Čurda z Hlíny: Tři dokumentární povídky z protektorátu

12.10.2019

Tři portréty kolaborantů s nacismem doplněné o víc než bohatou obrazovou přílohu (odhadem víc jak půl knihy). Čurda z hlíny není beletrie, přestože v podtitulu se píše o povídkách. Ale to vůbec nevadí, ačkoli já osobně literaturu faktu moc nečtu... Na druhou stranu období protektorátu mě dlouhodobě zajímá a Miloš Doležal ve své rekonstrukci životních osudů pracuje s tolika zdroji, že si nezadá s odbornou literaturou. Ovšem tou tato kniha není, ačkoli autor přináší pouze (?) ověřená fakta. Musím říct, že mi chvíli trvalo zvyknout si na příliš věcný styl psaní, ale ono by se těžko jinak pracovalo téměř výhradně s fakty... Dověděl jsem se spoustu věcí, které jsem o tématu nevěděl, takže jsem naprosto spokojen... Jen pokud čekáte tři příběhy o Čurdovi, budete zklamáni. Ale to by byla škoda, Čurdův (nejrozsáhlejší) portrét je sice až poslední, nicméně dva předchozí nejsou o nic méně zajímavé.

23.09.2019

Stručný styl mi vyhovoval velmi stejně jako poměrně velké množství doprovodných materiálů a fotografií, v podstatě se mi kniha líbila. Přínosem pro mne byly hlavně informace o Čurdovi alias Jerhotovi od atentátu do jeho smrti a role hlavních postav obrácená do soukromí a vlastně i současnoti. V
Vytknu jednu faktickou chybu, kdy Čurda identifikoval Kubiše mrtvého na nosítkách v Podolí na str. 162 v kraťoučké kapitole Velitelův pulovr a znovu o stránku dále v kapirole Ruce zpocené pak správně před kryptou "Ja, ist Kubis ..", str. 162. A to je ta hvězda dolů. Obálka velmi dobře graficky zpracovaná.

21.09.2019

Mám dvě zásadní výtky - za prvé, název i obal knihy (který je jinak musím uznat velmi graficky povedený) tak nějak klame tělem, protože knížka rozhodně není o Čurdovi, kterému je navíc věnovaná až poslední kapitola. Za druhé - jak už bylo zmíněno v jiném komentáři - autor si doslova libuje v přidávání dehonestujicích přívlastků ke všem negativním postavám a to navíc způsobem, který po poměrně krátké době působí nejen rušivě, ale hlavně trapně. A když už nelze nic vymyslet ohledně výrazů obličeje tak měli aspoň na čepici výhrůžně rozšklebenou lebku, což se dozvíme během chvilky několikrát. Proboha proč? Předpokládá autor, že čtenář by si mohl špatně vyložit jednání a motivaci lidí, kteří zradili nebo už od prvopočátku hráli za temnou stranu? A proto je nutné dokola upozorňovat na žabí obličeje, štětky pod nosem, hyeny apod.? To asi o svých čtenářích moc valné mínění nemá..... tyhle emotivní výlevy mě zkrátka při čtení vyloženě lezly na nervy.
Jinak výběr postav zajímavý, historicky zdokumentováno, ale styl textu (včetně úsečných vět, které na vás autor střílí jak z kulometu) mi nesedl. Škoda.

20.09.2019

Musím se přiznat, že v českých dějinách 20. století mám obrovské mezery a nemůžu to svádět jen na neschopnost učitelů vzbudit u mě jakýkoliv zájem o dějepis. Proto i Čurdovo jméno pro mě bylo úplně neznámé. Nedokážu si představit, jak lidé v této době museli žít, neustále se bát a mít se na pozoru; nevědět, komu je možné skutečně důvěřovat a čekat, odkud přijde rána. To, co se dělo a čeho byli kolaboranti schopní, to byl prostě hnus. A ani špetka lítosti nad zmařenými životy. Co by mě zajímalo, je i téma, jak žijí pozůstalí po kolaborantech s nálepkou potomků zrádců. No a k formě knihy. Samotný text byl kratičký a doprovodná dokumentace výmluvná; co mi vadilo, bylo přílišné členění textu a krátké úsečné věty, které asi měly dodat dynamiku, nevím. Jinak celkově zajímavý počin.

26.08.2019

Líbilo a zajímavou formou v podobě krátkých ''zpráv'' se člověk dozvěděl mnohé a rozšířil si dosavadní znalosti.

