Čím menej vieš, tým lepšie spíš: Ruská cesta k teroru a diktatúre za Jeľcina a Putina

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Historiograficko-politická kniha Davida Sattera Čím menej vieš, tým lepšie spíš je v poradí autorovom štvrtou publikáciou na tému modernej histórie Ruska a obdobia pádu sovietskeho impéria. Ako dôverný znalec ruského a ruského sovietskeho prostredia, reálií, súvislostí, ľudí a okolností podáva v novom diele zasvätený sumárny obraz kľúčových udalostí, v ktorých dôsledku sa historicky unikátny nábeh Ruska na trajektóriu liberálnej demokracie zastavil a pretavil do podoby akejsi pseudomodernej autokracie na čele s novým večným vladárom, vygenerovaným vo všemocnom prostredí ruských tajných služieb. Satter v knihe spája osobné zážitky s kompilovaním verejne dostupných zdrojov, vďaka čomu sa mu darí plasticky vystihovať krok po kroku hĺbkové zmeny v ruskej societe, či už ide o privatizáciu, bombové útoky na obytné domy v Moskve, Volgodonsku a Bujnaksku, obidve čečenské vojny alebo teroristické prepady Divadla na Dubrovke či školy v Beslane. Pod povrchom formálnej jednoty a nacionalistického nadšenia v súčasnom Rusku odkrýva nanajvýš neutešený obraz spoločenského a hospodárskeho marazmu krajiny, v ktorej jednotlivec nemá žiadnu hodnotu, najmä ak nepatrí do oligarchicko-kriminálneho prostredia, ktoré dnes v Rusku hovorí v mene štátu....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/324011/big_cim-menej-vies-tym-lepsie-spis-Byd-324011.jpg 4.746
Žánr:
Literatura světová, Literatura naučná, Politologie, mezinárodní vztahy

Vydáno: , Artforum
Originální název:

The Less You Know, The Better You Sleep: Russia's Road to Terror and Dictatorship under Yeltsin and Putin, 2016


více info...
Nahrávám...

Komentáře (12)

Kniha Čím menej vieš, tým lepšie spíš: Ruská cesta k teroru a diktatúre za Jeľcina a Putina

Elsinor024
31.01.2020

Když jsem nedávno četla Rudého Zemana, nepsalo se tam zrovna o chlápcích, kteří by jednali něžně a v rukavičkách. Ale proti ruským bohatýrům jsou ti naši domácí mafiánští chlapci hošíci z nedělní školy.
Není se co divit, přeci jen v té zemi, kde "zítra již znamená včera", jak se jmenovala nezapomenutelná soutěž v dobách našich základních škol, mají trochu jinou mentalitu.
Podle agentury Interfax z roku 2017 je v Rusku považován za "nejvýznamnějšího člověka v lidských dějinách" Stalin, o druhé místo se dělí Putin s Puškinem. Což je docela legrace, kdyby to nebylo zároveň děsivé.
David Satter, který žil v Rusku desítky let, měl známosti na zajímavých místech, nám přináší důkazy, že ruští vládci se nerozpakují "pro dobro státu", ale hlavně pro svoji moc a politické body, pozabíjet stovky svých vlastních lidí.
S největší pravděpodobností (autor ani na okamžik nepochybuje) tak vyhodili do povětří v roce 1999 pár obytných domů, aby záminka k válce s Čečenskem odvedla pozornost od politického marasmu. Což se jim beze zbytku povedlo.
Tak pokračovali a zabili další desítky lidí, z toho spoustu malých dětí, při minimálně těžce nezvládnuté akci v divadle Na Dubrovce a při beslanském školním masakru. Smrt novinářů a politických odpůrců se snad ani nepočítá a nikoho, alespoň v Rusku, tolik nepobuřuje... Viz Litviněnko, Politkovská, Němcov a spousta dalších.
Skupina superbohatých oligarchů zcela zavázaných a podřízených Putinovi vlastní
65 % bohatství země. A Putin? Podle odhadu tajných služeb a anonymně neloajálních kolegů si pár miliard dolarů, + - 50, taky naspořil.
Což mi připomíná jinou nádhernou knížku z poslední doby, Bdělost.
"Co je platné, když by člověk celý svět získal, ale svoji duši ztratil?" :-)

