Co nám oheň vzal

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Velmi současný mix špinavého realismu, fantastična Julia Cortázara a hororu Edgara Allana Poea a Shirley Jacksonové. Povídky argentinské autorky přibližují zemité prostředí buenosaireské metropole i jejích předměstí se vší syrovostí, krutostí i krásou. Jsou zároveň klasické i originální, realistické i fantastické, feministické i anti­-feministické, politické i apolitické, hrůzostrašné i humorné. Autorka v nich mistrně míchá žánry, narativní prostředky, velká témata i drobné motivy a jejich prostřednictvím vytváří nelítostný a současně závratně poutavý obraz skutečnosti, která svádí čtenáře, aby pronikl ještě dál a hlouběji a odhalil její podstatu. Banální každodennost se často a bez varování mění v cosi neznámého a čtenář zjišťuje, že svět kolem něj je pouze slupka složité reality, jejíž některé vrstvy zůstávají skryty a jejich existence se vyjevuje jen v krátkých záblescích. Ženy upalující se na protest proti domácímu násilí, dospívající dívky hnané úzkostí, děti ulice, mladé ženy znuděné manželstvím nebo devítiletý sériový vrah malých dětí, ti všichni jako protagonisté příběhů přispívají ke zneklidňujícímu vědomí přítomnosti jiného řádu v našem známém světě....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/297755/big_co-nam-ohen-vzal-i3i-297755.jpg 3.9119
Žánr:
Literatura světová, Povídky

Vydáno: , Host
Originální název:

Las cosas que perdimos en el fuego, 2016


více info...
Nahrávám...

Komentáře (38)

Kniha Co nám oheň vzal

Prske
24. srpna

Strašně zvláštní povídky. Nic se neděje, pak najednou hororová atmosféra a otevřený konec.
Za mě top: Sousedův dvorek a Špinavý kluk.
Víc než samotné zápletky jsem ocenila popis argentinských měst, obyvatel a problémů pro nás v Evropě těžko představitelných…

Penicuik333
15. července

Velice zajímavá sbírka povídek. Jsou zachycenim určitého časového výřezu, aniž by nutně směřovala ke uzavření, vysvětlení či pointe. Evokovaly mi Poea, magický realismus, Nicka Cavea.


taikatalvi
14. června

Celkom fajn čítanie. Najviac sa mi páčili Adelin dům a Sousední dvorek.

Tereza457
20.10.2020

Knihu jsem ani nedočetla a je to spíš zklamání. Povídky absolutně bez konce a některé jsem ani nepochopila. Odkládám a uvidíme jestli se k ni ještě vubec vrátím.

uteklazreality
18.10.2020

.. strach, buenos aires, sny s touhy, krutá realita, odvaha
.
Magické a drsné město Bueno Aires vám neodpustí ani jediné zaváhání. Krutost kterou přijmete do svého života vás pronásleduje i ve snech. Krása, která vás obklopuje je vykoupena slzami těch, kteří přišli o své sny a touhy. Svět, který je kolem nás a který nevidíme, nebo nechceme vidět. Obejdeme ho s přimhouřenýma očima a doufáme, že nás při útěku, od této reality, nikdo nezastaví.
.
*Co nám oheň vzal od Mariany Enriquezové*

kikikrat
11.07.2020

To bylo tak zvláštní a strašidelné... povídky normálně nečtu a už vůbec ne tak děsivé. To, že každá má tak nějak otevřený konec člověka nutilo pořád nad každou přemýšlet. Povídka Špinavý kluk a Adelin dům... no nad těma budu přemýšlet ještě hodně dlouho. Pokud chcete zkusit něco jiného a zvláštního tak doporučuji.

Lubisek
18.06.2020

Hned na úvod musím říci, že povídky běžně nečtu.

Možná i z toho důvodu jsem si nedokázal vypracovat ke knížce vřelý vztah. Nedá se říci, že by mě jednotlivé povídky neoslovily, ale něco mi v nich prostě chybělo.
Časté otevřené konce mi příliš nevyhovovaly - má touha poznat to, co se stalo dál, byla větší.

Nicméně musím říct, že autorka dokázala perfektně vykreslit prostředí Argentiny (a vlastně téměř celé Jižní Ameriky). Po jazykové stránce mi na knize taktéž nic nevadilo.
PODTRŽENO SEČTENO: Příjemné rozšíření znalostí o světe a objevení jiného žánru. :)

KaMal
18.06.2020

Tak to opravdu nebyl můj šálek kávy. Přestože povídky byly krátké, trvalo mi velmi dlouho se knihou prokousat. Ve většině příběhů jsem nenašla žádný smysl nebo pointu, natož pak zmiňované hororové napětí. Byly to spíš střípky ze života v Buenos Aires.

1