Co zbylo v paměti

Chvílemi to byl celkem chaos. Čtenář je sice v úvodu (a pak i v textu) varován, že to nejsou klasické paměti deníkového typu, ale i tak se to asi dalo ukočírovat trochu lépe. U některých popisovaných momentů jsem měla problém je přesněji časově zařadit, což je podle mě ke škodě věci. Nejen u nás se, především politická, situace během těch 40 let nějak vyvinula, takže si to člověk občas nemůže dát do konkrétních souvislostí. A po přečtení těchto pamětí si nejsem jistá, jestli bych od ní chtěla číst nějaký překlad, i když tam by se měla držet originálu :-)

Autorka přeskakuje z jedné udalosti ke druhé bez zjevné souvislosti, ale zas možná tím je to vlastně originální, i když často to působí dost těžkopádně a hlavně těch jmen. Navíc vše je podáno ve zkratce, v takové té zkratce kdy je nedořečenost tak vystupňovaná, že ani nelze poznat o co ve vyprávění jde. Ale ty "střípky" z Afriky jsou výborné; moc takových literárně-historických eskapád jsem nečetl. To je svým způsobem na knize nejsilnější, to že se autorka podívala do zemí a do prostředí, do kterého v té době neměl moc nikdo možnost nahlédnout. Jen je škoda té zkratkovitosti. Ale to je už asi styl paní Steinové, takže pro někoho "sí" a pro někoho "no". Pro mě tak půl na půl.