Chůze

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Chůze existuje od počátku, stejně jako divoká příroda, do níž se Henry David Thoreau vracel při svých procházkách. Trávil chůzí denně několik hodin a vyhýbal se civilizaci. Ve své eseji apeluje na své současníky i na nás, abychom se stali jeho bratry řeholníky, chodci. Je s podivem, že již tehdy – Chůzi napsal v roce 1861 – kolem sebe spatřoval problémy, s jakými se potýkáme dnes: lidé se vzdalují přírodě, upřednostňují pohodlí za každou cenu. Thoreau hovoří o krajině, o jejím utváření člověkem a naopak, o utváření člověka krajinou. Vypráví o cestách v doslovném i přeneseném významu. Vznáší mnoho otázek, a na řadu z nich také odpovídá. Thoreauova esej Chůze vyšla samostatně v brněnském nakladatelství Zvláštní vydání v roce 1995 v původním překladu Zdeňka Franty z roku 1925. Přítomná knížka vychází v novém překladu Jaroslavy Kočové....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/47215/big_chuze-pmk-47215.jpg 3.775
Žánr:
Literatura naučná, Filozofie

Vydáno: , Dokořán
Originální název:

Walking, 1861


více info...
Nahrávám...

Komentáře (12)

Kniha Chůze

radim777
17.09.2021

Příšerný překlad, raději čtěte ten ze souboru Toulky přírodou.

LenysekC
01.07.2021

Tak krátký text a tolik střídajících se pocitů. Někdy jsem si říkala, že je génius. Jindy magor. A pak zase: jak se sakra dostal od tohohle k tamtomu? Nevím, jestli bych si s Thoreauem rozuměla, ale rozhodně víc takových bláznů na svět!


Jodys.63
31.01.2021

Název tohoto malého 100- stránkového pojednání by se stejně tak jako chůze mohl jmenovat “ jak jsem spatřil PRAVDU , přestože je ve finále do morku kosti dokonalou věštbou stále se pruhlubujicího úpadku lidského druhu a neúprosné absence našeho spojení s matkou přírodou ...povinná četba a i přes kritický podtón dokonalé pohlazeni pro oči a ducha

urzug
08.08.2020

„Kdyby tak lidé začali kácet ploty a lesy nechali stát!“

Nel.K.
06.08.2019

"Všechny dobré věci jsou zkrátka divoké a svobodné".

A Thoreau má zkrátka dovednost přimět lidi se stydět za to jak nesvobodným a nedivokým životem žijí. Opravdu! Společnost nás vážně strašně svazuje a říká nám, jak má den za dnem vypadat, ale tu opravdovou svobodu v ní nikdy nepoznáme. Pro mě taková témata spíše ne, příliš mě nutí přemýšlet nad životem, mým pracovním začleněním a o tom, jaké by asi bylo mít každý den tolik času na to, jen prozkoumávat přírodu a užívat si chůzi, svobodu a všechnu tu divokost, která k takovému životu patří.. Nicméně esej nabitá aktuálními myšlenkami, pravděpodobně ve mně vyvolala to, co měla..

evickakyticka
10.05.2019

Filozofie není zrovna moje nej, ale občas něco krátkého není problém přečíst. Tato kniha je taková směska pocitů okolo chůze, lesa, budoucnosti i minulosti, lidských vztazích... Zkrátka dalo se to, ale podruhé už ne.

Zviera
04.09.2018

do vačku a ideš...:)

Tozbee
08.10.2017

Thoreauovi věřím každé slovo, věřím mu jeho upřímnost. Akorát se míjím s předpokládaným účinkem. A to jsem jeho ideální cílová skupina, která se do Chůze pustila s očekáváním najít podpůrné argumenty pro tezi "chůze je super". Vysvětluju si to tak, že se Henrymu, mistrovi světa v chůzi, pouze nepodařilo nadchnout "začátečníka", kterému je na míle vzdálený. Zkusím přidat do kroku.

"V literatuře nás přitahuje jedině nespoutanost. Co je svázané, je nezáživné. Na Hamletovi i Iliadě i na ostatních dávných eposech a mýtech nás okouzlují právě ony neumělé a neochočené myšlenky, ne ty naučené ze školy. Stejně jako je divoká husa mrštnější a půvabnější než husa domácí, je taková i divoká - neusedlá- myšlenka, jež noří se z mlhy a přelétá slatiny."

1