Dítě zvané „To“
Dave Pelzer
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12035/bmid_dite-zvane-to-1MA-12035.jpg
5
782
232
Dave Pelzer série
1. díl >
Kniha Dítě zvané „To“ je šokující historií jednoho z nejkřiklavějších případů týrání dětí v dějinách Kalifornie. David Pelzer v ní s ohromující otevřeností vypráví neradostný příběh vlastního dětství.
Literatura světová Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2007 , Columbus (ČR)Originální název:
Child called „IT“ , 1995
více info...
Přidat komentář
Tak to je vážně příšerné, vůbec nechápu, jak se něco takového mohlo stát. Trochu mi chybí, jestli to svini zavřeli, proč to dělala. Celou dobu jsem si říkala, proč neutekl, proč to ve škole neřekl, proč otec nic neudělal...
Strašný příběh o strašném chování matky vůči vlastnímu dítěti. Rozhodně není příběhem pro slabé povahy. Ale je dobře, že kniha vznikla a autor sdělil to, co prožil - o tomto tématu se musí mluvit a zabývat se jím.
Strašné-jak tohle může matka udělat svému dítěti a otec to nechá být?Jen pro silné nátury....Jsem máma a tohle tedy vážně byla síla.Matku bych mučila těmi nejhoršími způsoby.
Uz jsem neco knih precetla, ale malo z nich ve mne nechala tak hluboky dojem. Pouhych 90 stran, za to plnych brutalniho zachazeni s malym ditetem, ktere si to nicim nezavinilo. Nejhorsi na tom vsem je, ze matka nebyla potrestana a nejspis pote tyrala nektere sve dalsi dite. Hrozne smutny pribeh, nad nimz zustava rozum stat.
Docela tvrdý a nekompromisní naturalismus. Příběh chlapce vás dostane a donutí k slzám. Soustředíte se plně na četbu, nevynecháte jediné písmenko. Když si představím, že takových dětí, co zažívají podobné hrůzy denně je více, dělá se mi zle.
Drsnější knihu jsem snad nečetla autor má velký obdiv, že se zvládnul vrátit do toho nejhoršího a napsat o tom knihu.
Proboha proč ? To byla otázka, která se mi celou dobu během čtení této knihy honila hlavou.
Detaily toho, jak ho jeho vlastní matka týrala, jsou opravdu vykresleny naprosto přesně a v každé kapitole se násobí. Nedokážu si představit, že tohle všechno od hladovění, bití a jiných hrozných věcí, které sem ani raději nepíšu, musel autor jako malý kluk opravdu zažít a obdivuji ho za to, že byl schopný o tom napsat v této knize, zavzpomínat na tak bolestivé události z dětství.
Kniha je napsaná velmi pěkně, naprosto se do ni ponoříte, příběh malého Davida vás naprosto přes všechny ty hrůzy pohltí. Jediné co mi tam chybí je, proč si jeho matka vybrala později ze svých pěti dětí zrovna Davida ? Proč zrovna na něm si vylévala vše aby sama sebe uspokojila a cítila moc, kterou nad ním měla ?
Pak nechápu okolí počínaje jeho otcem, který celou dobu věděl, že jeho manželka Dave týrá nejhoršími způsoby. Byl to přeci hasič, člověk, který zachraňuje životy jiných, tak proč nebyl schopný zachránit svého syna ?
A dále, to si nikdo ze sousedů nebo ve škole nevšiml jak je chlapec malý, hubený, má na sobě modřiny, spousty dalších zranění, chodí v roztrhaném špinavém oblečení ? Když kradl jenom jídlo a nic jiného tak někomu přeci muselo dojít už jenom podle vzhledu chlapce, že je asi něco špatně, a že má hlad... Nad tímto mi celou dobu zůstává hlava stát a nechápu to ...
Ale opravdu kniha je skvěle napsaná a ukazuje na reálný život. Spoustu dětí po celém světě může zažívat něco podobného, je to strašná představa, ale tahle kniha nám poukazuje na to, že se to děje, a může hodně lidem otevřít oči a podívat se na svět trochu jinak.
Já, jako teenager, teď po přečtení této knihy oceňuji veškerý čas, který mi rodiče věnují, každé jejich objetí a pohlazení. Každý kdo si stěžuje, že se o něj rodiče moc zajímají by si měl přečíst tuto knihy aby pochopil, že takoví rodiče jsou dar a měli bychom si toho vážit.
