Chladnější vrstvy vzduchu

28.03.2022

Bom dia.

Jelikož mi opět někdo napsal, ať du ven a počkám v místnosti, kde je alkohol, musel jsem po cestě zakoupit knihu, jelikož jsem sebou žádnou neměl. Poněvadž mám peněz asi jako měl Jirka Pomeje po Andělský tváři, tak jsem zakoupil tuhle švandu ve slevovém koši za cenu jednoho rumu a dal se do čtení. Než jsem se nadál, nějaký člověk mi, asi když jsem se nedíval, opět nalil do pití alkohol, a tudíž se moje realita velmi rychle přelila do Matrix Resurečton, kdy se mi začnou líbit i ženy nad 70 kilo a let - a i přesto mě kniha nijak nebavila a to je co říct, protože v tomto brožovaném pekle odhaluje mladá čmafíta na letním táboře, že je spíše na buchtičky, než na ukulele. Dojde na nějaké bradavky a dlouhé pohledy, ale všemu pořád brání psychologický brekeke, kterým asi musí projít každý teenager, dokud neobjeví pornhub. Samozřejmě, někdo může říct, že nejsem mladá lesbička a tím pádem to nemůžu pochopit, ale to bych oponoval, protože i já jsem udělal coming out a to nikoliv jednou v životě, ale asi tisíckrát. Coming out z autobusu, z kuchyně, krista já jsem jako udělal coming out asi ze všeho co jde! Tak se laskavě uklidněte a přestaňte na mě křičet. Děkuji.

Jelikož by to zábavněji a intelektuálněji dokázala napsat i ošatka se zelím, musím bohužel hodnotit 4/10 a ty 4 body dávám jen za to, že to možná nějakým mladým čmafítám pomůže vyrovnat se s tím, že do konce života musí dělat to stejné co já - poslouchat ženskou a čekat, až bude volná koupelna.

04.09.2021

Román je svým rozsahem spíše obsáhlejší novela. Souhlasím s tím, že jde o směs "erotické utopie a lesbického příběhu". Svým zaměřením bych jej klidně zařadila i mezi romány existenciální.
Anja, 30iletá hlavní hrdinka, i přes svůj věk stále hledá sebe samu, své místo ve světě, který je jí cizí. Prožívá strach ze svého sebeuvědomění. Téměř zoufale se bojí dávat najevo opravdové emoce - místo toho se vůči okolí ohrazuje: nebere si servítky vůči nikomu, nepouští si nikoho k tělu a projevuje se s cynickou skepsí, což jí pomáhá přežít. To se však změní v situaci, kdy pozná zvláštní dívku: éterickou bytost, jíž si pojmenuje "Siri". Dívka oproti ní působí křehce, tajemně a až neskutečně lehkovážně a dětinsky. Tato cizinka s ní hned rozehrává podivnou hru, jejíž pravidla určuje jen ona sama, a Anja její pravidla přijímá. Přestože se tomu zprvu brání, nakonec se chce co nejvíce podobat chlapci Šmolovi, jak ji Siri nazývá.
Román lze vnímat z různých úhlů pohledu: jako román "výchovný"; román o prostém hledání své vlastní identity; román o lásce a žárlivosti, o vině a trestu - ale i jako zajímavé podobenství o našem světě. Nejde v něm jen o problematiku LGBT menšiny, ale odkrývá daleko závažnější podtext: do jaké míry je člověk sebou samým, do jaké míry s ním lze manipulovat.
Tábor, v němž se Anja pohybuje, totiž představuje až děsivý obraz jakéhosi totalitního režimu, kde vše má svůj pevný řád a pevně stanovená pravidla: kdo se jen maličko odlišuje, je za to tvrdě potrestán.
Zdá se mi, jako by si autorka ukrojila až příliš veliký krajíc chleba a teprve se při psaní hledala. Text působí zmateně a neuspořádaně, děj je takový "nemastný - neslaný", bez většího spádu. Některé scény působí nedokončeným dojmem. Časové roviny se nečekaně místí a prolínají, je těžké rozklíčit, co bylo před a co potom... K chaosu vyprávění přispívá i střídání ich-formy a er-formy vyprávění, a to hlavně tehdy, když vyprávění hrdinky splyne s jejím vtělením se do postavy chlapce...
Pokud bylo autorčiným záměrem čtenáře mást a mystifikovat, tak jí naopak musím složit poklonu. Nevíme, co je fáma a co lež: například nijak nerozvíjí motiv ukradených peněz /nedozvídáme se ani to, zda vůbec byly nějaké peníze ukradeny/. Asi nejsilnější dojem, který si z knihy odnáším, je motiv rozložení genderových rolí a motiv jakéhosi stalkera "v ženské podobě".
Závěr se však bohužel rozpliznul v jakési bezčasé jsoucnosti, nic není vysvětleno, zůstávají jen další a další otázky a otazníky...
Všimla jsem si, že na svou dobu, v níž se děj odehrává, autorka používá nečekanou spoustu moderních anglicismů.
Román ve mě zanechal silně rozporuplné dojmy, ale jako nevšední čtení k zamyšlení ho mohu doporučit.