Dcéra močiarneho kráľa
Karen Dionne
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/353982/bmid_dcera-mociarneho-krala-Pzz-353982.jpg
4
168
53
Helena Pelletierová má vysnívaný život - milujúceho manžela, dve dcérky, prácu, čo ju napĺňa. Jedného dňa však zachytí správu o zločincovi, ktorý utiekol z väzenia a zabil dvoch ľudí, a jej pokojné dni sa zmenia na nočnú moru. Ten muž je jej otec, Helena si v dospelosti zmenila meno a pred manželom zatajila, že je plodom únosu - jej otec uniesol jej matku ako tínedžerku a väznil ju v chatrči v močariskách neďaleko Michiganu. Helena v detstve svoj domov zbožňovala a ľúbila aj svojho otca, až kým nezistila na vlastnej koži, aký vie byť krutý. Mladá žena je presvedčená o tom, že jedine ona vie otca nájsť a vrátiť za mreže, kam patrí. Čoskoro však zistí, že sa zaplietla do hry na mačku a myš.... celý text
Literatura světová , Dobrodružné , Thrillery
Vydáno: 2017 , Slovart (SK)
Originální název:
The Marsh King’s Daughter , 2017
více info...
Přidat komentář
Žánr přesně pro mě, ale špatně se mi četla, vůbec mi to čtení neodsýpalo a nemělo spád. Po pár stranách jsem ji odložila a vrátila zpět do knihovny.
Pro mě to byl příběh velice strhující. Kniha ve mně zanechala opravdu hluboký dojem, ať už příběh sám nebo popis života v bažinách... Krásně napsaná kniha.
Napínavé, skvěle napsané. Moc mě bavily pasáže z Helenina dětství. Zajímavý vhled do života v močálech.
Nechápem,že keď zobral Jakob tú unesenú dievčinu na nákup,prečo mu neušla? Inak to bolo celkom dobré čítanie.
Jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla!!!
Podle mého názoru velmi nedoceněná, čekala bych, že ji uvidím více. Sama jsem ji koupila asi za padesát korun s tím, že mě jen zaujal název a obálka.
Vyvolává ve mně dva rozporuplné pocity. První, jak moc vážné a strašné téma této knihy je. A druhý, jak krásně je napsaná. Pokud vynechám ten první pocit, vyprávění Heleny je krásné. Připomnělo mi příběh Bílého tesáka. Autorka neskutečně nádherně a detailně popsala přírodu a život v ní (věc, která asi ne každému sedne).
Oproti knize Kde zpívají raci, je temnější, ale prostředí je podobné. Osobně bych si přála více knih, které by se odehrávaly v mokřadech.
I přes zvláštní styl textu jsem knihu přečetla jedním dechem!
" Někdy jsem si říkala, zda jediným důvodem, proč otec vydává tolik nařízení a zákazů, není jen to, že prostě může."
Helena je prvních 12 let formována pouze a jedině svým úžasným otcem, který je současně i nelítostným absolutním vládcem nad životem své rodiny. Co je pro nás nenormální, pro ni je přirozené, nic jiného nezná. Lze ji pak odsoudit, když tu "stvůru" nedokáže s klidným svědomím zastřelit? Tu sílu ji dá vlastně ne pud sebezáchovy, nýbrž touha ochránit svou vlastní rodinu.
Velkým plusem příběhu je popis přírody v močálech i "kurz přežití" v lesích včetně postřehů, jak číst stopy v lese.
Malé hodnocení a to nesouhlasím,mě se ta knížka líbila a četla jsem ji jedním dechem,přišla mi Zajimava a napinava.Sto lidi sto názoru.Jasné není to nic prevratneho ,ale pro lehké pocteni se mi to fakt líbilo,zřejmě to prostředí i hlavní hrdinka.
Upřímně jsem od této knihy neměla moc velké očekávání, ale nakonec jsem byla velmi mile překvapena. V knize se střídají pasáže z Helenina dětství v močálech a z jejího současného života. Musím přiznat, že pasáže z minulosti mě bavily o trošku víc. Líbilo se mi to propojení člověka a přírody, které hlavní hrdince vydrželo a po útěku z močálů. Pravděpodobně nenadchne každého, ale za mě skvělé čtení.
V této knížce je popsáno, jak nás utváří prostředí ve kterém vyrůstáme. Malé dítě cítí, že něco není v pořádku, ale nedokáže vyhodnotit co. Přes všechno, co její otec dělá, ho nedokáže nenávidět, až do poslední chvíle, teprve láska k vlastním dětem ji dokáže se od něho odpoutat. Helena mi připomíná Kyu z Kde zpívají raci. Musím, ale napsat, že ne každému se tato kniha bude líbit, jak je napsáno v komentářích.