Kaaatka1999
12.11.2019

Pro mě je to první kniha, kterou jsem o novodobých dějinách Ruska četla. Ač mi přišla hodně zajímavá a dobře napsaná, u některých kapitol - zejména u první kapitoly o útocích na bytové domy a potom u kapitoly o Beslanském školním masakru - mě napadlo - není to už moc? Takhle by přece nestranná žurnalistika nebo politologická literatura (jak to sám autor označuje) vypadat přece neměla. Na můj vkus je v nich až moc emocí, citově zabarvených komentářů a podobně. Neříkám, pan Satter je na Rusko odborník, sám tam x let žil, ale na spoustu věcí se dívá a píše o nich jen z jednoho úhlu. I u událostí, které dodnes nejsou objasněny, obhajuje jen svoji teorii, svůj názor a argumentuje stylem - takhle to je a tečka.
U kapitol o ekonomické krizi, privatizaci v 90. letech apod. jsem nic takového nenašla. Jinými slovy - byly napsány odborně, bez emocí, podložené daty a logickými argumenty.
To je hlavní důvod, proč dávám 3/5. Je to pěkná kniha, ale určitě by si nikdo podle ní neměl vytvářet názor na tak složitou problematiku, jako je vývoj Ruska po pádu SSSR. I já mám v plánu přečíst více knih od jiných autorů a podívat se na celou věc trochu racionálněji.


Jackjelly
20.09.2019

"Vždycky, když si myslím, že Rusko už dobře znám, něčím novým mě překvapí."
Tato parafráze jedné hlášky z mého oblíbeného seriálu "Big Train" mi vytanula na mysli po dočtení této knihy.
Ne že bych byl takový znalec Ruska, nicméně přece jen mám o jejich historii a chování jejich vládců něco načteno. A závěry z historických knih do značné míry korespondují s části ruské literatury. Pohrdání lidským životem, pojetí jedince jako bezvýznamné součásti organismu, sloužícímu pouze jedinému cíli - pohodlí a potvrzování moci vládnoucích elit. Od dob carského absolutismu tam nenastala žádná změna, akorát po roce 1917 ještě k výrazně horšímu. Ty šance na modernizaci ruské společnosti, které byly na počátku 20. století, krvavě zašlapala do země bolševická revoluce.
V samotné knize se autor zabývá událostmi, vedoucími k nástupu ex-důstojníka KGB a jeho kumpánu k moci. Jak už jsem v malém historickém exkurzu zmínil, tento režim pokračuje ve stejných šlépějích, jako předchozí režimy, v Rusku už tak charakteristicky bezohledně.
Události, které jsou zmíněny, ukazují současný režim stejně brutální, jako byl režim minulý. Koneckonců, není se čemu divit, vládnou tam charakterově stejní lidé.
Zda režim nechal pozabíjet stovky vlastních občanů jen proto, aby si úzká elita pojistila moc a beztrestnost, to už si musí každý posoudit sám. Dle mého názoru jsou informace v knize uvedené docela hodnověrně podložené a s autorovými závěry v podstatě souhlasím. Obzvlášť, když tak nějak zapadají do ruských krvavých dějin.
Jak už píše v komentáři Paulus.1987, ideálně doplnit Kirchickem, Snyderem a Zubovovými Dějinami Ruska. A pro kontext bych doporučil i Marčenkovo "Žij jako všichni".

