Chov koz

18.05.2022

Kniha je doopravdy o chovu koz. :)To jsem skoro nečekala.
Jsou tu plemena, zásady chovu, nemoci, užitková hodnota - maso, mléko, kůže a co s tím.
Já jsem hledala odpověď na specifický chovatelský problém - jak s genderove nevyrovnanou kozou a nenašla jsem. Jinou “kozí” knížku v knihovně nemají. Zkusila jsem i internetová chovatelská fóra, ale to je taky slabota.
Mám dvě kozy. Každou jinou. ( když toto prohlásím v nové společnosti, vždy sklidím obrovský smích:)
Moje rohaté čtyřnohé kozy bez sebe neudělají ani ránu. Jedna začala v březnu na pastvě rodit a ta druhá tak zoufale volala o pomoc, až mě zvedla i s covidem z postele. Když jsem se priplouzila na louku, rodící koza se zmítala v porodních bolestech. Opodál stálo asi deset cyklistu, kteří to show lačně pozorovali, doufajíce, ze natáhne kopyta.
To mě namíchlo. Oprášila jsem zbytky vědomostí z porodnictví a porodila 3 poměrně velká kuzlata.
Nato čumilové zklamaně odjeli,protože smrt se nekonala.
Koza se po porodu rychle vzchopila a začalo to.
Jediné komu ochotně dá napít je kozicka. K dalším dvěma malým kozlíkům se začala chovat macešsky. Když se přiblížili, tak si čichla k ocasku, tím poznala, kdo to je a jak to byl kozlík, nabrala ho na rohy a odmrštila dva metry daleko, nebo ho za ocásek zvedla zubama a odhodila pryč. Ohromě se u toho bavila, jak je prozíravá.
A teď co s tím?
Kozliky samozřejmě krmime z lahve.
Nejdriv mi poradili, ze musím kozu chytit láskyplně kolem krku a hodně ji chválit, že jim dá. Moc to nefungovalo. Pak už chválila celá rodina nastoupená do šiku, já jsem koze i zpívala do ouška, ale pořád je chudáky malé kopala.
Na internetu jsem se docetla, ze je potřeba kuzlata od kozy oddělit, aby na sebe viděli. Matka bude tak tesknit po kozicce, ze nakonec přijme i kozliky. To jsme zkoušeli týden. Koza nepovolila. Nejúčinnější je nakonec “lopatková” metoda. Koza si stoupne jako při dojení, dostane něco moc dobrého na zub ( suché pečivo nebo pšenici) a jak začne odhánět lačně sosající kozliky, dostane lopatkou po kýtě. Po čase už stačí, když na ni zvysim hlas a lopatku jí ukážu.
Když skončí tato téměř divadelní scéna, matka koza popojde kousek dal, stoupne si naprosto nehnutě a přivolá kozicku, aby se mohla napít. Stará stojí jako socha, jen očima po mně posměšně loupe, jestli vidím, jak umí byt vzorná, když chce.
Tak jí vyhrožuju, že půjde do klobás, ale jako býložravec pravděpodobně neví, co to znamená - uzenina.
Minuly týden poranila rohem druhé koze vemeno. Asi jí závidí, ze taky dojí. Tak jsem je oddělila. Jenomže ony bez sebe nemohou byt. Jedna se snazila vylézt oknem z chlívku za tou druhou. Ta zase pro změnu začala bourat ohradku z velkých plotovych dílců, aby mohla zpátky do chlívku. Řvaly u toho tak, ze jsem dostala strach. Když ne z ochránců zvířat, tak minimálně ze sousedů.
V práci to kdosi uzavřel, že nemůžou byt bez sebe, ani spolu, že možná mají speciální kozí lesbické sklony. Tak nevím.
Pokud se někdo vyznáte v kozách, tak se mi, prosím, ozvěte.
PS: těch čtyřnohých :)