Čierny obelisk

Ironicky ladený román opisuje obdobie inflácie v Nemecku a patrí k najlepším Remarqueovým dielam. Témou románu je život v Nemecku po prvej svetovej vojne, zložité hospodárske pomery poznačené infláciou a komplikované ľudské vzťahy. Príbeh hlavnej postavy hudobníka Ludwiga, ktorý pracuje vo firme vyrábajúcej náhrobné kamene v mestečku Werdenbrück s jeho statočnými ľuďmi, robotníkmi, príležitostnými umelcami, básnikmi, povaľačmi, barovými umelkyňami; pred nami defiluje svet kaviarní a krčiem, dýcha na nás atmosféra politických zrážok, ruvačiek a spolkov, v ktorej sa zrodil hnedý fašistický mor....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/30_/30895/cierny-obelisk-30895.jpg 4.4936
Originální název:

Der schwarze Obelisk

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Smena
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (69)

Přidat komentář
kahuda01
10. září

Dobré to bylo, zajímavě napsané, dozvěděl jsem se zase něco nového.

jesuswlasac
06. září

Prvá kniha od Kramera ktorú som dokázal dočítať. Osobne nemám rád depresívne motívy, a preto som nedočítal troch kamarátov a ani Vábivé horizonty.
Kniha plná sarkazmu, humoru ale aj filozofických úvah o živote a láske.
Dal by som 5 hviez ale posledné dve/tri kapitoly boli také "remarkovské" - ale vojnové obdobie asi také aj bolo :-(

frantisek8863
28. srpna

Opět zajímavý pohled na muže co se vrátili poraženi z fronty do poválečného nového Německa. Na komplikovaný život, starosti s inflací, s nelehkou politickou a hospodářskou situací, které otevřela cestu k nástupu nacismu. Při čtení jsem se musel trochu soustředit a vytrvat u některých pasážích. Ovšem jako celek to má velkou vypovídající hodnotu a kvalitu.

KURACHJO2018
20. srpna

Jako student jsem od Remarqua četl vše , co mi přišlo pod ruku. Po letech jsem se k jeho knihám vrátil a zažíval vše znovu- pocity zmaru, pocity naděje, štěstí a smutku. Kupodivu pocity zůstávají, jen trochu jinak smýšlím o jednání hrdinů. Každopádně- kdo se zajímá o dobu počátku minulého století- od Remarqua se dozvíte daleko nejvíc, nežli ze školních, trochu politice přibarvených učebnic.

Mirka2778
11. července

Rok 1923, v Německu je inflace, která doslova zabíjí, a živí tím vznik a podporu fašistů. Styl knihy není jen depresivní a tak knihu doporučuji! Sama si ji
určitě ještě někdy přečtu.

originál
06. února

Asi ji budu muset přečíst znova, tolik myšlenek se nedá vstřebat najednou. :)

Market = )
02. ledna

Knížku jsem četla do čtenářské výzvy jako oblíbenou knížku rodičů/prarodičů. Místy jsem se musela hlídat, abych vnímala sáhodlouhé dialogy a úvahy o smyslu všeho možnýho, ale dějově mě to vážně strašně bavilo, hlavní hrdina byl boží, další charaktery taky (ať už v dobrym nebo méně v dobrym...) a vážně jsem byla překvapená, jak byla knížka někdy vtipná. Přišlo mi to jako poměrně věrné vykreslení doby a to je docela mrazivá představa :-(.

de_baques
24.11.2017

Autor nedokáže vyloženě zklamat, jeho postavy jsou zajímavé, osudy nevšední a zápletky čtivé. Ale přece jenom je to ve srovnání s např. Jiskrou života a Na západní frontě klid dílo slabší, trochu utahané především pseudovztahem s chovankou z blázince, trochu protivné módním antiklerikalismem a kosmopolitismem, nesympatické překvapivým pochopením pro soft-eugeniku. Pro většinu škvárů s kulatou matoucí nálepkou bestseller (nerovná se bestquality) je to však stále vzor nedostižný.

Tirisa
09.11.2017

Remarqueovy knihy miluji. Nejvíc jsem ho četla v době gymnázia a vždy mě jeho vyprávění naprosto pohltilo. Jiskra života a Tři kamarádi podle mě patří k tomu nejlepšímu, co světová literatura nabízí. Do Černého obelisku jsem se prostě ale nedokázala začíst a asi úplně neumím říct proč. Jelikož je ale Remarque skvělý spisovatel, hledám spíš chybu v sobě a věřím, že někdy později, při lepší konstelaci hvězd, se ke knize znovu vrátím a svoje hodnocení změním. Nyní ale jen musím napsat, že jsem se nedokázala začíst a plně ponořit do jeho knihy, tak jako tomu bývalo dřív.

Mufa
14.08.2017

Myslela jsem si, že jsem od autora četla už všechno, byl jeden z mála, který mě jako povinná četba zaujal. Tento titul mi unikl a opět jsem si potvrdila, že Remarque je prostě klasika, co nezklame.

parxel
20.06.2017

Po přečtení cca jedné třetiny jsem to vzdal, což dělám velmi vyjímečně. V knize jsem postrádal jakýkoliv příběh nebo cokoliv co by mne k ní nějak poutalo. Černý obelisk mi navzdory vysokému hodnocení zkrátka vůbec nesedl.