Na závěr si dovolím jednu citaci, dle mého názoru hodně důležitou i pro naši společnost:

"Vzhledem k možnosti budoucí systémové krize je nezbytně nutné, aby si ruské demokratické síly uvědomily, že v ruské společnosti musí nastat morální revoluce. Frederick Douglass napsal, že jádrem otrocké mentality je přistupovat k abnormálním okolnostem, jako by byly přirozené. Právě to je charakteristické pro mnoho aspektů života v dnešním Rusku. Ve všech ruských městech je korupce natolik běžná a rozbujelá, že úplatkáři mohou sebe samé snadno přesvědčit, že nedělají nic špatného.
Ruská opozice neváhá na zkorumpovanost státu útočit. Ale korupce je symptom hlubšího neduhu, totiž nízkého oceňování jednotlivce ve srovnání s domnělými potřebami státu. Jestliže se útoky na zkorumpovanost režimu nezaměří i na onen základnější problém, jímž je podřadné postavení jednotlivce, pak hrozí, že jednu skupinu zkorumpovaných vládců pouze nahradí jiná, stejně špatná."

BaraR23
17.10.2018

Tuto knihu jsem přečetla jedním dechem. Je až neuvěřitelné, že tak těžké téma lze přečíst tak snadno. Vřele doporučuji především mladší generaci. Kniha vykresluje hlavní témata a události po pádu SSSR. Pro mě jako pro laika to bylo velmi překvapivé a působivé a dozvěděla jsem se mnoho zajímavostí. Díky této knize mám motivaci vzdělávat se dál, no a zkrátka - vědět.

Raszkulce
11.08.2018

"Čím víc Rusů zabijete, tím víc vás budou milovat ..." Popravdě o většině věcí, které se popisují v knize jsem neměla tušení .. o to víc mě ta kniha zasáhla ... doporučuji!

Paulus.1987
28.04.2019

Vzpomínám si, jak mě při četbě knihy Tyranie od Timothyho Snydera šokovala zmínka o tom, že v roce 1999 měl Vladimir Putin fingovat teroristické útoky vůči vlastnímu obyvatelstvu, aby měl záminku k druhé čečenské válce a zvýšil si tak popularitu mezi občany. O tomto jsem neměl do té doby nejmenší tušení. Můj zájem prohloubila také kniha Konec Evropy od Jamese Kirchicka, která se mimo jiné věnuje i praktikám současného Ruska na mezinárodní scéně. Proto jsem se rozhodl zajímat se o putinovské Rusko dál.

První kapitola Satterovy knihy se věnuje právě zmíněným bombovým útokům na ruské obytné domy v roce 1999. Autor tyto události považuje za zásadní a věnuje se jim velice podrobně a přesvědčivě. V následujících kapitolách autor popisuje éru Borise Jelcina (kterého si pamatuji pouze díky televizním záběrům jeho „společenské únavy“), nástup Vladimira Putina a jeho režim, který se dá charakterizovat jako diktatura s gangsterskými praktikami, ve kterém nemá život jednotlivce žádnou cenu.

V knize se rovněž dočteme o útocích na divadlo Na Dubrovce, na školu v Beslanu, o vraždách Anny Politkovské, Alexandra Litviněnka, Borice Němcova a dalších lidí, o anexi Krymu a ukrajinské válce a spoustě dalších věcí a souvislostí, nad kterými čtenář nestačí žasnout.

Ačkoliv jsem o současném Rusku a Vladimiru Putinovi nikdy neměl valné mínění, mnoho v knize popisovaných informací bych označil za ledovou sprchu. Kniha je dostatečně podrobná a strhující, velmi nerad jsem od ní odcházel.

Téma současného Ruska je velmi aktuální nejen v souvislosti se situací na Ukrajině, ale i se zbytkem světa včetně naší země. Podle mého názoru je dobré vědět, s kým máme tu čest, kdo Rusku vládne a jakým způsobem. Proto nezbývá než knihu doporučit.

