Co by můj syn měl vědět o světě
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/352897/bmid_co-by-muj-syn-mel-vedet-o-svete-XbS-352897.jpg
4
891
273
Fredrik Backman vtipně stírá všechny úzkosti a nedostatky rodičů jednadvacátého století v půvabné knize plné upřímných obav a nepodmíněných vyznání lásky, která zasáhnou čtenářovo srdce. Mému synovi. Už teď se ti omlouvám. Za všechno, co udělám špatně. Za všechno, k čemu se nedostanu. Za minibus. Za kraťasy. Za tričko s nápisem „Správní chlapi váží přes 90 kilo“. Za snahu dát si „high five“ s tvými kamarády. Za tuto knihu. Knihu o věcech, které bys měl podle mě vědět o světě. O fotbalu, IKEA, o tom, jaké to je být mužem, o Bohu a smažené snickersové zmrzlině. O tom, jaké to je ztratit klíčky od auta a proč musel táta zabít zpívající plastovou žirafu. Tato kniha je především o snaze být dobrým rodičem. Protože chci, abys věděl, že jsem se vážně snažil úplně nejvíc, jak jsem uměl. Nikdo negooglil tolik jako já.... celý text
Literatura světová , Fejetony, eseje , Humor
Vydáno:
2017
,
Host
Originální název:
Saker min son behöver veta om världen , 2012
více info...
Přidat komentář
Velmi vtipná čtivá knížka. Milý humor, sprostými slovy šlo více šetřit. Jako oddechové čtení rodičům doporučuji.
Miluji autorovi knížky a i tato mě moc pobavila.
Protože:
"Je těžké být dobrým rodičem. Všechno je pokus a omyl. V mém případě hlavně to druhé."
"Rodičovství není zase taková sranda, jak to vypadá. Musíš toho spoustu řešit."
"Hovínka. Hovínka především. Šílenou spoustu hovínek musíš řešit. Aspoň v prvním roce, to se ti fakt komplet celý život točí kolem hovínek."
"A taky světla s fotobuňkou na záchodech v nákupním centru. Světla, která se zhasnou po třiceti vteřinách. A tak tu stojíme. Ty a já. A hovínko. Potmě."
A taky proto, že:
"Ty a tvoje máma jste moje největší dobrodružství. Den co den se divím, že mě na něj pořád ještě berete s sebou."
Opět jsem to zkusila, ale je to marné. Takže stačilo, autor u mě boduje asi takto:
1. přečtená kniha - nadšení, *****, přečetla jsem ji i podruhé (A každé ráno...), postupně zjišťuji, že to byl asi nějaký jeho omyl.
2. - nedočteno (Ove) *
3. - klišé nad klišé (Životní terno) *
a tahle byla posledním pokusem: totální ztráta času, takže i když je to krátké, nedočítám.
-------
Celkem autor a jeho styl je s mým stylem a smyslem pro humor asi nekompatibilní. Končím s dalšími pokusy.
autor je vtipný a má trefné příměry a komenty. Jako třeba : "Nikdy není pozdě na omluvu a na přidání extra majonézy" :-) bavilo mě to
Velmi příjemné čtení, příběhy a situace jsou zde brány s nadhledem, který dnes mnohým při výchově moc a moc chybí.
Líbí se mi postřeh, že naši rodiče chyby dělat mohly, protože si správné řešení situací nemohly zjistit. My ale máme google a tedy už na žádné chyby nárok nemáme, protože to správné řešení si můžeme kdykoliv vygooglit :-)
Jo, a pozor na světla na záchodech :-)
Hmmm, celou dobu jsem měla tendence to srovnávat s Landsmanem a jeho Deníčky. Na základě toho musím říct, že z tohoto nejsem nijak odvázaná. Landsman za mě lepší. Ale i tak to nebylo špatné. Vadlo mi, že některé kapitoly byly na dané téma příliš dlouhé a byly celkově mimo mísu. Například kapitola o fotobuňkách pro mě naprosto nedávala smysl, ale to je asi jen můj problém. Za mě zlatý střed a musím říct, že Backman má lepší knížky, než je tahle.
12x „Co bys měl vědět o ….“ Otec v duchu rozmlouvá se svým synem od jeho zrození až asi do 2 let. Z jeho samomluvy je cítit veliká láska nejen k synovi (snad mu vydrží), ale i k manželce (kterou bych za její rádoby vtipy a komentáře před jejich známými kopla do zadku, Backman ji však obdivuje. Snad mu to vydrží).
Možná ještě víc než otcovy rady do života mě překvapil švédský rodičovský systém. Zdá se normální, že je otec s malinkým dítětem na mateřské. Že se iks dní nevyspí, přesto žádá synka, aby byl tiše a hlavně nevzbudil unavenou maminku, která spánek miluje. Poněkud rozdílné od českého zažitého modelu.
Popravdě – pro mě nic moc. V pár postřezích jsem s autorem souhlasila, ale spíš to na mě působilo křečovitě a za každou cenu rádoby vtipně.
