Oskar a Růžová paní / Noemovo dítě / Pan Ibrahim a květy koránu
Éric-Emmanuel Schmitt
Cyklus o neviditelném série
Nové vydání, tentokrát v jediném svazku, úspěšných knih belgického spisovatele tvoří volný cyklus příběhů zasazených do tří světových monoteistických náboženství, křesťanství, judaismu a islámu. Kniha Oskar a Růžová paní (2002), která byla u nás uvedena v několika divadelních nastudováních, je kouzelně naivním dětským pohledem na základní hodnoty lidského života. V části Pan Ibrahim a květy koránu (2001) se ujímá osiřelého židovského dítěte Arab z krámku na rohu a podnikne s ním cestu do své země, aby mu ukázal „květy koránu“. V Noemově dítěti (2004) je hrdinou příběhu kněz otec Pemza, který ukrývá židovské děti za války. Zatímco jeho oblíbenec Josef vstřebává základy křesťanské víry, otec Pemza se učí hebrejsky.... celý text
Literatura světová , Příběhy
Vydáno: 2011 , Garamond
Originální název:
Oscar et la Dame rose / ĽEnfant de Noé / Monsieur Ibrahim et les Fleurs du Coran
více info...
Přidat komentář
Všechny 3 příběhy mi přišly blízké. A jak se píše v tom třetím: tak se to píše v mém koránu. Všechny jsou trochu o víře, ale nejsou náboženské. Jsou o víře jak ji ti lidé cítí a prožívají. Není to věrouka nebo katechismus.
Příběhy zřejmě nebyly napsány se záměrem být vydány společně, v porovnání vycházejí náboženství dost nerovnocenně. Nemluvě o stereotypech, kdy "křesťan" se uchýlí k bohu ve chvíli, kdy umírá, islámské dítě navštěvuje bordel a krade a je to v pořádku. Každopádně kniha je pěkně čtivá a pohled na vnímání náboženství je zajímavý a obohacující, ikdyž nejde příliš do hloubky. Od autora ještě zkusím něco dalšího.
...jako by obrázek ani nebyl z tvrdého papíru, ale z bílkové pusinky.... hezký obrat :-)
Krásně napsané tři příběhy. Líbilo se mně, jak autor popisoval, co se chlapcům odehrávalo v mysli. Jak přemýšleli nad životem, nad Bohem, nad rodiči. Autor krásně popisuje různé náboženství. Bylo to moc pěkné čtení a Noemovo dítě za mě bylo nejlepší. Doporučuji.
Především první příběh je úžasný, neskutečně dojemný a chytrý. Ty ostatní také šly, ale už to postrádalo ono kouzlo. Přesto nádherné.
Moje první přečtená knížka od tohoto autora. Jeho styl psaní se mi dobře četl. Všechny tři příběhy se mi líbily, i proto jak hezky je v nich propojená dětská zvídavost, touha a snaha naslouchat a něco se naučit, a moudrost těch opravdu dospělých.
V každém jsem si našla něco, co mě oslovilo, pobavilo, poučilo. Ale opravdu nejvíc se mi líbil příběh Oskar a Růžová paní :-)
Autor patrně chtěl ukázat, že lidskost lze v člověku najít ať už v něco (někoho) věříte, nebo ne. Potud s autorem mohu souhlasit, ale v mnoha věcech ne. A o tom, že to není sonda do jednotlivých náboženství, už nějaké to slovo v komentářích padlo. Takže vlastně trochu nechápu, proč to napsal, jak to napsal. Není to zrovna můj šálek kávy.
Každý z příběhů je jiný, první předojemný, druhý epický všeobjímající a třetí, nu, co k němu říct - nelíbil se. Podrobněji u jednotlivých kousků.
Moudrost, pokora, víra a SMYSL pro humor se tady vzácně snoubí...a kdo by v takové společnosti nechtěl uvíznout déle než 237 stran?
Cyklus o neviditelném je výjimečná věc, Schmittovi totiž stačí malý prostor (vždyť koukněte, kolik má stránek tahle kniha, což jsou vlastně tři knihy v jedné!) aby vám toho mnoho předal. Moudrost, myšlenky, emoce...všechno tam bylo.
Můj nejoblíbenější je příběh o Oskarovi, Noemovo dítě mu však šlape na paty. Poslední příběh, pan Ibrahim a květy koránu, mě trochu zklamal, nedokázal se mě tak silně dotknout. Tuto knihu ovšem budu číst ještě alespoň jednou, takže třeba moje druhé setkání s panem Ibrahimem dopadne lépe.
Příběhy inspirované třemi světovými náboženstvími. Důležité je slovo inspirované, protože o nějakém hlubším výkladu nebo zamyšlení se nedá mluvit. Roztomile vyprávěné příběhy, možná prvoplánově smutné, pěkné vyprávění, ale to je tak všechno. Občas lze v povídkách nalézt náznaky zamyšlení, ovšem nic hlubokého. Nelze říct, že je to hloupá próza, to vůbec ne. Občas mě překvapily některé nápady v rámci příběhu, zvraty atd.. Ale rozhodně se nedá mluvit o nějaké výpovědi o víře.
První dva příběhy mě bavily maximálně, Pan Ibrahim a květy koránu už tolik ne, ale stejně to bylo poučné. Přirozeně vyprávěné prříběhy bez vnucování jakéhokoli náboženství. Tak to má být. Celá kniha je napsána velmi čtivě a Oskar a růžová paní je i přes svůj smutný podtext vtipně podaný příběh.
Tři příběhy inspirované světovými náboženstvími. Hrdinou je pokaždé chlapec ve věku kolem 10 let. V každém příběhu je skryto tolik námětů k přemýšlení... Tahle knížka určitě nebude stát v koutě knihovny, ale budu ji mít někde po ruce.
Jde podle mne o jednu velmi zvláštní, ale pěknou, poetickou a přitom tak trochu smutnou knížku, která donutí člověka se zastavit a přebrat si to...
Jde o knížku složenou ze tří příběhů - každý je jiný a v každém je hlavní hrdina 10ti letý chlapec...
Každý ten příběh má něco do sebe... a každému se bude líbit jiný..
Mě se nejvíc líbil hned ten první - příběh o Oskarovi, který mě pěkně rozbrečel...
Krásně napsaný! Noemovo dítě jsem četla jedním dechem, Oskar a Růžová paní taky super, dokonce jsem si poplakala ... Doporučuji.
Kniha snad pro děti, ale o dětech, které se moc jako děti nechovají. Ačkoliv jsou samostatné příběhy moc hezké, snaží se například přiblížit dětem smrt, umírání a víru, hlavní dětské postavy jsou nevěrohodné, protože se chovají spíše jako dospělí. Z mého hlediska neurazí, nenadchne.
Štítky knihy
děti křesťanství náboženství zfilmováno islám francouzská literatura judaismus rozhlasové zpracování
Autorovy další knížky
2006 | Oskar a růžová paní |
2005 | Manželské vraždění |
2011 | Oskar a Růžová paní / Noemovo dítě / Pan Ibrahim a květy koránu |
2005 | Evangelium podle Piláta |
2016 | Deset dětí paní Ming |
Kniha Oskar a Růžová paní / Noemovo dítě / Pan Ibrahim a květy koránu je v
Přečtených | 112x |
Čtenářské výzvě | 12x |
Doporučených | 16x |
Knihotéce | 29x |
Chystám se číst | 42x |
Chci si koupit | 5x |
dalších seznamech | 3x |