29.07.2019

Nic nového jsem se nedozvěděl. Sepsáno pár příběhu ke třem kolaborantům, kde název nejznámějšího z nich měl zřejmě zvýšit prodejnost knihy.

13.07.2019

Keďže ma fascinuje téma atentátu a všetkého, čo s ním súvisí, ani tentoraz som neodolal a knihu zakúpil. Obsah je pomerne stručný, len také zhrnutie. Zaujímal ma najmä Karel Čurda, alias Vrbas či Jerhot. Zaujímavé a podnetné čítanie s množstvom obrazového materiálu. Opäť ma to vtiahlo do toho temného obdobia presýteného strachom, útlakom, nervozitou či neistotou. Ale aj odvahou a odhodlaním bojovať za správnu vec. Toto samozrejme neplatí pre troch hlavných protagonistoch, o ktorých táto útla knižka pojednáva.

07.07.2019

Já osobně jsem byla nadšená, knihu jsem zhltla za jedno odpoledne. Zajimavě vybrané osoby, kromě Čurdy jsem nikoho neznala, super fotodokumentace a jinak to byl zážitek - pokud se to tak dá nazvat, když uvážíme o čem kniha je. Doporučuji.

08.06.2019

Miloš Doležal mě zaujal v rozhovoru na čt, jak skromně a zároveň s vášní svojí knihu představuje. Přes fakta k pochopení osobnosti těch padouchů nejhrubšího zrna.
Často si kladu otázku a hledám vysvětlení, jak se to stane, že na první pohled "normální" lidé se přes své pozdější činy stanou takovými padouchy. Díky této knize jsem se ve svých představách, jak je to možné, co je to za lidi, dostala o pěkný kus dál. Tři stručné příběhy, bez zbytečného emočniho zabarvení navíc výborně přiblížily proktorát. Rozhodně doporučuji.

02.06.2019

Na knížku jsem se těšil. A mám z ní rozpačitý dojem. Nejprve nadšení (opravdu povedený obal, grafická úprava a fotodokumentace - to je určitě za plný počet hvězdiček), ocenil jsem i zajímavý výběr popisovaných osob (o Buštovi jsem věděl jen velmi málo a o Felklovi vůbec nic), a za pochvalu stojí i pečlivá rešeršní práce autora. Ale.... ale čím déle jsem četl, tím více mi vadily citově podbarvené části textu. Měl jsem pocit, že čtu knihu z procesů v padesátých letech. Vážně. Ty popisy plné manipulativních přídavných jmen: .. alkoholicky odulý obličej vyhaslého muže, cynicky prázdný žabí pohled slabocha. Pod nosem řídký urousaný knír. ... slabým, zbaběle zakřiknutým hlasem popisuje své chování za války... a pod. Nic proti umělecké licenci autora, ani nic proti jeho záměru o celkové vyznění. Ale připadalo mi to neúčelné, jako pouhá exhibice. A napadlo mě, jak by autor asi psal své knihy právě v těch zmíněných 50´tých letech? S takovou rétorikou by se neztratil a prokurátor Urválek by z něj měl radost. Takže suma sumárum čtyři hvězdy. Možná nesouhlasíte, ale zkuste si pro porovnání přečíst román Dva proti Říši, kde je Čurdovi také věnován dostatečný prostor. A bez přídavných jmen.

25.05.2019

Kniha má moc krásné zpracování. Přebal, fotografie. Líbí se mi, že příběhy jsou napsány se zjevným odstupem. Přesto mě zaskočil rozsah, který je opravdu kratičký.

13.05.2019

Možná tu kazím stoprocentní hodnocení a je mi to opravdu a upřímně líto, ale přece jen jsem čekal ještě trošku víc. Tím největším minusem je rozsah knihy - tři povídky jsou jednoduše málo a rozsah je naháněn obrazovým doprovodem. Historické rešerše autora musely být značné a poctivé a ty tři svině, o kterých píše, jsou opravdu svině. Ani o Čurdovi jsem netušil, že to byl až takový zkurvysyn, že udáním kamarádů z Anglie začaly ještě mnohem horší věci... Pár dalších případů by kniha určitě ještě snesla, protože když už jsem se právě u Čurdy začetl a zvykl si na záměrně chladný a strohý autorův styl, tak byl konec. Ale jinak - tři výborné studie o tom, jak se člověk vysere na svědomí a jde jen cestou momentálního prospěchu. Dobré varování před lidmi, kteří jsou ochotni se kdykoli přidat k jakémukoli gaunerovi, který jim dá třeba... koblihu...