Colette: Dívka z Antverp

od:

Colette: Dívka z Antverp

Colette Cohenová, devatenáctiletá belgická židovka s démantem pod jazykem, je zmítáná mezi hlubokým milostným citem a brutálním sexuálním násilím. Dvě podoby lásky tak odlišné a tak podobné jako pravda a lež. Milostný příběh z prostředí osvětimského lágru je tak i příběhem o zmatení všech lidských hodnot, kdy je jen tenká hr... celý text

Colette Cohenová, devatenáctiletá belgická židovka s démantem pod jazykem, je zmítáná mezi hlubokým milostným citem a brutálním sexuálním násilím. Dvě podoby lásky tak odlišné a tak podobné jako pravda a lež. Milostný příběh z prostředí osvětimského lágru je tak i příběhem o zmatení všech lidských hodnot, kdy je jen tenká hranice mezi dobrem a zlem, pravdou a lží, láskou a nenávistí. méně textu

https://www.databazeknih.cz/images_books/80_/805/colette-divka-z-antverp-805.jpg 3.9167
Série:

Židovská trilogie (3.)

Žánr:
Novely, Literatura česká
Vydáno:, Mladá fronta
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (36)

Přidat komentář
bookaholic_no.1
04. července

Film jsem viděla jako první, a tak se přiznám, že jsem čekala bohatší dějovost (a to jsem byla několikrát varována o její absenci). Lustig bývá oříšek, nikdy mě ale nezklame.

Damato
04. května

Napadá mě, že vůbec neexistují slova, kterými bych mohla vyjádřit to , co se mi po přečtení honí hlavou. Vůbec neumím vyjádřit, jaké pocity ve mě čtení zanechalo. Snad nepopsatelnou bolest lidí , kteří se nedobrovolně museli zúčastnit tohohle nelidského vyhlazování lidské rasy, nepopsatelnou hrůzu těch co přežili a museli do konce života žít s tím, že i tohle člověk ve jménu nějaké nesmyslné ideologie je schopen udělat člověku ( jak se vlastně ještě mohli ti přeživší chudáci vůbec umět smát a radovat ze života, mít děti a žít dál ?.... nechápu, ale hluboce je obdivuji, že to dokázali ), nepopsatelné idiotství těch, co této přihlouplé ideologii o čistotě rysy uvěřili ( a opravdu uvěřili? , nebo jen prostě chtěli přežít ve znamení, kdo chce s vlky býti, musí s nimi... atd)
No myslím, že jestli mám po přečtení této - jinak samozřejmě lustigovsky famózně napsané -knihy žít dál s tím, že na téhle planetě je možné žít i dožít v klidu - musím se pustit do úplně odlišného žánru :-)

janul.
19. března

Velice náročné čtení

Gretka66
10. února

Kniha,která po přečtení ještě dlouho v čtenáři doznívá.

Ječmínek
29.11.2016

Na styl psaní spisovatele Arnošta Lustiga si musíme zvyknout, nebo se s ním aspoň smířit. Čteme, místy téměř nerozumíme, skládáme věty v odstavcích dohromady, ale když jsme trpěliví, nakonec všechno zapadne na své místo. Kniha Modlitba pro Kateřinu Horovitzovu měla silný příběh, proto byla pro mě lepší. Colette z Antverp je hlavně popis hrůz z koncentračního tábora, strach a bezmoc vězňů, kteří byli pro nacisty obtížným hmyzem a surovinou.