Poslechnuto jako audiokniha. Ačkoliv mi je Lukáš Hejlík nesympatický, tak tuto knihu namluvil bravurně. Ještě jsem nečetl Deníček moderního fotra (mám to v plánu), ale takhle nějak si knihu představuji. U knihy jsem se mnohokrát nahlas rozesmál a ve většině případů se (jakožto otec půlročního a tříleté) často viděl. Asi mám nového oblíbeného autora. Trochu mi však vadila přemíra sprostých výrazů, kdy se často daly jednoduše nahradit a na vtipnosti by knize neubralo.
Byť kniha byla místy zábavná, místy milá a místy něžná, nakonec na mě působila jako takový lepší Deníček moderního fotra a to teda podle mě není výkvět literatury.
Na knihu jsem narazil v kavárně a při zběžném přečtení několika mouder jsem se rozhodl dát ji šanci. Při plném čtení ale vlastně nevím, proč jsem si ji vybral.
Uvažuji nad dvěma možnostmi:
1) Autor si to vymyslel, aby pobavil čtenáře. Bohužel výsledek není moc vtipný.
2) Autor píše své reálné zážitky. Z toho mi plyne, že autor (a zde ho dokonce cituji) je prvotřídní blbec.
Autor si jen neustále stěžuje, jak je rodičovství složité a jak to má zvládat (s jedním (!) dítětem). Zajímavá pro mě byla pouze poslední kapitola, což je nějakých deset stran z celé knihy. A to se ona kapitola ani netýká tématu knihy.
Veľmi príjemná oddychovka. Často ma rozosmiala, niekdy dojala, najviac kapitolka o tom, čo znamená byť muž.
Za mňa áno.
Bavila jsem se. Nehledejte v tom nic příliš hlubokého. Je to na odlehčení všeho co s sebou přináší rodičovství.
Fredrika Backmana bych vážně potřebovala každodenní přísun určité dávky do krve – místo nějaké drogy, působilo by to jako další hormon štěstí. Je totiž moje bezkonkurenční špička mezi autory a netuším, jak víc ho mám pochválit, aby mu dali šanci i ti z vás, kteří tomu tak ještě neučinili. Miluju ten specifický styl psaní, který je protkán humorem, něhou a hlavně neskutečnou láskou. Nemůžu si vynachválit to, jakým způsobem ve mně jeho knihy dokáží vzbudit emoce a jejich samotné množství. Navíc se tu zabýváme zase citlivými tématy jako snahou být tím nejlepším rodičem navzdory tomu, že se to ne vždycky daří a tím, že bychom nikdy neměli zapomínat na to, že právě rodiče nás budou mít vždy rádi a chtít pro nás to nejlepší. A nakonec…definitivně miluju autorovu osobnost, která na nás čiší z každé stránky a všechny jeho zážitky, s kterými se nám tak intimně svěřuje. Já našla zkrátka pro sebe toho pravého a pokud vy si libujete ve stejných věcech jako já – neskutečném dojetí, lásce a citlivosti, které vám budou srdce lámat a znovu skládat dohromady – Fredrik je přesně můj tip pro vás.
Tohle není pro puberťáky, ale pro ty, kteří si vším tím prošli a ty situace si odvíjejí před očima, ač v tu chvíli to byla dramata, teď se tomu smějeme. A ta láska k manželce je určitě záviděníhodná.
Poslouchala jsem audioknihu a tak se chvilkama smála, že jsem to musela pouštět znovu (až na ty hovínka). Pan Backman opět nezklamal :-)
---Plivnout na ubrousek.
Poté utřít dítěti obličej ubrouskem.
Neplivat přímo na dítě.
Moje chyba.---
Backmana miluju, ale tato kniha mě až tak nezasáhla. Myslím si ale, že je to prostě a jednoduše tím, že zatím nemám děti. Mít synka, asi to hodnotím úplně jinak :)
Neskutečně milá kniha! Skoro na každé stránce mi vyloudila úsměv na tváři díky naprosto obyčejným každodenním věcem.
Je to jiný styl, než ostatní Backmanovy knížky, ale pořád to má tu typickou pohodovou náladu.
Přečteno asi za dva večery na zlepšení nálady! :)
Prvá Backman, ktorý odo mňa nedostane 5 hviezdičiek, no napriek tomu sa oplatí túto knihu prečítať. Nápad skvelý a pre autora je to veľmi osobná kniha, ale v niektorých prípadoch úplne nerozumiem mužskému zmýšľaniu, logike a vnímaniu rodičovstva, takže niektoré časti, napriek tomu, že boli aj vtipné, sú dôvodom prečo táto kniha dostala 4 hviezdičky :D
Štítky knihy
eseje švédská literatura výchova
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Kniha Co by můj syn měl vědět o světě je v
| Právě čtených | 16x |
| Přečtených | 1 193x |
| Čtenářské výzvě | 192x |
| Doporučených | 52x |
| Knihotéce | 321x |
| Chystám se číst | 318x |
| Chci si koupit | 77x |
| dalších seznamech | 11x |
Přečteno jedním dechem, mám dvě dcery ve věku 6 a 9, někde jsem se poznávala.