Chuť prázdna

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Dospívající a nepříliš sebevědomá Anna chce mít pod kontrolou alespoň jednu věc – sebe samu. Jenže co když ta kontrola znamená snažit se za každou cenu získat co nejmenší číslo na váze, touhu stát se ideálem, který dennodenně vídá na sociálních sítích? Příběh anorexie, která se jí pomalu vkrádá do života, Anna pravidelně zapisuje do deníku a z bezstarostné dívky se postupně stává vyhladovělá troska posedlá svým tělem. Jenže jak moc může být člověk hubený, aby pořád ještě byl?...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/461276/big_chut-prazdna-LaS-461276.jpeg 3.845
Nahrávám...

Komentáře (17)

Kniha Chuť prázdna

Damonka12
08. ledna

Jsem hrozně ráda, že vychází knihy s touto tématikou, ale tahle mi konkrétně moc nesedla, hlavně ta hlavní hrdinka. Nebyla mi ani trochu sympatická. I tak jsem ale ráda, že jsem si knihu přečetla.

Adele02
30.12.2021

Zprvu jsem se nedokázala začíst, vše je podáváno jako kusé, strohé, takže jsem měla problémy s tím pobrat, jaká Anna vlastně je, proč to vede k tomu, k čemu to vede. V druhé polovině už to je krapet lepší, ale pořád žádná sláva.
Jazyk je strašně kostrbatý - autorka si sice skvěle nahrála tím, že „rodiče nutili svoje děti mluvit spisovně", takže už odmala mají vybraný slovník; na druhou stranu o sobě asi patnáctiletá holka těžko napíše, že je přece ještě děcko, většinou to působí dost neohrabaně, a pak navzdory tomu všemu bezostyšně používá výrazy jako flusat a podobně. Spousta hlavních motivů podle mě u lidí v tomto věku nefunguje tak navážno, jak se to prezentovalo tady.
Je tam strašně moc nelogičností, ať už v ději, v postavách, nebo v dialozích, a pár odfláknutých redakčních věcí tomu taky moc nepřidá. Je to těžké téma, nemůžu hodnotit uvěřitelnost, to u psychických poruch ani nejde, přesto mi tohle přišlo zpracované krapet nešikovně.


cornetka
30.12.2021

Skvěle napsaný příběh dospívající Anny, která chce mít kontrolu nad svým tělem a chce být hubená a ještě chytrá. Svým přístupem začne propadat anorexii a dostává se do nemocnice. Rodina a kamarádka Saša ji v tom naštěstí nenechají a snaží se jí pomoci. Autorka výborně popisuje Anniny pocity, její strach z jídla a její následnou proměnu a chuť žít. O knize jsem se dozvěděla náhodou - je škoda, že se o ni nepíše a nemluví víc. Doporučuji k přečtení nejen puberťákům.

Aprilek
28.12.2021

Velmi zajímavá kniha o anorexii.

JointlieKat94
08.10.2021

Pod komentář Luccindy bych se mohla podepsat. S tím naprosto souhlasím.

Mám načtených už pár knih tohoto tématu. Ano, téma je to těžké, na pochopení toho, proč to ta osoba dělá. I toho, proč tato autorka tolikrát chybovala.?

K příběhu je tu psáno spousta slov, není nic co bych mohla napsat jinak nebo lépe, ale prostě mě trápí ta autorka. Jak v jednu chvíli může být otec Karel a na konci je to Pavel? Jak může hlavní hrdinka v jednu chvíli být na léčení měsíc, posléze se píše, že to byly měsíce dva? Jak ji může být jednou 14 a náhle 16? Těch nesrovnalostí bylo víc, a čím víc, tím víc jsem se na ně soustředila. To by se nemělo stávat. Copak to po sobě autorka nečetla?..


Za příběh a čtivost 3 hvězdičky, jinak si myslím, že spousta autorů se s tímto tématem porvala lépe..

