Cochcárna

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Tohle je kniha o moderním šílenství. Tohle je kniha o nás a lidech kolem nás, hrdinech nového milénia, o jakých si čteme v mediálních zkratkách černých kronik, barevných magazínů a všetečných bulvárních plátků, kde každý z nás může být na kratičký okamžik zářící superstar. Tohle je kniha o nás, o vás, vás i vás.

https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/151279/big_cochcarna-DA1-151279.jpg 3.811
Nahrávám...

Komentáře (6)

Kniha Cochcárna

ondras666
31.03.2018

Tak tohle mi teda rozhodně nesedlo ani trochu. Asi to byl pokus o novodobého Kafku a nějakou hlubší sebezpytnou sondu, ale to pro mě nemělo šanci.
Možná to byl pokus o nějakou sebereflexi autora, vzhledem k podobnému vzdělání, těžko soudit.
A myslím, že autor si dokázal jak dlouhé a složité souvětí dokáže napsat. Jedna věta místy skoro na 2 strany fakt asi není normální.

saumur
13.01.2017

Příběh tak trochu kafkovský, dějem-nedějem i jazykem. Místy obtížné čtení, pro Bigase skoro až netypické, ale dotváří podstatu celé knihy.


monikaKU
02.09.2015

Pribeh o tom ako sa da z celozivotnej pretvarky dostat do blazinca.

Sfinx
20.04.2015

Z čeho a jak vyrůstá zlo? V tomto případě nejde o velké kataklyzmatické zlo, ale o řadu malých, někdy omluvitelných poklesků a provinění, která časem narůstají sčítají se a násobí a končí v temné propastí soukromého i veřejného pekla. Sex, prachy ovšem tentokrát bez rokenrolu...

beanstk
20.02.2014

Mrazivý popis rozpadu osobnosti soudce městského soudu. Nejprve věřící a zároveň pionýr, poté premiant a komunista, poté úplatný soudce. Historie jeho rodiny a jeho kréda "urvi co můžeš" a "zůstaň nenápadný" vedou až k rozvoji mániodepresivní poruchy...

s-reader
17.02.2013

Některé čtenáře asi nejprve zarazí samotný název, je možné, že některým bude evokovat neslušné pojmy. Ani z vysvětlení na přebalu knihy nebude moc moudrý, neboť se tam mluví cosi o nošení masek. Ve skutečnosti je slovo cochcárna stvořeno ze spojení „dělat si co chceš“. Bylo v době minulého režimu používáno v případech - velmi častých – kdy akce, úkoly i instituce byly natolik formální, že lidé si dělali co chtěli, hlavně že něco dělali, vykazovali činnost a pobírali odměnu.