Dámská jízda

03.06.2023

Pobavily mne všechny, ale nejvíce mne překvapila svým zvláštním stylem Bianca Bellová. Na základě toho jsem sáhla po jejích románech.

24.11.2022

Musím říct, že tato sbírka povídek mne opravdu nenadchla, možná až zklamala.

Dobrá byla povídka od P. Soukupové, kterou jsem však už znala, protože ji několik let po vydání této sbírky rozšířila do celé knihy - Věci, na které nastal čas. Takže nic nového. Zajímavá byla poslední povídka Markéty Pilátové o dvou stařenkách v domově pro seniory. Nejbáječnější dovolená ušla.

Zbytek byl naprosto strašný. Nevím, kdy přesně autorka Hrdého Budžese tak strašně změnila styl, ale její povídka teda kvalitu Budžese nemá ani z jedné setiny, opravdu jsem se nedokázala začíst.

Nesnáším, když se starší lidé snaží slovníkem nějak autenticky přizpůsobit mladé generaci a vyleze z toho paskvil. Ačkoliv jsem z generace vypravěčky povídky Noblesní pán, žádné z těch prapodivných slov typu svagouš, mateř nebo výgeb teda fakt nepoužívala. Nebo sokolík. Čím víc se starší lidé snaží mluvit jako mladí, tím víc pak vypadají jako úplní dinosauři.

V povídce Sestry jsem zase nemohla vystát, jak si postavy mezi sebou neustále vykládají věci, které jsou jim dobře známé, aby se to jakože nenápadně dozvěděl čtenář. Strojeně, neobratně a uměle. Příklad: "Já bych zase nedokázala založit firmu, tak jako ty před dvaceti lety. Od té doby se jí tak dobře daří a ty jsi díky tomu bohatá." Nebo "Můj muž, právník s praxí v makléřské firmě, dělá to a to..." Bože, je to tvá sestra, tak přece ví, co dělá tvůj muž, kterého osobně zná. :-/ Pls, takto nee. Vypadá to tak strašně neautenticky.

Pokud hledáte dobrou povídkovou knihu... Vezměte si do ruky doslova jakoukoliv jinou.

20.03.2022

Ošklivější a lacinější přebal už snad nemůže existovat. Když se přes to ale přenesete, dostanete docela fajn sbírku povídek o ženách - psáno současnými ženskými autorkami pro současné ženské čtenářky. Obsahuje všechno - výbornou i trapnou povídku, ty dobré i ty horší.

01.07.2019

Oddechovka na letní čtení :)

Se zájmem jsem si přečetl povídky v této publikaci. Všechny byly velmi zajímavé a daly mi nahlédnout do mentality žen. Potvrzuje to jen moje názory. Dobře jsem se pobavil.

13.02.2018

Další počin z edice Česká povídka. A jako obvykle výsledek je poněkud rozptýlený – některé povídky jsou dobré, některé méně. Baví mě Petra Soukupová svým citem pro vykreslení pocitů i situace, mám ráda Hanu Lasicovou a její trefné charakteristiky jednotlivých postav. Nově jsem pro sebe objevila Irenu Hejdovou nebo Evu Hauserovou. Suma sumárum takové holčičí čtení na sobotní deštivé odpoledne k dobré kávě.

29.10.2016

No jsem zklamaná, asi jsem čtenářským vývojem dospěla k poznání, že nejsem povídkový typ. Většina povídek pro mě měla nezajímavý příběh, obsahovala spoustu klišé jazykových i tematických, dialogy byly takové prosté a místy až trapné. Rádoby humorné scény mi teda většinou vtipné nepřipadaly vůbec. Celý povídkový soubor pro mě zachránila poslední povídka. Markéta Pilátová se tady podle mě opravdu perfektně zhostila tématu stárnutí. Dvě staré paní v domově důchodců si představují, jaká dobrodružství je v životě ještě čekají, v mysli cestují do Itálii a jedné z žen se vybavují vzpomínky na dobu prožitou v terezínském ghettu. Takže tato povídka se opravdu povedla, chytla mě za srdce.