Určitě doporučuji si knihu přečíst. Některým lidem to třeba změní pohled na svět nebo na své rodiče :)
Je mi divno po těle, že mám takový hrozný příběh hodnotit pěti hvězdičkami. Ale musím. Ufff.... Nepředstavitelné....
Tato kniha je velmi emocionálně těžká, vůbec mi nešlo udržovat odstup. Je prostě nepochopitelné, jak někdo může něco takového dělat... Vlastnímu synovi.. Malému dítěti, které se nemůže bránit.. Z celé knihy čiší utrpení, bolest, beznaděj.. čtenář je donucen prožít si s Davem vše.. A myšlenka na to, kolik dětí na světě trpí, je naprosto nesnesitelná. Obdivuji Davea za to, jak dokázal najít sílu a proměnit své utrpení v tolik dobra.. přála bych si, aby si knihu přečetlo co nejvíce lidí a aby další podobná kniha nemusela být nikdy napsána
Hrůzné pasáže, dokonce až těžko uvěřitelné, že se to dělo. V knize mi chybělo vysvětlení, proč se tak k Davidovi chovala matka, když dříve fungovala celkem normálně. Třeba se to dozvím v dalším díle.
No... pri cteni nekterych pasazi mi nebylo uplne dobre. Po pravde na me pusobily az prehnane. Netvrdim, ze se to autorovi nemohlo stat nebo nestalo, ale prislo mi, jakoby se snazil ctenare sokovat stale vic a vic a za kazdou cenu.
Sem tam trosku spoiler!
Chybelo mi vysvetleni, proc se z milujici matky tri deti stala takova... hledam vhodne pojmenovani... tyranka. Alkohol je hajzl, ale ze by az tak zmenil matcino chovani? Proc tyrala pouze jedno ze tri (pozdeji peti) deti - chlapcu? Proc si vybrala zrovna Davida? Proc se David nepokusil utect z domu? Treba na chate, kdyz zustal sam s matkou a malym braskou, po scene s plenou, kdy sla matka uspat mimi... Ja bych vzala nohy na ramena a zdrhla bych. Vsude lip jak s matkou - vysinutou tyrankou.
Nikdo z okoli, sousedu, ve skole - si leta nevsiml, ze se neco deje? Kdyz krade dite pouze jidlo... nema hlad? Proc to nikomu nedoslo? Dite chodi do skoly spinave, roztrhane, smradlave, plne modrin, hubene, s ulamanymi zuby... a nikdo nic?
Zvlastni. Prijde mi to az neskutecne.
Jeste jsem zapomnela na chovani otce. I to je pro me nepochopitelne.
Zaverem bych chtela napsat, ze i kdyz se mi nektere casti necetly uplne dobre, nevyvolala ve mne kniha smutne emoce ani plac. Nejak na me z knihy asi spravne nedolehlo to utrpeni a boj o vlastni preziti.
Coz je vlastne skoda...
Já teda nevím, ale ta kniha byla prostě zvláštní. Rozumím, že je to autobiografie, takže informace nemohou být úplné nebo vysvětlené. Ale celé mi to prostě připadá hodně zvláštní. Matka najednou, bezdůvodně a jakékoliv příčiny začne týrat jedno své dítě. Proč zrovna jeho nevíme. Ano, je psychopatka a sadistka, to je pochopitelné, ale to že si vybere náhodné své dítě je prostě divné. Mučení je vynalézavé, ale místy opravdu už hodně vyhrocené, jakoby autor chtěl za každou cenu šokovat - pokud je to všechno tak, tak je to prostě divné. Nechce se mi věřit, že by tolik dospělých okolo akceptovalo, že se něco takového děje.
Když jsem si tu předběžně četla komentáře, tak jsem byla trochu zklamaná z toho, co naznačoval, že to není pravdivé. Ale po dočtení z toho mám taky takový pocit, že je za tím ještě něco. Nevím, jestli si to celé vymyslel, to nechci říkat, ale je vidět, že se autor usadil v pozici oběti, kde je mu komfortně.
Kniha se mi prostě nějak nelíbila - dějem, ani stylem.
Takový příběh se špatně čte a normální člověk si to ani neumí představit. Neuvěřitelné, že to ty děti můžou přežít.