Veríňák
10.08.2016

Tezka knizka. Obcas jsem se musela nutit ji docist. Lustig velmi casto jen naznacuje, nuti ctenare skutecne premyslet.
Nektere obraty jsou prekrasne, z knihy je znat sila osobni zkusenosti autora, koneckoncu jako ve vsech Lustigovych dilech. Navzdory tomu ale Colette nebude patrit mezi me oblibene pociny tohoto autora.

nikikostadinova
07.08.2016

Velmi citlivé, pocitové, krásné. Smutné a pravdivé,

Alizon
14.03.2016

Uf, tezke hodnoceni. Kdyz jsem knihu docetla chtelo se mi plakat. Pokud hodnotim ctivost, musim rict, ze jsem si nekdy ve druhe kapitole, ktera se strasne tahne, rikala ze knihu asi nedoctu a kdyz, tak se sebezaprenim. Potom me to zhruba od strany sto chytlo a zvykla jsem si na zvlastni styl psani (zrejme vlastni pro Arnosta Lustiga, nedovedu posoudit, byla to moje prvni kniha od nej).
Kniha je narocna na cteni, jedna se o serii dialogu (ktere mnohdy pusobi jako dva monology) mezi Colette a VF, sled myslenek, pocitu, obav ... dej, ktery jak jsem puvodne chtela napsat, ze v knize chybi, tam vlastne je ale smesnan jakoby mimochodem do dvou radku, jako by ho i Colette chtela vytesnit jen tak na okraj, aby se z toho, ze zrovna pred jejima ocima nekoho zabili, nemusela zblaznit. Nevim jestli jsem uplne vsechno pochopila, autor pise mnohdy v naznacich a ctenar musi zapojit obrazotvornost a cist velmi pozorne, ale atmosfera bolesti, strachu, studu, touhy a postupneho propadani se do beznadeje je vykreslena velmi pusobive.
Pokud mate radi pouze akcni trhaky - nectete to. Pokud vas laka sonda do duse lidi, kteri si prosli velikou hruzou, je to kniha pro vas.

Jessybelle
10.03.2016

V podstatě nemám slov, kterými bych popsala, co jsem z knihy cítila, snad bolest, hrůzu, naději, víru... je to docela těžká kniha, nicméně svým způsobem krásná...

Anka.
09.02.2016

Úžasně napsaná knížka, která nutí přemýšlet a číst mezi řádky. Autor nedává nic zadarmo a píše v symbolech... Krásné ale těžké čtení :)

Kariol
07.02.2016

Mám velkou chuť přečíst si knihu znovu. Na film se často dívám, na některé pasáže.. prostě mě to tak nějak děsivě fascinuje... A Arnošt Lustig tomu dodal prozaickou korunu. ♥

bookemma
24.04.2015

"Byla jako vejce, jako dokonalé vejce. Měla v očích rozpětí křídel ptáků v letu. Dráhu odněkud někam. Co připomínají ptáci, co letí místo na jih, na sever. Zmátlo ji otáčení Země.."

Příběh napsaný s velkou citlivostí a zároveň zasvěcením a podrobností. Místy odpuzující a zarážející, ve všech ohledech ovšem skvělý a krásný, tak skvělý a krásný, jak jen může kniha o Smrti, jejích dlouhých a neúnavných pařátech, kniha o kapce naděje v moři ztracených a zavržených nadějí a snů, být... Přečtěte si ji. Ne proto, aby jste si uvědomili, že to, jak žijeme my, je mnohem lepší a luxusnější (nižší a vyšší poschodí pravdy), ale proto, aby jste si uvědomila, co je to lidská naděje a víra.

elin.m
06.04.2015

Na čtení je to složitější, ale když už jsem si na styl konečně zvykla, musím dílo pochválit! Doporučuju.

lukas3869
05.04.2015

Knihy s touto tématikou, a doba šoa je pro mě velmi zajímavá, takže jsem neměl problém se začíst... ale po chvíli jsem zjistil, že čtu vlastně jednu a tu samou knihu... Již před delším časem, jsem četl od Rudolfa Vrby jeho fenomenální dílo "Utekl jsem z Osvětimi", kde je děj velmi podobný (později jsem zjistil, že to bylo pro Lustiga instirací), tedy až na změněná jména a maličko odlišný příběh, to ale nebere Dívce z Antverp ani trošku lesku.