Žurinka
28.05.2017

Od tohoto autora jsem již kdysi dávno četla Na západní frontě klid, ale už si to moc nepamatuji. Jsem ráda že jsem si mohla přečíst i tuto knihu, moc se mi líbila.

adelinka
05.03.2017

Prvá kniha od tohto autora a nebude posledná. Dej sa odohráva po 1. svetovej vojne v čase inflácie v Nemecku. V knihe sú veľmi krásne myšlienky, a aj keď niektoré situácie sú skôr vážnejšieho charakteru, budete sa musieť usmiať.....

sjuzn9815
01.03.2017

Má první kniha od Remarqua a už teď si troufám říci, že rozhodně není poslední.

spursfan
03.02.2017

Zůstal ve mě hluboký dojem. Moje první setkání s Remarquem a bylo to nádherné. Naprosto mi to vzalo dech.

Milos74
02.02.2017

Pokud bych sestavoval žebříček svých nejoblíbenějších spisovatelů, na prvním místě by byl EMR. Černý obelisk by pak byl na předních příčkách žebříčku knih, pod kterými je podepsaný.

Jirinamac
11.01.2017

Po Třech kamarádech moje nejoblíbenější knížka od E.M.R. Ráda se k ní zase vrátím

Jolkipalki
02.01.2017

Beriem knihu keď je mi najťažšie - je to môj vyťahovák z depresii. Prežil som niečo podobné v Rusku v osemdesiatych a začiatku deväťdesiatych rokov - ekonomická depresia, inflácia a more alkoholu. Nebol som funebrák, ale Ludvík mi bol najbližší priateľ a bez humoru by som hádam taktiež to Rusko neprežil... Uau. A keď zase dočítaš, tak sa ti chce žiť naplno... napriek všetkému čo sa ti okolo teba deje.

Vojtak91
23.12.2016

Má jednoznačně nejoblíbenější kniha, můžu jedině doporučit!

Cipori
28.09.2016

Moje nej. :-)

st18321
27.09.2016

Četl jsem již lepší knihy od tohoto autora. Děj mě v tomto případě až tak moc nechytl. Nejvíce mě zaujal asi závěr knihy. Na tři kamarády ani náhodou nemá.

ondrej123
02.08.2016

Luvák musím súhlasiť a myslím, že je to naj od J.M.R. Možno nie tak známa ako na západnej..., či traja kamaráti. Cítal so m češtine, myslím viac trafený preklad

Luvák
26.07.2016

Pro mě nejlepší kniha pana E.M.R.

Dagmar9
13.04.2016

na takovou knihu musí mít člověk dost času a náladu, jinak zajímavá

Romanka89
09.03.2016

Pro mě naprosto dokonalá kniha! S Remarquem to bylo moje druhé setkání (první bylo Na západní frontě klid, které se mi líbilo ale moc si ho nepamatuji, tak nemohu porovnat). Rozhovory s Isabelou o tom, co dělají zrcadla, když jsou samy, nebo kam mizí věci, když se otočíme a nedíváme se na ně - všechno čeká až se otočíme a pak to zmizí – naprostá dokonalost. Bylo mi smutno, když se Isabela vyléčila. Kniha plná nejen úsměvných momentů – sázky s hřebíkem, milenci v pomníkovém háji, poukázky na jídlo atd., ale také úvah o životě a přátelství. Plný počet, bez debat.

Čtenářská výzva 2016: Kniha o přátelství.

Kolaloka
05.03.2016

No nevím, četla jsem i lepší "remárky". Dostal mě akorát doslov, kdy vypravěč shrnul, jak v životě všichni ostatní dopadli. Následovala další válka, takže samozřejmě tragicky. Prostý a stručný popis tragédie - opět náš starý dobrý Remarque.
Abych ale autorovi nekřivdila - knihu jsem četla poměrně dlouho, takže možná proto mě tak nezaujala.

Smolda
01.02.2016

Jedna z mála Remarqových knih u které jsem se i dost zasmál.

marcela6183
03.11.2015

Byla doba (a to mi bylo tak šestnáct), kdy jsem tyhle knihy žrala, milovala Remarueqa a Dänikena a nenáviděla rodiče:-) Dneska jsem Remarquea přerostla, Däniken mne nebere a rodiče miluju.
Když jsem o víkendu nosila knihy z patra A do patra B kvůli rekonstrukci, chvíli jsem zrovna tuhle měla v ruce. Oblíbenou pasáž jsem založila, abych ji kdykoli bez problémů našla. A myslím, že obyčejný život ze mne snahu filozofovat vymlátil.
Je to docela škoda. Ale o víkendu jsem zavřela, založila a napadlo mne, že o tohle jsem se ještě nepodělila.
Netypicky na mne tak na závěr jedna prosba: nenechte se utlouct životem, nečůrejte na svůj černý obelisk, když někoho potkáte, nevzrodujte a pokud vám někdo ortavuje život, pryč s ním.
Život je krásný a krátky, tak přestávám psát a jdu žít:-D

ziriant
30.09.2015

Dávno tomu je, co jsem tuto knihu četla naposledy... po ní přišlo mnoho dalších Remarqueů a přece jsem si pamatovala ten krásný tíživý a zároveň lehký pocit, který jsem z ní měla. A samozřejmě kalhotky na kříži :-) Remarque je opravdu jen jeden, dospívala jsem s ním před lety, nyní s ním dospívám znova. Jistě také nemohu zapomenout na "Výbor pro obnovu lyriky přímou zkušeností"! Inspirující.
A co zbyde po dočtení? Melancholie. A tím větší touha žít.

k009
06.09.2015

O ztracené generaci; o tom, co je v zrcadlech, když se do nich nikdo nedívá; o tom co je v zrcadlech, když je úplná tma... Tahle kniha je trochu "jiný" Remarque; více filosofie, více úvah o smyslu naší existence, diskuze o Bohu apod. Na druhou stranu nechybí ani trefný humor - třeba jídelní lístky nebo okapová roura :) Chtěl jsem dát čtyři hvězdičky, ale díky silnému závěru dávám pět.