Zajímavá kniha, oceňovala jsem popisy života v močálech a krásné popisy přírody. Na druhou stranu mi kniha přišla celkem brutální, nebyla to žádná oddechovka.
Strašně zvláštní kniha, báječně se četla, příběh je opravdu velmi zajímavý a neotřelý... ale navzdory tomu co jsem o Heleně věděla, o jejím děsivém dětství s vysoce inteligentním a velice psychopatickým otcem jsem nedokázala s ní úplně souznít a pochopit ji. Pro mě byla velice krutým dítětem prakticky beze stopy empatie...
Tohle je kniha, která se čte v podstatě sama ;-). Má naprosto originální a zajímavý příběh, který čtenáře vtáhne od první stránky. Ve vyprávění Heleny se střídá minulost s přítomností, a my se tak dozvídáme spoustu detailů z jejího života, kdy byla dítě, a také, jak žije nyní, kdy má manžela a dvě malé dcerky. Někdy je těžké ji pochopit, protože se chová úplně jinak, než je obvyklé. Ale toto chování má své odůvodnění. Helena totiž vyrůstala se svým indiánským otcem (a unesenou matkou) v močálu, daleko od všech technických vymožeností dnešního světa, v podstatě v souladu s přírodou. Vliv otce na ni byl tedy obrovský, matka zde totiž hraje jen jakousi podružnou roli - což je ale logické vzhledem k jejímu postavení zajaté ženy. Ani mne nepřekvapilo, že Helena na otci tak lpěla, řekla bych, že každé dítě má potřebu najít si někoho, kdo se stane jeho vzorem a koho bude zbožňovat. V této zdánlivé idyle (aspoň z hlediska Heleny) ovšem dojde časem ke zvratu a ona i s matkou přece jen utečou a vrátí se do civilizovaného světa... No a vyprávění ze současnosti, kdy Helena pronásleduje svého otce, aby ochránila svoji rodinu, je stejně poutavé jako linka z minulosti.
Stejně jako Romanovi (viz komentář od RomanDušek) se mi nelíbilo chování rodičů matky, kteří jí a Heleně měli pomoci - a namísto toho se jen snažili vytěžit co nejvíc peněz z pochybné slávy navrácené traumatizované dcery a vnučky. Jinak bych už na závěr jen chtěla dodat, že kniha je opravdu dobře napsaná a mně se líbila. Domnívám se ale, že nesedne každému, protože tematicky i stylem psaní je určitě neobvyklá. Já jí přesto - nebo právě proto? ;-), dávám plný počet a budu doufat, že od autorky budou vydány také další knihy.
Nádherný a skvěle čtivý příběh. Vyprávěný očima 12leté a později dospělé Heleny. Líbilo se mi propojení současnosti s tím, co prožívala jako vyrůstající dítě v močálech v chalupě. Její vztah k přírodě a rodčům, zejména k otci. Velice se mi kniha líbila.
(SPOILER)
Nevím, kde začít... Je toho tolik, co bych chtěl zmínit.
Tak předně musím napsat, že příběh byl skvěle napsaný!! Bylo to tak realistické, že jsem myslel, že je to psané ženou, která si tím vším prošla. Především ta část odehrávající se v močálech, byla senzační! Bylo moc hezké dívat se na příběh očima malé a postupně dospívající dívky, která znala jen svět v bažinách a přírodu. O okolním světě měla jen pár informací z časopisů starých 50 let. Přesto byla spokojená. I když neměla žádné kamarádky, neměla si s kým pořádně povídat, hrát si,... Nepotřebovala žádný mobil, internet,... Za to ale znala přírodu, zvířata, stromy, rostliny, jak nalíčit past, jak stopovat, lovit a chytat ryby.
Jediné lidi, které viděla, byla rodina, která si udělala výlet k vodopádům. Byla z nich natolik unešená, že si vytvořila imaginární kamarády, kteří symbolizovaly děti z té rodiny. Prožívala s nimi různá dobrodružství, povídala si s nimi. Sice vše jen ve svých představách, ale byla to její forma, jak určitým způsobem nebýt sama.
