Chvála stínů. Tradice japonské estetiky

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Džuničiró Tanizaki patří k nejvýznamnějším představitelům japonské moderní literatury. Ve své eseji Chvála stínů ukazuje, jak světlo a stín ovlivňují vnímání japonského prostoru, předmětů, lidských tváří nebo chutí jídla, jak běžnou každodennost provází synergie celé řady vjemů, činící ze života estetický zážitek. Zabývá se důvody, z kterých se touha po stínu zrodila, i významy, které v sobě nese. Tanizaki se stal obráncem tradiční japonské kultury v době, kdy Japonsko začalo vzhlížet k západu jako k nekonečné inspiraci moderního života. Svou esej napsal ve třicátých letech 20. století, její poselství je však nadčasové. I v západní kultuře tušíme existenci vzájemných souvislostí mezi úkony a předměty a právě Tanizakiho skvělý jemnocit provázený jazykovým mistrovstvím je pro nás odhaluje. Nové české vydání vychází ve volné řadě esejů o japonské estetice, v níž dosud vyšla kniha Leonarda Korena Wabi-sabi pro umělce, designéry, básníky a filozofy....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/359381/big_chvala-stinu-SkZ-359381.jpg 4.558
Žánr:
Fejetony, eseje, Literatura naučná, Umění

Vydáno: , Kavka
Originální název:

陰翳礼讃 Inei raisan, 1933


více info...
Nahrávám...

Komentáře (9)

Kniha Chvála stínů. Tradice japonské estetiky

Macvosik
02. srpna

Kniha vniesla jemné, zlatisté svetlo do šera môjho poznania, a to svojou oslavou šera a kritikou svetla. Chcem sa strácať v prítmí ožiarený len tlmenou krásou... preč, len preč od osvietenskej posadnutosti svetlom. Tanizaki tu nehovorí za cudziu kultúru, za iný priestor, ale skôr za iný čas, čiže za niečo, čo sme kedysi dávno stratili a čo najviac bije do očí pri vulgárnosti svetlom znásilnených krás. A pritom je to zemité, telesné, priam z toho cítiť vôňu dreva a výkalov. Po tejto knihe už posedenie na kadibúdke nikdy nebude rovnaké. Takto má vyzerať oslava života.

BeyondHorizon
26. března

Výborná sbírka esejů, ze kterých jsem se dozvěděla o japonské mentalitě na 100 stránkách víc, než z některých objemnějších monografií. Tanizaki píše velmi čtivě a osobitě. Nezdráhá se líčit své osobní zkušenosti, na kterých ilustruje některé své závěry, ke kterým došel na základě svých pozorování. Ocitá se totiž na samotném předělu dvou epoch - staré japonské tradice se ostře kříží s moderními západními inovacemi. Navíc má Tanizaki velmi citlivý smysl pro detail. Často mě udivovalo, jakých drobností si byl schopen všimnout a dát je do spojitosti s širším obrázkem. Avšak to je jedna z vlastností pro Japonce typická - jemný cit pro detail, pozorování rozdílů, touha po harmonii... to všechno se podílelo na utváření specifické japonské estetiky, která touží po stínu.


knih-o-mol
18. března

Úvod do japonské kultury. Je třeba si přečíst i podrobnosti z Tanizakiho života, jak byl okouzlen vpádem nových věcí po reformach Meidzi a take jak rekonstruoval vlasni dům, coz ho malem stalo existenci. Pozoruhodný je i jeho názor, na přírodní vědy odrážející kulturu naroda, které by vypadaly jinak. Jedna z nejzajimavejsich knih o Japonsku.

f.enjoy69
05. ledna

Kniha, ke které jsem se dostal před několika lety a moc mě neoslovila. Když ale člověk čte velikány a neosloví ho, tak si pokládá otázku, čím to. A teď mi konečně došlo, že tohle prostě není knížka do tramvaje, tohle chce klid a čas na vstřebání a trochu rozjímání... Za mě krásné dílo, které vysvětluje spoustu věcí neobyčejně laskavým způsobem.

eiramka
14.12.2019

Tanizakiho mám ráda, jeho Sestry Makiokovy patří ke stálicím, ke kterým se velmi ráda vracím. Když jsem náhodou narazila na tento malý klenot , bez váháním ho zařazuji k tomu nejlepšímu, co jsem v letošním roce četla. Možná i proto, že se mi kniha dostala do ruky v adventním čase, kdy jsem byla naladěna na tiché hluboké vody. Esej vybízející k zamyšlení, ke zklidnění a možná také k pozorování měsíce. Radost podtrhuje také krásné vydání - KAVKA, 2017.

MarryMikuskova
28.08.2019

Kniha neobsahuje žiadny príbeh, ale zaujímavú esej japonského spisovateľa o japonskom národnom cítení, o tom, že aj v bielej a čiernej môžme nájsť krásu, že aj tiene sú dôležité. Píše v nej o tom, že elegancia je vždy chladná, no o to viac na nás môže zapôsobiť. Autor sa zamýšľa a chváli pôvodné japonské interiéry a zároveň vyjadruje svoj nesúhlas nad rôznymi prevzatými modernými vylepšeniami, ktoré do Japonska postupne prichádzali zo západu. Opisuje pôvab japonského interiéru, ktorí spočíva práve v nepriamom, tlmenom osvetlení a hovorí, že každí tieň má svoj význam. Je to tenká, no o to zaujímavejšia kniha pre každého, kto sa aspoň trochu zaujíma o japonskú kultúru a tradície japonskej estetiky.

Komaeda
02.02.2019

Jedná se o esej úspěšného spisovatele Tanizakiho. Vysvětluje, že Japonci obdivují spíše stín zatímco my evropané světlé, lesklé věci. Kniha je velmi krátká, takže si nemyslím, že stojí za to si ji koupit, spíše jen jednorázově přečíst.

YouthDecay
09.07.2015

Nádhera. Myslím, že z citu a delikátnej jemnosti, s ktorou je Tanizaki schopný opisovať japonské zvyky, tradície, architektúru, estetiku a ešte mnoho ďalších vecí je jasne vidieť, že je to skutočný spisovateľ, ktorý dokáže fascinujúco a podmanivo popísať aj veci, ktoré by mi za normálnych okolností zrejme prišli dosť nezáživné a ktoré zažívame každý deň a ani o nich nepremýšľame. Krásne je z celého textu cítiť aj stret tradičnej japonskej kultúry a novej, prichádzajúcej z Ameriky a Európy, pričom sa autor prikláňa viac k tradičným hodnotám, ale nie je úplne jednostranný, dáva čitateľovi na známosť svoju zaujatosť a priznáva, že v niektorých veciach sú nové vynálezy skutočne pokrokové a prínosné, ale lamentuje nad vytrácaním sa toho jedinečného čara, ktoré je možno nájsť skutočne len v tradičnej východnej kultúre, a po ktorom musí po jeho opise plnom úcty a nehy, s nostalgiou zatúžiť aj ten, kto ho nikdy nezažil.

1