janacheca
25.03.2015

Arnošt Lustig prošel hrůzou koncentračního tábora a na knížce je to znát. Není to příběh vymyšlený někým doma u stolu. Domnívám se, že většina děje se opravdu někomu stala a autor tyto osudy "pouze" pospojoval do své knihy.
Nedávno vznikl stejnojmenný film. Je jiný, než knížka, a také dobrý. Jako herec u mně nesmírně stoupl Jiří Mádl. Colette se věrně podle knihy snad ani natočit nedá - je to spíš pásmo pocitů hlavních hrdinů, jejich vzájemných lží i nevyslovených pravd (nižší a vyšší poschodí pravdy a lži), hlavní postavy (a čtenář) si musí dost domýšlet. V knížce ale o přesný děj ani nejde, hlavní je pocit hrůzy, otupění, střídání beznaděje s křehkou nadějí, zoufalá touha přežít. A to všechno román Colette v sobě má.

Péťa86
28.01.2015

Knížky na tuto tématiku mi jsou vzdálené. Ale musím říci, že klobouk dolů, opravdu přečteno a jsem nadšená. Je však pravda, že jsem musela být v dobrém psychickém rozpoložení a číst velmi pozorně. Ale záleží na každém,...

MarkétaLore
26.11.2014

Arnošt Lustig mi byl a je jako člověk velice sympatický, ale možná jsem sáhla po špatných knížkách od něho. Krásné zelené oči- nedočteno, colette. dočteno se zaťatými zuby. Dám si deset let oddych a zkusím modlitbu pro Kateřinu H. Ale sorry- toto nemělo děj, hlavní dvě hrdličky mně nebyly blízký , protože jsem se o nich nic nedozvěděla, SSman byl z děcáku.

Randyz1986
04.11.2014

Arnošta Lustiga jsem si velice vážil a už dlouho jsem si chtěl od něj něco přečíst. Nakonec mě popohnalo až filmové zpracování Colette. Film jsem ještě neviděl, ale myslím si, že bude dost jiný než kniha, která se mi četla poměrně těžko. Dějová linka je spíše jako jakýsi doplněk a jde spíše o myšlenkové pochody, všudypřítomnou hrůzu a smrt... Dost jsem se v tom ztrácel, ale člověka to přinutí přemýšlet viz úryvek: "Po devět měsíců viděla pomíjivost a bezcennost života z první ruky. Během její existence v Auschwitz-Birkenau zaplynovali, ubili a vyhladověli Němci přes půldruhého milionu lidí."

Odehnalka
21.09.2014

K takovým knihám se hodnocení píše těžko. Skvělá kniha plná kontrastů, hrůz, emocí, ... Tu a tam mi ale děj vázl na dialozích, ale to je asi to jediné, co mi na knize vadilo. Protože knihy od pana Lustiga vás prostě dostanou.

stefi61
11.08.2014

Téma 2.světové války zajímavé, ale opakují se tu stále dokola dlouhé dialogy mezi hlavními hrdiny, což je docela únavné. Kniha není tak dlouhá, takže se dá přečíst za chvilku

chladuska
09.07.2014

Nádherně napsaná kniha .. tak jako všechny Lustigovi knihy, které jsem zatím četla..

tlapička
26.06.2014

poučné

Popelllka
08.04.2014

Na začátek musím poznamenat, že filmové a knižní zpracování Colette jsou dvě zcela rozdílné věci. Knížka je lyrickou studií myšlenek a pocitů s pomyslnou dějovou linkou, která se zdá být až jakoby druhořadou záležitostí. Spíš se autor spíše svým hrdinům dostává na dřeň a odhaluje jejich niterní já. Film je naopak nabitý dějem a akcí a dovolím si tvrdit, že pro diváka je i značně stravitelnější než knižní podoba příběhu...