7259
27.02.2019

Těžko zrovna mě podezřívat z obdivu k současné ruské vládě, ale tato kniha je přinejmenším poněkud alarmistická. I když po letmém googlení se reputace a životopis autora zdají impozantní, včetně letité zkušenosti v daném kulturním prostoru. Co mi vadí asi nejvíc, je že i když je kniha často slušně vyfutrovaná zdroji sklouzává k vytváření a předkládání logických řetězců událostí často tam kde je možným vysvětlením neschopnost nebo nezájem. Sám autor na počátku varuje že na Rusko nemáme brát západní měřítka, aby se potom sám divil že trosky budov zničených při různých útocích byly odklizeny promtně a bez jakéhokoliv zastavení se vyšetřováním. Neberte mě zle, toto je postup který si snáz jako autor knihy obhájíte například u hospodářské kriminality kde se můžete spolehnout na mnoho písemných zdrojů a dokumentů které získáte. (Například Kmenta v knize Boss Babiš) Chápu že to v tomto nejspíš nejde, ale bylo by fér přiznat že pokud v roce 1999 Moskva trnula nervozitou před jakkoukoliv násilnou akcí při změně vlády u kormidla, tak by zpětně jakkákoliv násilná akce včetně těch výbuchů domů mohla být na vrub těmto očekáváním připsána. Což ale samo na velmi podezřelých okolnostech těchto útoku a spojení s ruským státem nic nemění. Knize by prospěl lepší překladatel nebo editor (nedokážu posoudit na které úrovni nastala chyba) a to především ohledně zbrojního názvosloví. Přičemž "огнемёт" skutečně nelze otrocky přeložit do češtiny jako plamenomet, ale spíše jako termobarický reaktivní granát. Byť uznávám že tento typ zbraní je do značné míry unikátní a to pro Rusko samotné.

Co však opravdu stojí za to je kapitola 2. z této knihy která vám přehledně snese veškerý ruský marasmus 90. let a pokud vám kupónovka přišla jako zlodějina po kterých následovala jen spálená země, tak budete celkem tvrdě vyškoleni, včetně asi dvou zajímavých osobních vzpomínek autora z té doby. Odtud byste klidně mohli navázat knihou "Všichni muži Kremlu" která by vám tento exkurz podlě mě o něco s menším fokusem na ekonomiku zopakovala a plynule a s větším detailem navázala do 00. let.

Ale ano, kniha je zajímavá jen až občas příliš zklouzává k přespříliš překombinovaným teoriím aka "11. září - bylo to jinak" což jí paradoxně bere na působivosti.

Azmodan
16.07.2018

Pro mě je tato kniha takový doplněk ke Kasparovově knize "Zima přichází". Kasparovova kniha je psaná čtivou, ve stylu autora ostrou formou, kde autor nejen upozorňuje na spoustu nekalých praktik, ale i velmi ostrou proti Putinovsou formou prezentuje svůj postoj a názor.

Satterova kniha není ani zdaleka tak čtivá. Je to suchopárný výčet dat, bez vlastního názoru a prezentace svého stanoviska. Nicméně ve všech událostech jde daleko hlouběji k jádru problému a k jeho podstatě. A díky tomu má tato kniha velmi vysokou hodnotu, nebojí se upozornit na všechny věci, které se v Rusku dějí a líčit je tak, jak (patrně) proběhly.

Všech takových knih je potřeba (jak od Sattera tak od Kasparova) a je potřeba, aby je také lidé četli! Všem doporučuji

1

Štítky

Rusko Vladimir Putin východní Evropa 20. století 21. století postkomunismus

Autor a jeho další knihy

David Satter
americká, 1947
2016  Čím menej vieš, tým lepšie spíš: Ruská cesta k teroru a diktatúre za Jeľcina a Putina
2008  Tma na úsvitu

Kniha Čím menej vieš, tým lepšie spíš: Ruská cesta k teroru a diktatúre za Jeľcina a Putina je v

Právě čtených3x
Přečtených61x
Čtenářské výzvě5x
Doporučených9x
Knihotéce49x
Chystám se číst78x
Chci si koupit16x