Bylo mi hrozně líto, jak komplikovaný vztah měla se svou mamkou. Helena neznala okolnosti toho, jak se dostala její mamka do močálů. Že tam není od samého začátku. Ale že byla unesená. Její matka, ačkoli by ráda, nedokázala si k Heleně vytvořit takový správný vztah. Ale bylo moc pěkné, že se snažila udělat jí dort, nebo vyrobit jí panenku. Helena tu panenku nedokázala tolik ocenit, protože se jí moc nelíbila. Ale její matka se snažila. Pro ni to taky nebylo jednoduché. Byla unesená jako dospívající dívka. Odtržena od rodiny, kamarádek,... A najednou měla začít žít daleko od rodiny, v močálech, učit se vařit, šít, začít se starat o domácnost a to vše po boku cizího chlapa, kterého předtím nikdy neviděla a který ji velmi tvrdě trestal. Nepoznala lásku. A s tímto zlým mužem měla dítě. Tak bylo jasné, že si k Heleně nenajde cestu hned.
Helenka měla moc ráda svého otce, protože jí učil všemu, co bude potřebovat pro život v přírodě. Učila se velmi rychle a brzy začala být stejně dobrá jako její otec. I když byl i na ní velmi tvrdý a zlý, pokaždé mu dokázala odpustit a těšila se ze společných chvil s ním. Tím se čím dál víc oddalovala své mamce.
Naštěstí díky Johnovi, který k nim přijel na sněžném skútru, si brzy uvědomila, že otec je vážně zlý člověk a s mamkou utekli.
Helena měla těžký přechod do normálního života mezi ostatní lidi, do světa, kde je spousta techniky. Musela se učit vše od začátku. Ale zvládla to.
Bylo dost hnusný, že Heleniny prarodiče zneužili návratu své dcery po mnoha letech k mediálnímu zájmu a s tím souvisejícímu prodávání rozhovorům médiím. Helena z toho neviděla jedinou korunu. Její matka se uzavřela do sebe a brzy zemřela. Což bylo smutný.
Vynikající část byla věnována tomu, jak se Helena snažila dopadnout svého otce, když utekl z vězení. Krásné využití jejich dovedností, které jí sám naučil. Nakonec použila jeho zbraně proti němu. Zasloužil si to, pacholek.
Celkově naprosto super příběh! Popisování přírody, různých technik stopování, lovu, ale taky popsání mnoha živočichů, nebo rostlin, které jsem neznal.
Na to, že si autorka příběh vymyslela, to napsala více než věrohodně!!
Knihu mohu s největší radostí doporučit!
Docela dobrý příběh kdy se zároveň prolíná dětství s vyprávěním dospělé matky.Jen ten konec se mi pozdával tak nějak bez šťávy.
Štítky knihy
thrillery bažiny, mokřady, močály otcové a dcery
Kniha Dcéra močiarneho kráľa je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 205x |
| Čtenářské výzvě | 10x |
| Doporučených | 18x |
| Knihotéce | 125x |
| Chystám se číst | 116x |
| Chci si koupit | 19x |
| dalších seznamech | 4x |
Najprv som narazila na film Dcera divočiny a povedala som si, že na dnešné pomery je to zaujímavý kúsok, takže som si zohnala knihu. Tá je, ako to už býva, iná (napríklad tam hlavná hrdinka duševne nestráda korporátnou prácou (čo už je po v divočine strávenom detstve riadny úder a asi preto to do filmu dali, aby ešte brutálnejšie vynikol kontrast), ale chodí zbierať lesné plody a vyrába džemy). Najprv som sa ľakala štýlu písania a bála sa, aby to nebola plytká krimi a aby nebol život v prírode vykreslený len v rámci akéhosi upútania inakosťou, ale napokon je celkový dojem z knihy veľmi dobrý. 5 hviezdičiek u mňa nutne neznamená skvelé slohovanie, kde jednotlivé pasáže krásne ladia, ale to, že má kniha presah. A táto ho má (niektoré myšlienky sa človeka dotknú alebo ho priam udrú až istú dobu po prečítaní). Dotkne sa všeličoho od ochrany prírody; ťažkosti a krásy života v divočine; povrchnosti mnohých, ktorí žijú bežné životy, vedomého i nevedomého ubližovania ľuďom; zabíjania, kuchania a spracovania zvierat (hej, ako vegánke sa mi to nečítalo nejak príjemne, ale na druhú stranu - bežní ľudia, ktorí nakupujú mäso v supermarketoch sa chovajú horšie – najímajú si väznenie, týranie a zabíjanie inými ľuďmi, aby sa sami nemuseli pozerať a pritom majú oveľa viac možností než niekto žijúci v močiarnej divočine), dozvieme sa niečo o Michigane a o pôvodných obyvateľoch atď....