Luxiee Axony
03.04.2014

Další úžasná Lustigova kniha, díky které nahlédneme do myšlenek ženy v nejhorším koncentračním táboře. Konečně jsem se po letech naučila vnímat Lustigovy texty, které ve mně vždy zanechají něco zvláštního.

zdazilek
28.02.2014

Určitě to je silný příběh lásky v té nejtěžší době. Ale celkově se mi kniha četla težko často jsem se nemohla prokousat dál a četla více stránek znovu a znovu abych pochopila co se děje.

Rachel
26.02.2014

Všechno už bylo řečeno. Tak jen připojím poznámku k vydání z roku 2013, uprostřed knihy jsou fotky z filmu s docela jasnými popisky děje, uprostřed čtení mě to nepotěšilo, ale nakonec kniha končí jinak, než jak naznačují obrázky.

Andy74
30.12.2013

Film jsem neviděla, přeci jen raději čtu. .........Nevím, nerozuměla jsem tomu, v jednu chvíli popis děje, napětí, akce, za chvíli úvahy, úvahy ........pořád jsem se vracela zpátky, protože jsem hledala, kde jsem se vlastně "zasekla" a snažila se dostat se zpátky do děje. Možná je to autorův styl a já na něj prostě jen nemám. Film byl určitě emotivní, ale zatím ho nechci vidět. Snad později......

Mišulenka
28.12.2013

Co na to říct?! Typický Lustig! Příběh byl dle očekávaní jedna velká pecka, ale tu pomyslnou facku jsem dostala hlavně u poslední kapitoly. Ta mě sundala, protože už jsem nic tak úderného po přečtení celého příběhu nečekala. Připomínalo mi to místy takový dlouhý a rozvedený epitaf... Epitaf za ženu, která měla velkou sílu a odhodlání žít, ale chybělo jí to pověstné pokakané štěstíčko...

A dovolím si sem umístit krátký úryvek - pro mě nejemotivnější část:
..."Smrt v Německu nebyla sličný mladík ani skvostná dívka nebo rozložitý obr se silnýma hrubýma rukama. Byla to německá smrt, obrovský jedovatý pavouk, pro kterého ani to největší množství mušek a much nebo masa nebylo dost. Byla to německá smrt, málokdy krátká, s menšími dávkami cyklonu B, aby se ušetřilo pár feniků, a trvala mezi patnácti, dvaceti až třiceti minutami. Němci škudlili. Lidi se dusili dlouho. Naučili se měřit lidi jako hmyz a stali se sami hmyzem, odlidštění a odcizení normálnímu světu."...

Renava
09.11.2013

Brilantne napísaná dráma lásky belgickej židovky zmietajúcej sa vo víre vlastných rozporuplných citov, spomienok, úvah nad nezmyselnosťou doby a vášne zo zakázanej lásky, ktorá za daných okolností nadobúda úplne iné rozmery a je jediným svetlým momentom na ceste tam, odkiaľ niet návratu.
Od románu netreba očakávať rozvetvený dej a zásadné zvraty, príbeh prebieha viacmenej v jednej dejovej línii. Môžeme sa domnievať, že dej nie je tým najpodstanejším, čo chcel Lustig čitateľovi odkázať, posolstvo väzí v niečom inom a to práve cez sprostredkovanie tých najdesivejších hrôz a príšerností, ktorých bol človek voči človeku kedy schopný a keďže Lustig sám prežil holokaust (terezínske geto a dva koncentračné tábory), kniha pôsobí o to autentickejšie. Pomerne náročné čítanie a bohužial jedno z tých, čo po dočítaní vzhľadom na námet nezanecháva jednu jedinú hrejivú stopu.

Medzi pravdou a lžou je tenká hranica.... asi taká, ako medzi láskou a nenávisťou.

Kariol
30.10.2013

Nádherně napsaný příběh o jiskřičce láskyplného světla uprostřed Osvětimského pekla druhé světové války.
Krásný a děsivý. Pět hvězdiček, navždy v srdci. Zhlédnut i film...