Chtěla bych ten strom

od:

Chtěla bych ten strom

Hlavní postavu románu, dvacetiletou Zuzanu, poznáváme v okamžiku, kdy se přichází představit na své nové místo jako sekretářka ředitele velkého obchodního domu. Ze vzájemných sympatií mezi ní a jejím šéfem vznikne záhy obapolné citové vzplanutí; je však možné, aby mezi dvěma lidmi rozdílných generací a rozdílných životních zkušeností mohl být trvale takový vztah, který by odolal všem překážkám, jež přináší životní realita? Tento milostný příběh mladé sekretářky a jejího postaršího šéfa není ve vyprávění Jaromíry Kolárové lacinou moralitou. Autorka, jak už ostatně dokázala i ve svých předešlých dílech, se ani zde nevyhýbá ničemu, co patří k životu, věrna zásadě, že pro opravdu realistickou literaturu neplatí žádná tabu. Dovede se obdivuhodně vžít do mentality nejrůznějších lidí, dokáže barvitě líčit jejich pocity radosti, štěstí, odporu, nenávisti. Každá postava, byť epizodní, je mnohotvárná, dialekticky v sobě pojící klady i zápory. Chtěla bych ten strom je psychologicky pravdivý, přesvědčivý román z nejsoučasnější současnosti, bez kamufláží a literárně stylizovaných polopravd....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/28_/28428/chtela-bych-ten-strom-4QC-28428.jpg 4.261
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Československý spisovatel
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (10)

Přidat komentář
Damato
20. srpna

Knihu jsem četla jako mladá- ...náctiletá holka a do dnes si pamatuji své pocity při čtení. Teď jsem právě ve věku té padesátileté ( v mých 18 letech věk stařeny nad hrobem, co ničemu nerozumí a čeká jen na smrt) a trochu se mi ty moje pocity změnily. Neodsuzuji a ani nekritizuji žádnou zúčastněnou stranu - čtu si nyní komentáře a říkám si, jak to paní Kolárová uměla krásně vypsat...

Sarah01
02.09.2017

Četla jsem taky kdysi dávno jako náctiletá, tenkrát jsem přečetla vše, co mi přišlo pod ruku, teď jsem se k ní vrátila, potřebovala jsem ji do Čtenářské výzvy (nejoblíbenější kniha rodičů - tedy mojí mamky, i když nechápu, proč zrovna tato kniha). Příběh mi přijde moc smutný až depresivní, holt paní Kolárová se umí dostat pod kůži. Naštěstí to jak se říká "dobře dopadlo". Ve skutečném životě znám pár takových vztahů, dnes už se to tak neřeší, většinou jim to klape a lidi po padesátce jsou dnes vlastně i v úplně jiné kondici, o nějakém stáří se vůbec nedá mluvit.

Hana96
07.09.2016

Tuto knihu jsem četla snad dvacekrát, tolik se mi líbila a vůbec knihy paní Kolárové jsou moc krásné a moc ráda jsem je četla.

gleti
19.01.2016

Už je to dlouho, co jsem četla tuto knížku, ale nesmazatelně mi utkvěla v hlavě. Paní Kolárová dobře rozuměla ženské duši. Její statečné hrdinky jsou nezapomenutelné.

magnolia
14.05.2015

Ve své době hodně dobrý a čtivý román, ještě se na něj občas někdo zeptá. Paní Kolárová psala pěkně, uměla vystihnout vztahy v rodině i pocity ženských hrdinek. (A zajímavé jsou i vzpomínky jejího syna Co už máma nenapsala - tip).

Petrstik
07.01.2015

Průměrný román o lásce věkově nerovných partnerů.

svitim
28.05.2014

Krásná kniha. Jak mi mohla zůstat tolik let utajena? Nikdo není černý nebo bílý, všichni jsou vinní bez viny. Příběh se vám dostane pod kůži a přemýšlíte nad svým vlastním životem........

zuzepka
07.05.2014

Jedna z knížek ke kterým se ráda vracím.S odstupem pár let čtu stále a vřele doporučuju.

pedi
24.03.2014

Přečetla jsem jí jedním dechem.Zuzanu jsem chápala ale bylo mi jí i dost líto...no jo život.

Surikata
27.08.2011

Strhující příběh nerovného vztahu starší vysoce postavený muž x mladá naivní dívka. Může to dopadnout dobře?
Trochu smutná, ale pěkná kniha, která vám v hlavě zůstane ještě dlouho po přečtení.