Co život dal a vzal

Co život dal a vzal https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31421/co-zivot-dal-a-vzal-31421.jpg 5 1118 172

Úsměvná vyprávění americké autorky Betty MacDonaldové si získala oblibu svou bezprostředností a upřímností. Pod titulem Co život dal a vzal vyšly tři její práce - Kdokoli může dělat cokoli, Morová rána, Dusím se ve vlastní šťávě - navazující na její neméně populární knížku Vejce a já. MacDonaldová čerpá náměty výhradně z vlastního života, popisuje, co ji potkalo dobrého i zlého. Znovu přivádí k životu nesčetné množství lidí, s nimiž se setkala třeba jen letmo, nebo ať už její osudy ovlivnili významněji. K nejsilnějším a nejvýraznějším částem trilogie patří díl Morová rána, kdy vypráví o svém pobytu v tuberkulózním sanatoriu. Ať už ji však potkává cokoli, nikdy se beznadějně nepropadá do sebelítosti a pesimismu, vždy hledí kupředu s nadějí a vírou, že se vše dobře skončí. A právě pro tuto schopnost přenášet na čtenáře svou nezdolnou víru v člověka, který se nevzdává a svou činorodostí, elánem a dobrou náladou za všech okolností dokáže překonat všechny překážky, sklidila Betty MacDonaldová tak nevídaný úspěch, který uplývající čas v nejmenším neoslabil. Vydavatel: Argo... celý text

Žánr:
Literatura světová , Biografie a memoáry

Vydáno: , Argo
Originální název:

Anybody Can Do Anything - The Plague and I - Onions in the Stew


více info...

Přidat komentář

Stanenka
17.09.2017 3 z 5

Nejvíc mne bavila třetí část knihy. Některé pasáže byly zdlouhavé, četla jsem knihu fakt dloouho. Ale kladně hodnotím, že věřím, že spisovatelka všechno zažila (netuším, jestli tomu tak opravdu je ve všech případech-příbězích).

harena
16.09.2017 5 z 5

Humorná, lehká, optimistická a padne-li na vás zádumčivost, melancholie, deprese, trudnomyslnost, světabol, prostě splín, tak se vsadím, že ji tato skvělá knížka vyžene. A jak píše čtenář sycek " v případě těžkých chvil dá sílu bojovat dál". Věřím, že je to nezbytná četba v případě ztroskotání na opuštěném ostrově. :))))) Doporučuji.


intelektuálka
16.09.2017 4 z 5

Vtipně pojaté vyprávění o boji s nemocí.Kdo přečetl, může autorce jen fandit.

bekule
02.09.2017 5 z 5

Nejvíc mi utkvěla v paměti Morová rána a s velkou chutí jsem ji četla při pobytu v nemocnici.

slimáčik
24.08.2017 5 z 5

Pred mnohými rokmi mi táto spisovateľka svojimi vtipnými postrehmi a múdrosťou cez knihu prežiarila niekoľkomesačný pobyt v nemocnici v sádrovom skafandri. No a cez kapitoly o pobyte v sanatóriu som si ju adoptovala za staršiu sestru v trampotách. :D

MOu598
17.08.2017 5 z 5

Četla jsem několikrát. Podle mých poznámek:
Tři různá vyprávění, ze života autorky.
Optimismus, vyprávěčství, láska k lidem.
Čtivé. Knížku miluji.
Citát:
"Můžeš, když musíš."
"Lenoch nikdy nepozná radost z odpočinku."

GabrielleE
07.08.2017 5 z 5

Jedna z nejlepších knížek, co jsem četla. Poprvé jsem jí otevřela asi ve dvanácti letech a poté se k ní několikrát vrátila.
Knížka je humorná, lehce se čte. Výborně se u ní bavím.

Ajinka126
30.07.2017 4 z 5

Humorné a lehké. Je až k neuvěření, že to jsou skutečně něčí memoáry.

eva.haf
28.07.2017 5 z 5

Když jsem tuto knihu dočetla, bylo mi jako kdyby odešla nejlepší přítelkyně.

sycek
16.07.2017 5 z 5

Tato kniha je mým zachráncem v těžkých chvílích,pohladí po duši a dá sílu bojovat dál.

adorjas
25.06.2017 3 z 5

Sprvu som hodlala udeliť 4 hviezdičky, ale už pri časti, kde si Betty hľadá zamestanie v meste, som si uvedomila, že tisíc a jedenkrát variuje na tú istú tému- slepačia farma, nezamestnanosť, tuberkolóza, život na ostrove. Až krajne ironicky popisuje príhody svojej životnej púte, a v každej časti popisuje všetko rovnakým spôsobom. Kto bol otravný, zopár zaujímavých duší, atď.

qinska
12.06.2017 5 z 5

Pro mě úplně nejlepší kniha, četla jsem ji několikrát a vždy se těším, kdy zase přijde její čas.

