Cizinecká legie

Kniha je výsledkem mnoha návštěv Petera Macdonalda v cizinecké legii, ve štábu vrchního velení v Aubagne, u výcvikového pluku v Castelnaudary a na bojovém cvičení v Německu. Během celého svého pobytu měl autor naprostou volnost pohybu, neomezenou možnost fotografovat, i množství příležitostí k rozhovorům. O životě v cizinecké legii vypovídá tedy zcela autenticky - někdy snad drsně a nevybíravě, ale vždy otevřeně a poctivě....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/32_/32998/cizinecka-legie-32998.jpg 4.410
Originální název:

The Making of a Legionnaire

Žánr:
Literatura naučná, Vojenství
Vydáno:, Naše vojsko
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (4)

Přidat komentář
Peleus
12.06.2016

Čtivý náborový leták s minimem pochybností.
Na druhou stranu se musí ocenit, že autor docela zajímavě a hlavně krátkou formou přibližuje historii legie.

Tohle pobavilo:

Oblíbenou zábavou legionářů je svádění krásného pohlaví (str. 66)
"S výjimkou oprávněné dovolené je doba osobního volna značně omezená a legionáři se snaží využit ji alespoň plně, ačkoli ne vždy moudře. Nejoblíbenější zábavou je pití, a pokud se legionář jakž takž udrží na nohou a dokáže stát víceméně vzpřímeně, chová se podle vojenských měřítek slušně a příští den ráno je natolik střízlivý, že je schopen plnit své běžné povinnosti, pak neporušuje žádné předpisy. Další tradiční kratochvílí legionářů je svádění krásného pohlaví, což se buď koná nebo nekoná současně s průzkumnými výpravami za dobrým pitím, převážně pivem, a to nejlépe značky Kronenbourg 1664."

Na jiném místě (str.83):
"Ženy, s kterými se obvykle stýkáme," říká jistý britský adjutant, "patří obvykle k nižším vrstvám". Tento délesloužící sous-officier vidí příčinu v samotném stylu života legionářů a jejich postavení ve společnosti. Sous-officiers jsou mobilnější, protože na rozdíl od řadových legionářů a corporals smějí vlastnit automobil. Mají také více peněz i vlastní pokoj a mají proto větší možnosti, co se týče schůzek se ženami z nižší společenské třídy. Naproti tomu legionáři, kteří se nedostanou od kasáren příliš daleko, obvykle musejí vzít zavděk profesionálkami nebo alespoň poloprofesionálkami nejstaršího řemesla. Ještě před nedávnou dobou na území Francie existovaly oficiální nevěstince spravované cizineckou legií, byly však rozhodnutím vlády zrušeny.

Kde že je to "svádění"?

Felsenberg
26.02.2016

Romanticky psaná kniha o legii od člověka, který nikdy nebyl legionářem. Pro srovnání doporučuji Moderní cizineckou legii očima výsadkáře od Špalka. To je trochu jiný pohled.

Jury
22.11.2015

Az mam chut se prihlasit...doporucuju ;)

Centurion
01.09.2014

Tato kniha je pro všechny co zajíma služba v legii. Doporučuji