Chléb

kniha od:

nehodnoceno
Chléb obálka knihy

KoupitKoupit eknihu

Román „Chléb“ je prvým větším dílem význačného prozaika Karla Heinricha Waggerla, rodáka z alpského lázeňského městečka Gastein. Trudné mládí chudého chlapce, protloukajícího se na vlastní pěst řadou nouzových povolání a zakotvivšího posléze v učitelském semináři, obohatilo jeho prosté nábožensky věřící srdce horala očistně bezprostředním poznáním života a lidí, stejně jako světová válka a léta strávená v zajetí. Navrátiv se do své domoviny, stal se Waggerl učitelem, ale vzdal se brzy i tohoto pevného povolání. Usadil se ve Wagrainu v salzburských Alpách a věnoval se od té doby výlučně spisovatelství. Svým prozaickým dílem zařadil se Waggerl, který byl nadán i výtvarně, jak dokazuje jeho samostatně ilustrovaná „Knížka o louce“ (Wiesenbuch), mezi nejlepší evropské básníky–regionalisty. Vedle menších prací následovaly po románě „Chléb“ (1930) tři další romány, čerpané z horalského vesnického prostředí: „Těžká krev“ (Schweres Blut), román podobně jako „Chléb“ záměrné ještě motivace selsky tradicionalistické, a poté dvě díla, oproštěná již od jakékoliv tendence „krve a půdy“ a soustředěná výlučně na povahokresbu postav a splétání osudů, „Rok Páně“ (Das Jahr des Herrn), známý z úspěšného českého překladu, a „Matky“ (Mütter); obě tyto poslední knihy nadlehčuje při hluboce jímavých námětech a často v plném tragickém osvětlení ovzduší slunného humoru, který probleskuje již v dětských scénách „Chleba“ a je nejvzácnější barvou ve Waggerlově slovesném štětci. Kdežto jmenované tři romány jsou spíše pestrými a nervně malebnými kronikami, zalidněnými svěže rázovitou galerií postav a postaviček, jmenovitě dětských, je „Chléb“ jedinou Waggerlovou pevně sevřenou románovou kompozicí. Nerozptylně a hmotnatě epicky vrší se tu dění kolem postavy hamsunovského přírodního člověka Šimona Röcka, typického hrdiny německého selského románu, s jehož kmenově svéráznou bytostnou psychologií bychom se jistě sešli v desaterých odlitcích, avšak málokde na podkladě tak jasného a utříbeného životního i metafyzického řádu jako u Waggerla. Tento prostný, neúnavně houževnatý a činně dělný muž-všeuměl, který svou pudově strohou vůlí, potem a mozoly pozvolna proměňuje zanedbanou pustinu vysoko v horách v žírný svět plodnosti a chleba, pokorný Christoforos, který na svých bedrech nese celou věčitou budoucnost lidského rodu, trčí jako nevývratný sukovitý strom v kraji, poblázněném horečkou peněz a spekulace na snadný výdělek, a jediný přestojí smršť krise a úpadku, která se na něj jako z nitra propuknuvší nemoc snese. Byl to námět až tendenční, kdyby v něm básník nedokázal vykreslit celistvý lidský svět s živými dušemi, nedovedl vidět stejně čistě a nestranně klidné štěstí i zoufalou tragickou strázeň srdce, kdyby zkrátka nestál nad svým světem s hlubokým porozuměním křesťana, pro něhož v každém člověku osobitě a jedinečně se snoubí odlesk nebe i pekla. Proto také dovede Waggerl rozklenout nad dobovým dějstvím sociologickým i živelnou škálu dramat srdce tak, aby jedno bylo vykládáno a ztvárňováno druhým, což je pravým uměním románu. Jaroslav Janů (doslov)...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/247509/big_chleb-247509.jpg
Nahrávám...