i dovětek, jak problematické bylo pro autorku udělat si nějaký jednotný obrázek o slovanských božstvech. Nepřesnost typu mýval v Evropě/Eurasii v naznačené historické epoše se dá jistě odpustit, ač mě trefila přes nos. Ale na děj to naštěstí nemá pražádný vliv. Kromě ústředních hrdinek Morany a Vesny tu ožívá mnou oblíbená baba Jaga anebo Kostěj a řada různých "stvůr", takže já jsem spokojená.
Kniha mě bavila, dobře se četla. Mytologie o slovanských bozích byla dobře propletená v rozsahu 1000 let. Od autorky si ráda přečtu i jiné fantasy.
3,5*
No, je to prostě takové půl na půl. Bavila mě kreativita s mytologií a že tu nic nepůsobilo nějak násilně, naopak většina bytostí byla objasněna zakomponováním do příběhu bez sáhodlouhých expozic, a tak to bylo skvělé. Vztah Morany a Vesny se mi taky zpočátku líbil, pak mi Vesna začala lézt na nervy a spíš se to točilo v kruzích. Takhle - u některých pasáží jsem se neskutečně bavila a nemohla jsem knihu odložit, tak moc jsem chtěla zjistit, co se stane potom. A pak tam byly části, kde jsem měla chuť se praštit do čela, proč to proboha ty postavy řeší takhle. Smrti nebo prostě zmizení postav se vždycky spíš mihly, proběhlo to strašně rychle, že jsem se musela vracet, kdy se to vlastně stalo, že to teď postavy řeší. Vesna s Moranou svoje chyby taky dost opakovaly. Vyústění prazvláštní, ale celkově to bylo fajn. K Dceři zimy bych se v budoucnu někdy klidně vrátila, jen to holt má svoje mouchy.
Štítky knihy
pro dospívající mládež (young adult) slovanská mytologie slovenské romány
Autorovy další knížky
| 2021 |  Dcéra zimy |
| 2016 |  Insomnia |
| 2023 | Syn podsvetia |
| 2021 | Azaelov pád |
| 2017 | Hypersomnia |
Kniha Dcéra zimy je v
| Právě čtených | 16x |
| Přečtených | 391x |
| Čtenářské výzvě | 57x |
| Doporučených | 41x |
| Knihotéce | 242x |
| Chystám se číst | 330x |
| Chci si koupit | 90x |
| dalších seznamech | 7x |
Slovanská mytologie je námět, který se v knihách až zas tak často něobjevuje, což je docela škoda. Toto pojetí příběhu Vesny a Morany jsem si užila.
Více jsem si oblíbila Maranu, protože Vesna mi většinu příběhu přišla jako naivní puberťačka, která si neváží věcí kolem sebe a její největší starost je vypadat hezky. Takhle bych si moc bohyni jara a života moc nepředstavovala, ale v příběhu to byl skvělý protipól k Moraně, která je spíš sarkastická a pragmatická.
Bavili mě i vedlejší postavy, které se objevovali v jednotlivých částech příběhu. Občas mě trošku mátlo přeskakování mezi časovými osami příběhu, protože pokud jsem si nevšimla změny roku, chvilku mi trvalo než jsem si uvědomila co se vlastně děje a proč děj najednou úplně nenavazuje.
Děj sám o sobě byl chvílemi velmi napínavý, ale objevili se i části, které mě až tak nezaujali a trochu mi přišlo že se opakují. Autorka má ovšem velmi čtivý styl takže se i tyto méně zajímavé části příběhu dobře četli. Líbilo se mi rozuzlení celého příběhu, ale úplný závěr bych si možná představovala trošičku jinak.