BetyN.
02.10.2021

Kniha Chuť prázdna není dlouhá, přesto se na jejích stránkách odvíjí silný příběh, ve kterém prožijeme s hlavní hrdinkou Annou několik let života. Zpracovává velmi důležité téma (anorexie dospívající dívky). U knih tohoto typu obvykle bývá na konci doslov, co dělat a kam se obrátit v případě, že máte stejný problém. To zde chybí. Jinak se mi kniha líbí. Čte se hezky a je zajímavá. Po dočtení o ní stále přemýšlím, protože nechala celou řadu nezodpovězených otázek a to téma je natolik děsivé a zajímavé, že se k tomu v myšlenkách stále vracím. Upřímně hodnotím mírněji, protože se jedná o prvotinu mladé české autorky. Takže nějaké nesrovnalosti v ději, to že postavy občas řeknou nebo udělají něco, co neodpovídá jejich věku a postavení, a nesrozumitelné skákání v čase, úplně neřeším. Taky nesmím opomenout tu nádhernou obálku. 3,5*

Vjeerus
08.09.2021

Toto bude na hodnocení docela oříšek. Anna je zvláštní dívka, ale tak nějak jsem jí vše věřila, ten emoční proces byl parádní a dle mého skvěle popsán. Zápisky z deníku tomu dávali třešničku na dortu, až mě mrazilo, k jakým psychickým změnám v Anně dochází.
Bohužel s čím jsem se celou dobu prala a prostě mi to nesedlo, tak je za mě dost kostrbatý styl psaní, kdy se autorka snažila stále neopakovat jméno hlavní hrdinky a to nahrazovala slovem dívka. Za celou knihu jsem si na to nezvykla, jen jsem přijala fakt, že tímto slovem není označena nějaká nová tajemná postava (ale nenaskakovalo to automaticky, stále jsem si to musela připomínat).
Dále jsem se absolutně neorientovala v časové ose - nejenže hlavní hrdinka zestárla za necelý rok o dva roky, ale v jedné kapitole máme popsané prožívání letního počasí a že má Anna konečně prázdniny a v další kapitole je krásný jarní den (ale prázdnin trvají) (přiznávám, že netuším, kdy končí 9. třída ZŠ, ale nemyslím si, že zrovna na začátku jara - já chodila na 8-leté gymnázium a tam se devítka prostě neřešila a učili jsme se normálně do konce června)
A poslední mínus vidím v poslední kapitole. Tam časová osa nebyla žádná (krátký příběh z dávné minulosti, z blízké budoucnosti, z přítomnosti z pohledu jiných osob), a lítalo se tam z místa na místo. Upřímně bych tuto kapitolu klidně vyškrtla.
Ale! Opravdu klobouk dolu autorce za zpracování takové knihy. Vyvolala ve mě ohromné množství emocí, mrazí mě z této nemoci ještě teď a jsem moc ráda, že se mi dostala kniha do rukou.

anet.myblog
31.08.2021

Knížka Chuť prázdna mě zaujala anotací, nádhernou obálkou, ale taky jsem si říkala, že si po dlouhé době přečtu něco od české autorky.
Příběh patnáctileté Anny, která si prochází anorexií byl silný zážitek. Bylo pro mě hrozně zajímavé o tomto tématu číst, a vidět, co se lidem s anorexií honí hlavou.
Autorčin styl psaní je sice jednodušší, ale sedl mi a četl se lehce.
Jen jsem v knize našla pár nedostatků. Třeba otec hlavní hrdinky se v první půlce knihy jmenoval Karel, ale na samém konci mu říkali Pavle. Taky mi nějak neseděly věky postav, přišlo mi, že bratrovi hlavní hrdinky bylo každou chvíli jinak let a já tak ani nevěděla, jak si ho představit, protože se choval poměrně dost vyspěle (a to byl mladší než Anna). Za tyhle nesrovnalosti tak strhávám jednu ⭐️.
Jinak vám ale knihu moc doporučuju, protože určitě stojí za přečtení. Hlavně lidem mého věku to podle mě hodně dá a myslím, že je důležité o poruchách příjmu potravy mluvit. Doufám, že se dočkáme i dalších knih od autorky, protože tohle se povedlo.

1