Bybyla
12.04.2017 3 z 5

Asi nejvic jsem se pobavila u casti Morova rana. Tu jsem cetla asi s nejvetsim zajmem. Jinak musim priznat, ze jsem se nekdy dost nudila a cetla jsem jen proto, ze je tato kniha "klasika" a ja knihy velice nerada odkladam nedoctene. Je pravda, ze si clovek musi uvedomit, kdy je kniha psana.

alef
24.03.2017 5 z 5

Byly to moc příjemně strávené chvilky s touhle knížkou ... je to už docela dlouho co jsem ji četla, a přesto v paměti zůstává :-) ... Betty má velký talent vyprávět příběhy svého života ... máte pocit, jakoby jen tak mimochodem referovala o „radostech i katastrofách během hospodářské krize“ ... a přitom, každý z těchto tří příběhů vyznívá trochu jinak ... tyhle pocity navozuje pokaždé jiná „atmosféra“ příběhu ... v Morové ráně, je to úplně jako by Vám Betty svůj příběh vlastně jen potichu a pozvolna vyprávěla, jen tak, aby nedostala vynadáno od ošetřujícího personálu :-), víte přeci, že pacienti se musí léčit klidem :-) ... zato v případě líčení puberty svých dcer je to jiná, Betty je příjemně sarkastická ... a bez problému Vás přesvědčí, že „puberta je něco, co si každý rodič musí prožít“ :-), proto, aby pochopil, že „některé věci se skutečně nedají popsat“ :-) ...

Doporučuji začíst se do Bettyiných příběhů ... třeba když Vám není lehce na duši, ... nebo když potřebujete vypnout a relaxovat ... zasmějete se, ... získáte mnohé „užitečné“ rady  (jako třeba, že přidáním nudlí k jakékoliv večeři získáme libovolné množství porcí :-) ...) a možná si i „srovnáte priority“ (nebo si alespoň vzpomenete na Bettyinu radu, že „ kdokoli může dělat cokoli - jen si musí věřit“ :-) ...), čas strávený s Betty Vám určitě příjemně uplyne a Vy ... najednou otočíte poslední stránku :-).

KamaPika
15.02.2017 5 z 5

Čtivé, vtipné :)

Mabie
07.02.2017 4 z 5

Jako vždy pohodové čtení, které doporučuji, ale Vejce a já se mi líbilo více.

Tapeworm
26.01.2017 5 z 5

Knížku jsem sice neshltla tak jako Vejce a já, ale stejně se mi líbila moc :) Kdokoli může dělat cokoli asi nejmíň, Morová rána byla sice mírně depresivní, ale nejzajímavější a Dusím se ve vlastní šťávě byla úžasná oddychovka. Je hrozná škoda, že toho Betty nestihla napsat víc, ale podle všeho si ten ne moc dlouhý život užila naplno :)

Jessica007
13.01.2017 5 z 5

Tři knihy v jedné. Před hodně lety jsem četla knihu "Vejce a já" a moc se mi líbila. Tuto jsem ale odkládala. A mám pocit, že to bylo docela správné načasování. Nejvíce se mi asi líbila kniha Dusím se ve vlastní šťávě - dům a radosti a strasti s bydlením, odrůstající dcery a puberta atd... Bylo mi to dost blízké, našla jsem si tam často to svoje, zasmála jsem se a konec byl také pěkný. Morová rána - pěkně napsané, ale tuberkulóza je tak vážná nemoc, pobyt v sanatoriu.. Takové smutné - i když někdy psáno s nadhledem.. A první Kdokoli může dělat cokoli - taky docela pěkné, ale z celé trojknihy je u mě tato na třetím místě. Celkově se mi kniha líbila hodně a jsem ráda, že teď už ji mám přečtenou a že jsem si ji koupila a budu ji mít v knihovně vedle (nebo poblíž) knihy "Vejce a já".

Jayak
04.01.2017 5 z 5

Opět skvělá kniha u které jsem se výborně bavila

fmash
03.01.2017 3 z 5

Prakticky po roce se mi dostala ro ruky (lépeřečeno do ucha) Betty Macdonaldová. Skoro se stydím, že jí musím napařit jenom tři hvězdičky. Když jsem před tím rokem přemýšlel o Vejce a já, domníval jsem se, že ten rozdíl, který jsem vnímal kdysi, budu vnímat i dnes. Tj. že Co život dal a vzal se mi bude líbit výrazně víc. Asi je to dobou, nebo nevím. Nelíbil. Bůhvíproč mi to nejvíc ze všeho přijde jako prázdné tlachání, rádobyhumorné přehánění, skuhrání nad každou volovinou a rozmazávání detailů, které přeci nikoho nemůžou zajímat. Leda snad někoho, kdo se opravdu nudí.
Nebo někoho, kdo má rád vzpomínku na Betty MacDonaldovou svého mládí či dětství z dob, kdy všechno bylo pomalejší a člověk si mohl večer po Profesionálech vypnout televizi a pustit se do pěkné zábavné americké knihy. Někoho, jako jsem i já. Ale prostě to není ono, a to mi přijde velmi smutné, jako bych o něco přišel.
Jinak stejně jako kdysi se mi nejvíc zamlouvá Morová rána, snad pro ten skutečný nadhled a autorčin ostych stěžovat si na všechno v pasážích, kde by se to opravdu dalo interpretovat jako fňukání.
Poznámka: audiokniha, načtená kvalitně, ale dle mého nevhodně. Zejména Medvecká čte svůj díl hezky, ale s takovou dychtivostí, že z původního (stále si to myslím) cynického a sarkastického textu dělá zábavné čtení pro dvanáctileté viktoriánské slečinky. Podobně i druhé dva díly, ze všeho nejlépe tak celkem paradoxně vychází Morová rána, která je čtena asi nejmonotónnějji.