Chov terarijních zvířat

18.08.2012

Nejlepší kniha pro teraristy, kterou znám. To je nádhera! Už šestadvacet let si pamatuju rozměry terárií pro tolik nádherných tvorů... jak „min." tak „opt." Báseň v próze – proud nomenklatoricky vřazených zvířat, z nichž každé má Rozšíření, Charakteristické znaky, Terárium, Potravu, Rozmnožování a Poznámku, a skoro každé vesměs fantastickou fotografii. Četl jsem ji tolikrát, až se rozpadlo lepidlo vazby. Radost číst, nebo jen tak listovat a vzpomínat. Na užovku červenou, tak krásně stočenou na větvi, a že mi trvalo do roku 2004, než jsem měl možnost vzít ji do rukou. Na scinka válcovitého, po němž jsem tak toužil (jeho nejkrásnější fotka, kterou znám, je právě zde), že jsem ho na gymnáziu zaplétal i do německých rozhovorů ("Hast du schon den Chalcides ocellatus gekauft?") a jakou mám radost, že v teráriu pod mými nejlepšími přírodovědnými knihami právě ten bydlí (http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chalcides_ocellatus.jpg) a má už sedmnáct let. Na dobu, kdy sklípkan v teráriu byl neslýchaná věc a byl-li, byl vřazen do druhu Eurypelma spinicrus (podle paleontologického vzoru „Když nevíš kam s ním, vraž ho do rodu Megalosaurus"), a na taťku, který mi koupil mého prvního sklípkana, už v roce 1990! Na všechna ta zázračná stvoření, která mi prošla a procházejí životem. Jedna z mých nejmilejších knih.