V knize je upozornění, že je psaná stylem odpovídajícím malému chlapci, to mi ale tak nepřišlo. Působilo to na mě jako vzpomínání dospělého muže na strašné dětství. Kniha má apelovat na lidi, aby bojovali proti týrání dětí, aby zasáhli, aby si všímali, bohužel si myslím, že ti, kterých se to týká s tím nikdy nepřestanou... Nevíme, zda příběh není zkreslený, zda ten počátek opravdu nemá kořeny v neposlušnosti dítěte, tím ovšem neomlouvám matčino chování. Je přinejmenším podivné, co evidentně alkohol provedl s téměř dokonalou americkou matkou... Už vůbec není pochopitelná otcova laxnost, hasič, muž, který zachraňuje životy, asi žádné tintítko a nedokáže se postavit manželce? Násilí na ženách tristně odsuzuji, ale v tomhle případě bych ji sama dala takovou, že by druhou vzala o stěnu. Opravdu nad tímto případem zůstává rozum stát, lhostejnost okolí, sociálky, rodiny, do jisté míry i školy. Možná mi to další dva díly osvětlí.
Jsem z této knihy velmi velmi rozpačitá a po tolika kladných recenzích i zklamaná. Věděla jsem sice do čeho jdu, ale toho týrání bylo na můj vkus trochu moc. Navíc nebylo nijak vysvětleno (SPOJLER) proč matka nesnáší a brutálně týrá pouze jednoho ze svých čtyř synů. Autor sebe popisuje, jako vzorné dítě a matku, jako blázna, který si zasedl právě jenom na něho. Možná se mýlím, ale jako matce čtyř dětí, mi to připadá z psychologického hlediska naprosto neuvěřitelné. I po literární stránce bylo pro mne čtení nakonec dost nezáživné, když autor popisuje v každé kapitole ploše a stereotypně pouze a jenom tisícero způsobů, jak ho matka (údajně zcela bezdůvodně) trápí hlady, otlouká, pálí na sporáku, bodá a jinak šikanuje.
Na jednu stranu je tedy určitě dobře, že autor otevřel problematiku týraných dětí a že třeba i díky této knize se začnou učitelé více všímat svých žáků nejen z hlediska výuky. Proč se ale nemohu, ani s odstupem pár dnů po dočtení knihy, zbavit pocitu, že si autor do značné míry svůj příběh vymyslel? Byl skutečně takto týraným dítětem, nebo si svůj životopis vymyslel, aby na sebe upoutal pozornost a vzbudil senzaci. Ať tak, či onak, každopádně nemám nejmenší chuť pouštět se do dalších dílů této trilogie.
Štítky knihy
děti USA (Spojené státy americké) sourozenci rodinné vztahy osamělost domácí násilí týrání psychické problémy matky a synové
Dítě zvané „To“Kniha Dítě zvané „To“ je v
| Právě čtených | 10x |
| Přečtených | 1 275x |
| Čtenářské výzvě | 118x |
| Doporučených | 93x |
| Knihotéce | 249x |
| Chystám se číst | 569x |
| Chci si koupit | 146x |
| dalších seznamech | 7x |
Kniha sice přečtena jedním dechem, ale...
... ano příběh je to alarmující. Na jeho děsivosti a zrůdnosti se podepisuje i fakt, že je vyprávěn dítětem. Dítětem, které nemá zastání. Ovšem takové, do nebe volající nevšímavosti okolí, snad nelze ani věřit. Jeden z bratrů chodí otrhaný, páchnoucí s viditelnými stopami týraného dítěte?!! Copak už ten fakt takové rozdílnosti nikoho nezajímal? Ano, byla to doba, kdy práva dětí nebyla tolik řešena a nahlédnout do rodin nebylo tak snadné. Soukromí bylo možno si lépe udržet. Avšak takové vážné bodné zranění, či používání chemikálií k mučení dítěte, je myslím trošku upraveno fantazií vypravěče.
V příběhu mi chybí i vysvětlení, proč si matka pro mučení vybrala právě Davida? Jak to, že otec nezasáhl? Co ho nutilo být tak očividně v područí manželky? Copak se nikdo Davidových sourozenců neptal, z jakého důvodu je jejich bratr jiný?...
Oceňuji odvahu s níž vypravěč nese svou kůži na trh. Příběh je to silný a hodný zamyšlení.